Dějiny soukromého práva Vývoj pracovního práva do roku 1989 Ladislav Vojáček Kořeny pracovního práva (1) nřímskoprávní konsensuální kontrakty •locatio conductio operis (smlouva o dílo) •locatio conductio operarum (pracovní smlouva) > Kořeny pracovního práva (2) ncechovní předpisy nhorní právo nčelední poměr njako samostatné právní odvětví se formovalo až ve 20. století (označováno i jako dělnické právo, služební právo) > Právní úprava u nás v 19. století nABGB •nejdříve námezdní smlouva (1811) •pak služební smlouva a smlouva o dílo (1916) nspeciální úpravy •živnostenský řád (dělnická novela) •speciální druhy pracovních smluv nkolektivní (hromadné, rámcové, rámcové pracovní, tarifní) smlouvy •E. Hácha: … „vstupuje do právního řádu nová figura právní, která staví jak teorii, tak i praksi právní před problém tím obtížnější, čím kusejší jest úprava positivní.“ > Námezdní smlouva (ABGB 1811) núprava vycházela z principu smluvní volnosti n§ 1151: vznikla, když se někdo za mzdu vyplácenou v penězích zavázal poskytovat určité služby nebo zhotovit dílo nkonsensuální, přičemž součástí dohody stran nutně nemuselo být sjednání výše mzdy (platu) nsubjekty námezdní smlouvy ABGB nespecifikoval •= každý, kdo byl schopen uzavírat smlouvy (X zavazovat se nemohly osoby mladší sedmi let a duševně nemocní, dikcí § 21 ABGB „zuřiví, šílení a blbí“) •omezení pro ty, kdo žili pod otcovskou, poručnickou nebo opatrovnickou mocí nobsah = úprava výplaty mzdy, následků nedodržení smluvních podmínek, náhodné škody vzniklé zaměstnavateli > Služební smlouva (ABGB 1916) n§ 1151: „zaváže-li se někdo jinému konati po určitou dobu služby, vznikne služební smlouva“ a dále „převezme-li někdo závazek zhotoviti nějaké dílo za plat, vznikne smlouva o dílo“. nobě smlouvy konsensuální ndohoda o výši platu (mzdy) nebyla jejich esenciální náležitostí nu první právní věda zdůrazňovala závislost zaměstnance na zaměstnavateli a nesamostatnost zaměstnancovy práce nněkterá ustanovení dostala relativně donucovací povahu (ius cogens) > Ius cogens nnárok na plat (splatnost) •když onemocněl nebo utrpěl úraz, až v třetím a čtvrtém týdnu po 10% mzdy, v pátém a šestém týdnu po 20% a v následujících dvou týdnech po 30% ze mzdy) •přiměřená náhrada za ztrátu času npřípadné potřebné ošetření nlékařská pomoc a léky (osoby žijící v domácnosti) X pojištění npéče o život a zdraví a důstojné pracovní a případně i životní podmínky zaměstnance nskončení služebního poměru výpovědí nebo předčasně (ve zkušební době, rozdíly podle povahy služebního poměru, i den ze dne, výpovědní lhůta pro obě strany stejně) > Živnostenská pracovní smlouva nvztahovala se na pomocné pracovníky n = pracující v pravidelném zaměstnání v živnostenských podnicích, pokud nevykonávali práce nejnižšího druhu (nádenické), nebo naopak tzv. vyšší služby (honorované měsíčním nebo ročním platem; dílovedoucí, mechanici, faktoři, účetní, pokladníci, výpravčí a d.) npomocní pracovníci (živnostenští pomocníci): •pomocníci (obchodní pomocníci, tovaryši, kočí apod.), •tovární dělníci •osoby zaměstnané v živnosti v podřízených službách (ale ne nádeníci) > Dělnická novela – děti, mladiství, ženy nzakazovala pravidelné zaměstnávání dětí, které nedovršily 12 let věku nmladistvé do 14 let v živnostech jen tehdy, když jejich práce nebyla na újmu zdraví a nepřekážela jejich tělesnému rozvoji a nebránila jim plnit školní povinnosti nmaximálně osm hodin a ministerské nařízení mělo určit, které práce nesmějí mladiství vykonávat nv továrnách mohli pracovat jen mladiství starší 14 let •jen lehčí práce •v zásadě ne v noci nženy v továrnách v zásadě nesměly pracovat v noci > Dělnická novela – péče o pracovníky n[už dříve předpisy vážící se k práci •při zkoušení a periodickém prohlížení parních kotlů •na režijních stavbách železnic •při výrobě fosforečných látek] nuzpůsobením a údržbou místností, strojů a náčiní zajistit bezpečnost života a ochranu zdraví zaměstnanců npokud zaměstnávali mladistvé pracovníky, ženy a dívky, „míti zřetel k mravnosti, jehož vyžaduje věk nebo pohlaví“ núprava přestávek v práci n[+ novela z roku 1913 (zákon č. 74 ř. z.), věnovaná speciálně této problematice •dbát, aby k bydlení sloužily jen místnosti neohrožující tělesnou bezpečnost, zdraví nebo mravnost •zajistit, pokud to povolují poměry, dostatek pitné a užitkové vody] > Dělnická novela – pracovní doba nve 24 hodinách, bez započtení přestávek v práci, 11 hodin nministři ji mohli u některých živností prodloužit na 12 hodin (prokázané zvláštní potřeby) npro jednotlivé továrny mohly prodloužení pracovní doby povolit také živnostenské úřady •jedenáctihodinové až o tři hodiny a dvanáctihodinové o dvě hodiny •= při přírodních katastrofách a při zvýšené potřebě práce nk prodloužení pracovní doby maximálně na tři dny v měsíci „v případnosti potřeby nevyhnutelné“ stačila „opověď“ živnostenskému úřadu nodměna nad rámec pravidelného příjmu > Dělnická novela – skončení pracovního poměru nuplynutí sjednané doby nebo výpovědní lhůty nzánik živnosti nsmrt pomocného pracovníka nokamžité propuštění zaměstnavatelem nskončení pomocníkem bez výpovědi > Okamžité propuštění zaměstnavatelem ntaxativní výčet, i •hrubá urážka na cti •ublížení na těle a nebezpečné vyhrožování zaměstnavateli, domácím lidem nebo spoluzaměstnancům •postižení „odpuzující nemocí“ •nezaviněná nezpůsobilost k práci delší čtyř týdnů •delší než čtrnáctidenní uvěznění > Ukončení pracovního poměru pomocníkem bez výpovědi nzákonné důvody: •nemůže v práci pokračovat bez zjevné újmy na zdraví •zaměstnavatel s ním a jeho rodinnými příslušníky zle nakládá nebo se na nich dopustí hrubé urážky na cti •zaměstnavatel nebo jeho rodinní příslušníci se jej nebo jeho rodinné příslušníky snaží svést k nemravným nebo nezákonným skutkům •zaměstnavatel porušuje podstatné podmínky smlouvy •zaměstnavatel nemůže nebo se zdráhá poskytnout mu výdělek npři předčasném ukončení pracovního poměru bez zákonného důvodu i možnost potrestat > Další typy pracovních smluv nčelední nhornická ndělníků na režijních železničních stavbách … nobchodních pomocníků jim na roveň postavených zaměstnanců ndomáckých dělníků núředníků na zemědělských a lesních statcích nredaktorů a zaměstnanců periodických tiskopisů ndomovníků nzaměstnanců peněžních ústavů nzaměstnanců ve veřejných službách ndělníků najímaných do ciziny nučednická > Pracovní smlouva v uherské části monarchie n nzákladní normy upravující pracovní smlouvu vycházely z obyčejového práva (+ zák. čl. XVI/1840 o obchodních zaměstnancích a jejich pracovním poměru) npůvodně jen tělesné práce, nikoliv práce duševní (výkon duševní práce na základě úplatné smlouvy = čestný pracovní poměr, z nějž vznikal nárok na čestnou odměnu – honorář) nobecná úprava obsahu a zániku v základních rysech jako v západní části monarchie nspeciální úprava pro určité kategorie zaměstnanců > Počátky pracovního práva v I. ČSR n ndr. Emil Hácha na začátku 30. let: „jest spíše jen souborný název pro předměty nové právnické disciplíny, než ustálený právní pojem“ nněmecký vzor (E. Hácha: „příbuznost obsahu právních norem ... se nejednou stupňuje až k ideové závislosti našeho práva na právu říšskoněmeckém.“ nMezinárodní organizace práce > Pojetí pracovního práva v německé právní vědě n nprávo zvláštní právo společenský vrstvy, která z povolání koná námezdní práci na základě pracovních smluv (Walter Kaskel) nprávo, které se vztahuje k pracovnímu (a služebnímu) poměru, tj. k závislé práci zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni v cizí službě a začleněni do cizího závodu (Heinz Potthoff) nprávo pracovní energie vůbec, právo, jež objímá veškerou lidskou práci (W. Silberschmidt) = nejširší pojetí, i organizátorská práce > Walter Kaskel: npředstavuje samostatnou právní disciplínu nzvláštní právo všech společenských vrstev, konajících z povolání námezdní práci na základě pracovních smluv nupravuje právní postavení pracovníka v pracovním poměru •ve vztahu k zaměstnavateli •ke spoluzaměstnancům téhož závodu a téhož pracovního oboru a •ke státu (vytkl si za cíl udržovat a chránit pracovní sílu občanů) n = právo určité sociální vrstvy, tj. vrstvy sociálně slabých, především dělníků n (KASKEL, W., Arbeitsrecht.) > Otakar Peterka: npracovní právo je „právem sociálně slabých v důsledku pracovního poměru, na prvém místě tedy právem dělnické třídy“ npracovněprávní normy jsou „spojeny jednotnou vývojovou tendencí i společným obsahem, který je dán snahou a úkolem státu při zachování individualistického (kapitalistického) hospodářského řádu a jeho výhod zmírniti nepříznivé důsledky, které tento řád přináší třídám sociálně slabším v důsledku stávajícího pracovního poměru“ nnení ve všech směrech propracováno n (PETERKA, O., Pracovní právo. Výklad přítomného stavu pracovního zákonodárství. 1936) > Heinz Potthoff: nprávo, které se vztahuje „k pracovnímu poměru, tj. k závislé práci zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni v cizí službě a začleněni do cizího závodu“ n = soubor všech právních norem, které se vztahují k pracovnímu poměru, tzn. ke skutečnosti, že jedna osoba je jinou přijata do práce a přitom je existenčně nucena, aby do pracovního poměru vstoupila n = součást širšího služebního práva, zahrnujícího též právní vztahy zaměstnanců a veřejných úředníků n (POTTHOFF, H., Arbeitsrecht.) n(Alphabetisches Wörterbuch des Arbeitsrechtes. Hrsg. H. Potthoff) > Emil Hácha n= soubor norem, které se pojí k pracovnímu poměru ndo pracovního práva nebude možné zahrnout služební právo veřejných zaměstnanců (je chápáno jako veřejnoprávní poměr) npracovní poměr = poměr založený pracovní smlouvou o práci určené časově a představující trvalý závazkový (obligační) poměr nzdůrazňoval nesamostatnost nebo závislost práce + vyšší stupeň osobní závislosti zaměstnance na zaměstnavateli n n(Slovník veřejného práva československého. III. Heslo: Pracovní právo) n > Zdeněk Neubauer: nPP = nejdůležitější složka širšího práva sociálního = normy péče o všechny sociálně slabé vrstvy (i bytová péče, péče o matky a kojence, předpisy chránící drobné živnostníky a zemědělce) npracovní právo •pracovní právo v užším slova smyslu nobsahovalo „právní předpisy na ochranu zaměstnance jako slabšího smluvníka smlouvy pracovní“ nius cogens, diktovalo určitý obsah pracovní smlouvy •právo sociálně-pojišťovací n (NEUBAUER, Z., Právní řád práce. In: Brázda, 1941) > Jan Krčmář: nproti, protože sjednocení pracovního práva •neodpovídá zákonodárným a výukovým tradicím, ani roztřídění úředních kompetencí •odporuje mu fakt, že je z části právem soukromým a z části veřejným (správním) a •odporuje mu i skutečnost, že se pracovní poměry svou povahou liší natolik, že „jednotné pracovní právo se pro ně naprosto nehodí“ n(Slovník veřejného práva československého. III. Heslo: Pracovní smlouva.) > Jaromír Sedláček: npsal o „právu pracovním neboli dělnickém“ jako zvláštním oddílu právního řádu nkonstatoval, že „jest mnohá výhoda v tomto systematickém zpracování práva dělnického,“ nicméně při tom hrozí nebezpečí, že se setře souvislost s jinými ustanoveními občanského práva n = o služební smlouvě bude třeba pojednat jednak z pohledu práva pracovního a jednak z pohledu práva občanského n (SEDLÁČEK, J., Obligační právo. II.) > Základní československé pracovněprávní předpisy n nobnova svěcení nedělí a svátků n1918 zákon o osmihodinové pracovní době (č. 81/1918 Sb.) n1919 práce dětí n1922 zákon o úpravě právních poměrů na Slovensku a Podkarpatské Rusi > Zákon o osmihodinové pracovní době nosmihodinová pracovní doba npracovní přestávky npráce přes čas a noční práce nzaměstnávání mladistvých pracovníků npráce osob zaměstnaných a bydlících v domácnosti svých zaměstnavatelů nzachování výše mzdy v podnicích, v nichž se na základě tohoto zákona zkrátí pracovní doba > Zákon o práci dětí (č. 420/1919 Sb.) n nomezil zaměstnávání dětí (do 14 let) nobecně: děti je možné zaměstnávat jen potud, pokud to nepoškozuje jejich zdraví, neohrožuje jejich tělesný a duševní vývoj nebo mravnost a nepřekáží v jejich docházce do školy nděti mladší 12 let v zásadě ne (10 a 11-leté děti jen k lehkým pracím v zemědělství a v domácnosti) nrozdíl: zaměstnávání dětí vlastních a cizích ndozor: orgán politické správy > Úprava poměrů na Slovensku a Podkarpatské Rusi (č. 244/1922 Sb.) nkogentní úpravou zajistil mzdové nároky npovinnosti zaměstnavatelů vůči nemocným zaměstnancům a při ochraně života a zdraví zaměstnanců npodmínky výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru nvýznamně novelizovaný v roce 1924 = rozšíření působnosti na všechny zaměstnance (derogace opomenutých uherských předpisů) > Protektorát Čechy a Morava nze státní správy odstraněni „neárijci“ a legionáři nproblém s vojáky nústupky v sociální oblasti •úpravy mezd a poskytování příplatků k nim •gentský systém nahrazen státními podporami nopatření k utužení pracovní kázně •využití všech pracovních zdrojů; zavedení pracovní kázně •vláda zavedla všeobecnou pracovní povinnost pro muže •široká disciplinární pravomoc zaměstnavatelů (1942) •systém pracovních knížek (1941) •komplex pracovních táborů a kárných pracovních táborů •tzv. totální pracovní nasazení > Slovenský stát npapežské encykliky Rerum novarum (1891) a Quadragesimo anno (1931) n1940: pracovní povinnost nsíť úřadů práce nobsah pracovní smlouvy – kolektivní smlouvy n1944: placená dovolená > Pracovní právo po roce 1945 n n1945: •na úrovni okresů a zemí úřady ochrany práce •zařazování občanů do práce •regulace mzdové politiky •úkoly živnostenské inspekce •pracovní povinnost (muži od 16 do 55 let, ženy od 18 do 45 let) i pro osoby, které byly zbaveny čsl. státního občanství n1947: •sjednocena dovolené na zotavenou pro všechny dělníky (2 až 3 týdny) > Pracovní právo po roce 1948 núprava nejdříve roztříštěna •zákon o státní mzdové politice 1948 •1959 místo závodních rad závodní výbory ROH •X úprava rozmisťování pracovních sil •= převládají veřejnoprávní prvky nzákoník práce č. 65/1965 Sb. ndílčí opatření z pozdější doby > Povaha právní úpravy po roce 1948 npracovněprávní ustanovení vyňata z OZ 1950 (na pracovní sílu se nehledí jako na zboží) nroztříštěnost – postupná unifikace (ve dvojím smyslu) npracovní povinnost až do roku 1965 nvýrazné veřejnoprávní prvky ndílčí předpisy: •úprava pracovních podmínek (x pracovní tábory) •ROH plní úkoly státní správy > Právní úprava pracovních podmínek n nmzdy nplacená dovolená nbezpečnost a ochrana zdraví nodpovědnost za škodu (1958: náhrada škody omezená trojnásobkem měsíčního výdělku) > Mzdové otázky n nrámcově zákon o státní mzdové politice z roku 1948 (č. 244 Sb.) nmzdy stanovilo ministerstvo sociální péče nmzdová politika měla vycházet z potřeb národohospodářského nministerstvo se jí podílelo na státní regulaci trhu pracovních sil n1951: nárok na náhradu mzdy za státem uznané svátky a na zvláštní příplatek za práci v těchto dnech > Placená dovolená na zotavenou nv zásadě vycházela ze zákona z roku 1947 nzákon o placené dovolené na zotavenou z roku 1959 (č. 81 Sb.) •prodloužil dovolenou zaměstnancům zaměstnaným u jednoho zaměstnavatele více než 15 let na čtyři týdny •zavedl týdenní dodatkovou dovolenou pro horníky pracující pod zemí > Bezpečnost a ochrana zdraví při práci n1951: vedení podniků i jednotliví zaměstnanci: dbát na bezpečnost při práci a na předcházení nemocem z povolání ndohled nad bezpečností práce: ROH prostřednictvím své inspekce práce ndohled nad ochranou zdraví: orgány MZdr n1961: i pro zemědělská družstva a soukromé zemědělce (1954) a pro výrobní družstva (1959) •úprava odpovědnosti vedoucích pracovníků •zdůrazněna i účast samotných zaměstnanců •dozor:opět odborové orgány •úkoly též NV > Rozmisťování zaměstnanců a absolventů škol n nrozmisťování = administrativní přidělování nvýchova dělnického dorostu nrozmísťování absolventů středních a vysokých škol núprava skončení pracovního poměru > Rozmisťování pracovních sil nz nejproblematičtějších oblastí njiž dříve administrativní metody: přidělování pracovních sil k výkonu prací důležitých ve veřejném zájmu (omezeno novelou z roku 1948 = nejdéle na rok s možností dvojího prodloužení) núkoly úřadů ochrany práce převzaly okresní a krajské národní výbory •původně rozmisťování pracovních sil plně v režii těchto orgánů •1951: NV jen nábor dělníků pro nejdůležitější odvětví a podniky > Výchova kvalifikovaných dělníků (+ rozmisťování do továren) n1951 (zákon o státních pracovních zálohách) = centrálně řízená soustava odborných učilišť a škol závodního výcviku n1958: zákon o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon) •učební poměr se podle něj zakládal na učební smlouvě > Rozmísťování absolventů středních a vysokých škol n1952: na 3 roky na konkrétní pracovní místa n1959: uvolnění n1963 a 1967: •pracovní zařazení „v souladu s jejich vzděláním a podle potřeb národního hospodářství“ npovinnost zabezpečit příslušná místa: ústřední orgány a KNV nnástup na základní pracoviště (do ústředních a krajských orgánech a výzkumných ústavů až po 3-leté praxi; neplatilo pro nástup na VŠ) > Omezení volnosti zaměstnance při rozvazování pracovního poměru n ndůsledek „fluktuace“ n1953: tradiční výpověď ze strany zaměstnance nahrazena dohodou o skončení pracovního poměru nabsentérům hrozil i trestní postih > Změny ze v závěru padesátých let n1958: zákon •zrušil možnost přidělit občana do zaměstnání •větší prostor jednotlivým podnikům i samotným zaměstnancům •zachována pozice ONV jako koordinátorů při rozmisťování zaměstnanců n1958: učiliště jednotlivých podniků (učňovská smlouva) n1959: uvolnění pro absolventy SŠ a VŠ > Odbory, závodní rady, závodní výbory n1945: jednotné ROH + závodní a podnikové rady •chránit zájmy zaměstnanců •účastnit se na hromadné úpravě pracovních podmínek •dohlížet na hospodářskou činnost závodu •spolupůsobit při přijímání zaměstnanců, jejich zařazování na určitá místa a propouštění nzávodní výbory základních odborových organizací npřevádění některých úkolů státních orgánů - nástroj KSČ > Předpisy navazující na OZ z roku 1964 nzákon o rodině (č. 94/1963 Sb.) nzákoník práce (č. 65/1965 Sb.) nhospodářský zákoník (č. 109/1964 Sb.) nzákoník mezinárodního obchodu (č. 101/1963 Sb.) > Zákoník práce č. 65/1965 Sb. nkodifikační práce reálně začaly v roce 1962 nna podzim 1963 měla Ústřední rada odborů hotov celý návrh zákoníku nodklad – hospodářské potíže npozitivum: univerzální předpis nměl vyjádřit nové pojetí vztahu pracovníka a organizace > Pojetí zákoníku nuniverzální právní předpis, upravující pracovněprávní vztahy všech zaměstnanců núprava pracovního poměru podobně jako dříve nvliv mezinárodních smluv (úmluvy MOP) > Zákoník práce npři přípravě dvě koncepce právní úpravy (minimální standard x kogentní úprava práv a povinností) nnejdůležitější institut: pracovní poměr nzásady odměňování za práci se nezměnily npředvídal zkracování pracovní doby nvýhodněji upraveny podmínky vzniku nároku na dovolenou > Pracovní poměr nnic zásadně nového nmožnost převedení na jinou práci, ale jen za určitých podmínek a na omezenou dobu nnevyžadoval souhlas okresního národního výboru s rozvázáním pracovního poměru nmožnost rozvázat pracovní poměr •pracovník ze zákonem stanovených a uznaných důvodů i bez uvedení důvodu •organizace jen na základě taxativně uvedených důvodů > Dílčí opatření z pozdější doby n1969 – sankční rozvázání pracovního poměru nnovela 1988 n = souvislost s chystanou přestavbou hospodářského mechanismu > Polistopadové změny n = přiblížení právní úpravy podmínkám tržního hospodářství n1990 – úprava pracovněprávních vztahů při soukromém podnikání n1991 - zákon o zaměstnanosti n - o kolektivním vyjednávání n - novela ZP > Novela zákoníku práce č. 3/1991 Sb. ntypické rysy přechodu k tržnímu hospodářství nposilovala princip smluvní volnosti •umožňovala větší mobilitu pracovních sil •nová kvalita kolektivních smluv (nejen právní úkon, ale i specifický pramen práva) nrozšířila okruh funkcí, obsazovaných jmenováním nnově změna a skončení pracovního poměru (ne jako kárné opatření) ntaké úprava odstupného, pracovní disciplíny, pracovní doby a dovolené na zotavenou, mzdových otázek, překážek v práci a péče o zaměstnance >