Energetické právo

8 - právní úprava trhu s plynem I - Zaplatílek (?)

1) úvod do tématu

Plynárenství je významným odvětvím energetiky, neboť podíl zemního plynu na prvotních zdrojích energie představuje v České republice cca 20%. Je závislé na dovozu, neboť 99% tuzemské spotřeby zemního plynu je dováženo z jiných zemí, především Ruské federace a Norska. Dříve představovalo jako celek tzv. přirozený monopol, od roku 2005 se však trh s plynem začal postupně otevírat, čímž dostali koneční zákazníci právo volby dodavatele plynu, tj. mají možnost vybrat si mezi existujícími obchodníky s plynem. Úplně liberalizovaný je trh s plynem od 1. ledna 2007. Některé části plynárenství, konkrétně jeho přeprava a distribuce si však i nadále zachovaly charakter přirozeného monopolu a ceny za tyto činnosti podléhají regulaci ze strany Energetického regulačního úřadu. Tento modul se zabývá především podmínkami, za nichž je možné na trhu s plynem podnikat a právy a povinnostmi jeho jednotlivých účastníků.

2) vysvětlení základních problémů

Na liberalizovaný trh s plynem v České republice mohou za účelem podnikání vstupovat fyzické či právnické osoby pouze na základě zvláštního oprávnění, tzv. licence na podnikání v energetických odvětvích, udělovaných Energetickým regulačním úřadem. V odvětví plynárenství se jedná o licence na výrobu plynu, přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem a činnost operátora trhu. Legislativní úprava stanovuje nejen základní práva a povinnosti držitelů výše uvedených licencí a jejich zákazníků, ale stanovuje i jejich postup v rámci modelu trhu s plynem a stanovuje i tu skutečnost, že provozovatel přepravní soustavy či provozovatelé největších distribučních soustav byly nuceni za účelem získání své licence provést právní oddělení od obchodníků s plynem a že ceny za jejich služby, tejně jako ceny za služby operátora trhu jsou regulovány Energetickým regulačním úřadem.

3) regulace pozitivním právem (odkazy na pozitivní právo, odkazy na portal.gov.cz, odkazy na konkrétní paragrafy právních předpisů)

Legislativa v oblasti plynárenství v České republice je poměrně rozsáhlá a to zejména z důvodu, že je součástí širší energetické legislativy, která většinou zahrnuje práva a povinnosti vždy pro více energetických odvětví. Vzhledem k tomu, že Česká republika je od 1. května 2004 členem Evropské unie, musí i národní legislativa vycházet z legislativy EU.

V rámci evropské energetické legislativy se jedná o následující dokumenty:

n Směrnice

n Nařízení

n Rozhodnutí

Zatímco Směrnice EU představují dokumenty, které je nutné implementovat do tuzemské legislativy, tj. zákonů, vyhlášek či nařízení vlády, Nařízení EU se stávají automaticky součástí národní legislativy členských států. Rozhodnutí EU je pak závazné pro členské státy.

V rámci energetické legislativy EU se plynárenství dotýkají zejména následující dokumenty:

n Směrnice 2003/55/EC o společných pravidlech vnitřního trhu se zemním plynem, kterou se zrušuje směrnice 98/30/ES

n Směrnice Rady 2004/67/ES o opatřeních na zabezpečení zásobování zemním plynem

n Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1775/2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám

Ty budou od 3. března 2011 nahrazeny následujícími dokumenty:

n Směrnice 2009/73/EC o společných pravidlech vnitřního trhu s plynem

n Nařízení 713/2009/EC o založení Agentury pro spolupráci energetických regulátorů,

n Nařízení 715/2009/EC o podmínkách přístupu k přepravním sítím pro zemní plyn

n Nařízení 994/2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu

Pokud se jedná o energetickou legislativu České republiky,jedná se o následující druhy dokumentů:

n Zákony

n Vyhlášky (Nařízení vlády)

n Cenová rozhodnutí

n Řády provozovatelů soustav a zásobníků

n Normy, technická pravidla

Základní legislativní normou pro podnikání v energetických odvětvích je zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 458/2000 Sb. nabyl účinnosti 1. ledna 2001 a vytvořil právní rámec pro regulaci v energetických odvětvích, pravidla pro uplatňování státní správy v těchto odvětvích a stanovil základní pravidla pro podnikání, práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s elektřinou, plynem a v teplárenství.

Ustanovení zákona v platném znění jsou v souladu s právem EU platným v době přijetí zákona a jeho novelizací. Základní principy, na nichž je zákon postaven, platí v zemích EU stále, ale některé z nich byly v rámci přijetí 3. energetického balíčku rozšířeny a upraveny v zájmu zavedení jednotného trhu s elektřinou a s plynem v rámci členských států EU. Pravidla daná směrnicemi a nařízeními EU chrání stabilitu a bezpečnost zásobování elektřinou a plynem a zajištění ochrany jednotlivých účastníků energetických trhů - zejména zákazníků - před nežádoucími vlivy.

Zákon uplatňuje principy platné v EU pro energetická odvětví. Jedná se zejména o:

podnikání v elektronergetice, plynárenství i teplárenství je možné pouze na základě licence udělované Energetickým regulačním úřadem,
přístup třetích stran k elektroenergetickým a plynárenským sítím se uskutečňuje na principu regulovaného přístupu, kdy ceny jsou regulovány a vyhlašovány předem,
existuje samostatný regulátor pro energetická odvětví - Energetický regulační úřad,
trh s elektřinou je plně otevřen od 1. 1. 2006,
trh s plynem je plně otevřen od 1. 1. 2007,
přístup k sítím a zásobníkům plynu je zaručen pro všechny účastníky trhu s elektřinou nebo s plynem za stejných podmínek,
transparentní a předem stanovená opatření přijímaná za stavů nouze v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství,
řešení sporů mezi účastníky trhu,
dodávku elektřiny nebo plynu v případech, kdy sjednaný dodavatel ztratí schopnost plnit své závazky (univerzální služba, dodavatel poslední instance),
energetický regulační fond na krytí prokazatelné ztráty v oblasti teplárenství.

Zákon č. 458/2000 Sb. prošel v minulém období novelizacemi. Jedná se o zákony č. 151/2002 Sb., č. 262/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 278/2003 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 670/2004 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 158/2009 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb.

Zákon implementuje do českého právního řádu celou řadu směrnic EU. I to je jedna z příčin poměrně častých změn. Evropská unie svoji legislativu v oblasti energetiky často mění resp. rozšiřuje a to vede následně i k nutnosti změn národní legislativy.

Energetický zákon se člení na obecnou a zvláštní část. Zvláštní část pak obsahuje samostatnou část pro elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství. Součástí energetického zákona je ustanovení o ukládání pokut a část věnovaná Státní energetické inspekci.

Podnikání v energetických odvětvích je možné jen se státním souhlasem ve formě licencí na výrobu elektřiny, výrobu plynu, přenos elektřiny,operátora trhu s elektřinou, přepravu plynu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, uskladňování plynu, výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie. Tyto licence jsou udělovány na dobu určitou, a to nejméně na 25 let. Licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem jsou udělovány rovněž na dobu určitou, a to nejméně na pět let.Licence uděluje po splnění předepsaných technických a ekonomických podmínek a po prokázání odborné způsobilosti Energetický regulační úřad.

Práva a povinnosti držitelů licencí jsou upravena obecně, další jsou stanoveny ve zvláštní části. Zákonem jsou vymezeny všechny používané pojmy, které usnadní orientaci v jednotlivých ustanoveních.Dále obecná část upravuje výkon státní správy v energetických odvětvích, která náleží Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci, včetně vymezení působnosti těchto orgánů. Posledním ustanovením obecné části je povinnost držitelů licencí odděleně účtovat za činnosti vykonávané na základě licence a za činnosti ostatní.

Část zvláštní je věnována zejména jednotlivým odvětvím energetiky, kterými je elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, Státní energetické inspekci a ukládání pokut za porušení jednotlivých ustanovení zákona. Podrobně jsou stanovena práva a povinnosti jednotlivých držitelů licencí i jejich zákazníků, harmonogram otevírání trhů s elektřinou a plynem, ochranná a bezpečnostní pásma energetických zařízení, náležitosti týkající se přeložek, přípojek, měření a neoprávněného odběru. Velký význam mají v krizových situacích ustanovení, týkající se stavů nouze v energetických odvětvích a jejich předcházení.

Podle energetického zákona je Státní energetická inspekce správním úřadem podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Rozšiřuje se však její působnost tak, že kromě kontroly dodržování ustanovení energetického zákona kontroluje i dodržování zákonů č. 406/200 Sb., o hospodaření energií,č . 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů a dodržování zákona o cenách, v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů ČR v oblasti cen.Za porušení těchto předpisů ukládá Státní energetická inspekce pokuty. Dále je mimo jiné oprávněna vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků.

Závěrečné části zákona obsahují pak obsahují přímé novely souvisejících zákonů. Příloha zákona stanovuje rozsah bezpečnostních pásem v plynárenství.

Ustanovení zákona jsou pak rozvíjena především prováděcími předpisy ve formě vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu či Energetického regulačního úřadu. V oblasti plynárenství se jedná o následující vyhlášky:

Ministerstvo průmyslu a obchodu

n Vyhláška č. 481/2005 Sb. o dispečerském řádu plynárenské soustavy České republiky

n Vyhláška č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství

n Vyhláška č. 334/2009 Sb. o stavech nouze v plynárenství

n Vyhláška č. 19/2010 Sb. o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu

n Vyhláška č. 245/2001 Sb. o podrobnostech udělování státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení, její změny, prodloužení nebo zrušení ve znění vyhlášky č. 118/2005 Sb a vyhlášky č. 52 /2010 Sb.

Energetický regulační úřad

n Vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích (novela vyhláškou č. 363/2007 Sb.)

n Vyhláška č. 408/2009 Sb o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů

n Vyhláška č. 365/2009 Sb o Pravidlech trhu s plynem

n Vyhláška č. 140/2009 Sb. o způsobu regulace cen v energetice a postupech pro regulaci cen

n Vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství

n Vyhláška č.280/2007 Sb., o provedení ustanovení energetického zákona o Energetickém regulačním fondu a povinnosti nad rámec licence

Na vyhlášky pak navazují Řády provozovatelů přepravní soustavy, distribučních soustav a provozovatelů podzemních zásobníků plynu, Cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a technické normy a technická pravidla.