Veřejné finance a fiskální právo Státní dluh Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství Veřejný rozpočet lvyrovnaný lpřebytkový lschodkový l lProhlubování deficitu: lPříjmy Výdaje lstagnují rostou lrostou pomaleji než výdaje rostou rychleji než příjmy lklesají rostou lklesají rychleji než výdaje klesají pomaleji než příjmy Členění deficitu dle veřejných financí lStrukturální lstrukturální rozpočet propočítává, jaké by byly státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika fungovala na hladině potenciálního produktu l lCyklický lcyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem l lCelkový deficit l= - (hotovostní příjmy – hotovostní výdaje – úroky z veřejného dluhu) Členění deficitu lU st. rozpočtu je důležité, zda deficit je: lplánovaný (aktivní) lneplánovaný (pasivní) lkrátkodobý lvýsledný deficit ročního hospodaření lstřednědobý a dlouhodobý deficit Deficity státního rozpočtu v ČR (mld. Kč) Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 8. 2011]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz J Saldo státních rozpočtů vybraných zemí jako % HDP Země 2006 2007 2008 2009 2010 ČR -2,6 -0,7 -2,7 -5,9 -4,7 Francie -2,3 -2,7 -3,3 -7,5 -7 Irsko 2,9 0,1 -7,3 -14,3 -32,4 Itálie -3,4 -1,5 -2,7 -5,4 -4,6 Maďarsko -9,3 -5 -3,7 -4,5 -4,2 Německo -1,6 0,3 0,1 -3 -3,3 Polsko -3,6 -1,9 -3,7 -7,3 -7,9 Portugalsko -4,1 -3,1 -3,5 -10,1 -9,1 Rakousko -1,6 -0,9 -0,9 -4,1 -4,6 Řecko -5,7 -6,4 -9,8 -15,4 -10,5 Slovensko -3,2 -1,8 -2,1 -8 -7,9 Španělsko 2 1,9 -4,2 -11,1 -9,2 Velká Británie -2,7 -2,7 -5 -11,4 -10,4 Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 8. 2011]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz Výsledky ankety: Deficit státního rozpočtu Pramen: http://denik.obce.cz/go/ankety/anketa.asp?id=1 Financování deficitu státního rozpočtu lDluhové financování lemisí st. dluhopisů lvnitřní dluh lvnější dluh lPeněžní financování lpůjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí lmonetizace dluhu – tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby lZe státních aktiv Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2006) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2007) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2008) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2009) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2010) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2011) Krytí deficitu lKrátkodobé řešení deficitu: lmimorozpočtovými nenávratnými zdroji lz rezerv lpoužitím návratných finančních prostředků l lDlouhodobé řešení deficitu: lze státních finančních aktiv lzvýšením daní l Způsob financování skutečného stavu deficitů SR v ČR (mld. Kč) Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Emise dluhopisů 99,5 87,1 46,6 83 52,8 20,5 185,8 149,4 Peněžní financování 0,5 -0,3 9,1 7 3,8 12,6 11,9 10 Státní aktiva 9,1 6,9 0,6 -4,8 -0,2 -13,1 -5,4 -3 Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 8. 2011]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz J Veřejný dluh lVeřejný dluh je souhrn závazků: lstátu ljednotlivých článků územní samosprávy lveřejných fondů lveřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou lveřejných podniků Vývoj konsolidovaného dluhu Veřejný dluh v ČR lV roce 1993 stát převzal dluh ve výši 164 mld. Kč, z toho: lVnitřní státní dluh cca 92 mld. Kč (věřitelem se stala ČNB a obchodní banky) lVnější dluh ve výši zhruba 72 mld. Kč. l l90. léta - nízký podíl tzv. sekuritizace dluhu (tzn. krytý státními cennými papíry). Dnes je plně sekuritizován vnitřní dluh. l lEmitování střednědobých státních dluhopisů s dobou splatnosti 5, 10 a 15 let a úrokem cca 7 %. l lVětšinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací společnosti. l lPodíl veřejného dluhu na HDP se v posledních letech výrazně zvyšuje, podle prognózy vývoje deficitu st. rozpočtu se tento veřejný dluh v nejbližších letech ještě zhorší. Emise střednědobých a dlouhodobých SD l § 3 Organizace primárního prodeje l l (1) SD se prodávají na primárním trhu zejména formou aukce pro přímé účastníky aukcí (dále jen "PÚ") nebo formou přímého prodeje vybraným PÚ nebo administrátorovi emise. l l (2) Ostatní zájemci z řad právnických i fyzických osob, tuzemců i cizozemců (dále jen "klienti") se mohou primárního trhu SD zúčastnit nepřímo prostřednictvím PÚ tak, že PÚ zahrnou jejich požadavek do své objednávky. l l (3) ČNB se souhlasem emitenta stanoví aukční limit (§ 13 Pravidel - Aukční limit), který je pro PÚ závazný. ČNB je se souhlasem emitenta oprávněna tento limit v případě jednotlivé aukce změnit nebo i zrušit. l l (4) Aukce pro PÚ organizuje ČNB. Aukčním místem je ČNB. l l l Zdroj: ČNB - Pravidla pro primární prodej střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankou Kč 31.7.2010 31.8.2010 30.9.2010 31.8.2011 Dluhopisy celkem 1 221 026 036 600 1 242 482 479 000 1 321 848 209 400 1 358 553 315 500 Státní pokladniční poukázky 112 481 000 000 116 314 000 000 128 478 000 000 140 778 000 000 SPP 13 týdnů 18 738 000 000 18 934 000 000 24 822 000 000 22 368 000 000 SPP 26 týdnů 12 669 000 000 14 980 000 000 14 980 000 000 14 284 000 000 SPP 39 týdnů 11 935 000 000 11 935 000 000 17 850 000 000 21 199 000 000 SPP 52 týdnů 69 139 000 000 70 465 000 000 70 826 000 000 82 927 000 000 Ostatní Střednědobé a dlouhodobé SD 1 108 545 036 600 1 126 168 479 000 1 193 370 209 400 1 217 775 315 500 Státní dluhopis 2 roky Státní dluhopis 3 roky 117 419 140 000 125 223 500 000 131 991 490 000 111 418 110 000 Státní dluhopis 4 roky Státní dluhopis 5 let 188 878 100 000 188 948 900 000 196 502 380 000 154 441 560 000 Státní dluhopis 6 let 6 507 127 100 6 522 876 500 6 459 878 900 7 233 000 000 Státní dluhopis 7 let 14 155 000 000 14 605 000 000 14 257 500 000 10 330 500 000 Státní dluhopis 8 let 50 106 590 000 50 106 590 000 50 106 590 000 69 953 070 000 Státní dluhopis 10 let 418 658 790 000 418 772 790 000 472 536 240 000 494 293 200 000 Státní dluhopis 15 let 281 384 099 500 290 192 632 500 290 189 740 500 306 658 275 500 Státní dluhopis 30 let 26 676 190 000 27 036 190 000 26 566 390 000 26 616 490 000 Státní dluhopis 50 let 4 760 000 000 4 760 000 000 4 760 000 000 4 760 000 000 Státní dluhopisy podle typu instrumentu Zdroj: Ministerstvo financí Státní dluhopisy podle typu držitele stav k 31.08.2011 v Kč v % 11000 Nefinanční podniky 16 619 420 000 1,22 12000 Finanční instituce 879 136 840 000 64,71 12100 Centrální banka 18 950 000 000 1,39 12200 Ostatní měnově finanční instituce 508 653 990 000 37,44 12203 Ostatní měnově finanční instituce soukromé pod zahraniční kontrolou 9 272 040 000 35,72 12500 Pojišťovací společnosti a penzijní fondy 318 046 720 000 23,41 12503 Pojišťovací společnosti a penzijní fondy soukromé pod zahraniční kontrolou 305 887 400 000 22,52 13000 Vládní instituce 35 338 500 000 2,60 14000 Domácnosti 7 410 430 000 0,55 15000 Neziskové instituce sloužící domácnostem 963 920 000 0,07 20000 Nerezidenti 159 149 360 000 11,71 Neidentifikovaní držitelé 23 533 120 000 1,73 Zdroj: Ministerstvo financí Úvěry EIB v ČR lOd roku 1992 do 31. 12. 2010 uzavřela EIB v ČR úvěrové smlouvy v celkové hodnotě cca 12 284 mil. EUR, tj. cca 307 mld. CZK (při kurzu 25 CZK/EUR), z toho přibližně: l l lÚvěry na plnění funkcí státu ve výši cca 4 450 mil. EUR, a to v členění: lpřímé úvěry státu ve výši cca 3 329 mil. EUR (1 185 mil. EUR + 61 mld. CZK) lúvěry ČMZRB (dříve KoB) se státní zárukou ve výši 950 mil. EUR lúvěry SŽDC se státní zárukou ve výši 560 mil. EUR l l lPřímé úvěry státu l1 185 mil. EUR + 61 mld. CZK l l l l Zdroj: Ministerstvo financí Úvěry EIB krajům a municipalitám l lÚvěry krajům a municipalitám ve výši cca 1 719 mil. EUR, z toho: lPardubický kraj 73,6 mil. EUR (30 mil. EUR a 1 200 mil. CZK), lMoravskoslezský kraj 1 100 mil. CZK (37 mil. EUR), lJihomoravský kraj 116 mil. EUR, lZlínský kraj 132 mil. EUR, lOlomoucký kraj 137 mil. EUR, lJihočeský kraj 35,5 mil. EUR lkraj Vysočina 17,5 mil. EUR lhl. m. Praha 650 mil. EUR, lPlzeň 92 mil. EUR, lBrno 84,5 mil. EUR, lÚstí nad Labem 34 mil. EUR lOstrava 119 mil. EUR lOlomouc 38,5 mil. EUR l J Úroky ze státního dluhu mld. Kč 2006 2007 2008 2009 2010 Domácí dluh 28,17 29,50 31,68 35,34 25,34 z toho: SPP 2,80 1,77 2,20 1,72 1,50 SDD 25,37 27,74 33,16 35,40 24,45 Zahraniční dluh 3,34 4,48 5,89 9,02 10,36 Celkem 31,51 33,98 37,58 44,36 35,63 Zdroj: Ministerstvo financí. [citováno 30. srpna 2010]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz Důsledky veřejného dluhu lRozpočtové lplacení úroků z veřejného dluhu zatěžuje veřejné výdaje lvysoké úrokové náklady vedou v mnoha případech ke vzniku deficitu v dalším období l lRedistribuční lu vnitřního dluhu je zpravidla nominální hodnota emitovaných státních cenných papírů na krytí dluhu příliš vysoká, nemohou ji nakupovat domácnosti. Prostřednictvím úroků z veřejného dluhu je přerozdělována část finančních prostředků z veřejných rozpočtů ve prospěch bohatých subjektů. l lFiskální ldochází k fiskální nerovnováze – zvyšováním podílu dluhu na HDP – zužuje se prostor pro působení stabilizační politiky l lZměna struktury portfolia lz portfolia soukromého sektoru se vytlačují ostatní aktiva l lInflace l lPřestoupení konvergenčního kritéria lpodíl veřejného dluhu na HDP nižší než 60 %. Řešení dluhového problému lvyužít vlivu pozitivních exogenních faktorů lvyšší tempo eko. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu linflace lzahraniční pomoci l lvyužít vlivu aktivních vládních opatření lpřebytek státního rozpočtu lmimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu lmonetárním řešením lodmítnutí existujícího dluhu, případně úroku l l Účinné řešení dluhového problému zamezují lnepopulárnost většiny opatření lomezený časový horizont vlády lpolitické tlaky l l lFiskální iluze obyvatelstva Vládní dluh zemí EU v % HDP Zdroj: Eurostat [citováno 29. 8. 2011]. Dostupný z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu Země 2006 2007 2008 2009 2010 ČR 29,4 29 30 35,3 38,5 Francie 63,7 63,9 67,7 78,3 81,7 Irsko 24,8 25 44,4 65,6 96,2 Itálie 106,6 103,6 106,3 116,1 119,0 Maďarsko 65,7 66,1 72,3 78,4 80,2 Německo 67,6 64,9 66,3 73,5 83,2 Polsko 47,7 45,0 47,1 50,9 55,0 Portugalsko 63,9 68,3 71,6 83,0 93,0 Rakousko 62,8 60,7 63,8 69,6 72,3 Řecko 106,1 105,4 110,7 127,1 142,8 Slovensko 30,5 29,6 27,8 35,4 41,0 Španělsko 39,6 36,1 39,8 53,3 60,1 Velká Británie 43,4 44,5 54,4 69,6 80,0 J Koncepce reformy veřejných financí lHlavní cíl: lsnižovat podíl schodku veřejných rozpočtů na HDP při dosahování sociální soudržnosti a kvality veřejných služeb l lsnížení deficitu státního rozpočtu lReforma neusiluje o únosný cílový deficit 1 – 2 % HDP. lNeexistuje definice konečného cíle. l l Dílčí cíle reformy veřejných financí lReforma zdravotního a sociálního zabezpečení lReforma veřejného sektoru lSnížení pracovníků ve veřejném sektoru lReforma daní lStabilizovat daňové kvóty, zjednodušit daně, zefektivnit opatření proti daňovým únikům lMístní poplatky (daně) – především rozšíření okruhu obecních daní, např. daň z reklamy, posílit pravomoce obcí u daně z nemovitostí l Dosažení cílů lz 1/3 růstem rozpočtových příjmů lDPH, lspotřební daně, lpojistné l lze 2/3 poklesem rozpočtových výdajů lplaty ve veřejném sektoru, lsnížení nemocenských dávek, lvýdajové škrty l Současný stav lPouze změny v právní úpravě, které neposkytují systémové řešení lNedostatečné růstové impulsy lnedostatečná revize daní a daňových formulářů lMandatorní výdaje – sporadické škrty lPřetrvává nárůst veřejného dluhu l l Děkuji za Vaši pozornost. J