PŘEDNÁŠKA I. - PROF. KRATOCHVÍL
METODICKÁ DOPORUČENÍ KE STUDIU ZVLÁŠTNÍ ČÁSTI TPH V KONTEXTU ČÁSTI OBECNÉ
VZTAH OBECNÉ A ZVLÁŠTNÍ ČÁSTI TPH Z HLEDISKA LEGISLATIVNÍHO, VÝKLADOVÉHO A APLIKAČNÍHO
SYSTEMATIKA OBECNÉ A ZVLÁŠTNÍ ČÁSTI TRESTNÍHO ZÁKONÍKU (ÚČEL, KRITÉRIA)
Zvláštní část zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen TZk) obsahuje taxativní výčet trestných činů[1] spolu se sankcemi, které je možné za tyto trestné činy uložit. Jedná se např. o trestný čin vraždy, krádeže, loupeže, vydírání, vyzvědačství atd. Pod jednotlivými názvy těchto trestných činů nalezneme jejich typické znaky, tzv. skutkovou podstatu, která je tvořena objektem, objektivní stránkou, subjektem a subjektivní stránkou, a jíž se trestný čin odlišuje od jiných. Nicméně nejedná se o úplné definice trestných činů, neboť některé prvky nalezneme pouze v obecné části TZk (znaky subjektu jako je věk, příčetnost, formy trestné činnosti). Dřívější formálně materiální pojetí bylo zákonodárci změněno na formální pojetí s určitým materiálním korektivem uvedeným v § 12 odst. 2 TZk. Stejně i trestní sankce uvedené ve zvláštní části TZk nejsou úplné a soud může uložit i sankci jinou, než která je uvedená ve zvláštní části nebo určitým způsobem modifikovanou (např. trest obecně prospěšných prací, domácí vězení, peněžitý trest, podmíněné odsouzení), popřípadě soud může uložit i ochranné opatření nebo výchovné či ochranné opatření u mladistvých. Je nezbytné uvědomit si, že obecná a zvláštní část spolu tvoří jednotu a nelze je od sebe oddělovat. K tomu se poté připojuje i trestní právo procesní, které mimo jiné dokazuje, zda se stal trestný čin, zda jsou splněny všechny znaky skutkové podstaty atd.[2]
SYSTEMATIKA ZVLÁŠTNÍ ČÁSTI TZk
Systematika zvláštní části TZk obecně by měla vycházet z určitých politicky kriminálních a hodnotových ýchodisek a má velký význam pro interpretaci a aplikaci ustanovení. Třídit trestné činy lze podle vícero hledisek, může to být podle objektu, způsobené škody, formy zavinění, typu pachatele atd. Optimální je založit systematiku na hodnotách, které trestní právo chrání, tedy na tzv. objektu trestného činu, a podle závažnosti tyto trestné činy seřadit.
TZk řadí jednotlivé trestné činy do následujících hlav:
Hlava I – Trestné činy proti životu a zdraví
Hlava II – Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti,
soukromí a listovního tajemství
Hlava III – Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
Hlava IV – Trestné činy proti rodině a dětem
Hlava V – Trestné činy proti majetku
Hlava VI – Trestné činy hospodářské
Hlava VII – Trestné činy obecně nebezpečné
Hlava VIII – Trestné činy proti životnímu prostředí
Hlava IX – Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní
organizaci
Hlava X – Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
Hlava XI – Trestné činy proti branné povinnosti
Hlava XII – Trestné činy vojenské
Hlava XIII – Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy
TZk tak reaguje na změnu společenské situace a kromě změny členění zvláštní části dle závažnosti trestných činů dochází i k přesunu jednotlivých trestných činů do hlav, které jim jsou bližší. Další změnou bylo vyčlenění zvláštní hlavy Trestné činy proti životnímu prostředí, které byly dříve součástí hlavy Trestných činů obecně nebezpečných.
VYBRANÉ PROBLÉMY ZVLÁŠTNÍ ČÁSTI TPH (TRZ)
TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ
TRESTNÉ ČINY PROTI SVOBODĚ A PRÁVŮM NA OCHRANU OSOBNOSTI, SOUKROMÍ A LISTOVNÍHO TAJEMSTVÍ
V hlavě II. zvláštní části TZk jsou obsaženy trestné činy chránící svobodu člověka a jeho práva na ochranu osobnosti soukromí a listovního tajemství, které se ovšem vzájemně doplňují a prolínají a představují společenský základ uplatnění člověka. Obvykle se do nich zasahuje jednáním násilným, za použití nátlaku směřujícího jak proti osobě, tak věci. Co se rozumí pohrůžkou bezprostředního násilí, tak to je hrozba, že násilí bude bezprostředně použito, pachatel obvykle hrozí zbraní, jež má u sebe, což tuto domněnku a hrozbu podporuje. Napadený pak nemá volnost rozhodování a musí se hrozbě a nátlaku podvolit. Pohrůžka násilí nebo jiné těžké újmy je pak mnohem obecnější a obsahuje v sobě hrozbu nejen do přítomnosti, ale i budoucnosti. Může pak směřovat i vůči třetí osobě, která není přítomna. Pohrůžka jiné těžké újmy pak může směřovat do oblasti ochrany osobnosti, dobrého jména a pověsti, proti rodinnému životu atd. Podle LZPS je možné do práv zasáhnout, ovšem jen na základě zákona, protože jinak jsou nedotknutelná. V případě výše uvedených trestných činů jsou trestné právě zásahy do realizace těchto práv a svobod.