Dějiny českého a československého práva Vývoj trestního práva 1948 – 1989 Ladislav Vojáček 1. Trestní právo hmotné – základní předpisy nzákon na ochranu republiky 1948 ntrestní zákon z roku 1950 (v rámci právnické dvouletky) ntrestní zákon z roku 1961 (v rámci rekodifikace z 1. poloviny 60-tých let) nzákon o přečinech 1969 npolistopadové změny trestního práva > Zákon na ochranu lidově demokratické republiky 1948 č. 231/1948 Sb. nnávaznost na zákon na ochranu republiky 1923 nupravoval odpovědnost za trestné činy proti vnější a vnitřní bezpečnosti státu a proti mezinárodním vztahům nnástroj třídně pojaté represe nK 231 > Rekodifikace TP v právnické dvouletce nkodifikační komise pro trestní právo při kodifikačním odboru MS (+ subkomise) nkonečnou podobu daly návrhům redakční komise pro trestní řád a pro trestní zákon •trestní zákon č. 86/1950 Sb. •trestní zákon správní č. 88/1950 Sb. •trestní řád č. 87/1950 Sb. •trestní řád správní č. 89/1950 Sb. > Podklady a vzory nnedokončené rekodifikační práce z 1. ČSR •snahy o unifikaci trestního práva •úvahy o jednotné úpravě trestního práva správního •sjednocení vojenského TP práva s obecným TP a práva kárného s právem kázeňským nsovětský vzor ovlivnil úpravu klíčových ustanovení: •vymezení účelu trestního zákona •koncepce trestní odpovědnosti •definice trestného činu, účelu trestu •mnoha procesních institutů > Trestní zákon z roku 1950 – základní charakteristika nobecná a zvláštní část (10 hlav s TČ rozdělenými podle chráněných zájmů) nteze o zostřování třídního boje ntrestný čin (+ přestupek) nnerozlišoval politické a kriminální delikty > Trestný čin n= zaviněné a pro společnost nebezpečné jednání, které naplňovalo znaky skutkové podstaty uvedené v zákoně •zásada, že bez viny není trestu •materiální pojetí trestného činu (x formální pojetí trestného činu) •kritéria pro určování společenské nebezpečnosti činu nestanovena •skutkové podstaty někdy vymezeny vágně •trestal se též pokus trestného činu, návod a pomoc •hranice trestní odpovědnosti posunuta na patnáct let > Účel trestu nuplatněn třídní přístup ntrest měl •primárně „zneškodnit nepřítele pracujícího lidu“ •+ zabránit pachateli v dalším páchání trestné činnosti •+ výchovně působit jak na něj, tak na ostatní obyvatelstvo n možnost snížení trestu a podmíněného odsouzení vymezena velmi úzce > Tresty nširoká škála hlavních a vedlejších trestů (vedlejší ne samostatně) nvedle nebo místo trestu ochranné opatření (ochranné léčení, ochranná výchova mladistvého a zabrání věci) npo odpykání možnost zařazení na dva roky do tábora nucených prací > Hlavní tresty ntrest smrti, doživotí (jako zmírnění trestu smrti), odnětí svobody až na dobu 25 let, nápravné opatření nchybí peněžitý trest („sloužil jen majetným vrstvám“) nzpravidla široké rozpětí trestní sazby > Trest nápravného opatření nze sovětského práva nměl plnit především výchovnou funkci nodsouzený byl povinen, zpravidla pod dohledem kolektivu, řádně vykonávat svou práci a vést spořádaný život npo dobu jednoho až šesti měsíců se mu odečítalo 10 – 25 procent z pracovní odměny nmohl být spojen s nucenou změnou pracovního zařazení (zařazení do nižší funkce) nebo pracoviště > Vedlejší tresty nzákaz činnosti nzákaz pobytu (i navždy) nztráta státního občanství npropadnutí jmění npeněžitý trest nztráta čestných občanských práv > Příčiny nízké kvality trestního soudnictví nnejen špatná úroveň nových předpisů, ale i nsamotný fakt rekodifikace (+ heslo o nutnosti důsledného rozchodu s buržoazním právem) nšpatná profesní připravenost a nedostatek zkušeností soudců a prokurátorů (Právnická škola pracujících) nvyhrocená společenská atmosféra nprávní nihilismus nmasivní tlak na „třídní“ rozhodování > Zákon na ochranu míru č. 165/1950 Sb. nhrozil trestem odnětí svobody tomu, „kdo se pokusí rozrušit mírové soužití národů tím, že jakýmkoliv způsobem podněcuje k válce, válku propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje.“ n > Odraz politického uvolnění ve 2. polovině padesátých let nzákon č. 63/1956 Sb., kterým se měnil a doplňoval trestní zákon nzmírňoval trestní represi •zrušen trest odnětí svobody na doživotí •zaveden trest odnětí svobody na 25 let jako alternativa k trestu smrti i v případech, … •institut upuštění od potrestání nzrušené a nové skutkové podstaty > Trestní zákon č. 140/1961 Sb. nchráněné zájmy tvořily nedílnou jednotu nsnížily se trestní sazby •maximální výměra trestu odnětí svobody 15 let •trest smrti se stal výjimečným nkriteria společenské nebezpečnosti TČ nX převážně represivní podoba nzjevné neodůvodněné disproporce mezi tresty nširoké formulace některých skutkových podstat > Provinění npodle zákona č. 38/1961 Sb. o místních lidových soudech = •„zaviněné jednání uvedené v tomto zákoně“ •„byl jím porušen socialistický právní řád v takové míře, že to ohrožuje nebo poškozuje zájmy společnosti nebo práva a oprávněné zájmy jednotlivce“ •„vzhledem k okolnostem případu, k osobě provinilého občana a následkům jeho jednání nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti trestného činu“ nzanikla 1969 > Změny z poloviny šedesátých let nnovela TZ č. 56/1965 Sb. •některé nové skutkové podstaty + zpřísněn postih za opuštění republiky + zpřísněny podmínky pro podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody nzákon č. 58/1965 Sb. •zpřísnil postih některých rozmáhajících se forem drobné kriminality, pokud se jich pachatel dopustil opakovaně + rozhodování o opakovaně spáchaných drobných deliktech přenesl na okresní soudy nzákon č. 59/1965 Sb. o výkonu trestu > Zákon o přečinech č. 150/1969 Sb. nzpřísnění odpovědnosti za „skutky proti veřejnému pořádku“ no přečinech zpravidla rozhodovali samosoudci nzákon zavedl objasňování > Polistopadové změny trestního práva nzrušen trest smrti nzměněny podmínky výkonu trestu odnětí svobody nzanikl trest nápravného opatření nodstranění zideologizovaných ustanovení nrovnoprávná ochrana všem druhům vlastnictví nzrušen zákon o přečinech > 2. Trestní právo procesní – základní předpisy ntrestní řád z roku 1950 ntrestní řád z roku 1956 ntrestní řád z roku 1961 npolistopadové změny > Trestní řád č. 87/1950 Sb. nnavazoval na zákon o zlidovění soudnictví z roku 1948 nsnaha zjednodušit soudní řízení ntradiční zásady, i když někdy nově interpretované •(zásady materiální pravdy, veřejnosti, ústnosti a bezprostřednosti řízení, volné hodnocení důkazů, právo na obhajobu) nzrušena instituce vyšetřujícího soudce nmožnost zneužití > Fáze trestního řízení npřípravné řízení (prokurátor) nřízení před soudem •z hlavní líčení •odvolací líčení (apelační princip) •+ stížnost pro porušení zákona a obnova trestního řízení nvýkon rozhodnutí > Trestní řád č. 64/1956 Sb. nvýslovně ukládal šetřit ústavně zaručené občanské svobody nformuloval základní zásady trestního řízení nvýrazně změnil především podobu přípravného řízení •zásada presumpce neviny a zásada zjišťování materiální pravdy, veřejnost trestního řízení a právo na obhajobu •shromažďovat i důkazy svědčící pro obžalovaného •doznání obviněného nezbavuje orgány povinnosti prozkoumat všechny okolnosti případu •prokurátor měl stíhat všechny trestné činy, o nichž se doví •soudcům ukládal zahajovat stíhání jen na základě žaloby podané prokurátorem > Trestní řád č. 141/1961 Sb. nvýslovně formuloval zásadu presumpce neviny nzdůraznil zásady objektivní pravdy, ústnosti v řízení před soudy a bezprostřednosti dokazování. nvycházel ze zásady in dubio pro reo nšetření ústavně zaručených práv občanů nvzájemná kontrola orgánů činných v trestním řízení nvětší účast pracujících při boji s kriminalitou npráva společenských organizací •účastnit se v hlavním líčení •poskytnout záruku za obviněného •některé méně závažné TČ činy před místní lidové soudy > 3. Trestní právo správní a přestupkové právo ntrestní zákon správní č. 88/1950 Sb. ntrestní řád správní č. 89/1950 Sb. nnovelizace z let 1953 a 1957 = narušení celé koncepce npřestupkový zákon z roku 1961 > Trestní právo správní ndiskuse o oprávněnosti samostatné existence TPS už před válkou (na Slovensku trestní zákon o přestupcích 1879) n= specifická součást správního práva nupravuje postih za méně společensky nebezpečné delikty, uskutečňovaný správními orgány (mimosoudní cestou) nnástroj k potírání drobné kriminality (+ zneužitelný instrument) n > Trestní zákon správní č. 88/1950 Sb. nobdobné principy a struktura jako TZ •obecná a zvláštní část nsnaha postihnout všechny formy nepřátelské činnosti •úvodní široké skutkové podstaty nhlavní tresty: odnětí svobody až do jednoho roku + veřejné pokárání + pokuta > Přestupky n= „činy, které nejsou trestné podle trestního zákona soudního“ nvyžadovalo se zavinění ve formě úmyslu nebo vágního „nezachování opatrnosti, jakou společnost vyžaduje“ npostihovaly se i pokus, návod a pomoc nv čele každé hlavy obecné ustanovení nhlavní tresty: trest odnětí svobody až do jednoho roku, veřejné pokárání a pokuta nvedlejší tresty (ne samostatně): propadnutí jmění, zákaz činnosti a zákaz pobytu (i natrvalo), propadnutí věci a uveřejnění nálezu > Zvláštní část n6 hlav podle důležitosti chráněných zájmů •hospodářské zájmy státu •práce, zdraví lidu a zásobování •pořádek ve věcech veřejných •brannost •„kulturní život pracujících“ •občanské soužití > Trestní řád správní č. 89/1950 Sb. nsjednocoval rozdílné předpisy a rušil různé formy trestního řízení správního nnárodní výbory nústní nebo písemném řízení + •blokové nebo příkazní řízení n+ zvláštní řízení •proti mladistvým, v nepřítomnosti …) > Novelizace z let 1953 a 1957 n1953: •rozhodování o závažnějších přestupcích přeneseno na soudy • = národním výborům odňato právo ukládat některé vysloveně represivní tresty (odnětí svobody, pokuty vyšší než 3000 Kčs, propadnutí jmění nebo zákaz pobytu) •zavedeno nápravné opatření n1957: •sladění stíhání trestných činů a přestupků > Přestupkový zákon z roku 1961 nč. 60/1961 Sb. o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku nprojednávání přestupků podle tohoto zákona a zákona č. 91/1960 Sb. o správním řízení (pak správního řádu č. 71/1967 Sb.) nNV příslušelo projednávat také provinění nakcent na výchovné působení kolektivu > Přestupek nzaviněné jednání uvedené v přestupkovém zákoně, nebo nzaviněné porušení povinnosti stanovené v jiném právním předpise •pokud se ním stěžovalo plnění úkolů státní správy, rušil veřejný pořádek nebo socialistické soužití občanů a •nešlo-li o provinění nebo o trestný čin >