PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ II – seminář – podzim 2009 ZADÁNÍ pro seminární skupiny č. 9, 10, 11 a 12 Podmínky pro získání zápočtu: - aktivní účast na seminářích (předpokladem je mít s sebou k dispozici příslušné právní předpisy) - zpracování řešení zadaných příkladů na každý seminář a jejich odevzdání v níže uvedené lhůtě - absolvování alespoň 4 opakovacích desetiminutovek, které budou zadávány na každém semináři (s výjimkou úvodního) POKYNY ke zpracování zadaných úkolů: Každý student zpracuje na každý seminář (celkově 5 plnění) řešení zadaných příkladů, které pod svým jménem odevzdá v elektronické podobě prostřednictvím příslušné odevzdávárny před seminářem, kterého se účastní!!!. Plnění student vkládá do odezdávárny té seminární skupiny, v níž je oficiálně zapsán!!! bez ohledu na případné nahrazování účasti v jiné seminární skupině. Teoretické otázky slouží k lepší orientaci v daném tématu. Jejich zpracování je ponecháno na vůli studenta. Schopnost odpovídajícím způsobem reagovat na tyto otázky je předpokladem pro řešení příkladů a aktivní účast na semináři. V případě nesplnění některé z podmínek pro získání zápočtu NÁHRADNÍ PLNĚNÍ po osobní konzultaci s vyučujícím. ________________________________________________________________ Seminář č. 5 PRÁVNÍ REŽIM OCHRANY PŮDY A LESA Otázky: 1. Zabývejte se hlavními zdroji ohrožování a poškozování půdy jako složky životního prostředí a jejich právní regulací. 2. Zabývejte se právními prostředky na ochranu kvality půdy, zejména pak s ohledem na zemědělský půdní fond. 3. Zabývejte se právními prostředky na ochranu kvality půdy, zejména pak s ohledem na pozemky určené k plnění funkcí lesa. 4. Zabývejte se právními prostředky na ochranu kvantity půdy, zejména pak s ohledem na zemědělský půdní fond. 5. Zabývejte se právními prostředky na ochranu kvantity půdy, zejména pak s ohledem na pozemky určené k plnění funkcí lesa. 6. Zabývejte se základními právními nástroji k ochraně lesa. Příklady: 1. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu uložil stavební firmě A. pokutu za to, že neprovedla před zahájením vlastních stavebních prací skrývku svrchní vrstvy půdy na pozemku o výměře 0,7 ha. Proti tomuto rozhodnutí se firma odvolala, přičemž v odvolání uvedla, že investor ji o této povinnosti neinformoval, a proto ani nevěděla, kam by mohla zeminu uložit. Proto považuje uložení za nesprávné. a) Co je smyslem povinnosti provádět skrývku svrchní vrstvy půdy a k čemu se skrytá zemina využívá? b) Na základě kterého právního ustanovení a komu je dána povinnost provádět skrývku svrchní vrstvy půdy? c) Kdo rozhoduje o uložení pokuty za nesplnění povinnosti provést skrývku a kdo o odvolání? d) Bylo rozhodnutí o uložení pokuty v souladu se zákonem, jak by měl tudíž rozhodnout odvolací orgán? 2. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydal rozhodnutí, kterým zakázal nájemci používat pozemky pro výrobu zemědělských výrobků, a to na základě výsledků agrochemických zkoušek půdy, kterými bylo zjištěno, že pozemky jsou kontaminovány rizikovými látkami. Nájemce se proti rozhodnutí orgánu ochrany ZPF s těmito námitkami: * povinnost měla být uložena vlastníkovi, protože bez jeho souhlasu nelze změnit způsob využití pozemků, * rozhodnutí neobsahuje určení výše náhrady za zákaz produkce zemědělských výrobků, * nájemce nebyl před vydáním rozhodnutí seznámen s výsledky agrochemických zkoušek, * kontaminace byla způsobena třetí osobou, přepravcem ropných látek, který měl na sousední pozemní komunikaci dopravní nehodu, při níž byla porušena cisterna. a) Proveďte právní rozbor. a. Na základě jakého právního předpisu a kdo provádí agrochemické zkoušení půd? b. Jaký význam mají výsledky agrochemického zkoušení půd? b) Vypořádejte se s jednotlivými námitkami nájemce z pohledu jejich opory v platné právní úpravě. c) Zabývejte se dalšími možnými důsledky výše uvedeného do vzájemného postavení vlastníka pozemků, nájemce pozemků a přepravce ropných látek. 3. Českou inspekcí životního prostředí byla panu Václavu uložena pokuta za to, že v rozporu s lesním hospodářským plánem odstranil na části svého pozemku lesním porosty. Porosty byly smýceny na souvislé ploše 2.300m^2. V odvolání pan Václav uvádí, že je přesvědčen, že těžbu dříví provedl oprávněně, a to na základě územního rozhodnutí o umístění stavby, k jehož vydání dal mj. souhlas i příslušný orgán státní správy lesa. a) Podle kterého předpisu a za jaká porušení povinností může ČIŽP ukládat pokuty při ochraně lesa? b) Postupoval vlastník lesa při odlesňování pozemku v souladu se zákonem? a. Co je to lesní hospodářský plán, kdo jej pořizuje a jaký je jeho význam? b. Za jakých podmínek je možné provádět v lese těžbu dříví? c) Byl postup ČIŽP v daném případě v souladu se zákonem? Odpověď zdůvodněte. a. Vypořádejte se s námitkou pana Václava z pohledu platné právní úpravy. 4. Vlastník lesa pan A. se obrátil na příslušný orgán státní správy lesů s žádostí o vydání zákazu táboření a rozdělávání ohně skupinou trempů na území sousedního lesa, který patří panu B. Ten, alespoň dle tvrzení trempů, dal k dané činnosti souhlas. Orgán státní správy lesů odmítl žádost pana A. s odůvodněním, že k řešení dané věci není kompetentní. a) Proveďte právní rozbor. b) Za jakých podmínek lze omezit volný pohyb třetích osob po lese? c) Kdo může povolit činnosti v lese, které jsou zákonem jinak zakázané? d) Posuďte zastavení řízení o žádosti pana A. orgánem státní správy lesů z pohledu platné právní úpravy. Související právní prameny: o zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu o zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu o zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech o zákon č. 289/1995 Sb., o lesích o zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí ___________________________________________________________________________