Soudy jako subjekty civilního procesu Občanské právo procesní I JUDr. Ing. Radovan Dávid Soudy lOdkaz na minulé přednášky l lV rámci občanského soudního řízení je nutné zkoumat pravomoc a příslušnost soudů Pravomoc lPravomocí soudů rozumíme souhrn oprávnění určitého orgánu jednat a rozhodovat v určitých (zákonem vymezených) záležitostech, resp. jde o vymezení okruhu věcí (rozsah záležitostí), které soudy projednávají a rozhodují l§ 2 OSŘ - v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí l§ 7 OSŘ – odkaz na občanskoprávní, rodinněprávní, obchodněprávní a pracovněprávní vztahy lLze smluvně dohodnout, že danou věc budou rozhodovat ne soudy, ale rozhodci Pravomoc soudů lZúžení soudní pravomoci – ve věcech ze soukromoprávních vztahů (občanskoprávních, rodinných, obchodních a pracovních) soudní pravomoc není dána (je odejmuta) a tyto věci jsou zákonem svěřeny do pravomoci jiných orgánů. lRozšíření soudní pravomoci – Soudy v civilním řízení nerozhodují ve věcech veřejného práva, není-li jim zákonem takové rozhodování svěřeno. Pravomoc soudů lDělená pravomoc –§ 8 OSŘ – nejprve musí být obligatorně provedeno řízení u jiného orgánu, pravomoc soudu nastane až tehdy, když věc nebyla u tohoto orgánu s konečnou platností vyřešena (v současné době se neužívá) lSpory o pravomoc –Vznikají mezi soudy na straně jedné a jinými orgány na straně druhé, resp. obecnými a správními soudy –Odkaz na z. č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů – Pravomoc soudů l§ 104 odst. 1 OSŘ - Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. Příslušnost lPříslušnost soudu znamená určení toho článku ze soustavy soudů, který má danou věc projednat a rozhodnout lJde o vymezení rozsahu působnosti mezi soudy navzájem) lVěcná lMístní lFunkční l Věcná příslušnost lVymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soudní soustavy lUrčuje, který článek má věc projednat a rozhodnout l§ 9 OSŘ – zásadně okresní soud lZákon uvádí výjimky - § 9 odst. 2 až 5 OSŘ –Např. ochrana osobnosti lPro určení jsou rozhodující okolnosti v době zahájení řízení –Případné spory dle § 104a OSŘ –Odkaz na § 104b OSŘ –Perpetuatio fori – Místní příslušnost lVymezuje rozsah působnosti mezi soudy stejného článku tak, že určuje, který soud má projednat a rozhodnout konkrétní věc lObecná a zvláštní lObecná –Obecný soud žalovaného - § 84 a násl. OSŘ –Určení dle § 85 a násl. OSŘ lZvláštní –Obligatorní (výlučná) - § 88 OSŘ –Fakultativní (daná na výběr) - § 87 OSŘ – Místní příslušnost lDohoda na místní příslušnosti (prorogace) –§ 89a OSŘ – jen v obchodních věcech lPerpetuatio fori –Příslušným je soud, který byl příslušný v době zahájení řízení, i kdyby se změnily okolnosti lZkoumání místní příslušnosti –Z úřední povinnosti –Na základě námitky účastníka - § 105 OSŘ – – Výjimky ze zásady místní příslušnosti lPřenesení příslušnosti –Pouze tam, kde to stanoví zákon –Péče o nezletilé (§ 177 odst. 2 OSŘ), opatrovnická řízení (§ 193 OSŘ) l lDelegace (přikázání věci) –Vhodná - § 12 odst. 2 OSŘ –Nutná - § 12 odst. 1 OSŘ –O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. – Spory lDojde-li soud k závěru, že není místně příslušný, postoupí věc soudu, který za místně příslušný považuje (§ 105 odst. 2 OSŘ) lDojde-li i soud, kterému byla věc postoupena, k závěru, že není místně příslušný, předloží věc svému nadřízenému soudu (§ 105 odst. 3 OSŘ) Funkční příslušnost lFunkční příslušnost vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soustavy soudů tak, že určuje, který článek má projednat a rozhodnout konkrétní stejnou věc na základě opravného prostředku postupně po sobě l l Účastníci řízení l1. definice –účastníky jsou žalobce a žalovaný –platí ve sporném řízení (§ 90) l2. definice –účastníky jsou navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (§ 94 odst. 1) –platí pro nesporná řízení, která lze zahájit i bez návrhu l3. definice –účastníky jsou navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje Sporné řízení lZásada kontradiktornosti –Procesní strany stojí v protikladném postavení a uplatňují protichůdné zájmy –Ve sporu jsou vždy dvě strany lŽalobce lŽalovaný l l Společenství účastníků lNa některé nebo na obou stranách vystupuje více než jeden účastník –Aktivní společenství –Pasivní společenství lDalší možné dělení –Samostatné společenství (§ 91 odst. 1) –Nerozlučné společenství (§ 91 odst. 2) – –Dobrovolné x nucené Vedlejší účastenství lVedlejším účastníkem je třetí osoba, která má právní zájem na úspěchu strany, kterou podporuje lProcesní stranu podporuje svou procesní činností –Nesmí odporovat procesním úkonům hlavní strany Hlavní intervence lProbíhá-li spor o určité právo nebo věc mezi dvěma osobami, může proti oběma podat žalobu třetí osoba, která má zato, že právo či věc patří jí lV intervenčním procesu je třetí osoba žalobcem lNa straně žalované vzniká procesní společenství účastníků řízení základního procesu lVyhoví-li soud hlavnímu intervenientovi, zamítne žalobu ze základního procesu Účastníci v nesporném řízení lDruhá definice: –Účastníky jsou lnavrhovatel lti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno; lPlatí pro řízení, která lze zahájit i bez návrhu l lTřetí definice: –Účastníky jsou lnavrhovatel lti, které zákon za účastníky označuje lPlatí pro řízení, která lze zahájit pouze na návrh Změny v účastenství l§ 94 odst. 3 a 4 lNeúčastní-li se řízení ten, o jehož právech a povinnostech se jedná, soud jej přibere do řízení jako účastníka lÚčastní-li se naopak někdo, o jehož práva a povinnosti v řízení nejde, soud jeho účast ukončí Způsobilost být účastníkem řízení lZpůsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu) má –Ten, kdo má způsobilost k právům a povinnostem podle hmotného práva, tedy fyzické a právnické osoby –Ten, komu ji zákon přiznává lNapř. správce daně Způsobilost být účastníkem řízení lJedná se o procesní podmínku lNedostatek způsobilosti být účastníkem je neodstranitelným nedostatkem procesní podmínky, což vede k zastavení řízení lDojde-li k její ztrátě v průběhu řízení, je možné procesní nástupnictví (§ 107) Procesní způsobilost lZpůsobilost před soudem účinně samostatně jednat, činit procesní úkony lÚčastník má procesní způsobilost v rozsahu, v jakém má způsobilost k právním úkonům podle hmotného práva lVýjimečně má procesní způsobilost i ten, kdo není hmotněprávně způsobilý (např. § 186 odst. 3) lVýjimka v § 23 lNedostatek lze odstranit zastoupením –Zákonným zástupcem (§ 22) –Opatrovníkem (§ 29, § 176, § 192,) l Věcná legitimace lAktivní věcná legitimace – žalobce je nositelem subjektivního hmotného práva, které u soudu uplatnil lPasivní věcná legitimace – žalovaný je nositelem subjektivní povinnosti, které se po něm žalobce domáhá nebo která má být určena lVěcná legitimace ve sporném řízení není podmínkou řízení ani předpokladem účastenství, její nedostatek nevede k zastavení řízení lVěcná legitimace je předpokladem úspěšnosti žaloby lNení-li dána věcná legitimace, soud žalobu zamítne (jde o meritorní rozhodnutí) Zastoupení účastníků lZástupcem je ten, kdo jedná za jiného jeho jménem lPráva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému lZastoupení v civilním procesu je nutno odlišovat od zastoupení podle hmotného práva lŘídí se procesním právem Druhy zastoupení l lZastoupení na základě –zákona –plné moci –rozhodnutí Zákonné zastoupení lV případě, kdy –Účastník není procesně způsobilý (§ 22) –Účastník s částečnou způsobilostí k právním úkonům (§ 23) lsoud může rozhodnout o povinnosti zastoupení zákonným zástupcem, přestože by účastník v této věci mohl jednat samostatně ldůsledkem je úplná procesní nezpůsobilost pro dané řízení Zákonní zástupci nezletilého lRodiče (§ 36 ZR) –kterýkoliv z nich –v případě neshody rozhodne soud (§ 49 ZR) lPoručník (§ 78 ZR) lKolizní opatrovník (§ 37 odst. 2 ZR) lPěstoun (§ 45c ZR) lOpatrovník pro správu jmění (§ 37b ZR) lOsoba, jíž bylo dítě svěřeno do výchovy (§ 45 ZR) Zákonní zástupci osoby zbavené (omezené) způsobilosti k právním úkonům l l lOpatrovník (§ 27 odst. 2 OZ) lKolizní opatrovník (§ 30 OZ) l Nedostatek zastoupení zákonným zástupcem lOdstranitelný nedostatek lSoud –dá podnět k ustanovení opatrovníka –sám opatrovníka ustanoví, je-li tu nebezpečí z prodlení (§ 29 odst. 1) Plná moc lJednostranný procesní úkon lZmocnitel musí mít procesní způsobilost lPlnou moc zmocněnec nepodepisuje (jde o jednostranný úkon) lDruhy –procesní plná moc –prostá plná moc Procesní zmocněnci lProcesními zmocněnci mohou být –fyzické osoby –právnické osoby –správní orgán uvedený v § 26 odst. 2 lPrávnické osoby a správní orgán mohou zastupovat jenom v případech stanovených zákonem lV téže věci může mít účastník jenom jednoho zvoleného zástupce Fyzické osoby jako zmocněnci l lAdvokát (§ 25) lNotář (§ 25a) lPatentový zástupce (§ 25b) lObecný zmocněnec (§ 27) Advokát lMůže zastupovat v kterékoliv věci lLze mu udělit pouze procesní plnou moc lPrávo substituce - oprávnění dát se zastoupit –jiným advokátem –s výjimkou případů povinného zastoupení advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším zástupcem Notář lMůže zastupovat jen v rozsahu vyplývajícím z NŘ –v řízení podle části V. OSŘ –v některých nesporných řízeních –ve věcech souvisejících se správou majetku lLze mu udělit pouze procesní plnou moc lPrávo substituce –jiným notářem –s výjimkou povinného zastoupení notářským kandidátem nebo koncipientem Patentový zástupce lRozsah oprávnění zastupovat je omezen na věci vyplývající ze zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích –Typicky spory týkající se průmyslového vlastnictví lLze mu udělit i prostou plnou moc l Právnické osoby jako zmocněnci lOdborová organizace (§ 26 odst. 1) –zastupování svých členů krom obchodních věcí lPrávnická osoba chránící před diskriminací (§ 26 odst. 3) lPrávnická osoba chránící autorská práva (§ 26 odst. 4) lStát (§ 26a) –zastupuje obce –je-li proti obci uplatněn nárok na určení vlastnictví k nemovitosti, kterou obec nabyla od státu nebo na její vyklizení Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí lJde-li o věci se vztahem k cizině, může zastupovat v řízeních –ve věcech péče o nezletilé –o určení nebo změnu vyživovací povinnosti –o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného Zánik zmocnění lOdvolání zmocnitelem, výpověď zmocněncem –Jedná se o jednostranný procesní úkon adresovaný soudu lUdělením plné moci jinému zmocněnci lZtrátou procesní subjektivity zmocnitele nebo smrtí či zánikem zmocněnce lDnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno řízení, pro které byla udělena Zastoupení na základě rozhodnutí lZastoupení procesně nezpůsobilé osoby, za kterou nemá kdo jednat (§ 29 odst. 1 a 2) lZastoupení procesně způsobilého účastníka (§ 29 odst. 3) lZastoupení na základě § 30 Zastoupení procesně nezpůsobilé fyzické osoby lFyzická osoba není procesně způsobilá lFyzická osoba nemá zákonného zástupce l lPostup soudu –není-li nebezpečí z prodlení, dá podnět soudu péče o nezletilé nebo opatrovnickému soudu, aby ustanovil opatrovníka –je-li nebezpečí z prodlení, ustanoví opatrovníka sám Zastoupení právnické osoby lNení zde osoba oprávněná jednat za právnickou osobu, zejména právnická osoba nemá ustanoven statutární orgán a není zde ani jiná osoba uvedená v § 21 nebo lJe sporné, kdo je osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu lJe-li nebezpečí z prodlení, soud ustanoví zástupce Zastoupení procesně způsobilé fyzické osoby lSoud může ustanovit zástupce -neznámým dědicům zůstavitele -není-li pobyt účastníka není znám -nepodařilo-li se doručit na známou adresu v cizině -účastníku, jenž byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení -účastníku, jenž není schopen se srozumitelně vyjadřovat l lSoud ustanoví opatrovníka, nebo přijme jiné vhodné opatření Zastoupení na základě § 30 lÚčastník splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků lZástupce je zapotřebí k ochraně jeho zájmů lSoud ustanovení zástupce, pouze požádá-li o to účastník Procesní úkony účastníků lProcesní úkon je projev vůle subjektu řízení, jehož předpoklady a následky upravuje procesní právo lPojem procesní úkon není totožný s pojmem (hmotně)právní úkon Procesní úkony lDispoziční x prosté lJednostranné x dvoustranné Předběžná řízení lJedná se zde o specifické instituty lJde o činnost soudu před zahájením řízení, lNěkterá lze za stanovených podmínek realizovat i po zahájení řízení Předběžná a zajišťovací řízení l lSmírčí a zajišťovací řízení lze dělit na –Smírčí řízení –Zajišťovací řízení lPředběžná opatření lZajištění důkazu l l Smírčí řízení před zahájením řízení l§ 67 a násl. lTzv. praetorský smír (je nutno odlišit od smíru dle § 99 OSŘ, kdy nejde o samostatné řízení, ale součást řízení nalézacího) lV dané věci by musela být dána pravomoc civilních soudů lJde o práva a povinnosti, se kterými mohou účastníci dle hmotného práva nakládat lVěcně příslušný: soud, který by byl příslušný k rozhodování věci, může však provést i okresní soud, byť by jinak byl příslušný krajský soud, lMístně příslušným je kterýkoliv okresní soud lPřítomnost a součinnost účastníků není možné vynucovat lPodání návrhu nemá hmotněprávní ani procesní účinky, které jsou spojovány s podáním návrhu na zahájení soudního řízení (např. vliv na běh promlčecí doby) Smírčí řízení před zahájením řízení lSmír nelze uzavřít –Ve věcech, kde lze řízení zahájit i bez návrhu –Ve věcech osobního stavu (např. rozvod manželství, osvojení) –Kde je potřebné vydání konstitutivního rozhodnutí soudu a jen dohoda účastníků nepostačuje lSoud uzavřený smír schválí (usnesením) –Pokud není v rozporu s právními předpisy - rozpor s kogentními normami hmotného práva –Má účinky pravomocného rozsudku –Vzniká překážka rei iudicatae – Smírčí řízení před zahájením řízení lProti usnesení o schválení smíru –Není přípustné odvolání, lze však podat žalobu na neplatnost smíru pro jeho rozpor s hmotným právem do 3 let od právní moci usnesení o schválení –Proti usnesení o neschválení smíru však odvolání přípustné je lŽaloba na obnovu řízení lŽaloba pro zmatečnost lŽaloba na neplatnost smíru, pokud je neplatný dle hmotného práva (lze podat do 3 let od právní moci) Schválení soudní smíru v průběhu soudního řízení lZákladem je úkon účastníků, kterým v průběhu řízení uzavírají dohodu o celém předmětu řízení nebo jeho části lNejde o speciální řízení, ale o součást řízení nalézacího lSoudem schválený smír plně nahrazuje rozsudek ve věci a má totožné účinky co do právní moci a vykonatelnosti lDohoda může i překročit předmět řízení, ale nesmí vybočit z rozsahu civilní pravomoci soudu lPřípustný je v případech, kdy to připouští povaha věci lSoud se má v takových případech o smír vždy pokusit Předběžná opatření lPředběžné opatření je rozhodnutí soudu vydané ve formě usnesení, kterým soud –Dočasně ukládá povinnosti účastníkům předběžného řízení (účastníkům řízení), případně jinak upravuje jejich právní poměry před vydáním meritorního rozhodnutí l lLze nařídit –před zahájením řízení (§ 74 a násl. OSŘ) –v průběhu řízení (§ 102 OSŘ) – Podmínky pro nařízení předběžného opatření lPředběžné opatření lze vydat, jestliže –je třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo –existuje obava, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen lPříslušný soud, jako by šlo o věc samu (pozor na §76a a §76b) lÚčastníky jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu lNa návrh lV řízeních, která lze zahájit i bez návrhu, lze předběžné opatření nařídit i bez návrhu – Lhůty pro rozhodnutí o nařízení předběžného opatření lBezodkladně lNení-li tu nebezpečí z prodlení, pak od podání návrhu do –7 dnů –24 hodin u předběžného opatření dle §76a OSŘ –48 hodin u předběžného opatření dle § 76b OSŘ – Povinnosti ukládané předběžným opatřením lPředběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby –platil výživné v nezbytné míře; –odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud; –poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje; –složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu; –nenakládal s určitými věcmi nebo právy; –něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel. l Uložení povinnosti třetí osobě jen tehdy, lze-li to na ní spravedlivě žádat (§ 76 odst. 1, 2 o.s.ř.) l Náležitosti návrhu na nařízení PO lObecné náležitosti návrhu dle § 42 odst. 4 OSŘ lJméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, lVylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, lVylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, lJakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá lNavrhovatel je povinen připojit listiny, kterých se dovolává lPokud návrh neobsahuje tyto náležitosti nebo je nesrozumitelný, či neurčitý tak, že v řízení nelze pokračovat; předseda senátu návrh odmítne, aniž by postupoval dle § 43 OŠR l Jistota dle § 75b OSŘ lK zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením je navrhovatel povinen složit u soudu jistotu lVýše jistoty –10.000,- Kč, –v obchodních věcech 50.000,- Kč lNebude-li složena, návrh na PO bude odmítnut –Výjimky z povinnosti složit jistotu – viz. § 75b odst. 3 OSŘ Rozhodnutí o předběžném opatření lPředseda senátu rozhoduje bez slyšení účastníků lPro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně lLze navrhovateli uložit, aby podal u soudu žalobu ve stanovené lhůtě lLze stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou dobu lUsnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo –vydáno, jedná-li se o předběžné opatření podle § 76a a 76b OSŘ, –doručeno tomu, komu ukládá povinnost, jedná-li se o předběžné opatření podle § 76. l Zánik a zrušení předběžných opatření lPředběžné opatření zanikne, jestliže –navrhovatel nepodal v zákonné lhůtě nebo ve lhůtě soudem určené návrh na zahájení řízení; –nebylo návrhu ve věci samé vyhověno; –bylo návrhu ve věci samé vyhověno a uplynulo patnáct dní od vykonatelnosti rozhodnutí o věci; –uplynula určená doba, po kterou mělo trvat. lPředběžné opatření předseda senátu zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno Zajištění důkazu l§ 78 a násl. lPřed zahájením řízení o věci samé lze na návrh zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi. lK zajištění důkazu je příslušný soud, který by byl příslušný k řízení o věci, nebo soud, v jehož obvodu je ohrožený důkazní prostředek. lZajištění důkazu provede předseda senátu způsobem předepsaným pro důkaz, o který jde. lNení-li tu nebezpečí z prodlení, mají účastníci ve věci samé právo být přítomni u zajištění důkazu. l Zajištění důkazu zápisem l lDle § 78a může být důkaz zajištěn také notářským nebo exekutorským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo soudního exekutora nebo jestliže notář nebo soudní exekutor osvědčil stav věci § 78a Zahájení řízení lObecně lze řízení zahájit na návrh l lNěkterá řízení lze zahájit soudem i bez návrhu (zpravidla tzv. nesporná řízení) Žaloba lŽaloba (návrh na zahájení řízení) je procesní úkon, kterým se žalobce obrací na soud se žádostí o poskytnutí právní ochrany proti určitému žalovanému lZahajuje řízení lVymezuje jeho předmět lZakládá povinnost soudu o něm v souladu s právem rozhodnout Žalobní právo lSoučást práva na soudní ochranu (právo na spravedlivý proces) –Subjektivní právo každého jednotlivce vůči státu jako povinnému subjektu na poskytnutí náležité právní ochrany tomu, kdo se jí dovolá –Samostatné subjektivní veřejné právo vůči státu na poskytnutí takové právní ochrany v procesu, který garantuje maximálně spravedlivé rozhodnutí l Druhy žalob lNa plnění lUrčovací lStatusové l lKonstitutivní Náležitosti žaloby (návrhu na zahájení řízení) lObecné náležitosti - § 42 odst. 4 lZvláštní náležitosti žaloby (návrhu na zahájení řízení) - § 79 odst. 1 Obecné náležitosti návrhu lPokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, –kterému soudu je určeno, –kdo je činí, –které věci se týká –co sleduje, a –musí být podepsáno a datováno. Zvláštní náležitosti žaloby l lNávrh musí kromě obecných náležitostí obsahovat –jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, –vylíčení rozhodujících skutečností, –označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává –musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. lListinné důkazy musí být přiloženy Žalobní petit lNávrh autoritativního výroku soudu, který vyjadřuje, čeho se žalobce konkrétně domáhá –Jednoduchý petit –Složený petit lEventuální petit lAlternativní petit lAlternativa facultas Účinky podání žaloby lProcesní –Vznik překážky litispendence –Perpetuatio fori –Vyčerpání práva volit mezi více místně příslušnými soudy –Povinnost soudu provést řízení lHmotněprávní –Zachování lhůt l