Veřejné finance a fiskální právo Rozpočty krajů a obcí Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství 17. prosince 2010 Základní činnosti veřejného sektoru lzajistit potřebné veřejné statky l lzabezpečit často i tzv. hraniční statky lekonomické statky, které jsou na hranici mezi soukromými a veřejnými statky, v některých případech i soukromé statky, jestliže soukromý sektor o jejich produkci nemá zájem v důsledku malé ziskovosti l lpomoci vytvořit podmínky pro fungování privátního sektoru v dané lokalitě l lpřispět k ekonomickému růstu v dané oblasti lvytvořit podmínky pro růst zaměstnanosti v soukromém sektoru lvytvořit pracovní příležitosti ve veřejném sektoru lvytvořit podmínky pro zkvalitnění lidského života l ldosáhnout větší spravedlnosti v rozdělování l Požadavky na systém územně nižších samosprávných celků (1) Požadavky na systém územně nižších samosprávných celků (2) Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009. Daně jako zdroje příjmů územní samosprávy lKlasická teorie fiskálního federalismu doporučuje: ldaně z pevného základu (stabilita), lmístní daně (jsou spjaty s daným územím) - zvyšují odpovědnost samosprávy a snižují možnost nežádoucí daňové konkurence uvnitř státu l lZa nevhodné jsou považovány následující daně: lprogresivní daně (nestabilní) - jejich výnos pro konkrétní rozpočet ovlivňuje i správa daní lnepřímé spotřební daně (spotřeba jinde než výroba), ldaně související s využíváním nerovnoměrně rozložených přírodních zdrojů (nespravedlivé rozdíly ve výnosech pro ty rozpočty, kde takové přírodní zdroje nejsou) l (Peková, 2005) Určení daní Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009. Schéma rozpočtového určení daní v ČR od 1. 1. 2008 Zdroj: Netolický, 2010 Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů k 30.6.2009 Zdroj: Ministerstvo financí ČR DSO – dobrovolné svazky obcí, RRRS – regionální rady regionů soudržnosti Podíl poplatků a odvodů z vybraných činností a služeb na příjmech ÚSC (2009) Zdroj: Netolický, 2010 Kraje l územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace s právem na samosprávu, jež mohou mít vlastní majetek a sestavený vlastní rozpočet s vlastními příjmy l l Trendy: ldecentralizace, ldekoncentrace a ldeetatizace l Struktura vyšších územně samosprávných celků v ČR Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009. Rozpočty krajů lKraje mají vztah k: lčinnosti samosprávy i k výkonu státní správy v rámci tzv. přenesené působnosti lregionálnímu veřejnému sektoru (úkolem regionálního veřejného sektoru je zabezpečování regionálních veřejných statků, jež se uskutečňuje pomocí neziskových organizací zřizovaných krajem) lpodnikatelským subjektům (např. poskytování dotací soukromým podnikatelům) lstátnímu rozpočtu, příp. státním fondům lobcím, jež se nacházejí na území kraje lk ostatním obcím, které se na území kraje nenacházejí ljiným krajům lk rozpočtům ostatních článků rozpočtové soustavy lk ostatním subjektům l Příjmy krajů ldotace lsdílené daně lvlastní daně lostatní příjmy kraje – úkony prováděné v přenesené působnosti l Příjmy krajů - dotace lDotace můžeme rozlišit na: ldotace schválené zákonem o státním rozpočtu, ldotace z kapitoly všeobecná pokladní správa, ldotace z kapitol jednotlivých ministerstev, ldotace ze strukturálních fondů Evropské unie, ldotace z Národního fondu, ldotace ze státních fondů, Podíl procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. b) až f) zákona č. 243/2000 Sb., o RUD Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009. Struktura příjmů rozpočtů krajů v roce 2003 lPříjmy krajů - § 6/ 1, 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů l l l l l l l l l Šelešovský, J., Jahoda, R.: Veřejné finance v ČR a EU. Masarykova univerzita, Brno, 2004, str.56 l l l Poměr příjmů krajů v ČR a SR/HDP Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009. Příjmy krajů v 1. pololetí 2009 Zdroj: Ministerstvo financí ČR Výdaje krajů lVýdaje krajů - § 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů l lPřes 90 % běžné výdaje (cca ½ z toho tvoří příspěvky příspěvkovým organizacím v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče a kultury). l lNecelých 10 % investiční výdaje. l Bilance příjmů a výdajů krajů v ČR (2007) Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009. Bilance příjmů a výdajů krajů v SR (2007) Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009. Míra finanční soběstačnosti Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009. Výdaje krajů k 30. červnu v letech 2007 - 2009 Zdroj: Ministerstvo financí ČR Veřejné statky zajišťované obecnými rozpočty lUpřednostněné veřejné statky lspotřebu nechává stát na vlastním uvážení obyvatel, ale zastává roli poručníka a de facto příkazovým způsobem zajistí, aby obyvatelé dané veřejné statky spotřebovávali lpovinná školní docházka, nařízené povinné léčení lHovoří se o redistribučních službách, které jsou financovány z daňového výnosu l lNárodní veřejné statky lvyužívání nelze jednotlivci zabránit lnelze kvantifikovat podíl jednotlivce na spotřebě lzabezpečování výstavby a údržby silnic či regulace vodních toků lna jejich zabezpečení se musejí podílet i jiné finanční zdroje než ty vybrané od místních obyvatel l lLokální veřejné statky ljsou místně ohraničeny lhasiči, místní komunikace, městská policie, odvoz odpadu nebo zásobování vodou lNěkteré z nich mají charakter poplatkových služeb, ale na jejich financování přispívá obec ze svého rozpočtu l lPoplatkové služby lvláda buď sama nebo prostřednictví zakázky u soukromé firmy nebo prostřednictvím PPP projektů zajišťuje služby pro obyvatele lpoplatek za kulturní služby, vodné, stočné llze měřit spotřebu jednotlivce a tudíž i stanovit uživatelský poplatek l Počet obyvatel, počet obcí a průměrný počet obyvatel na jednu obec v členských státech Evropské unie v roce 2007 Zdroj: Netolický, 2010 Příjmy obcí lDaňové (přes 50 %) lsdílené daně, lsvěřené daně, lmístní poplatky lpoplatek ze psů, lpoplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, lpoplatek za užívání veřejného prostranství, lpoplatek ze vstupného, lpoplatek z ubytovací kapacity l lPříjmy plynoucí z vlastní činnosti lpříjmy z prodeje neinvestičního majetku lpříjmy z uživatelských poplatků za veřejné statky l lPříjmy z jiných veřejných rozpočtů lNárokovatelné dotace lNenárokovatelné dotace l Bilance příjmů obcí v roce 2007 (mil. Kč) Skutečnost 2006 Skutečnost 2007 Index 07/06 I. Daňové příjmy 130 673,1 141 349,8 108,2 DP FO 33 966,9 36 924,6 108,7 DP PO 34 276,9 38 128,5 111,2 DPH 45 613,2 48 307,9 105,9 Poplatky 11 828,0 13 020,9 110,1 Daň z nemovitosti 4 974,0 4 962,4 99,8 II. Nedaňové příjmy 23 504,5 24 680,4 105,0 III. Kapitálové příjmy 16 012,1 12 252,6 76,5 Vlastní příjmy 170 189,7 178 282,8 104,8 IV.Přijaté transfery 75 419,1 75 701,4 100,4 Neinvestiční 49 817,4 54 957,5 110,3 Investiční 25 601,7 20 743,9 81,0 Příjmy celkem 245 605,8 253 984,4 103,4 Hospodaření obcí, bilance příjmů a výdajů za rok 2007. [online] cit. 8. 12. 2009. Dostupné z: http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6331702 Struktura příjmů obcí v roce 2007 Hospodaření obcí, bilance příjmů a výdajů za rok 2007. [online] cit. 8. 12. 2009. Dostupné z: http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6331702 Příjmy obcí a DSO v 1. pololetí 2009 Zdroj: Ministerstvo financí ČR Příjmy obcí v druhovém členění do tříd podle rozpočtové skladby v roce 2009 Zdroj: Netolický, 2010 Výdaje obcí lBěžné (cca 2/3) lalokační výdaje - výdaje na zabezpečení potřeb veřejného sektoru, tyto výdaje mají charakter mandatorních výdajů (např. likvidace komunálního odpadu, oprava a údržba pozemních komunikací apod. lredistribuční výdaje – výdaje v podobě sociální výpomoci (poskytování výpomoci nad rámec dávek státní sociální podpory) lkapitálové výdaje (cca 1/3) lfinancování investic l Bilance výdajů obcí v roce 2007 (mil. Kč) 2006 2007 I. Běžné výdaje 108 488,3 107,684,0 Platy a platby 21 720,3 23 153,3 Nákup materiálu 4 305,8 4 124,2 Voda, paliva, energie 46 122,1 46 869,7 Dopravní obslužnost 1 536,7 1 873,8 Neinvest. transf. podnik.subj. 15 00,6 14 167,3 Neinvest. transf. nezisk. org. 7 178,3 7 358,0 Neinvest. transfery PO 29 058,1 28 222,8 Neinvest. transf. obyvatel. 15 188,2 22 211,2 z toho sociál. dávky 14 674,1 21 679,3 II. Kapitálové výdaje 84 710,5 75 533,5 Invest. nákupy a výdaje 71 595,1 61 857,0 Invest. dotace podnik.subj. 6 761,0 8 256,5 Invest. transf. nezisk. org. 496,9 390,9 Invest. transf. PO 1 942,0 1 972,9 Výdaje celkem 247 356,8 245 661,1 Hospodaření obcí, bilance příjmů a výdajů za rok 2007. [online] cit. 8. 12. 2009. Dostupné z: http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6331702 Výdaje obcí a DSO k 30. červnu v letech 2007 - 2009 Zdroj: Ministerstvo financí ČR Vývoj zadluženosti obcí Zdroj: ÚČINNOST REGULACE ZADLUŽENOSTI MUNICIPALIT V ČR [online] cit. 8. 12. 2009. Dostupné z: praha.vupsv.cz/Fulltext/Do_1470.pdf Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR od roku 2001 Zdroj: Ministerstvo financí ČR Údaje o zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně Zdroj: Ministerstvo financí ČR Zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně na celkové zadluženosti obcí Zdroj: Ministerstvo financí ČR Neziskové organizace ljsou formálně založeny lmají institucionální strukturu a organizační formu lhlavní činnost: zabezpečují veřejné statky (služby) lslouží veřejně prospěšným cílům lnejsou zakládány za účelem podnikání a dosahování zisku l lZřizovatelé neziskových organizací v ČR ljednotlivé stupně veřejné správy lorganizační složky, které nemají právní subjektivitu lpříspěvkové organizace s právní subjektivitou lobecně prospěšné společnosti ljiné subjekty - nevládní neziskové organizace lsoukromé subjekty (v ČR fyzické a právnické osoby) lcírkve lnadace atd. l l Hospodaření neziskových organizací lPokud vznikne ztráta, pak ji u: lvládních neziskových organizací hradí zřizovatel (stát, obec, kraj) z výdajů svého běžného rozpočtu lnevládních neziskových organizací hradí zřizovatel z jiných zdrojů l lPokud vznikne zisk, pak: lu vládní neziskových organizací se lodvádí do rozpočtu zřizovatele lpoužije na financování neziskových činností lu nevládních neziskových organizací lmusí se použít na financování neziskových, veřejně prospěšných činností l Organizační složka lZaložení lrozhodnutím ve formě opatření (zastupitelstva) - součástí je zřizovací listina lpříslušným orgánem státní správy lfunkci zřizovatele plní výkonný orgán l lVýhodné v případě lčinnosti nevyžadují velký počet zaměstnanců lnepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení lnejsou vnitřně dále odvětvově či jinak členěné lnevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů lzabezpečují služby, které poskytují obyvatelstvu bezplatně, případně za malou, symbolickou úhradu l lSpecifika lnemá právní subjektivitu lhospodaří jménem svého zřizovatele lzřizovaná územní samosprávou není samostatnou účetní jednotkou (převod do příjmů a výdajů zřizovatele) lhospodaření organizační složky podléhá finanční kontrole ze strany zřizovatele l Příspěvkové organizace lZaložení lrozhodnutím - součástí je zřizovací listina (v níž zřizovatel (stát, ÚSC) určí i rozsah převodu práv a závazků na nové či přejímající organizace) lpříslušného orgánu státní správy lrozhodnutím voleného orgánu územní samosprávy (zastupitelstva) lfunkci zřizovatele plní výkonný orgán l lVhodné v případě lveřejné statky poskytované uživatelům za uživatelský poplatek – o výši rozhoduje vždy zřizovatel l lSpecifika lmá samostatnou právní subjektivitu lzřizovatel podává návrh na zápis do obchodního rejstříku lhospodaří podle svého rozpočtu (často vyšší výdaje než příjmy, dostávají finanční prostředky z rozpočtu zřizovatele lnemůže nakupovat akcie či jiné cenné papíry lnemůže poskytovat dary jiným subjektům s výjimkou peněžitých a věcných darů poskytovaných v souladu s předpisy o použití fondu kulturních a sociálních potřeb l lPříklad příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Brno (cca 36) lDomov pro seniory lKnihovna Jiřího Mahena v Brně lÚrazové nemocnice v Brně l Nevládní neziskové organizace lpředpokládá se důsledné využití vícezdrojového způsobu financování potřeb lpříspěvky lfinanční vztah k veřejnému rozpočtu l lHlavní zdroje financování veřejných statků (cena) ldaně (čisté veřejné statky) luživatelské poplatky (smíšené veřejné statky) l lSpecifika ltendence k maximalizaci vstupů či k minimalizaci výstupů lprodukty veřejného sektoru se neprodávají za tržní cenu, zatímco vstupy do veřejného sektoru se nakupují za tržní ceny Nevládní neziskové organizace lOblast působení neziskových organizací lkultura, ochrana památek, umění lvýzkum a vzdělávání lsociální služby, zdravotnická péče lochrana životního prostředí, ekologická výchova lochrana lidských práv lpráce s dětmi a mládeží lrekreace, sport, umění, volný čas lmezinárodní vztahy l lPříklad v JM kraji (cca 120 organizací) lBílý kruh bezpečí lCentrum naděje a pomoci lDěti Země Brno lDiecézní charita Brno lHnutí Duha lJunák lSdružení přátel Jaroslava Foglara lSvaz vinařů ČR l Děkuji za Vaši pozornost. J