Rodinné právo v evropských nařízeních Petra Bohůnová 2010 Cíl prezentace ØPoskytnout přehled o aplikačním rozsahu nařízení ES z oblasti evropského justičního prostoru (EJP), která upravují problematiku rodinného práva, ØJednotlivá nařízení stručně charakterizovat. Ø Ø Relevantní nařízení ØNařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22.12.2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I), ØNařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27.11.2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (nařízení Brusel II bis), ØNařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18.12.2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (nařízení výživném). Ø(texty nařízení: http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm) Ø Ø Ø Další nařízení ØNařízení (ES) č. 805/2004 Evropského parlamentu a Rady ze dne 21.4.2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné pohledávky lMožnost výkonu rozhodnutí o výživném (nerozporované pohledávky) ØV současné době je v návrhu nařízení Rady COM (2006) 399, kterým se mění nařízení (ES) č. 2201/2003 ohledně příslušnosti a pravidel o právních předpisech použitelných v manželských věcech ØTato dvě nařízení nebudou v dalším textu rozebírána. Ø Působnost nařízení ve věcech rodinných Časová působnost nařízení ØNařízení Brusel I l1.3.2002, l1.5.2004 - státy z „velké vlny rozšíření“, l1.1.2007 - Bulharsko, Rumunsko; ØNařízení Brusel II bis l1.3.2005, l1.1.2007 - Bulharsko, Rumunsko; ØNařízení o výživném l18.6.2011, bude-li účinný Protokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti ze dne 23.11.2007 („Haagský protokol“), lJinak od data účinnosti Haagské protokolu. Teritoriální působnost / mezinárodní prvek ØNařízení Brusel I lVšechny členské státy •Aplikace pouze na cizí soudní rozhodnutí, •Určování pravomoci i v čistě vnitrostátních případech se vztahem k zahraničí v rozhodné době (Owusu); ØNařízení Brusel II bis lČlenské státy EU kromě Dánska; ØNařízení o výživném lČlenské státy EU kromě Velké Británie a Dánska. Ø Ø Věcná působnost pozitivní vymezení I ØNařízení Brusel I lObčanské a obchodní věci bez ohledu na druh soudu (pravomoc soudů ve věcech týkajících se výživného – čl. 5 odst. 2), lRozhodnutí ESD 120/79 de Cavel v. de Cavel – aplikace nařízení Brusel I na otázky výživného. Věcná působnost pozitivní vymezení II ØNařízení Brusel II bis lRozvod, rozluka, prohlášení manželství za neplatné; lPřiznání, výkon, převedení a úplné nebo částečné odnětí rodičovské zodpovědnosti: •Právo péče o dítě a právo na styk s dítětem, •Poručnictví, opatrovnictví apod. instituty, •Určení subjektu odpovědného za dítě či jeho jmění/pověřeného zastupováním dítěte/napomáháním dítěti a stanovení jejich úkolů, •Umístění dítěte do pěstounské rodiny/ústavní péče, •Opatření k ochraně dítěte spojených se správou, zachováním a nakládáním se jměním dítěte. Věcná působnost pozitivní vymezení III ØNařízení o výživném lVyživovací povinnosti vyplývající z rodinných vztahů, rodičovství, manželství nebo švagrovství. Věcná působnost negativní vymezení I ØNařízení Brusel I l Majetková práva vyplývající z manželských vztahů, závětí a dědictví, lOtázky osobního stavu, způsobilosti fyzické osoby k právům a právním úkonům. Věcná působnost negativní vymezení II ØNařízení Brusel II bis lUrčení/popření rodičovství, lRozhodnutí o osvojení, předadopční opatření, neplatnost/zrušení osvojení, lPříjmení a jméno dítěte, lDosažení zletilosti, lVyživovací povinnost, lSpráva jmění/dědictví, lOpatření přijatá v důsledku trestných činů spáchaných dětmi. Věcná působnost negativní vymezení III ØNařízení o výživném lNemá negativně vymezený aplikační rozsah. Charakteristika nařízení Druhy norem ØVšechna tři nařízení obsahují l1. Mezinárodní procesní normy •Mezinárodní pravomoc/příslušnost, •Uznání a prohlášení vykonatelnosti cizích rozhodnutí, •Výkon cizích rozhodnutí, ØNařízení o výživném i •Právní pomoc, l2. Kolizní normy (určování rozhodného práva v souladu s Haagským protokolem), Nutnost mezitímních řízení ØPro uznání rozhodnutí – v žádném nařízení ØPro výkon rozhodnutí – u všech nařízení lVÝJIMKY: •Nařízení Brusel II bis lRozhodnutí o právu na styk s dítětem, lRozhodnutí o navrácení dítěte, které bylo neoprávněně odebráno nebo zadrženo. •Nařízení o výživném lNení nutné u rozhodnutí vydaných ve státech vázaných Haagským protokolem. Důvody pro neuznání / prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí ØU všech nařízení lRozpor s veřejným pořádkem, lPorušení práva na slyšení před soudem, lRozpor s rozhodnutím vydaným mezi týmiž stranami •v uznávajícím státě nebo •v téže věci dříve v jiném členském/třetím státě, pokud by mohlo být v uznávajícím státě uznáno. Důvody pro neuznání / prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí – nařízení Brusel II bis ØZJEVNÝ rozpor s veřejným pořádkem; ØRozhodnutí o rodičovské zodpovědnosti i: lPorušení práva dítěte na slyšení před soudem, lPorušení práva na slyšení před soudem u osoby, jež tvrdí, že bylo rozhodnutím zasaženo do její rodičovské zodpovědnosti, lNedodržení postupu pro umístění dítěte v jiném členském státě. Vztah k mezinárodním úmluvám a komunitárním předpisům I ØPřednost všech nařízení ve vzájemných vztazích členských států před úmluvami, které se týkají oblastí upravených nařízením a jejichž smluvními stranami jsou členské státy. Vztah k mezinárodním úmluvám a komunitárním předpisům II ØNařízení Brusel I lNahrazuje •Bruselskou úmluvu, •Úmluvy uvedené v čl. 69 nařízení (pouze v rozsahu působnosti nařízení); lUmožňuje použití úmluv, jejichž smluvními stranami jsou členské státy, které upravují oblasti regulované nařízením ve zvláště vymezených věcech; lNedotýká se •Právních aktů ES, •Vnitrostátních právních předpisů k provedení aktů ES, které upravují oblasti regulované nařízením ve zvláště vymezených věcech; l Vztah k mezinárodním úmluvám a komunitárním předpisům III ØNařízení Brusel II bis lNahrazuje úmluvy uvedené v čl. 60 a 61. Vztah k mezinárodním úmluvám a komunitárním předpisům IV ØNařízení o výživném lUmožňuje použít úmluvy, jejichž smluvními stranami jsou členské státy ke dni přijetí nařízení; lPřednost Úmluvy ze dne 23.3.1962 o vymáhání pohledávek výživného členskými státy (Švédsko, Dánsko, Finsko, Island a Norsko), ALE nutno zachovat ochranu odpůrce dle čl. 19 a 21 nařízení. Ø Vztah k mezinárodním úmluvám a komunitárním předpisům V ØNařízení o výživném lNahrazuje •V oblasti vyživovací povinnosti nařízení Brusel I, •Nařízení o EET ve státech vázaných Haagským protokolem; lNedotýká se použití •Směrnice 95/46/ES, •Směrnice 2003/8/ES. Vybraná doporučená literatura I ØBoele-Woelki, K. Brussels II Bis: Its Impact and Application in the Member States. Mortsel: Intersentia Publishing, 2007, ISBN 978-90-5095-644-4. ØKapitán, Z. Evropský justiční prostor ve věcech civilních. Právní fórum, 2005, s. 281 – 290. ØLazic, V. Recent Developments in Harmonizing „European Private International Law“ in Family Matters. Eur. J. L. Reform, 2008, s. 75 – 96. Ø Ø Vybraná doporučená literatura II ØMcEleavy, P. Brussels II bis: Matrimonial Matters, Parental Responsibility, Child Abduction and Mutual Recognition. Int.´L. & Comp. L.Q., 2004, s. 503 – 512. ØPauknerová, M. Evropské mezinárodní právo soukromé. Praha: C. H. Beck, 2008, ISBN 978-80-7400-034-8. ØRozehnalová, N., Týč, V. Evropský justiční prostor ve věcech civilních. Brno: Masarykova univerzita, 2003. Ø Další zdroje literatury I ØProtokol o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti ze dne 23.11.2007. [Citováno 6.6.2009] Dostupný z: http://www.hcch.net/index_en.php?act=conventions.text&cid=133. Dosud žádné smluvní státy, ØMezinárodní vícestranné úmluvy v oblasti rodinného práva http://www.hcch.net/index_en.php?act=text.display&tid=10#family Ø Ø Ø Ø Ø Další zdroje literatury I ØEvropská soudní síť – informace o právních řádech jednotlivých členských států – oblast EJP: http://ec.europa.eu/civiljustice/index_cs.htm ØEvropský soudní atlas ve věcech civilních – informace o nařízeních ES v oblasti EJP Øhttp://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/fillinginformation_cs.htm Ø Ø Kontrolní otázky I ØKterá nařízení ES upravují otázky rodinného práva? ØJaké druhy norem obsahují jednotlivá nařízení? ØLze tato nařízení aplikovat ve všech státech EU? ØKterá nařízení lze v současné době aplikovat? ØPopiš aplikační rozsah jednotlivých nařízení. ØKteré nařízení povinně předepisuje mezitímní řízení? Existují výjimky? Ø Kontrolní otázky II ØSrovnej odpírací důvody pro uznání/prohlášení vykonatelnosti cizího rozhodnutí podle jednotlivých nařízení. ØPosuď výrok: Nařízení ES v rodinných věcech nahrazují ve vztazích mezi členskými státy veškeré dosavadní mezinárodní úmluvy. Ø Kontrolní otázky III ØDvacetiletý student žijící s matkou v Německu se na Vás obrátil s žádostí o pomoc s výkonem rozhodnutí o výživném vydaného německým soudem proti jeho otci. Poraďte mu, podle kterého předpisu nejlépe postupovat. ØPodle kterého právního předpisu bys určil pravomoc soudu pro rozhodnutí sporu o právo na styk s dítětem, má-li dítě české občanství a žije s matkou v Rakousku, zatímco otec trvale žije v ČR? Ø Děkuji za pozornost J