Právní normy
Struktura a druhy
7. 11. 2011

Složky právní normy
nSubjekt
nObjekt
nObsah
n

Subjekt právní normy
nNormotvůrce
nAdresát
¡Stát
¡Fyzická osoba
¡Právnická osoba
nReálné teorie
nFiktivní teorie

Objekt
nPředmět zájmu normotvůrce
nLidské chování, výsledek lidského chování, právní skutečnost, …

Obsah
nSpojnice mezi subjektem a objektem


Základní trojčlenná struktura
nHypotéza
nDispozice
nSankce
n
n

Logická věta
nJestliže je hypotéza, pak nastává dispozice. Není-li splněna, nastupuje sankce.
n

Což znamená…
nStruktura normy =
n podmíněná věta (tzn. implikace)
n hypotéza dispozice
n porušení sankce
n dispozice
n

Hypotéza
nStanoví podmínky, za kterých nastává dispozice.
nStanoví např. okruh adresátů, časovou působnost, pr. skutečnosti spojované se vznikem, změnou nebo
zánikem práv a povinností subjektu.

Dispozice
n= vlastní pravidlo chování, podstata normy, její nutná součást.


Varianty dispozice
¡Příkaz
¡Zákaz
¡Dovolení
¡Oprávnění
¡Povinnost

Sankce
nObsahuje postih za porušení právních povinností obsažených v dispozici.
nNení nutnou součástí všech norem.

AQSA50220A96



Specifika
nStruktura PN se liší podle právních odvětví.
nNapř. ve finančním právu:
¡Antecedent + konsekvent + taxa
nNebo v trestním právu:
¡hypotéza a dispozice splývá

AQSA50201A96



Druhy PN dle struktury
nKritéria dělení:
¡Podmíněnost/nepodmíněnost
¡Perfektnost/imperfektnost
¡Abstraktnost/konkrétnost formulace
¡Kumulativnost/alternativnost formulace
¡Úplnost/neúplnost vymezení

Podmíněnost/nepodmíněnost
nPodle toho, zda obsahuje či neobsahuje hypotézu.


Tawng070300009



Perfektnost/imperfektnost
nPodle toho, zda obsahuje či neobsahuje hypotézu.
n

AQSA50262A06



Abstraktnost/konkrétnost
nPosuzuje se u jednotlivých strukturálních částí právní normy.
¡Relativně abstraktní
¡Relativně konkrétní

Relativně abstraktní formulace
nZákonodárce jejím prostřednictvím vytváří prostor pro uvážení orgánu veřejné moci.
nJe vhodný tam, kde se předpokládá větší variabilita řešených případů.
nRelativní abstraktnost neznamená vágnost a neurčitost.

Relativně konkrétní formulace
nPostrádá prostor pro uvážení při aplikaci.
nZaručuje vyšší právní jistotu adresátům.
nHrozí riziko přílišné tvrdosti zákona.

Kumulativnost/alternativnost
nOdkazuje k tomu, zda musí být splněny všechny, jen některé nebo dokonce jedna z variant
jednotlivých částí struktury normy.

Kumulativnost
nZnamená slučovací poměr jednotlivých variant obsažených v dané složce struktury normy.
nZpravidla spojen se spojkami „a“, „jakož i“ a „rovněž“.

Alternativnost
nOdkazuje k více možnostem obsaženým v dané složce struktury normy.
nSpojena se spojkami „nebo“, „anebo“ apod.
n

Úplnost/neúplnost vymezení
nSe váže na povahu výčtu v dané složce struktury normy.
nVýčet může být taxativní nebo demonstrativní.

Úplné vymezení
n= taxativní výčet
nZnamená, že nelze přihlédnout k ničemu mimo tento výčet, nic nelze přidat ani vynechat.

Neúplné vymezení
n= demonstrativní výčet
nSpojen s výrazy jako „ zejména“, „například“, „jiné okolnosti“ atd.
nVytváří prostor pro uvážení aplikujícího orgánu.

Shrnutí struktury právních norem a z ní se odvíjejících druhů právních norem
n
Právní norma
hypotéza
dispozice
sankce
Druhy norem
příkaz
zákaz
dovolení
oprávnění
povinnost
Abstraktnost/konkrétnost
Kumulativnost/
alternativnost
Úplnost/neúplnost
Relativně konkrétní
Relativně abstraktní
Demonstrativní výčet
Taxativní výčet
Podmíněnost/nepodm.
Perfektnost/imperfekt.

Druhy právních norem
nPrávní normy dělíme dle
¡právní síly
¡povahy regulativního působení
¡předmětu, metody a účelu právní regulace

Dělení dle právní síly
nÚstavní zákonné      podzákonné
nPrávní síla odkazuje k postavení dané normy v hierarchii právních norem, tzv. pyramidě.
n

Pravidla vyplývající z právní síly
nNorma nižší právní síly nesmí odporovat normě vyšší právní síly.
nNorma může být měněna nebo rušena pouze normou stejné nebo vyšší právní síly.

Hierarchie norem
n


Dělení dle povahy regulativního působení
nS klasickou strukturou
nZvláštní normy

Normy s klasickou strukturou
n přikazující
n zavazující zakazující
n opravňující
n
n dispozitivní
n kogentní

Dispozitivní normy
ndávají prostor adresátům, aby si vztah upravili dle své vůle.
nNevyužijí-li této možnosti, použije se pravidlo obsažené v normě.
nNorma se tak použije pouze subsidiárně.
nJsou typické pro občanské a obchodní právo.

Kogentní normy
nNeponechávají vůli adresáta žádný prostor.
nTen se nemůže od požadavků normy nijak odchýlit.
nJsou typické pro veřejné právo, ale vyskytují se i v soukromém.

Zvláštní normy
nBlanketové normy
nKolizní normy
nKompetenční normy
nTeleologické normy
nDoporučující normy

Blanketové normy
nneobsahují vlastní pravidlo chování, jen opravňují určitý orgán k vydání prováděcího předpisu


Kolizní normy
nsoučást mezinárodního práva soukromého.
nStanoví hraniční ukazatele, jimiž se určuje, které normy se použijí na úpravu vztahu s cizím
prvkem.

Kompetenční normy
nstanoví rozsah pravomoci a působnosti orgánů veřejné moci.
nJsou v tzv. kompetenčních zákonech a v ústavách jednotlivých států.
n

Teleologické normy
nStanoví cíle, ale ne způsob, jakým se k nim dobrat.
nNapř. rozpočet.
nVelkou roli hrají v právu ES.

Doporučující normy
nVyskytují se zřídka.
nNeobsahují závazné pravidlo chování, ale jen doporučení.

Dělení dle předmětu, metody
a účelu právní regulace
nSoukromoprávní / veřejnoprávní
nHmotněprávní / procesní
nVnitrostátní / mezinárodní

Shrnutí druhů právních norem
n
Další druhy právních norem
Dle právní síly
Dle povahy regulativního působení
Dle povahy, předmětu a metody regulace
Ústavní pořádek
Podzákonné n.
Hmotně-právní
vnitrostátní
Zákonné normy
klasické
zvláštní
zavazující
opravňující
dispozitivní
kogentní
přikazující
zakazující
kolizní
kompetenční
teleologické
doporučující
blanketové
soukromoprávní
mezinárodní
Procesně-právní
veřejnoprávní