Fiskální hospodářská politika
Ekonomie veřejného sektoru
3. přednáška
Eva Tomášková
eva.tomaskova@law.muni.cz
Katedra finančního práva a národního hospodářství

Členění hospodářské politiky
lfiskální (rozpočtová)
lsoustava veřejných rozpočtů
lmimorozpočtové fondy
lrozpočty vládních neziskových organizací, veřejných podniků ve veřejném sektoru
lmonetární
lprovádí ČNB
lovlivňuje peněžní zásobu nebo úrokové sazby s cílem stabilizovat ekonomiku
ldůchodová
lzahrnuje různé formy regulace mezd
lsociální politika
lvnější měnová
lsouvisí s zahraničním obchodem
lpřímé  nástroje (clo, kvóty, neviditelné překážky obchodu - hygienická nařízení, normy)
lnepřímé nástroje (intervence na devizových účtech)
l
l

Hrubý domácí produkt
lHDP = souhrn veškeré finální produkce zboží a služeb vyrobené v určité zemi během jednoho roku.
lHDP nezachycuje stínovou ekonomiku, produkci externalit, netržní produkci.
lnominální HDP – měřený v běžných cenách
lreálný HDP – měřený ve stálých cenách

Hospodářský cyklus
lpravidelné kolísání vzestupu a poklesu ekonomiky
l
lTeoretické přístupy:
lMonetární teorie cyklu
lPříčina: oscilace tempa růstu peněžní zásoby (úrokové sazby)
l
lReálná teorie cyklu
lPříčina: investiční či inovační vlny

Ekonomický růst
lzvýšení reálného potenciálního produktu v čase
l
lHlavní zdroje ekonomického růstu:
lrůst výrobních faktorů (zejména práce a kapitál),
lrůst celkové produktivity výrobních faktorů, kterou zapříčiňují faktory jako vzdělání, inovace,
technologie, úspory z rozsahu, vědecký pokrok apod.
l

Výkyvy ekonomiky
z hlediska charakteru cyklu
lStrukturální výkyvy (pouze některá odvětví)
lzměna preferencí spotřebitelů
lzměna vzácnosti ekonomických zdrojů
lnové technologické poznatky
l
lCyklické výkyvy (hospodářské cykly)
lcelkový pokles ekonomiky (produkce a zaměstnanosti)

Výkyvy ekonomiky
z hlediska času
lKitchinovy cykly
l30 – 60 měsíců
ldůvod: zásoby
l
lJuglarovy cykly
l10 – 11 let
ldůvod: investice do fixního kapitálu a jejich amortizace
l
lKondratěvovy cykly
lcca 50 let
ldůvod: změny výrobních technologií, politické události

Příčiny výkyvu ekonomiky
lvnější
lnárůst cen základních vstupů na světových trzích
lnedostatečné informace
lpoliticko-společenské příčiny
lneadekvátně prováděná hospodářská politika vlády
lnerovnoměrné tempo růstu obyvatelstva
lpřírodní katastrofy
lpsychologické příčiny aj.
l
lvnitřní
lúspory mzdových nákladů podniků (zaostávání poptávky za nabídkou)
lnestabilita investičních výdajů (výkyvy v agregátní poptávce)
l

Konjunkturní indikátory
lpředstihové indikátory
lpočty přijatých zakázek
lpočty vydaných stavebních povolení
l
lsoučasné indikátory
lreálný HDP
lmíra nezaměstnanosti
lceny výrobců
l
lzpožděné indikátory
lmzdy
lspotřebitelské ceny

Vývoj ekonomiky v ČR
Zdroj: ČSÚ


Podstaty krize
lPodstata krize je většinou stále stejná:
lnadměrné žití na dluh
l
lnadspotřeba
l
lnadvýroba
l
lpřehřívání
l
lbubliny na trzích aktiv

Příčiny prohlubování krize
lPříčiny prohlubování krize:
lnedojde k obnovení důvěry investorů a spotřebitelů v ekonomiku, i přes řadu vládních pobídek
ldojde k poklesu ceny aktiv, ubývá bohatství domácností a tím pádem klesá spotřebitelská poptávka.

Problematická místa
lRychlý růst deficitů veřejných financí:
lRůst úrokových sazeb
lSkokové zvýšení dluhu a nárůst úrokových plateb
lZúžení manévrovacího prostotu pro fiskální stabilizaci
l
lAktivace krizových zpětných vazeb:
lZvýšení nezaměstnanosti
lNestabilita bankovního sektoru
l
lI mírnější záporný růst ekonomik, bude-li dlouhodobý, může být pro finanční sektor velmi škodlivý

Oživení hospodářské politiky
lMakroekonomická opatření v době krize:
l makroekonomické politiky, s akcentem na fiskální politiku
l
l monetární politika
l použití standardních nástrojů měnové politiky, příp. jiné nástroje
l
l fiskální politika
lstandardní nástroje fiskální politiky
lexpanzivní fiskální politika - účinnost fiskálních balíčků
ldaňová politika (období expanzivní politiky = snižování daní)
lstabilita a zjednodušování legislativy
lČR je v EU v časové náročnosti vyřízení daní na předposledním místě (poslední Bulharsko)
lČR je ze 183 zemí na 171. místě v časové náročnosti vyřízení daní (podnik v ČR potřebuje 613
hodin, průměr v EU 232 hodin, v roce 2008 bylo v ČR potřeba průměrně dokonce 930 hodin)
l
lZdroj: ČNB

Fiskální politika
l Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních
vztahů mezi státem a ostatním ekonomickými subjekty s cílem stabilizovat makroekonomický vývoj.
l
l Typy fiskální politiky:
lExpanzivní:
lrůst výdajů st. rozpočtu (přímé)
lsnížení daní (nepřímé)
lkombinace obou předchozích způsobů
l
lRestriktivní
lsnížení výdajů st. rozpočtu (přímé)
lzvýšení příjmů st. rozpočtu (nepřímé)
lkombinace obou předchozích způsobů

Teoretické přístupy k fiskální politice
lFyziokraté - stát nemá zasahovat do hospodářství
l
lMerkantilisté - potřeba aktivních státních zásahů
l
lKlasická politická ekonomie - prosazovala škodlivost státních zásahů
l
lNeoklasický proud - na veřejný sektor jsou aplikovány principy efektivní alokace zdrojů
l
lTeorie ekonomie blahobytu - stát má zajišťovat rovné podmínky pro všechny jednotlivce
l
lKeynes - teorie cyklicky vyrovnaného státního rozpočtu
l
lMonetaristé - deficit státního rozpočtu vede k vysoké inflaci

Fiskální opatření
lAutomatické stabilizátory (Vestavěné stabilizátory)
lpůsobí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, např. progresivní důchodové zdanění
lnemají žádné nulové vnitřní zpoždění
l
lDiskrétní opatření (Záměrná opatření)
lopatření vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení nových
daní
lmají časová zpoždění

Fiskální politika
lteoretická východiska: keynesiánské finance
lzaměření: mikroeko. stabilita a stimulace
lkompetentní subjekty: vláda
lvztah k rozpočtu: vyrovnanost není prioritou
lvztah k veřejným výdajům: pouze G
lvztah k veřejným příjmům: tzv. čisté daně (TA-Tr)
lG- vládní výdaje na nákup statků a služeb
lTr - transfery

Rozpočtová politika
lteoretická východiska: klasické finance
lzaměření: realizace alokačních a redistribučních záměrů
lkompetentní subjekty: ministerstvo financí
lvztah k rozpočtu: vyrovnanost je prioritou
lvztah k veřejným výdajům: jako suma G+Tr
lvztah k veřejným příjmům: daně (TA)
l
lG- vládní výdaje na nákup statků a služeb
lTr - transfery

Úloha SR v hospodářské politice
lalokační
lposkytování veřejných statků a služeb
l
ldistribuční
lrozdělování důchodů a bohatství ve společnosti
l
lstabilizační
lúkolem vlády je používat nástroje fiskální politiky k udržení vysoké úrovně a plynulého chodu
ekonomické aktivity

Výdaje SR
l
lna vládní nákupy – zajištění veř. statků státem – tzv. alokační výdaje
lna financování běžných a kapitálových potřeb neziskových organizací, které stát zřídil pro
zabezpečení veřejných statků
lna peněžní transfery pro obyvatelstvo
lformou dotací na výrobu některých výrobků pro domácnosti
lformou dotací ekologických
lredistribuční výdaje

Příjmy SR
lDaňové
lpojistné na sociální zabezpečení (pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské
pojištění)
lpříspěvek na státní politiku zaměstnanosti
lpojistné na veřejné zdravotní pojištění
lcla
lmístní poplatky (tyto jsou zařazeny do rozpočtů nižších územně správních celků)
l
lNedaňové
lpříjmy ve formě uživatel. poplatků
lz pronájmu státního majetku

Distribuční spravedlnost
lSpravedlnost se v daňové teorii:
lschopnost platit daň – každý subjekt by měl přispívat k financování veřejných statků podle své
platební schopnosti
lužitek ze zdanění – jednotlivec má platit takovou daň, která je rovna užitku ze zdanění v podobě
různých veřejných statků, které pro něj stát zabezpečuje
l
lprincip vertikální spravedlnosti
lpoplatník s větší schopností platit daň, tzn. bohatý subjekt, by měl platit větší daň než
poplatník s nižší schopností platit daň
lprincip horizontální spravedlnosti
lpoplatníci se stejnou schopností platit daň platí stejně velikou daň, a to bez ohledu na pohlaví,
rasu, věk apod.

Rozpočtový deficit
lje výrazem krátkodobé rozpočtové nerovnováhy
l
lstátní rozpočet
lběžný rozpočet, u kapitálového se deficit nepřipouští
lrozpočty územní samosprávy
lmimorozpočtové fondy

Příčiny rozpočtového deficitu
lEndogenní  faktory
lexpanzivní charakter fiskální politiky
lčasové rozložení výdajového šoku
lčasové rozložení daňového zatížení na více generací
lvládní populismus
l
lExogenní faktory
ltempo ekonomického růstu
ldeprese ve světě
lrůst cen základních surovin
lvývoj úrokové míry
lúrok z veřejného dluhu
lmimořádné události

Důsledky deficitu státního rozpočtu
lkrátké období - pozitivní
leliminace vlivu exogenních faktorů
lfinancování efektivních veřejných výdajových programů
lv krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích
l
ldlouhodobé období - negativní
lrůst veřejného dluhu
lvyvolává inflační tlaky
l
l

Děkuji za Vaši pozornost. J