Právní dějiny Úvod, stát a právo ve starověku Ladislav Vojáček núvod •výuka •literatura k Právním dějinám (základní a další) •katedra právních dějin •právní historici nzákladní pojmy, periodizace nstát a právo ve starověku Základní pojmy, periodizace Právo v historickém vývoji n= velmi pestrá paletu různých forem, pramenů a oblastí práva njejich podoba, význam a vzájemné relace se měnily v čase nmůžeme rozlišovat mezi n 1. a) právem nepsaným n b) právem psaným n 2. a) obyčejovým právem n b) právem zachyceným v normativních právních aktech n c) právem vzešlým z rozhodování soudů n 3. a) zpočátku relativně jednotným právním řádem nb) pozdějším právním partikularismem n c) moderním pojetím práva (s počátky za absolutismu) n Formy práva njejich podoba, význam a vzájemné relace se měnily v čase nprávo nepsané •dlouho (až do kodifikací) jasně dominovalo •i nejstarší zákony vyhlašovány ústně nprávo psané •písemná podoba zpočátku není podmínkou platnosti • n Prameny práva n = vnější formy, v nichž je zachycen obsah právních vztahů (= prameny práva ve formálním smyslu) n právní obyčeje n normativní právní akty n precedenty n normativní smlouvy Právní obyčej n= pravidlo chování n vytvořené ve společenském povědomí n opírající se o všeobecné přesvědčení obyvatelstva a aplikujících orgánů o jeho správnosti a n pro případ porušení sankcionované státem Normativní právní akty n= výsledek uvědomělé právotvorné činnosti státních orgánů n a) původně • – panovník n b) v době stavovské monarchie n – panovník + stavovský sněm n – městské, vrchnostenské a d. orgány n c) za absolutismu n – panovníci n – vrchnosti, městské orgány n + církevní orgány Soudcovská tvorba práva n= původně individuální právní akt, který získá normativní povahu nprecedens •soudní •správní ntypický pro systémy s převahou nepsaného práva, dnes pro anglosaské právo Právní knihy n n= soukromé zápisy platného práva n= pouze prameny poznání práva, ale … Oblasti středověkého práva (typické pro střední Evropu) nhlavní kriterium = příslušnost ke spol. vrstvě n1. šlechtické (zemské) právo n2. partikulární práva n a) městská práva n b) horní právo n c) selská (vrchnostenská) práva n d) lenní právo a d. n + d) kanonické právo n e) (římské právo) Odvětví „moderního“ práva nhlavní kriterium = předmět úpravy •ústavní právo •občanské právo (hmotné a procesní) •trestní právo (hmotné a procesní) •obchodní právo •správní právo •finanční právo •pracovní právo •rodinné právo a d. Vznik státu n= postupný, dlouhodobý proces oslabování rodových struktur • řada podobných rysů otrokářských a feudálních států nraně otrokářské státy se silnou centrální mocí npatrimoniální středověké státy Základní typy státu a práva n1. Starověké (otrokářské) státy a právní řády n2. Středověké (feudální) státy a právní řády n3. Raně novověké (absolutistické) státy a právní řády n4. Konstituční státy a právní řády kapitalistické éry n5. Státy a právní řády sovětského typu n6. Fašistické státy a právní řády Starověké státy a právní řády nraněstarověké státy (raněotrokářské, východní samovlády, východní despocie) •Mezopotámie, Chetité, Čína, Indie, Egypt, Izrael nvyspělé starověké státy •řecké státy a Římská říše Středověké (feudální) státy a právní řády n1. centralizující státní moc ranného středověku (patrimoniální, úřednické státy) n(2. feudální rozdrobenost) n3. stavovství a stavovská monarchie Obecně k vývoji státu ve středověku a na začátku novověku n1. patrimoniální pojetí státu n - středobodem státní organizace ve středověku panovník n2. stát jako právnická osoba n a) nejdříve moc v rukou panovníka a stavů n b) za absolutismu panovnické samovládí, centralizace států, byrokratizace státního aparátu (růst agendy), vliv přirozeného práva (nové pojetí práva); osvícenský absolutismus ve střední Evropě Konstituční státy a právní řády kapitalistické éry nústava = základní zákon státu •psaná •nepsaná ndělba moci nobčanská práva nrovnost před zákonem členění právního řádu podle předmětu úpravy n= právní stát Státy a právní řády sovětského typu nzejména Sovětské Rusko (pak SSSR) a evropské země sovětského bloku nstát a právo jako přechodné formy •představa o jejich „odumírání“ (fakticky vzrůst vlivu) •malá úcta k právu nformálně ústavy ndělba moci nahrazena dělbou práce nvedoucí úloha strany (fakticky a někdy i de iure) ntvorba a aplikace práva = třídní přístup nnová právní odvětví Fašistické státy a právní řády nrozmanité podoby nvůdcovský princip nnacionalismus a uplatňování rasových teorií npaternalistický přístup státu nv právu nerespektování základních zásad zákonnosti 2. Starověké státy a právní řády nraněstarověké státy (východní samovlády, východní despocie) •Mezopotámie, Chetité, Čína, Indie, Egypt, Izrael nvyspělé otrokářské státy •řecké státy a Římská říše Charakteristické rysy raněotrokářských států nmonarchie (král, faraon, lugal, císař, basileos, …) ndespotická moc panovníka ( ne dělba moci) nteokracie (chrám a palác) npřežívání občinového, kolektivního hospodaření (zavodňovací práce), nerozvinutost soukromého vlastnictví npatriarchální otroctví nobyčejové právo + soupisy práva n n n Právo a právní památky nobyčejové a soupisy práva •sumerské zákony krále Urnammu (konec 3. tisíciletí př. n. l.) •akkadské Bilalamovy zákony (zač. 2. tisíciletí) •Chamurappiho zákoník (začátek 2. tisíciletí) •egypské hepu (hep) •izraelská Kniha smlouvy z 9. nebo začátku 8. století př. n. l. n n Právo zachycené v právních památkách npůvod od boha (bohů) npřevaha trestních norem nkazuistické nodráží sociální rozvrstvení n„oko za oko, zub za zub“ nkruté tresty (+ ex officio, individualizace trestu, prvek msty, symbolika) nordálové praktiky Řecko – období vývoje nmykénské (16. – 13. st. p. n. l.) ntemná staletí (homérské Řecko; 12. – 9. st. p. n. l.) nzpravidla označováno za předstátní období narchaické (rané; 8. – 6. st. p. n. l.) nklasické (5. st. p. n. l. – 336 p. n. l.) nhelenistické (336 – 30 př. n. l.) Klasické období njiž z dřívější doby městské státy nrůzná státní zřízení od aristokracie (Sparta) po demokracii (Athény) npříprava: Solónovy a Kleisthenovy reformy v Athénách norgány: ekklésia, búlé (rada pěti set), heliaia, areopág (bývalí archonti), úřady n Demokratické zásady výkonu úřadů nlos, volba nprincip annuity nprincip odpovědnosti (měsíční správy radě) nprincip kolegiality (rozhodování ve sborech) nprincip bezplatnosti nprincip jedné instance nzákaz kumulace a iterace (= 1x za život) Právní památky nLýkurgova ústava ze Sparty (konec 8. st. p.n.l.) nDrakónovy zákony z Athén (621 p.n.l.) nSolónovy reformy 594/593 p.n.l. (timokratický princip) nKleisténovy reformy asi 508 p.n.l. (územní princip) nGortýnské zákony z Kréty (1. pol. 5. st. p.n.l.) n Periodizace dějin starověkého Říma nkrálovské období (8. – 6. st. p.n.l.) •předstátní nrepublika (5. st. p.n.l. – přelom letopočtu) •reformy Servia Tulia ncísařství (1. – 5. st.) •principát (do přelomu 3. – 4. století; Diokleciánovy reformy) •dominát