Dnes již nelze pochybovat o sepětí některých trestněprávních institutů – jako např. probace, odklony, obecně prospěšné práce – se sociální prací vykonávanou kvalifikovanými sociálními pracovníky, tj. probačními mediačními úředníky.

U zrodu myšlenky obohatit naše trestní řízení o prvek sociální práce s pachatelem trestního činu stálo Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici.

Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici bylo založeno v květnu 1994 studenty a přednášejícími katedry sociální práce FF UK v Praze. Činnost Sdružení byla zaměřena především na rozvoj sociální práce v oblasti trestní justice zaváděním, uplatňováním a ověřováním nových přístupů, metod a technik sociální práce s občany, kteří jsou trestně stíháni nebo odsouzeni za trestné činy.

Výsledkem usilovné práce Sdružení za situace, kdy trestní řád umožňoval pouze podmíněné zastavení trestního stíhání, bylo vytvoření tří projektů v rámci experimentu nazvaného „Uplatnění sociální práce v trestním řízení“.

První z projektů „Soudní pomoc“ lze charakterizovat jako informační servis pro soudce a státní zástupce o osobě, proti které se vede trestní stíhání; o jeho rodinném, sociálním a pracovním zázemí. Na základě získaných informací je vypracována písemná zpráva, ve které probační pracovník formuluje svoje stanovisko k osobě obviněného. Tato činnost má vést k posílení individualizace právního následku trestného činu.

Druhý projekt „Mimosoudní vyjednávání – narovnání“ nabízí možnosti řešení konfliktu mezi poškozeným a obviněným. Jde o činnost mediační, spočívající ve zprostředkování dohody mezi obviněným a poškozeným a přípravě podkladů pro aplikaci odklonů v trestním řízení v podobě podmíněného zastavení trestního stíhání a narovnání.

Konečně třetí projekt „Probační služba“ si klade za cíl zefektivnění výkonu podmíněných trestů odnětí svobody a také podmíněného zastavení trestního řízení, v jehož rámci budou uloženy přiměřené závazky odsouzenému.

 

Zkušební doba před nebo po odsouzení má svůj význam jen potud, pokud jsou vytvořeny základní sociální předpoklady pro reintegraci pachatele do společnosti. Probační služba je ve světle tohoto projektu definována jako způsob zacházení s pachateli méně závažné trestné činnosti, zaměřený na ty případy, kde se jeví trest odnětí svobody z pohledu jeho efektivity i ekonomické náročnosti jako velmi problematický, především je určen mladistvým a mladým dospělým a jeho cílem je předcházet opakování trestné činnosti.

Přibližně v září 1994 byly poprvé dva projekty předloženy Ministerstvu spravedlnosti k odbornému posouzení. Významným krokem vpřed se stalo usnesení vlády ČR č. 341 ze dne 15. 6. 1994, kterým bylo uloženo ministrovi spravedlnosti ověřit možnost zavedení systému probační služby v ČR. O něco později, resp. od 1. ledna 1996, v souladu s tímto usnesením dochází k postupnému budování sítě probačních pracovníků na okresních a krajských soudech.

Činnost probačních pracovníků spočívá v kvalifikovaném zajištění výkonu tzv. alternativních trestů a odklonů v trestním řízení, jejichž realizace vyžaduje individuální práci a odborné vedení obviněných a odsouzených.

Obsahovou náplň předrozsudkové fáze tvoří tzv. soudní pomoc, jako další forma činnosti se vyvinula tzv. včasná pomoc, představující alternativu k vazbě, s níž je navíc spojena možnost dohledu nad chováním obviněného a pomoci při jeho resocializaci.

Významnou část práce probačního pracovníka představuje činnost mediační, spočívající ve zprostředkování dohody mezi obviněným a poškozeným a přípravě podkladů pro aplikaci odklonů v trestním řízení v podobě podmíněného zastavení trestního stíhání a narovnání.

Obsahovou náplň porozsudkové fáze pak tvoří zejména probace a výkon trestu obecně prospěšných prací. Probace byla zpočátku realizována v podobě tzv. probačního dohledu v rámci tehdy platného ustanovení § 59 odst. 2 TrZ, který stanovil, že je možné podmíněně odsouzenému uložit přiměřená omezení směřující k tomu, aby vedl řádný život, zpravidla je možné též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestním činem způsobil.

Probační dohled je chápán jako sociální práce s podmíněně odsouzeným, kterému byla rozsudkem soudu v rámci přiměřených omezení uložena povinnost během zkušební doby spolupracovat s probačním pracovníkem. Tato činnost představuje kombinaci sociální kontroly a sociální pomoci.

Druhou nejvýznamnější činností porozsudkové fáze je zajištění výkonu trestu obecně prospěšných prací. Podle materiálu Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici spočívá činnost probačního pracovníka především ve spolupráci s orgány veřejné správy a zajišťování součinnosti všech institucí, které participují na výkonu tohoto trestu. Těžiště práce probačního pracovníka je spatřováno v jednání s odsouzeným a podáním základních informací o podmínkách výkonu trestu a ve výběru konkrétního druhu práce. Souhrnně řečeno, jde zejména o výběr vhodných případů pro uložení obecně prospěšné práce, vyhledání konkrétního druhu práce, projednání podmínek výkonu trestu s odsouzeným a poučení odsouzeného o jeho povinnostech vyplývajících ze zákona.

 

Probační a mediační služba oficiálně zahájila svou činnost k 1. lednu 2001 na základě účinnosti zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně některých zákonů.

Probační a mediační služba vytváří předpoklady k tomu, aby mohla být věc ve vhodných případech projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, nebo mohl být uložen a vykonáván trest nespojený s odnětím svobody, anebo vazba byla nahrazena jiným opatřením. Za tím účelem poskytuje obviněnému odborné vedení a pomoc, sleduje a kontroluje jeho chování, spolupracuje s jeho rodinou a dalšími osobami ze sociálního prostředí, ve kterém obviněný žije a pracuje, s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život.

Probační a mediační služba provádí mediaci a probaci v trestním řízení v rozsahu stanoveném trestním řádem, trestním zákonem a zákonem o Probační a mediační službě.

 

 Probací se podle zákona o Probační a mediační službě rozumí

organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným,

kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení,

sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody,

individuální pomoc obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů.

 

Mediacíse pro účely tohoto zákona rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného.

Dále zákon výslovně stanoví jako další formu činnosti pomoc poškozeným a dalším osobám dotčeným trestným činem při odstraňování následků trestného činu.

Probační a mediační služba má dále za úkol věnovat zvláštní pozornost mladistvým a obviněným ve věku blízkém věku mladistvých, přispívat k ochraně práv osob poškozených trestnou činností, přispívat ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s obviněnými, zejména jde-li o mladistvé a uživatele omamných a psychotropních látek a podílet se na prevenci trestné činnosti.