MV903K Lidská práva a dokumentární film

11.1O. 2010 - Proklaté karikatury

 „Jediné právo, které člověk v demokracii nemá, je právo nebýt zesměšňován.“

                                                                                                          Ronald Dworkin

 

Karikatury proroka Muhammada - svoboda slova ?

                 

Dětinské. Nezodpovědné. Nenávistné. Provokace jen kvůli provokaci. PR tah. Kritikové dvanácti karikatur proroka Muhammada publikovaných v dánském deníku Jyllands-Posten si neberou servítky. Říkají, že svoboda projevu neznamená, že budeme schvalovat urážení náboženského cítění jiných lidí, a kromě toho, dodávají, média provádějí autocenzuru každý den. Tak nás laskavě nepoučujte o neomezené svobodě slova.

Kde to vše začalo? Kauze karikatur proroka Muhammada začala po stížnostech na uveřejnění kreseb v dánském deníku Jyllands-Posten. Tyto karikatury byly publikovány 30. září 2005 a některé z nich byly ihned přetištěny v jiných dánských denících (např. Magazinet), později i v německém deníku Die Welt, francouzském France Soir a dále v mnoha dalších evropských a světových periodicích včetně jordánských.

Uveřejnění bylo chápáno v arabských zemích jako urážka islámského náboženství. Začalo docházet k bojkotu dánského a norského zboží a arabské země tlačili na Dánsko a Norsko s cílem donutit je k veřejné omluvě a potrestání viníků, tj. autora a publicistů podílejících se na zvěřejnění kreseb. Premiér Dánska A.F. Rasmussen se odmítl omluvit se zdůvodněním "Vláda se odmítá omluvit, protože nemá pod kontrolou média a novinový trh, to by bylo zásahem do svobody slova".

Následovala pobouřená reakce islámské veřejnosti a v několika arabských zemích došlo k organizovaným nepokojům  5.února 2006 došlo k vypálení dánského konzulátu v Bejrůtu a výtržnosti byly zaznamenány i v Íránu, Afghánistánu či Sýrii. Organizace Islámské rady a Arabská liga pod tlakem veřejnosti žádali OSN o zavedení sankcí proti Dánsku a v arabském světe pokračovali bojkoty dánského a teď již i francouzského zboží.

Pří násilnostech v různých zemích světa došlo k úmrtí přes 130 osob a několik dní po rozhoření konfliktu vyhlásilo několik redakcí v islámských zemích soutěž v psaní a kreslení humorných článků na adresu „křesťanského“ světa (Evropy). Oproti tomu se v Evropě zvedla vlna solidarity a protiakcí na podporu Dánska a jeho výrobků a zboží. V arabských novinách vycházely karikatury zesměšňující křesťanství a popírající či deshonestující holokaust.

Kde jsou hranice svobody slova v západní společnosti? Máme práva parodovat či zesměšňovati tradice, které jsou velice citlivě chráněny jinou "nezápadní" kulturou? Jsme ochotni přijmout i parodii našich hodnot? Opravdu je svoboda slova v Evropě neomezitelná? Můžeme například veřejně popírat holokaust?

Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek se pokusíme přinést prostřednictvím semináře jehož náplní je projekce filmu Proklaté karikatury a následná debata s odborníkem.

Proklaté karikatury / Bloody Cartoons

Karsten Kjaer / Dánsko / 2007 / 53 min.
Když v září 2005 dánský deník Jyllands - Posten uveřejnil sérii karikatur proroka Mohameda, odstartoval nevídané protesty v celém muslimském světě. Intenzita a organizovanost demonstrací vzbudily otázku, zda jsou skutečně pouze spontánním vyjádřením nevole muslimů. Dánský investigativní novinář a dokumentarista Karsten Kjaer se pokusil zjistit, kdo mohl mít zájem na masivním rozšířením protestů a eskalaci nenávisti vůči Západu. Při rozplétání pavučiny událostí, které následovaly po otištění karikatur, natočil desítky rozhovorů. Hovořil s duchovními zodpovědnými za podněcování násilí, setkal se s demonstranty, kteří vypalovali ambasády, zpovídal novináře i vydavatele novin. Navštívil Libanon, Sýrii, Írán, Turecko i Katar. Stále častěji si přitom kladl otázku, kde leží hranice jednoho z pilířů demokracie - svobody projevu. Kjaerův film Proklaté karikatury tak dalece přesahuje horizont reakcí na Mohamedovu kresbu. Vypovídá spíše o problémech pramenících z odlišnosti hodnot, neporozumění a vzájemné intolerance, podpořených navíc manipulováním informacemi a účelovým zneužíváním lidí.

Host: Mgr. Kryštof Trávníček

Mgr. Kryštof Trávníček – brněnský etnolog, religionista, buddholog

Vystudoval obor religionistika – etnologie na FF MU v Brně, od roku 2007 působí jako interní doktorand na Ústavu religionistiky tamtéž, kde se věnuje výzkumné i pedagogické činnosti. Zeměřuje se na výzkum tibetského buddhismu, a jeho tantrického čhamového rituálu, především v lokalitách Západního Himálaje (v Pákistánu, severní Indii – Ladaku, Nepálu), ale i Tibetu, Číny a Mongolska. Stranou jeho zájmu nezůstávají, v uvedených asijských lokalitách, ani rozličné podoby islámu. Je členem redakční rady religionistického časopisu Sacra.