INTERPRETACE PRÁVA INTERPRETACÍ se rozumí výklad práva,tj. právního textu, psaného práva Objekt interpretace 1. přístup nPrimární - Heteronomní právo (normativní text) nSekundární - Autonomní právo právní skutečnosti – zejm. statuty smlouvy) nStopy, výpovědi svědků… Objekt interpretace 2. přístup nSekundární objekt chápaný jako hodnoty a účely, které právní norma vyjadřuje. Tedy to, co je vlastním důvodem normativní regulace interpretace právního textu nÚčelem výkladu právního předpisu je poznání významu, smyslu a účelu právní normy (ratio legis aplikované na konkrétní právní případ). nPraktickým smyslem snaha o sjednocování interpretačních postupů nVýsledkem je interpretační akt n Rozhodnutí – quaestiones iuris 1.Popis (deskripce) interpretovaného právního předpisu 2.Položená otázka – co je po právu de lege lata (quid iuris)? Čili právní problém 3.Mnohoznačné výkladové domněnky(hypotézy), které mají být potvrzeny nebo vyvráceny Obsah justifikace nRatio decidendi (Základ nebo důvod rozhodnutí.Podstata kauzy, která určuje obsah rozhodnutí ).Bývá shrnut do právních vět . nObiter dictum (Mimochodem řečeno. Poznámky nikoliv přímo k věci, podpůrné argumenty) FUNCE – SOC.PSYCHOLOGICKÉ HLEDISKO nKOGNITIVNÍ nHODNOTÍCÍ nROZHODOVACÍ n nJedná se o prostor,který mají orgány aplikující právo (soudy) při výkladu a použití právních norem na konkrétní případ- je rozdílný v různých historických dobách a kulturách Kognitivní interpretace práva nKrajní verze (francouzská škola právní exegeze) nInterpretace má pouze poznávací, objasňující funkci nZákon je jednoznačný, bezrozporný a prostý mezer nMožný je pouze gramatický výklad n Explikativní teorie interpretace nInterpretace spočívá v hodnotových soudech interpretujícího nCílem je vyjasnění nejasného textu nKrajní přístup – skepticismus právního realizmu ohledně předvídatelnosti soudních rozhodnutí Možné varianty postupu při interpretaci subjektem aplikace práva nNení pochybnost – vystačí se standardními metodami výkladu nJe pochybnost – použije další,nadstandardní, metody k odstranění pochybnosti nNeodstraní pochybnost ani tak, musí se rozhodnout pro jedno řešení nExistuje mezera v právu – může ji překlenout analogií n n HLEDISKO JURISTICKÉ nVÝKLADOVÉ METODY A SCHOPNOSTI n Správná interpretace nKdo je oprávněn podávat autoritativní (závaznou) interpretaci práva a zda je právně závazná obecně či individuálně nMetody interpretace nMožnost použití výkladu rozšiřujícího či zužujícího n n Vadná interpretace n nDezinterpretace (omyl v interpretaci) nFalzifikace (úmyslně vadná interpretace) Klasifikace druhů interpretace nDle subjektu nDle metod nDle rozsahu výkladu ve vztahu k interpretovanému normativnímu právnímu textu Standardní metody výkladu práva nJazykový nLogický nSystematický Pl.ÚS 33/97 n„Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu …“ nŽádné slovo v právním předpisu nesmí být pokládáno za zbytečné, není-li interpretací dokázán opak nNení-li důvod pro to, aby byl na základě interpretace přijat zvláštní právní význam výrazu, rozumí se mu ve smyslu obecného základu spisovného jazyka nDefinice výrazu v právním předpisu určuje jeho právní význam při výkladu daného předpisu nDefinici termínu v jednom pramenu práva (právním odvětví) nelze automaticky aplikovat pro texty jiných pramenů práva (právních odvětví) nTzv. neurčité pojmy dávají orgánu aplikujícímu právo prostor pro uvážení nPoužívá-li se odborných termínů technických,biologických…, rozumí se jim ve smyslu,které mají v příslušné odborné sféře poznání, nepodává-li právní norma jejich vlastní definici. n n n Pravidla jazykového výkladu Porušení pravidel českého spisovného jazyka nMůže vést k nejednoznačnosti nebo nesrozumitelnosti textu -Víceznačnost slov (ekvivokace,homonymie) nJe možno trestat za bigamii člověka, který je ženat třikrát? Předpona bi- značí dvojakost… -Víceznačnost vět (amfibolie) n§2 odst.1 z.č. 331/1997 Sb.,písm.c) definuje studenou omáčku… n§2 odst.1 písm.1) z.č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele definuje obuv … Logický výklad nExistuje specifická právní logika? nArgumenty právní logiky versus argumenty právní rétoriky Důkazy vyloučením argumenta per eliminationem,per exclusionem,negat der alteris nDůkaz vyloučením (taxativní výpočet) nDůkaz z opaku (argumentum a contrario) n nDůkaz mlčením zákona (argumentum e silentio) n nProces negování Důkaz od silnějšího pojmu k slabšímu argumentum a fortiori, a potiori nArgumentum a maiori ad minus nArgumentum a minori ad maius Důkaz podobností nArgumentum a simile, nArgumentum per analogia legis nArgumentum per analogia iuris, ratio iuris Argumentum reductione ad impossible nZávěr v rozporu -s jinou právní normou n -s faktickou možností chování n n nÚsudek: zásada, že právní normy jsou pro lidi – k užitku n Argumentum ad absurdum nZávěr nesmyslný nebo bez rozumného či spravedlivého smyslu Kvazi argumentace nVyhrožování (argumentace ad baculum) nPůsobení na city (ad misericordiam) nSpolečenský apel (ad populum) nIndividuální apel (ad hominem) nDovolávání se autority (ad verecundiam)-ten se v právní interpretaci používá,pokud jde o právní výklad doktrinální Základní pravidla systematického výkladu nLex superior derogat legi inferiori nLex posterior derogat legi priori nLex specialis derogat legi general nArgumentum a rubrika Nadstandardní metody výkladu práva n Historický n Teleologický n Komparativní Historický výklad práva n Z okolností vydání předpisu n occasio legis nse usuzuje na jeho účel, smysl n ratio legis n Objekt historického výkladu práva nNení text normativního aktu, ale: n- proč byl akt vydán -co bylo jeho vydáním sledováno -jaké byly společenské podmínky jeho vydání - Výklad komparativní nSrovnávací právo – soubor cizích právních předpisů, doktríny judikatury) nNení pramenem domácího práva nDílčí metoda, jak přiřadit domácímu právu racionální význam Výklad teleologický – e ratione legis nÚčel zákona (aniž by byl změněn zákon sám), se teleologickou interpretací přizpůsobuje měnícím se podmínkám; nnemění se text zákona, ale jeho smysl a dopad vzhledem k změněné společenské situaci Subjekt výkladu nA. Výklad autentický n (z latinského authenticus – původní, pravý, spolehlivý, hodnověrný) je takový výklad, který podává ten orgán veřejné moci, který právní normu vydal. Subjekt výkladu nB. Výklad legální n Je vnímán v historických souvislostech jako výklad zákonodárce, resp. určitého orgánu zákonodárného sboru.Původně byl v některých státech, založených na kontinentální právní kultuře, obecně právně závazný.Později se začal tento pojem používat pro výklad subjektu, který je zákonem výslovně zmocněn k vydávání obecně závazného výkladu bez ohledu na to, zda právní normu vydal či nevydal.Získává tak v této formě významnou normotvornou pravomoc. Subjekty výkladu práva nC. Výklad orgánů aplikujícího právo n Je individuálně právně závazný ( pro jedinečný, konkrétní případ) pouze tehdy, když se stává součástí aktu aplikace práva. Pro řešení dalších obdobných případů není právně závazný. Může ale pro ně mít faktický orientační význam (ustálená interpretační praxe). n Subjekt výkladu nD. Interpretace při uplatnění kasačního principu při aplikaci práva n K principu kasace viz blíže kapitolu o aplikaci práva. Opravný orgán přezkoumává rozhodnutí po právní stránce. Shledá-li rozhodnutí nesprávným,zruší je a věc vrátí k dalšímu řízení.V odůvodnění vyslovuje svůj právní názor,jímž je ten, jehož rozhodnutí bylo zrušeno, vázán. Z pohledu našeho tématu je významná situace,kdy právní názor se týká nesprávného výkladu práva. Takový výklad je pro další řízení ex lege závazný. Judikatura nNejvyššího soudu nNejvyššího správního soudu nÚstavního soudu nEvropského soudu pro lidská práva nSoudního dvora EU nZávaznost inter partes Subjekt výkladu nF.Výklad oficiální n(Služebně závazný, interní) – je používaný ve veřejné správě. Podává ho subjekt nadřízený pro své podřízené formou normativních či individuálních interních instrukcí, které jsou pro podřízené orgány či pracovníky obecně či individuálně závazné. Nezavazuje však externě, tj.ty subjekty, které stojí mimo právní vztah nadřízenosti a podřízenosti.Může mít však externí dopad v rozhodnutích orgánů veřejné správy vůči nepodřízeným subjektům práva. Zde je třeba zdůraznit, že oficiálním výkladem není vázán soud ve svém přezkumném řízení (správní soudnictví). Výklad právně nezávazný nVýklad doktrinální nVýklad právní praxe nVýklad laický Dle rozsahu nDoslovný (adekvátní) nRozšiřující (extenzívní) nZužující (restriktivní)