Trestní právo hmotné a procesní

PŘEDNÁŠKA I. - PROF. FENYK


 

STÁDIA TRESTNÍHO ŘÍZENÍ

 

Trestní řízení probíhá v několika určitých časových úsecích, v nichž orgány činné v trestním řízení plní své úkoly s cílem dosáhnout účelu trestního řízení.[1] Trestní řízení je trestním řádem[2] definováno jako řízení podle tohoto zákona, ovšem samotný pojem stádia trestního řízení v TŘ definována nejsou.
Rozlišujeme následující stádia trestního řízení:
·         přípravné řízení
·         předběžné pojednání obžaloby
·         hlavní líčení
·         opravné řízení
·         řízení vykonávací
 
Vedle obecně platných směrnic pro konání trestního řízení obsahuje trestní část ve dvacáté
hlavě ustanovení o zvláštních způsobech řízení, což jsou ve své podstatě odchylky od obecné právní úpravy trestního řízení.
 
Předsoudní stádium trestního řízení tedy zahrnuje:
·         postup před zahájením trestního stíhání podle hlavy deváté TŘ,
·         zahájení trestního stíhání, další postup v něm a zkrácené přípravné řízení podle hlavy desáté TŘ (vyšetřování, vyšetřování některých trestných činů a zkrácené přípravné řízení).
 
Soudní stádium trestního řízení zahrnuje:
-          předběžné projednání obžaloby podle hlavy dvanácté TŘ,
-          hlavní líčení podle hlavy třinácté TŘ,
-          veřejné zasedání podle hlavy třinácté TŘ,
-          neveřejné zasedání podle hlavy patnácté TŘ,
-          odvolání a řízení o něm podle hlavy šestnácté TŘ,
-          dovolání podle hlavy sedmnácté TŘ,
-          stížnost pro porušení zákona o řízení o ní podle hlavy osmnácté TŘ,
-          obnova řízení podle hlavy devatenácté TŘ,
-          zvláštní způsoby řízení podle hlavy dvacáté TŘ,
-          vykonávací řízení podle hlavy dvacáté první TŘ.
 


[1] Jelínek, J. a kol. Trestní právo procesní. Praha: Linde, str. 421.
[2] Zák. č. 141/1961 Sb. v platném znění (dále jen TŘ).

PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ TRESTNÍ - OBECNÉ VÝKLADY

České trestní řízení představuje tzv. reformovaný typ evropského kontinentálního procesu, pro nějž je typické předsoudní stádium trestního řízení. Jedná se o první stádium. Přípravné řízení je podle § 12 odst. 10 TŘ úsek trestního řízení, který začíná sepsáním záznamů o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, pak se jim rozumí úsek od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věcí jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání nebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, za hranicí objasňování a prověřování skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování.

Cílem přípravného řízení je prověřit podezření ze spáchání trestného činu a opatřit podklad pro podání obžaloby, nebo není-li důvod pro podání obžaloby, slouží jako podklad pro jiné rozhodnutí státního zástupce ve věci samé. Jedná se o vyhledávání pramenů důkazu, samotné vyhledávání důkazů, jejich provádění a následné hodnocení. V rámci přípravného řízení orgány činné v trestním řízení prověřují skutečnosti nasvědčující tomu, zda došlo ke spáchání trestného činu, za tím účelem využívají možnosti dané v jednotlivých ustanoveních TrŘ. Jedná se např. o použití agenta, sledování osob a věcí, zadržení podezřelého atd. V přípravném řízení je také rozhodováno o vazbě, domovní či osobní prohlídce, atd. Přípravné řízení je takovým vyhledáváním a hodnocením důkazů, které nemá nahrazovat činnost soudu. Znamená to, že by měly být opatřeny a provedeny jen takové důkazy, které by nebyly možno provést v hlavním líčení, nebo jejichž provedení v tomto pozdějším stádiu řízení by mohlo znamenat jejich znehodnocení nebo ztrátu.Výsledkem přípravného řízení je buď podání obžaloby, nebo trvalé či dočasné opuštění od dalšího trestního stíhání. Základním smyslem přípravného řízení je opatřit podklad pro rozhodnutí, zda má být podána obžaloba a věcí se má dále zabývat již soud, nebo zda má být upuštěno od dalšího trestního stíhání. Proto můžeme v rámci přípravného řízení rozlišit jeho funkci rozhodovací a zajišťovací. Přípravné řízení též zabraňuje tomu, aby byly před soud stavěny osoby, které nespáchaly trestný čin (např. pro svoji duševní poruchu), u nichž není dostatečné podezření, že daný čin spáchaly a dále, kdy nejsou dány důkazy pro to, že spáchán trestný čin. Jedná se o jistou ochrannou funkci, která zabraňuje přehlcení trestního soudnictví, kdyby byly projednávány případy, které nejsou jednoznačné ve smyslu, zda došlo ke spáchání trestného činu, nebo se nejednalo o dostatečné podezření.1]Přípravné řízení má předběžný charakter, přsto jeho výsledek ovlivňuje průběh hlavního líčení. V rámci přípravného řízení rozlišujeme postup před zahájením trestního stíhání (§ 158 - § 159b TŘ), vyšetřování (§ 160 - § 167 TŘ), vyšetřování některých trestných činů (§ 168 - § 170 TŘ) a zkrácené přípravné řízení (§ 179a - § 179h TŘ).

 



[1] Jelínek, J. a kol. Trestní právo procesní. Praha: Linde, str. 428.

STÁTNÍ ZÁSTUPCE V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ TRESTNÍM
POLICEJNÍ ORGÁN V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ TRESTNÍM
SOUDCE V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ TRESTNÍM
FORMY PŘÍPRAVNÉHO ŘÍZENÍ
PRŮBĚH PŘÍPRAVNÉHO ŘÍZENÍ
ROZHODNUTÍ V PŘÍPRAVNÉM ŘÍZENÍ