PŘEDNÁŠKA I. - PROF. FENYK
STÁDIA TRESTNÍHO ŘÍZENÍ
PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ TRESTNÍ - OBECNÉ VÝKLADY
České trestní řízení představuje tzv. reformovaný typ evropského kontinentálního procesu, pro nějž je typické předsoudní stádium trestního řízení. Jedná se o první stádium. Přípravné řízení je podle § 12 odst. 10 TŘ úsek trestního řízení, který začíná sepsáním záznamů o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, pak se jim rozumí úsek od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, postoupení věcí jinému orgánu nebo zastavení trestního stíhání nebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, za hranicí objasňování a prověřování skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování.
Cílem přípravného řízení je prověřit podezření ze spáchání trestného činu a opatřit podklad pro podání obžaloby, nebo není-li důvod pro podání obžaloby, slouží jako podklad pro jiné rozhodnutí státního zástupce ve věci samé. Jedná se o vyhledávání pramenů důkazu, samotné vyhledávání důkazů, jejich provádění a následné hodnocení. V rámci přípravného řízení orgány činné v trestním řízení prověřují skutečnosti nasvědčující tomu, zda došlo ke spáchání trestného činu, za tím účelem využívají možnosti dané v jednotlivých ustanoveních TrŘ. Jedná se např. o použití agenta, sledování osob a věcí, zadržení podezřelého atd. V přípravném řízení je také rozhodováno o vazbě, domovní či osobní prohlídce, atd. Přípravné řízení je takovým vyhledáváním a hodnocením důkazů, které nemá nahrazovat činnost soudu. Znamená to, že by měly být opatřeny a provedeny jen takové důkazy, které by nebyly možno provést v hlavním líčení, nebo jejichž provedení v tomto pozdějším stádiu řízení by mohlo znamenat jejich znehodnocení nebo ztrátu.Výsledkem přípravného řízení je buď podání obžaloby, nebo trvalé či dočasné opuštění od dalšího trestního stíhání. Základním smyslem přípravného řízení je opatřit podklad pro rozhodnutí, zda má být podána obžaloba a věcí se má dále zabývat již soud, nebo zda má být upuštěno od dalšího trestního stíhání. Proto můžeme v rámci přípravného řízení rozlišit jeho funkci rozhodovací a zajišťovací. Přípravné řízení též zabraňuje tomu, aby byly před soud stavěny osoby, které nespáchaly trestný čin (např. pro svoji duševní poruchu), u nichž není dostatečné podezření, že daný čin spáchaly a dále, kdy nejsou dány důkazy pro to, že spáchán trestný čin. Jedná se o jistou ochrannou funkci, která zabraňuje přehlcení trestního soudnictví, kdyby byly projednávány případy, které nejsou jednoznačné ve smyslu, zda došlo ke spáchání trestného činu, nebo se nejednalo o dostatečné podezření.1]Přípravné řízení má předběžný charakter, přsto jeho výsledek ovlivňuje průběh hlavního líčení. V rámci přípravného řízení rozlišujeme postup před zahájením trestního stíhání (§ 158 - § 159b TŘ), vyšetřování (§ 160 - § 167 TŘ), vyšetřování některých trestných činů (§ 168 - § 170 TŘ) a zkrácené přípravné řízení (§ 179a - § 179h TŘ).