České  a československé právní dějiny

Vývoj státu 1620 – 1918
Ladislav Vojáček

Základní periodizace
n1. Stát a právo na území České republiky do roku 1620
n2. Stát a právo v období habsburského absolutismu (1620-1848)
n3. Stát a právo v konstituční éře habsburské monarchie (1848-1918)

17. a 18. století
mapa17-18st


Stát a právo v období habsburského absolutismu (1620-1848)
n1. Počátky absolutismu
n2. Osvícenský absolutismus (1740 – 1789)
n3. Metternichovský (policejní) absolutismus

Přelomový charakter absolutistického období
nbyrokratizace státního aparátu
nmoderní principy v právu
•přirozenoprávní koncepce + kodifikace
nzásahy do pozemkově vrchnostenských vztahů
nzmenšení území českého státu
nnárodní uvědomování

Charakteristické rysy absolutistické vlády
nobecné rysy raněnovověkého absolutismu:
•panovnické samovládí
•centralizace (+ byrokratizace)
nrysy habsburského absolutismu:
•germanizace
•refeudalizace
•rekatolizace

Počátek absolutistické vlády
ncentralizace
nrekatolizace
nrefeudalizace
nObnovená zemská zřízení (1927, 1928)
nPragmatická sankce (1713)

Komenský
J. A. Komenský


Obnovená
zřízení zemská
OZZ

Obnovená zemská zřízení
nkráli
•přísluší výlučné oprávnění tvořit nové právo
•přísluší udělovat inkolát
•podléhá výkonný aparát
nomezen vliv městského stavu (jediný hlas)
nv českém sněmu znovu stav duchovenstva
núředním jazykem také němčina
ntrend k centralizaci a unifikaci, ale …
nřímskoprávní zásady do soukromého práva

Corpus Iuris Civilis
CIC-01


Osvícený absolutismus
nzavršení centralizace
•zánik společných institucí zemí České koruny
nreformy
•aktivizace zaostávající ekonomiky + oživení v duchovní sféře
nnové právní předpisy
•kodifikační úsilí
n rozpornost vlády Josefa II.

Marie Terezie-ofic



Josef II.
Josef II Marie Terezie


Kníže
Václav Antonín Kaunitz
(1711-1794)
Kaunitz

Policejní absolutismus
nvliv francouzské revoluce
nKlement Metternich
nhodnost rakouského císaře (1804)
nNěmecký spolek (+ Svatá aliance)

Kníže K. Metternich
n
Metternich

Sedlnitzky, Josef
Graf
* 8. 1. 1778 Troplowitz (Opavice, Tschechische Republik)
† 21. 6. 1855 Baden (Niederösterreich)
Verwaltungsbeamter
Führte 1817-1848 als Präsident die "Oberste Polizei- und Censurhofstelle" in Wien (zuständig für
die gesamte Monarchie mit Ausnahme Ungarns und der Militärgrenze)
Sedlnitzky

Státní aparát – základní vývojové linie
npanovnické samovládí
ndoba hledání
ncentralizace a byrokratizace
noddělení soudnictví od správy

Panovník
npanovnické samovládí
nnedotknutelný, nesesaditelný
nvýlučný zákonodárce
nPragmatická sankce (1713)
nrakouský císař (1804)

Ferdinand I.
Ferdinand I
Ferdinand I.

Ferdinand V.
n
Ferdinand

Ústřední orgány po Bílé hoře
ndikasteria (později kolegia)
ntradiční panovníkovy domény:
•zahraniční politika (tajná rada, pak tajná konference, rakouská dvorská kancelář)
•částečně vojenství (dvorská válečná rada)
•„dvorské“ finance (dvorská komora ad.)
nkomerční kolegium (1666 J. J. Becher)

Ústřední orgány za osvícenství
nčasté reorganizace
nvytváření společných rakousko-českých orgánů = zejm. Haugwitzova reforma
•zrušení dvorských kanceláří
•Ředitelství veřejně-politických a finančních záležitostí (Directorium in publico-politicis et
cameralibus)
•Nejvyšší soudní úřad (Oberste Justitzstelle)

Reformy osvícenského absolutismu
nreorganizace státní správy
•ústřední, krajské, městské, vrchnostenské,
•soudní organizace
•policejní správa
•národohospodářské orgány
npozemkově vrchnostenské vztahy
ndaně
nnáboženství
nškolství

Regulace magistrátů Josefa II.
njednotná správa Prahy
•jednotný magistrát
•policejní ředitelství
ntři nové kategorie měst
•větší města
•menší města
•ostatní města

Organizace soudnictví
- základní vývojové tendence
nsoudní reforma 1783
•hierarchizovaná soudní soustava
nvšeobecné soudy (místní, apelační a Nejvyšší soudní úřad ) + všeobecné soudy (zemské soudy, horní
soudy ad.) + zvláštní soudy
•dvojinstančnost
•profesionalizace
•důslednější oddělení soudnictví od správy

Stát a právo v konstituční éře habsburské monarchie (1848 – 1918)
n1. Revoluce let 1848 – 1849
n2. Bachovský absolutismus
n3. Obnovení konstitučního režimu
n4. Rakousko-uherský dualismus

Revoluce 1848 – 1849
ntéměř celoevropský rozměr
•protifeudální
•demokratická
•národní

Hlavní události celorakouského významu
npovstání ve Vídni
ndualizace říše (personální unie; bratislavská „marcová“ ústava)
nDubnová/aprílová (Pillersdorfova) ústava
nKonstituanta (Kroměřížský sněm)
nzrušení roboty (H. Kudlich)
ncísař František Josef I.
nkroměřížský ústavní návrh
nbřeznová (Stadionova) ústava

Kroměříž01



Revoluce v Čechách
n
nschůze ve Svatováclavských lázních
nkabinetní list z 8. dubna
nNárodní výbor
nnárodnostní konflikt
•Psaní do Frankfurtu (austroslavismus)
nSlovanský sjezd a pražské povstání

Textové pole: 
Palacký
František Palacký

Bachovský absolutismus (1849 – 1860)
nSilvestrovské patenty 1851
nabsolutistický, centralizující režim
núsilí o ekonomický rozvoj
nefektivnější státní správa
nnové zákony
n

n
n
n
n
n
n
n
n
n
n
n     Alexandr Bach
Bach

Zákonodárství bachovského absolutismu
nsérie trestněprávních zákonů
npředpisy na podporu podnikání
•směnečný patent 1850
•úprava poměrů na venkově
•horní zákon 1854
•živnostenský řád 1859
nspolkový patent 1852
nreorganizace územní správy
nkonkordát 1855 ad.

Obnovení konstitučního režimu
n
nrozmnožená říšská rada
nŘíjnový diplom 1860
núnorová  (Schmerlingova) ústava 1861
nnárodní hnutí

Dualizace říše 1967
n
nrakousko-uherské vyrovnání
•personální unie s prvky reálné, příp. reálná unie
nPředlitavsko
nprosincová ústava 1867
nčeské národní hnutí

Společné orgány pro celou říši
npanovník
n (dědičný, politicky neodpovědný, i podíl na zákonodárství)
ntři ministerstva
n (zahraničí, vojenství, financí)
ntzv. Delegace
n (zástupci uherského sněmu a říšské rady)

Prosincová ústava 1867
nzákladní státní zákony 141 – 147/1867 ř. z., zejména
•o zastupitelstvu říšském
•o všeobecných právech občanů
•o Říšském soudu
•o soudcovské moci
•o moci vládní a výkonné
nzákony
•o rakousko-uherském vyrovnání
•zákon o právu spolkovém a
•zákon o právu shromažďovacím

Základní občanská práva a svobody
nzákladní státní zákon o všeobecných právech státních občanů (č. 142/1867 ř. z.)
nzákon o právu spolčovacím (č. 134/1867 ř. z.)
nzákon o právu shromažďovacím
n (č. 135/1867 ř. z.)

Organizace soudnictví
nřádné soudy
nŘíšský soud (1869)
nNejvyšší správní soud (1876)
nmimořádné (zvláštní) soudy
nzákon o soudní organizaci 1896

Řádné soudy
nokresní soudy (1868)
nkrajské /zemské/ soudy (1855: sborové soudy první stolice)
nvrchní zemské soudy (sborové soudy druhé stolice)
nNejvyšší soudní a kasační dvůr (1850)

Územní správa a samospráva
ndvojkolejnost
•státní (politická, zeměpanská) správa
•samospráva
nnové územní členění

Vývoj volebního práva
nvolby
•do orgánů obecní (případně i okresní) samosprávy
•do zemských sněmů
•od roku 1873 do říšské rady
nv zásadě jen muži
nkuriální systém a princip zastoupení jmění
nmajetkový census a census usedlosti
nhonorace (kapacity)

České státoprávní koncepce
nčeské historické státní právo a přirozenoprávní argumentace
naustroslavismus
•federalizace
npasivní rezistence (1863 – 1879)
nČeská deklarace 1868
nFundamentální články 1871
npunktace 1891