„Hlavní“ otázky k Právním dějinám (2010 – 2011):


1.      Raně starověké státy a jejich státní zřízení

2.      Charakteristika právo raně starověkých států, právní památky

3.      Řecko v archaickém a klasickém období svého vývoje

4.      Ústřední orgány a právo starověké římské republiky

5.      Ústřední správa starověkého římského impéria v 1. – 5. století a tvorba práva

6.      Státní aparát a právo raného středověku – obecná charakteristika

7.      Vztah státu a církve ve středověku

8.      „Translatio imperii“ a středověká římsko-německá říše

9.      Středověké stavovské monarchie

10.  Prameny středověkého práva a významné právní památky

11.  Sociální struktura společnosti v době vrcholného a pozdního středověku

12.  Středověký právní partikularismus

13.  Postavení osob (práva osob) a věcná práva ve středověku

14.  Podoby lenního systému ve středověké Evropě

15.  Trestní právo ve středověku

16.  Magna charta libertatum (okolnosti vzniku, obsah, význam)

17.  Charakteristika absolutistických monarchií

18.  Změny v právu v době absolutistických monarchií

19.  Přirozenoprávní koncepce 17. a 18. století a jejich dopad na vývoj státu

20.  Přirozenoprávní koncepce 17. a 18. století a jejich dopad na vývoj práva

21.  Význam revolucí 16. – 19. století

22.  Francie v letech 1789 – 1791 a Prohlášení práv člověka a občana

23.  Nástin francouzského ústavního vývoje v letech 1789 – 1799

24.  Kodifikace z doby francouzské revoluce a císařství

25.  Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě

26.  Pojetí a základní rysy přirozenoprávních kodifikací

27.  Pojetí a základní rysy občanskoprávních kodifikací z přelomu 19. a 20. století (BGB, ZGB)

28.  Pojetí anglické ústavy a její významné součásti

29.  Anglická parlamentní demokracie a její právní zakotvení v 17. a na začátku 18. století)

30.  Americké prohlášení nezávislosti a následný ústavní vývoj (do začátku 20. st.)

31.  Revoluce let 1848 až 1849 – charakteristika, význam

32.  Ústavní uspořádání a právo sjednoceného Německa

33.  Německá historická škola a její význam pro vývoj občanského práva

34.  Francouzská III. republika (vznik, ústava, vývoj)

35.  Charakteristika ruského státu a práva v období od poloviny 19. století do roku 1917

36.  Ruské revoluce roku 1917 a tzv. říjnové dekrety

37.  Ústavy sovětského Ruska a SSSR

38.  Charakteristika sovětského práva v prvních porevolučních letech

39.  Systém sovětského práva, důvody vzniku nových odvětví

40.  Prameny sovětského práva po revoluci

41.  Kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo

42.  Sovětské trestní právo

43.  Zásahy do vlastnického práva v sovětském Rusku a SSSR; sovětské pojetí vlastnictví

44.  Společnost národů a její role v meziválečném období

45.  Panevropské hnutí v období mezi světovými válkami

46.  Ústavní systém Výmarské republiky a SRN (společné znaky, rozdíly, východiska)

47.  Ústavní a politický vývoj v obou německých státech po r. 1945

48.  Ústavní systém SRN a NDR (analýza, srovnání, rozdíly)

49.  Výmarská republika – analýza ústavního systému

50.  Výmarská republika – důvody jejího neúspěchu

51.  Nacistické právo – základní charakteristické rysy

52.  Proces uchopení moci nacisty (příčiny, legalita, důsledky)

53.  Versailleský mírový systém a jeho důsledky v meziválečném období

54.  Vývoj státu a práva ve Velké Británii v první polovině 20. století

55.  Politický a ústavní vývoj ve Francii v první polovině 20. století

56.  Pátá francouzská republika – politický a ústavní vývoj

57.  Politický a ústavní vývoj v Itálii v první polovině 20. století

58.  Ústavní, právní a politický systém fašistické Itálie

59.  Integrační tendence a úsilí o sjednocení německých států v první polovině 19. století

60.  Proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. století

61.  Ústavní systém sjednoceného Německa v 19. století

62.  Proces sjednocení Itálie

63.  Vývoj integračních snah v Evropě po roce 1945

64.  Vznik a historie Rady Evropy, NATO, Varšavské smlouvy, RVHP

65.  Historie integrace ESUO, EURATOM, EHS do r. 1993