Trestní právo hmotné a procesní

PŘEDNÁŠKA III. - PROF. KRATOCHVÍL

TRESTNÉ ČINY PROTI ČESKÉ REPUBLICE, CIZÍMU STÁTU A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACI
 
Objektem těchto trestných činů bylo před rokem 1989 zejména ochrana socialistického státního a společenského zřízení, poté došlo k výrazným změnám a v současnosti je objektem ochrana státu jako takového – jeho suverenity, ústavního zřízení, bezpečnosti a obranyschopnosti. Mnohé skutkové podstaty trestných činů chránících různé aspekty socialistického zřízení, včetně postavení pouze jedné politické strany, byly z pochopitelných důvodů zrušeny.
Hlava první je členěna do tří dílů na
-          na trestné činy proti základům České republiky, cizího státu a mezinárodní organizaci,
-          trestné činy proti bezpečnosti republiky České republiky, cizího státu a mezinárodní organizaci a
-          trestné činy proti obraně státu. 
 
TRESTNÉ ČINY PROTI ZÁKLADŮM ČESKÉ REPUBLIKY, CIZÍHO STÁTU A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
Trestný čin vlastizrady - § 309 TZk
Trestný čin rozvracení republiky - § 310 TZk
Trestný čin teroristický útok - § 311 TZk
Trestný čin teroru - § 312 TZk
 
TRESTNÉ ČINY PROTI BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, CIZÍHO STÁTU A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
Trestný čin vyzvědačství - § 316 TZk
Trestný čin ohrožení utajované informace - §§ 317, 318 TZk
 
TRESTNÉ ČINY PROTI OBRANĚ STÁTU
Trestný čin spolupráce s nepřítelem - § 319 TZk

TRESTNÉ ČINY PROTI POŘÁDKU VE VĚCECH VEŘEJNÝCH
Objektem hlavy X. TZk je zájem státu na řádném výkonu činnosti státních orgánů bez nežádoucích vlivů, které by tuto činnost mohly ohrozit. Jedná se o trestné činy, které přímo, nebo nepřímo ohrožují orgány státu a podrývají jeho autoritu. První díl chrání činnost státního aparátu a samosprávy včetně úředních osob před násilím, výhrůžkami a pomluvami. Druhý díl je zaměřen na porušování činnosti státního orgánu tím, že dojde k zneužití pravomocí úředních osob. Třetí díl chrání objektivní, nestranné rozhodování státních orgánů, čtvrtý díl potom jiná rušení orgánu veřejné moci a díl pátý dostál velkých změn, neboť se dotýká trestných činů narušujících soužití lidí, kde je nově včleněn trestný čin nebezpečného pronásledování (§ 354 TZk). Díl šestý opět chrání jiná rušení veřejného pořádku a sedmý díl byl zařazen s ohledem na mezinárodní smlouvy, kdy se jedná o trestný čin organizované zločinecké skupiny. Osmý díl se zabývá závažnějšími formami trestné součinnosti, jako je podněcování nebo nadržování trestnému činu.
            Pro všechny tyto trestné činy je stěžejní pojem veřejného moci a úřední osoby. Pojem úřední osoby nalezneme ve výkladových ustanoveních v § 127 TZk a jedná se např. o soudce, státního zástupce, prezidenta ČR, poslance, senátora, člena zastupitelstva, příslušníka ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník obecní policie, notáře jako soudního komisaře, a dalších osob zde uvedených, pokud zároveň plní úkoly státu nebo společnosti a používá přitom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů. Vyžaduje se tedy, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s výkonem této pravomoci. Je-li sama úřední osoba pachatelem (díl druhý), jedná se o subjekt speciální.
            Mezi trestné činy zařazené do hlavy X. TZk řadíme např. násilí proti orgánu veřejné moci - § 323 TZk, násilí proti úřední osobě - § 325 TZk, zneužití pravomoci úřední osoby - § 329 TZk, atd.
 
TRESTNÉ ČINY PROTI VÝKONU PRAVOMOCI ORGÁNU VEŘEJNÉ MOCI A ÚŘEDNÍ OSOBY 
Trestný čin násilí proti orgánu veřejné moci - § 323 TZk
Trestný čin násilí proti úřední osobě - § 325 TZk
Společné ustanovení - § 327 TZk
 
TRESTNÉ ČINY ÚŘEDNÍCH OSOB
Trestný čin zneužití pravomoci úředních osoby - § 329 TZk
Trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti - § 330 TZk
 
ÚPLATKÁŘSTVÍ
Trestný čin přijetí úplatku - § 331 TZk
Trestný čin podplácení - § 332 TZk
Trestný čin nepřímé úplatkářství - § 333 TZk
Společné ustanovení - § 334 TZk
 
JINÁ RUŠENÍ ČINNOSTI ORGÁNU VEŘEJNÉ MOCI
 
TRESTNÉ ČINY NARUŠUJÍCÍ SOUŽITÍ LIDÍ
Trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci - § 352 TZk
Trestní čin nebezpečné pronásledování - § 354 TZk
Trestný čin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob - § 355 TZk
Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod - § 356 TZk
 
JINÁ RUŠENÍ VEŘEJNÉHO POŘÁDKU
Šíření poplašné zprávy dle § 357 TZk
Výtržnictví - § 358 TZk
Opilství - § 360 TZk
 

TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKOSTI, PROTI MÍRU A VÁLEČNÉ TRESTNÉ ČINY

 

Důsledky druhé světové války vedly k tomu, že dne 8. Srpna 1945 byla uzavřena v Londýně Dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců Evropské Osy. Na jejím základě byl zřízen i Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku a jeho Statut byl jako její část k Dohodě připojen. Tento statut publikovaná jako zákon č. 164/1947 Sb., definuje tři kategorie mezinárodních zločinů:
·         zločiny proti míru – osnování, příprava, podněcování nebo podniknutí útočné války nebo války porušující mezinárodní smlouvy, dohody nebo záruky nebo účast na společném plánu nebo i spiknutí k provedení kteréhokoli z těchto zločinů,
·         válečné zločiny – porušení zákonů války nebo válečných zvyklostí, které v sobě zahrnuje zejména vraždu, zlé nakládání nebo deportace civilního obyvatelstva z obsazeného území nebo k otrocké práci nebo pro jakýkoliv jiný účel, vraždu válečných zajatců nebo zlé nakládání s nimi, zabíjení rukojmí, plenění veřejného nebo soukromého majetku, svévolné ničení měst a vesnic nebo pustošení neodůvodněné vojenskou nutností, ale i jiné zločiny,
·         zločiny proti lidskosti – vražda, vyhlazování, zotročování, deportace nebo jiné nelidské činy spáchané proti civilnímu obyvatelstvu před válkou nebo za války nebo pronásledování z příčin politických, rasových či náboženských, pokud byly spáchány v souvislosti se zločinem proti míru nebo válečným zločinem a bez ohledu na to, zda bylo porušeno místní právo země, kde byly zločiny spáchány.[1]
 
Většina skutkových podstat obsažených v hlavě XIII. TZk sem byla zařazena z důvodu naplnění mezinárodněprávních závazků České republiky jako nástupnického státu Československa. Jedná se zejména o závazky stíhat jednání, které mezinárodní právo označuje právě jako shora zmíněné zločiny proti lidskosti, míru a válečné zločiny a závazky vyplývající z Úmluvy proti mučení. Výjimkou jsou pouze ustanovení § 403 až § 405 TZk.
Chráněnými objekty těchto trestných činů jsou základní zájmy mezinárodního společenství, respektive lidstva jako celku. Jedná se o zásady lidskosti a základní lidská práva v případě války nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu tak, jak jsou chráněna mezinárodními úmluvami a válečnými obyčeji. Mezinárodní právo válečné totiž omezuje prostředky, které mohou válčící strany na dosažení svých cílů použít. Omezení směřuje k tomu, aby bojové prostředky a způsoby vedení boje, které oslabují bojovou sílu protivníka, působily co nejmenší lidské ztráty, neměly by působit zbytečné útrapy fyzické nebo zbytečné psychické strádání, a dále by v průběhu konfliktu mělo docházet k co nejmenšímu poškození lidských práv. I civilní osoby, které se na válce přímo podílejí, musí požívat dostatečné ochrany. Podle mezinárodního práva může válečný zločin spáchat jen příslušník ozbrojených sil, protože pouze on má povinnost dodržovat zákony a zvyklosti války, ovšem naše platná právní úprava okruh pachatelů trestných činů proti lidskosti a trestného činu proti míru neomezuje pouze na příslušníky ozbrojených sil, ale i na civilní osoby. U trestných činů této hlavy TZk s výjimkou trestných činů uvedených v § 403 až § 405 TZk, se uplatňuje zásada univerzality upravená v § 7 TZk. Tato zásada je založená na tom, že stát v zájmu mezinárodní spolupráce stíhá tyto trestné činy, i když se nedotýkají přímo jeho zájmů a jsou spáchány v cizině cizincem nebo osobou bez státní příslušnosti, která na území České republiky nemá trvalý pobyt. Dle § 35 písm. a) TZk uplynutím promlčení doby nezaniká trestnost trestných činů uvedených v hlavě XIII. TZk s výjimkou trestných činů dle § 403 až 405 TZk. Dle § 95 TZk se navíc trestnost těchto trestných činů nepromlčuje.
Mezi trestné činy dle hlavy XIII. patří např. genocidium - § 400 TZk, trestný čin útok proti lidskosti - § 401 TZk, dále několik trestných činů zaměřených na podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práva a svobod člověka - §§ 403 – 405 TZk, trestné činy přípravy a podněcování útočné války - § 406, 407 TZk, atd.

[1] Blíže Fryšták, M. a kol. Trestní právo hmotné. Zvláštní část, KEY publishing, 2009, str. 148 – 149.
Předchozí
Následující