Aplikační test

Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží představuje přímou úpravu kupních smluv s
mezinárodním prvkem. Dá se proto předpokládat přednost této úpravy před jinými úpravami
soukromoprávních vztahů s mezinárodním prkvem (tj. metodou kolizní).

Přijetí mezinárodní smlouvy představuje relativně náročný a zdlouhavý proces. To se odráží také ve
skutečnosti, že (budeme-li konkrétní a budeme hovořit o VÚ) tato mezinárodní smlouva se nevztahuje
na veškeré kupní smlouvy s mezinárodním prvkem, a z tohoto důvodu je před její aplikací nutné
provést tzv. aplikační test. Dalším problémem, který výplývá mimo jiné z výše zmíněného přijímacího
procesu, jsou tzv. mezery přímé úpravy, o kterých bude také pojednáno níže.

 Aplikační test I = čl. 1 - 10 a některá ze závěrečných ustanovení

První body aplikačního testu vyplývají již ze samotného názvu úmluvy - Úmluva OSN o smlouvách o
mezinárodní koupi zboží.

1) KOUPĚ

VÚ neobsahuje v úvodních ustanoveních definici kupní smlouvy. Jak - prostřednictvím kterých
ustanovení je možné kupní smlouvu pro potřeby VÚ definovat?

Př.:
Madam, s. r. o. se sídlem v Aši a Travasta, SA se sídlem v Milánu uzavřely smlouvu, jejímž
předmětem byl závazek Travasty, SA distribuovat na území Itálie, Francie a Spojeného království
kosmeticko-farmaceutický přípravek vyráběný Madam, s. r. o. pod obchodním názvem Nauron. Travasta,
SA přitom odebírala část Neuronu i pro vlastní kosmetickou výrobu ve svém výrobním závodě v
Londýně.
___________________________________________________________________________________________________

2) MEZINÁRODNÍ

VÚ se vztahuje pouze na kupní smlouvy s mezinárodním prvkem. Její aplikace na vnitrostátní kupní
smlouvy z pozice normativního právního aktu není možná.

Mezinárodní prvek může být dán dvěma skutečnostmi - které to jsou?

Př.:
Společnost ZOS se sídlem ve Velké Británii objednala pro svůj závod v Brně od společnosti TROP se
sídlem ve Španělsku 0,5t oliv bez pecky s mandlí.
Společnost Expas, ltd. (sídlo Kanada) uzavřela se společností Imporet (sídlo a místo podnikání v
Granadě, Španělsko) smlouvu, podle níž měla ze své pobočky v Birminghamu (Velká Británie) dodat
španělské společnosti potravinářské stroje. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailu (bez
elektronického podpisu).
___________________________________________________________________________________________________

3) ZBOŽÍ

Další omezení aplikace VÚ vyplývají buď z povahy kupní smlouvy nebo z nepřímého předmětu kupní
smlouvy. VÚ se proto neaplikuje na které kupní smlouvy.

Př.:
Společnost Spoltex s.r.o. se sídlem a místem podnikání na území ČR uzavřela smlouvu s podnikatelem
panem Mroczskovskym, podnikajícím jako fyzická osoba s bydlištěm v Katovicích (Polsko). Pan
Mroczskovsky si objednal 100 kusů vodních čerpadel značky PX 123. U dvou z nich uvedl, že tyto
zamýšlí zabudovat do své soukromé chaty, proto by měla mít zvláštní výbavu.
___________________________________________________________________________________________________

4) STRANY NEVYLOUČILY SVOU VŮLÍ APLIKACI ÚMLUVY = čl. 6

V souladu s tímto ustanovením má VÚ jako celek dispozitivní povahu. Strany kupní smlouvy proto
mohou jakékoliv její ustanovení vyloučit, nebo mohou vyloučit i aplikaci celé VÚ.   Jak by mělo
vyloučení VÚ vypadat - jakou musí mít podobu?

Co když VÚ nebude na kupní smlouvu aplikovatelná ze své normativní pozice, ovšem strany chtějí VÚ
použít? Je to možné? Mění se nějakým způsobem povaha pravidel obsažených ve VÚ?

Společnost Expas, ltd. (sídlo Kanada) uzavřela se společností Imporet (sídlo a místo podnikání v
Granadě, Španělsko) smlouvu, podle níž měla ze své pobočky v Birminghamu (Velká Británie) dodat
španělské společnosti potravinářské stroje. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím emailu (bez
elektronického podpisu). Ve smlouvě byly následující relevantní doložky: Tato smlouva se řídí
Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.
___________________________________________________________________________________________________

 Aplikační test II - čl. 90 a násl.

Tato část testu se netýká povahy kupní smlouvy uzavřené mezi stranami, ale je zaměřen na samotnou
Vídeňskou úmluvu a její vztah k jiným MS nebo na možnosti učinit výhradu k některým jejím částem.

V této souvislosti má smysl zabývat se např. MS unifikujícími kolizní normy. Zde se dá předpokládat
přednost metody přímé před metodou kolizní.

- výhrada podle čl. 92
Výhradu k části II VÚ učinily například skandinávské státy. Zatím žádný stát neučinil výhradu k
části III VÚ. Důvod je nasnadě - ztrácelo by potom smysl k VÚ vůbec přistupovat.

- výhrada podle čl. 94
Státy s velmi podobnou vnitrostátní úpravou otázek upravených ve VÚ mohou prohlásit, že VÚ se
nepoužije na kupní smlouvy mezi stranami majícími místa podnikání na území těchto států.
Tato úvaha se často objevovala u kupních smluv mezi obchodníky z ČR a SR - je tato námitka v
takovém případě relevantní?

- výhrada podle čl. 93

- splnění časových předpokladů podle čl. 100