Rozsah

12/0. 4 kr. Ukončení: kolokvium

 

 

Vyučující

JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Jana Filipová (pomocník)

 

 

Garance

JUDr. Jana Jurníková, Ph.D.
Katedra správní vědy a správního práva - Právnická fakulta
Kontaktní osoba: Alice Dvořáková

 

 

Rozvrh

Pá 12. 11.2010: 8:00--9:30, 9:35--11:05, 11:10--12:40; výuka bude probíhat v učebně č.  034,

Pá 10. 12. 2010: 13:30--15:00, 15:05--16:35, 16:40--18:10; výuka bude probíhat v učebně č. 215

 

 

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

 

 

Mateřské obory

 

·         Veřejná správa (program PrF, N-VS)

 

 

Cíle předmětu

Kurz studenty seznamuje s pojmy a instituty správy na úseku kultury. Posluchači se komplexně seznámí s právními a ekonomickými aspekty ochrany kulturních památek, a to jak z hlediska forem individuální, tak i územní ochrany. Pozornost bude věnována právům a povinnostem vlastníka kulturní památky ve vazbě taktéž na stavební zákon. Kurz neopomíjí problematiku archeologických nálezů a výzkumů, včetně vazeb mimoprávní rozměr. Na konci kurzu student bude rozumět systému a účelu státní památkové péče, umět řešit modelové situace, orientovat se v příslušné judikatuře a za využití odborného literárního zázemí formulovat vlastní návrhy a stanoviska k daným případům.

 

 

Osnova 

                                   1. Úvod do problematiky, pojem kultura, její členění, prameny právní úpravy včetně evropské dimenze

2. Pojem kulturní památka, individuální formy ochrany, UNESCO

3. Prohlašování věcí za kulturní památky, zahájení řízení, vymezeníúčastníků včetně jejich procesních oprávnění a povinností, průběh řízení, opravné prostředky

4. Územní formy ochrany, jejich účel, proces prohlašování památkových reservací a památkových zón

5. Ochranná pásma kulturních památek, vazba na stavební právo

6. Péče o kulturní památky, povinnosti vlastníka kulturní památky, sankce za jejich nesplnění

7. Obnova kulturní památky, postavení dotčených orgánů a povaha závazných stanovisek

8. Kulturní památky ve vazbě na stavební právo, vybrané instituty

9. Formy finanční pomoci vlastníku kulturní památky, právní povaha poskytování finančního příspěvku

10. Archeologické výzkumy, pojem, vazba na stavební právo, právní aspekty financování

11. Archeologické výzkumy, pojem, vazba na stavební právo, právní aspekty financování.

12. Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty, vymezení pojmu, podmínky vývozu.

 

Výukové metody

teoretická příprava, diskuse ve skupinkách, zpracování zadaných příkladů

 

 

Metody hodnocení

                Odborná esej - práce bude obsahovat návrh řešení předem zadaného modelového případu, a to za využití stávajícího odborného literárního zázemí a judikatury, průběžný vědomostní test

 

Témata odborných esejí

 

1. Úvahy o prohlašování věcí za kulturní památky de lege ferenda

2. Financování kulturních památek – analýza financování vybrané kulturní památky

3. záchranný archeologický výzkum – institut dohody

4. opatření k zajištění péče o kulturní památku – efektivita, klady a zápory, doporučení

5. Ochrana informačních zdrojů v mediálním právu

6. Principy právní úpravy knihovnictví

7. Veřejnoprávní média – úvahy na téma jejich práv a povinností

8. Vlastník kulturní památky a jeho práva a povinnosti

9. Role obcí při zabezpečení péče o kulturní památky

10. Veřejný zájem a ochrana kulturních památek

     

Rozsah eseje: vypracování odborné eseje na předem zadané téma o rozsahu cca 10 normostran.

1. Úvod do problematiky, pojem kultura, její členění, prameny právní úpravy včetně evropské dimenze

 

 

2. Pojem kulturní památka, individuální formy ochrany, UNESCO

 

 

3. Prohlašování věcí za kulturní památky, zahájení řízení, vymezeníúčastníků včetně jejich procesních oprávnění a povinností, průběh řízení, opravné prostředky

 

4. Územní formy ochrany, jejich účel, proces prohlašování památkových reservací a památkových zón

 

5. Ochranná pásma kulturních památek, vazba na stavební právo

 

 

6. Péče o kulturní památky, povinnosti vlastníka kulturní památky, sankce za jejich nesplnění

Powerpointovou prezentaci vztahující se k ochraně kulturních památek naleznete zde.

Příklad vztahující se k prohlášování věcí za kulurní památky

 

 

Obec Dolní Lhota se na zasedání zastupitelstva rozhodla, že rekreační objekt event.č. 25 ve svém katastrálním území chce prohlásit za kulturní památku, a to z důvodu zachování původní lidové architektury. Pan Tomáš Růžička jako majitel  s tímto záměrem však nesouhlasil, jeho úmyslem bylo objekt zrekonstruovat a především modernizovat. Po oznámení záměru obce se rozhodl, že objekt raději prodá.

 

 

Otázky k diskusi:

 

1. Je obec oprávněna prohlásit věc, která leží v jejím katastrálním území, za kulturní památku?

2. Může se pan Tomáš Růžička proti záměru obce bránit? Pokud ano, jakým způsobem?

3. Je pan Tomáš Růžička omezen v právu s věcí disponovat, pokud mu bylo oznámeno, že věc v jeho vlastnictví má být prohlášena za kulturní památku?

4. Co je nejpravděpodobnějším motivem Pana Tomáše Růžičky k prodeji chalupy?

5. Které subjekty se podílejí na procesu prohlašování věcí za kulturní památky?

7. Obnova kulturní památky, postavení dotčených orgánů a povaha závazných stanovisek

8. Kulturní památky ve vazbě na stavební právo, vybrané instituty

9. Formy finanční pomoci vlastníku kulturní památky, právní povaha poskytování finančního příspěvku

10. Archeologické výzkumy, pojem, vazba na stavební právo, právní aspekty financování

11. Archeologické výzkumy, pojem, vazba na stavební právo, právní aspekty financování.

12. Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty, vymezení pojmu, podmínky vývozu.

Powerpointovou prezentaci vztahující se k archeologickým výzkumům naleznete zde.

Příklad vztahující se k problematice archeologických výzkumů

Firma pana Jana Nováka se rozhodla zakoupit poměrně zchátralý objekt bývalého hotelu, který se nachází v památkové rezervaci města Brna. Tento objekt má být podle plánů firmy zbourán a na jeho místě postaven polyfunkční objekt.

 

Otázky k diskusi:

 

1. Kdo bude rozhodovat o tom, zda lze objekt odstranit či nikoli? Které dotčené orgány se budou vyjadřovat?
2. Může pan Novák stavbu odstranit bez povolení? V případě, že ne, hrozí mu sankce a hrozí-li mu sankce - jaká?
3. V případě, že by se stavba bývalého hotelu nenacházela v památkové rezervaci, jaké povolení by potřeboval pan Novák k odstranění stavby?
4. Jaké podklady musí pan Novák předložit ke svému podání ke stavebnímu úřadu o povolení odstranění stavby?
5. Je povinností firmy provést záchranný archeologický výzkum?
6. V případě, že ano, je oprávněna jej provést sama, či je povinna kontaktovat jiné subjekty? Pokud ano, které a kde lze jejich výčet nalézt?
7. Jakou podobu by měla mít smlouva o provádění archeologického výzkumu? Na co by v ní nemělo být zapomenuto?
8. V případě, že firma bude nucena záchranný archeologický výzkum provést, kdo jej bude hradit?

Literatura 

•  Zákon o státní památkové péči a jeho prováděcí předpisy s komentářem. Edited by Martin Zídek - Jiří Klusoň. 1. vyd. Praha : ABF, 2005. 244 s. ISBN 80-86905-10-1. info

• Jurníková Jana  [et al.] Správní právo : zvláštní část. 6. dopl. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 399 s. ISBN 9788021048478.

   

Právní předpisy na úseku správy kultury

 

Zákon č. 20/1987 Sb.,o státní památkové péči

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů

Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty

Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb(knihovní zákon)

Zákon č. 499/2004 Sb.,o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů

Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)

Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích

 

Další podklady

Příručku vlastníka kulturní památky "Kulturní památky a péče o ně" naleznete zde

Seznam kulturních památek prohlášených a zrušených od 1.1.2008 naleznete zde

Seznam organizací oprávněných k provádění archeologických výzkumů podle ust. § 21 odst. 2 zákona o státní památkové péči naleznete zde

Mapu památek ve správě Národního památkového ústavu naleznete zde

Příklad žádosti o prohlášení nemovitosti za kulturní památku naleznete zde

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na úseku kultury naleznete na jeho webových stránkach  (zejména) v rámci rejstříku As, v oblasti právní úpravy kultura, regulace reklamy a tisk, rozhlas a televize.

Zásadní rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, čj. 6 A 106/2002 - 81 k prohlašování věcí za kulturní památky naleznete zde

Nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 21/04, kterým bylo umožňeno aplikovat správní řád na řízení o prohlašování věcí za kulturní památku naleznete zde

Vybraná rozhodnutí správních soudů na úseku kultury

• Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2009, čj. 11 Ca 159/2008-60

Vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností stejně jako vyjádření krajského úřadu podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, není tzv. závazným stanoviskem ve smyslu § 149 správního řádu z roku 2004, ale jde o stanovisko vydané v režimu § 154 citovaného zákona. Proto se v případě rozdílných stanovisek mezi nimi a Ministerstvem kultury neuplatní postup podle § 136 odst. 6 správního řádu z roku 2004.

Ministerstvo kultury, které rozhoduje o prohlášení věci kulturní památkou, tedy rozhoduje ve věci samé, již z toho důvodu není oprávněno podat opravný prostředek proti rozhodnutí, kterým se podle § 156 odst. 2 správního řádu z roku 2004 ruší předchozí vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností vydané podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, čj. 1 As 93/2008-95

Zřícenina hradu, u níž není patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží, není stavbou, nýbrž součástí pozemku, na němž se nachází (§ 120 občanského zákoníku).

Státní podnik, kterému svědčí právo hospodaření k takovému pozemku (§ 2 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku), je proto povinen pečovat o zříceninu, která je kulturní památkou, a plnit opatření uložená mu orgánem státní památkové péče (§ 16 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, § 9 odst. 1 a § 10 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči).

 

• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2008, čj. 9 As 95/2007-69

 I. Pokud jsou předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy vystaveny v prodejně, jedná se o aktivní nabídku k obchodování s těmito předměty. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty (s účinností od 29. 4. 1994), musí být nabízené předměty opatřeny osvědčením k trvalému vývozu.

 II. Nabízí-li se tyto předměty k prodeji bez výše uvedeného osvědčení, jedná se o protiprávní jednání, za které lze uložit pokutu [§ 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty]. Při stanovení konkrétní výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti protiprávního jednání, která je určována především kulturní hodnotou daných předmětů, neboť jejich nekontrolovaný prodej či vývoz by znamenal nenahraditelnou ztrátu historického a kulturního dědictví České republiky.

• Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, čj. 9 As 28/2007-77

I. Národní památkový ústav je jakožto odborná organizace státní památkové péče zřízená dle zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, veřejnou institucí povinnou k poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

 II. Subjektem povinným rozhodnout dle § 16 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o odvolání proti rozhodnutí Národního památkového ústavu o neposkytnutí informací je Ministerstvo kultury, které je dle § 25 odst. 2 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, Národnímu památkovému ústavu nadřízeno a žádný zvláštní zákon ohledně subordinačních vztahů mezi uvedenými subjekty nestanoví jinak.

•  Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2004, čj. 5 A 48/2002-40

Rozhodnutí o prohlášení díla za kulturní památku podle § 2 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je omezením vlastnického práva ve veřejném zájmu a za náhradu.

•  Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, čj. 6 A 106/2002-81

Námitka spočívající v tom, že důvod podání návrhu na prohlášení domu za kulturní památku (§ 2 odst. 1 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči) byl ryze účelový, protože tak mělo být zabráněno jeho demolici, není právně významná; brojí totiž proti vnitřním motivům iniciátorů tohoto správního řízení (které není řízením návrhovým). Soudní přezkum se však týká toliko průběhu a výsledku řízení. Navíc není v rozporu s účelem zákona o státní památkové péči, kterým je mj. ochrana kulturních památek, pokud byl návrh na prohlášení domu za kulturní památku podán jako jeden z prostředků k jeho ochraně.

• Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 10. 2005, čj. 30 Ca 26/2005-37

I. Výsledek veřejné soutěže na ztvárnění uměleckého díla není závazným podkladem pro vydání závazného stanoviska orgánem státní památkové péče ve smyslu § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

II. Závěry orgánů státní památkové péče o tom, zda je provedení zamýšleného pomníku v daném místě z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné či nikoliv, jsou věcí jejich správního uvážení, jež nelze nahradit uvážením soudním (srov. § 78 odst. 1 s. ř. s.).