RBM II, č. 1570 Budislava z Louček se svým synem prodává templářům v Čejkovicích vesnici Senstráž. Známo činíme, že jsme prodali bratru Ekkovi, komturovi a templářům v Čejkovicích za 155 hřiven stříbra se všemi právy a vším příslušenstvím. A slibujeme témuž Ekkovi tuto vesnici chránit („osvobozovat“) dle zemského práva proti nárokům všech našich přátel a všech, kteří by tento prodej napadli. Kdybychom tomuto svému závazku nebyli schopni dostát, zastavujeme templářům naši vesnici Hrušky s příslušenstvím, která jim má náležet jako jejich vlastnictví, a to tak dlouho, dokud neodstraníme škodu, která by kupujícímu z výše uvedeného prodeje vznikla. Dále ohlášeny pečeti svědků, odehrálo se na brněnské cúdě, kde probíhaly dispozice s alodními majetky, zapisováno do cúdních desek – předchůdci moravských zemských desek. RBM II, č. 1622 My, Václav, oznamujeme, že jsme prodali Ortlibovi z Rožmitálu za 220 hřiven stříbra a jednu vázu vína rychtu s domem v Nymburku, dále mlýn na Labi u Nymburka, dva svobodné lány a rybník na řece Mrlině a jiná práva k nymburské rychtě náležející, kteréžto nemovitosti na nás spadly. Pokud by někdo (3. osoba) na tomto kupci uplatňoval z titulu nabytí mlýna evikci, tj. pohnal by ho před soud nebo ji uplatňoval mimosoudně, budiž Ortlibovi a jeho dědicům zaručeno, že ne on nebo dědicové, ale my, resp. naši dědicové máme být pohnáni a že Ortlib s dědici není povinen se z toho mlýna nikomu před soudem zodpovídat. A kdyby někdo prokázal, že má na ten mlýn právo, tomu místo Ortliba či jeho dědiců slibujeme zadostiučinění. A dodáváme, že kdyby Ortlib nezanechal legitimní syny, mají na výše řečenou rychtu nastoupit jeho bratři či jejich dědicové. RBM II, č. 2739 My, Bohuslav z Budětic a Svojše ze Vzdoun poskytujeme záruku za Bořislava z Hostouně, Dobrohosta, Zdeslava a Nevhlavsu, že tito nebo kdokoliv jiný nenaruší držbu vesnice Mutěnín chotěšovským klášterem do splacení dlužné částky 250 hřiven stříbra, na kterou byla tato vesnice klášteru Bořislavem zastavena. Kdyby klášter zakusil během držby zastavené nemovitosti jakoukoliv škodu, ať už velkou nebo malou, ručitelé se zavazují ji nahradit. CDB IV, č. 220 Smil z Lichtenburka prodává řádně cisterciákům v Altzelle v míšeňské diecézi a za prodané touto listinou prohlašuje jmenované statky se vším příslušenstvím za 900 hřiven prověřeného stříbra pražské váhy. Prohlašuje, že částka byla v převzaté vesnici celá zaplacena poté, co Smil vesnici předal a odevzdal se všemi právy – hmotnými i nehmotnými náležejícími k uvedené vsi i se vším příslušenstvím. A aby tato koupě, resp. prodej se těšila věčné platnosti, tak ji Smil nechal posílit zákonem i obyčejem, které se nazývá objezd, tj. aby to bylo v souladu s platnými zákony, nechal Smil statky obejít. Nadto se Smil zavázal za sebe i dědice, že proti tomuto trhu nic nepodnikne.