Organizace soudů v ČR a základní principy soudní organizace
(Vybrané otázky)


Obsah
nPojem soudnictví a soudní moci
nSoudní soustava v České republice
nVnitřní organizace soudů
nSpráva soudnictví
nZákladní principy soudní organizace
n
n

Pojem soudnictví a soudní moci



Státní moc
nStátní moc (teorie dělby moci)
nZákonodárná
nVýkonná
nSoudní
nDůvody dělby moci
nReakce na přirozenou tendenci ke koncentraci moci
nGarance proti libovůli a zneužití moci
nVztahy soudní moci k moci zákonodárné a výkonné
nOddělenost, samostatnost a nezávislost
nSystém kontroly a vzájemného vyvažování

Soudnictví - znaky
nČinnost státu vykonávaná pouze nezávislými soudy
nSpočívající v projednávání a rozhodování konkrétních věcí
nPostup je upraven zákony – procesními řády
nAplikace práva (vázanost zákonem)
nVýsledkem je závazné a nezměnitelné rozhodnutí

Druhy soudnictví
nCivilní soudnictví
nSoukromoprávní věci
nTrestní soudnictví
nRozhodování o vině a trestu za trestné činy
nSprávní soudnictví
nOchrana veřejných subjektivních práv ohrožených či porušených správními orgány
nÚstavní soudnictví
nOchrana ústavnosti (tj. nikoliv běžné zákonnosti)

Soudní soustava v České republice



Soustava soudů
nJednotná soudní soustava
nZahrnuje všechny soudy ve státě
nVíce soudních soustav
nSoudy obecné (zpravidla civilní a trestní)
nSoudy zvláštní (např. soustava správních soudů – nikoliv v ČR, ústavní soudnictví)

Článek a instance
nČlánek soudní soustavy
nOrganizační pojem - postavení soudu v rámci soudní soustavy
nJeden nebo (zpravidla) více článků
nInstance (stupeň, stolice)
nProcesní pojem - procesní vztahy při rozhodování o řádných opravných prostředcích

Soustava soudů v ČR
nDvě soustavy
nSoustava obecných soudů
nNejvyšší soud/Nejvyšší správní soud
nVrchní soudy
nKrajské soudy
nOkresní soudy
nÚstavní soudnictví
nJediný článek – Ústavní soud

Okresní soudy
nPrvní a nejnižší článek soudní soustavy
nV civilním řízení soudním působí jako soudy prvního stupně, nestanoví-li zákon jinak (§ 9 OSŘ)
nÚzemní obvody – příloha č. 3 k ZSS
nPobočky (např. Okresní soud v Bruntále – pobočka v Krnově) viz příloha č. 7 k ZSS
n

Krajské soudy
nDruhý článek soustavy obecných soudů
nV civilním řízení soudním rozhodují jako
nSoudy II. stupně, rozhodují-li o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů
nSoudy I. stupně, a to ve věcech výslovně uvedených v § 9 odst. 2 a 3
nRozhodují též ve věcech správního soudnictví
nÚzemní obvody – příloha č. 2 k ZSS
nPobočky – příloha č. 5 a 6 k ZSS
n

Vrchní soudy
nÚzemní obvody – příloha č. 1 k ZSS
nVrchní soud v Praze
nVrchní soud v Olomouci
nTřetí článek soudní soustavy
nV civilním řízení jsou soudy II. stupně (rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů
jako soudů I. stupně)

Nejvyšší soud
nČtvrtý a nejvyšší článek soudní soustavy
nV civilním řízení rozhoduje zejména o dovoláních proti rozhodnutím odvolacích soudů
nDovolání je mimořádný opravný prostředek, tj. dovolací soud není třetí instancí; civilní řízení je
v ČR dvouinstanční
nÚkolem NS je sjednocování judikatury
n§ 20 ZSS (změna právního názoru)

Nejvyšší správní soud
nVrcholný soudní orgán ve věcech správního soudnictví
nRozhoduje zejm. o kasačních stížnostech proti rozhodnutím krajských soudů
nÚkoly obdobné jako NS

Vnitřní organizace soudů



Základy vnitřní organizace
nSoudní oddělení
nVytváří se podle senátů nebo samosoudců
nOdborné práce provádí asistent soudce
nDále u soudu pracují
nVyšší soudní úředníci (viz z. č. 121/2008 Sb.)
nJustiční čekatelé
nSoudní tajemníci
nSoudní vykonavatelé
nAdministrativní práce provádí soudní kancelář
nVedoucí soudní kanceláře
nZapisovatelky

Zvláštnosti organizace u NS
nSoudní oddělení se zde vytvářejí v rámci kolegií
nV současnosti jsou 2 kolegia
nObčanskoprávní a obchodní
nTrestní
nV čele každého kolegia stojí předseda
nKolegia např. zaujímají stanoviska ve věcech určitého druhu; provádí výběr rozhodnutí do sbírky
nV rámci kolegií se vytvářejí tzv. velké senáty
nPlénum NS
nNapř. projednává (nikoliv přijímá) jednací řád NS

Funkcionáři soudu
nPředseda soudu
nMístopředseda (místopředsedové) soudu
nViz Pl. ÚS 87/06 a Pl. ÚS 17/06
nPředsedové kolegií (u NS a NSS)
nNeplatí zásada, že kdo jmenuje, odvolává
nsrov. Pl. ÚS 18/06 a předtím Pl. ÚS 7/02
n

Správa soudnictví



Úkoly státní správy soudů
nVytváření podmínek k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce
nPersonální
nOrganizační
nHospodářské (finanční)
nVýchovné
nDohled na řádné plnění úkolů soudům svěřených
nSpisové prověrky
nDohled nad úrovní soudních jednání
nVyřizování stížností
nVyhodnocování soudních agend (MSp)
nExekutivní povaha (realizace výkonné moci)

Soudcovské rady
nSoudcovská rada je poradním orgánem předsedy soudu
nJejí členy volí soudci působící u konkrétního soudu
nNerozhoduje, pouze radí
nPůsobnost
nVyjadřuje se k osobám kandidátů na předsedu senátu
nVyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni či přeloženi k tomuto soudu
nProjednává návrh rozvrhu práce
nVyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy soudů

Základní principy soudní organizace



Základní principy soudní organizace
1.Zásada nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců
2.Zásada výkonu soudnictví pouze soudem
3.Zásada zákonného soudu a soudce
4.Zásada obsazení soudu senátem či samosoudcem
5.Zásada účasti laického prvku na výkonu soudnictví

Ad 1) Nezávislost - význam
nKlíčový předpoklad objektivního rozhodování
nČl. 81 a 82 Ústavy, čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a
základních svobod, čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech
n§ 1, § 79 ZSS
nNezávazné dokumenty (OSN, Rada Evropy)

Projevy nezávislosti
nÚstava garantuje nejen nezávislost soudu, ale i nezávislost soudce; rozeznáváme:
n
nInstitucionální nezávislost soudní moci
n
nFunkční nezávislost soudce
n

Institucionální nezávislost
nNezávislost na výkonné a zákonodárné moci po stránce organizační a kompetenční
nVylučuje přezkum soudních rozhodnutí jinými orgány než soudy
nZákaz ovlivňování soudců při rozhodování jednotlivých věcí
nPromítá se kupř. i do způsobu odvolávání soudních funkcionářů (nyní zrušený § 106 ZSS)

Funkční nezávislost
nVázanost soudce
npouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (čl. 95 Ústavy, § 79 ZSS)
nnikoliv celým právním řádem
nSoudce je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem či mezinárodní smlouvou;
dospěje-li k závěru, že podzákonný předpis
nje s nimi v rozporu, podzákonný předpis v konkrétním případě neaplikuje
nje s nimi v souladu, je povinen řídit se i jím

Záruky soudcovské nezávislosti
nZpůsob ustanovování soudců
nNeodvolatelnost a nepřeložitelnost soudce
nNeslučitelnost funkcí
nÚstnost a veřejnost jednání
nKárná odpovědnost soudce
nImunita soudce
nVyloučení soudce pro podjatost

Ad 2) Zásada výkonu soudnictví pouze soudem
nČl. 81 Ústavy – soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy
nSoudnictví je výkonem funkce státu; soudem je proto vždy pouze státní orgán
nRozhodčí soudy (ani notář jako soudní komisař nebo soudní exekutor) nejsou v tomto smyslu soudy

Soud x tribunál
nČl. 6 odst. 1 Úmluvy - právo na soud ve věcech týkajících se občanských práv a závazků a
jakéhokoliv trestního obvinění
nV originálním znění se nemluví o soudu, ale o tribunálu
nNejen klasický soud, ale i tribunál, který je
nnezávislý a nestranný
nzřízený zákonem a
nnadaný plnou jurisdikcí

Ad 3) Zásada zákonného soudu a soudce
nFunkce: zábrana proti účelovému manipulování s jednotlivými věcmi
nSoud musí být zřízen zákonem
nO zřízení soudu nemohou rozhodovat orgány moci výkonné
nPravidla, který soud a soudce věc projedná a rozhodne, musí být stanovena obecně předem zákonem,
resp. alespoň na základě něj
nPříslušnost
nObsazení soudu
nPřidělování věcí a zastupování podle rozvrhu práce
nVyloučení soudce pro podjatost

Ad 4) Zásada obsazení soudu senátem či samosoudcem
nV civilním řízení:
nV řízení před okresním soudem jedná senát pouze v pracovních věcech, jinak rozhoduje samosoudce
nV řízení před krajským soudem rozhoduje senát v odvolacím řízení; v prvním stupni rozhoduje
samosoudce
nVrchní soudy a Nejvyšší soud rozhodují vždy v senátech
nRozhodování v jiném obsazení (ledaže místo samosoudce rozhoduje senát) je zmatečností řízení [§
229 odst. 1 písm. f) OSŘ] a porušuje princip zákonného soudce

Ad 5) Zásada účasti laického prvku na výkonu soudnictví
nČl. 94 odst. 2 Ústavy: „Zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování
soudů podílejí vedle soudců i další občané.“
n„Další občané“, tj. tzv. přísedící se v civilním řízení vyskytují pouze v pracovních věcech v
řízení před okresními soudy; senát je složen z předsedy (vždy soudce) a 2 přísedících [§ 35 odst. 2
ZSS, § 36a OSŘ]