Právo na spravedlivý proces Pavel Molek Úvod - Struktura n„Spravedlnost není v lidských silách, férovost při hledání spravedlnosti je v lidských silách.“ Kateřina Šimáčková nI cesta může být cíl - lidské právo pro všechny (právníky) nStruktura tématu nÚrovně ochrany spravedlivého procesu nObsah ochrany nPrávo na přístup k soudu nNároky na soud a soudce nNáležitosti řízení obecně nVýčet náležitostí trestního řízení n > Historie nHistoricky jedno z nejstarších: už v čl. XXI Magny Charty Libertatum: „XXIX. NO Freeman shall be taken or imprisoned, or be disseised of his Freehold, or Liberties, or free Customs, or be outlawed, or exiled, or any other wise destroyed; nor will We not pass upon him, nor condemn him, but by lawful judgment of his Peers, or by the Law of the Land. We will sell to no man, we will not deny or defer to any man either Justice or Right.“ 800px-Magna_Carta > Historie nPozději Habeas Corpus Act 1679 nČlánek 1 Bill of Rights 1689, články 7-9 Deklarace práv člověka a občana, Dodatek V-VIII U. S. Bill of Rights nLiterární ukázka nU nás Stadionova ústava: n„§ 24 V žádné zemi korunní nesmí mezi příslušníky jejími a příslušníky jiné země korunní jaký rozdíl býti ve právu občanském ani v hrdelním, v řízení právním ani v rozdělení veřejných břemen. Rozsudky soudů všech korunních zemí rakouských, nabyvše moci právní, mají ve všech těch zemích stejnou platnost i mohou být vykonány n § 27 Všickni občané rakouští jsou sobě vespolek před zákonem rovni, i poddáni jsou stejnému osobnímu soudu.“ n > Úrovně ochrany nHlava V. Listiny + čl. 81, 82, 90, 95, 96 Ústavy n141/1961 Sb., trestní řád n99/1963 Sb., občanský soudní řád n150/2002 Sb., soudní řád správní n6/2002 Sb., o soudech a soudcích n218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže > Úrovně ochrany nListina základních práv EU – Hlava VI Soudnictví nČl. 6 + 7 + Protokol č. 7 (čl. 2 a 3 a 4) Evropské úmluvy nČl. 10 a 11 VDLP nČl. 14 a 15 MPOPP n > Evropská úmluva – čl. 6 nČl.6 Právo na spravedlivý proces n1. Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti. n 2. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem. n 3. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva: na) být neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu; nb) mít přiměřený čas a možnost k přípravě své obhajoby; nc) obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru nebo, pokud nemá prostředky na zaplacení obhájce, aby mu byl poskytnut bezplatně, jestliže to zájmy spravedlnosti vyžadují; nd) vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě; ne) mít bezplatnou pomoc tlumočníka, jestliže nerozumí jazyku používanému před soudem nebo tímto jazykem nemluví. > Evropská úmluva – čl. 6 nSamo o sobě jednoduché, ale tři „ale“….. nPrvní ale: rozsah aplikace: „který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu“ nDruhé ale: skrytá práva nTřetí ale: trestněprávní bonusy > Evropská úmluva – čl. 6 nAnglické znění původně bylo „...rights and obligations in a suit at law...“ – inspirováno čl. 10 VDLP nNěkolik hodin před podepsáním bylo změněno na „civil rights and obligations...“, njednak aby korespondovalo s francouzským „....ses droits et obligations de caractere civil“ njednak aby z dosahu prvého odstavce byla nade vší pochybnost vyřazena řízení správní > Evropská úmluva – čl. 6 nKouzlo autonomního výkladu: „Občanská práva nebo závazky“: nPři vymezení je třeba postupovat podle judikatury ESLP nnedopadá na nemocenské dávky a na registraci občanského sdružení, nedopadne na řízení o zastavení činnosti politické strany nebo na svobodný pohyb po EU či na vyhoštění cizince nNespadá tam veřejné právo až na výjimky (Editions Periscope proti Francii 1992 – žaloba u správního soudu na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem) nDaně vyloučeny dle Ferrazzini proti Itálii 2001 – daňové spory se vymykají oblasti občanských práv a závazků navzdory svým majetkovým důsledkům (v některých ohledech chráněny čl. 1 Protokolu č. 1) > Evropská úmluva – čl. 6 nPod „Občanská práva nebo závazky“ spadá také: nřízení o odnětí povolení provozovat soukromou kliniku (Konig proti Německu 1978) nřízení v otázce přiznání podpůrného vdovského důchodu po průmyslové havárii (Deumeland proti Německu - 1986) nLze podle něj ale hájit jen „občanská práva a povinnosti“, na které pamatuje vnitrostátní právní řád nNejhorší jsou služební poměry a důchody…. n > Evropská úmluva – čl. 6 nTrestní obvinění: také autonomně nZákladní pravidlo Engel proti Nizozemí 1976 - příběh (disciplinární tresty vojáků zbavených hodnosti): n1. zařazení skutku v domácím právu (odrazový můstek); n2. povaha deliktu, spíše odstrašující a trestající než kompenzační: zejména z hlediska toho, zda se skutková podstata vztahuje jen na specifickou skupinu osob, nebo má naopak dopad na širokou skupinu obyvatel; n3. jak těžký trest představuje sankci za daný delikt. > Právo na spravedlivý proces 2 – ochrana spravedlivého procesu Evropská úmluva – čl. 6 nDekriminalizace dle ESLP nic neřeší – Německo udělalo z některých trestných činů přestupky trestané pokutou, dle ESLP Öztürk proti Německu 1984 (GC) si zachovaly trestní povahu a do čl. 6 spadly npřestupky tam spadají i podle ÚS: proto byla taky zrušena část pátá OSŘ: Pl. ÚS 16/99 ze dne 27. 6. 2001: „Samostatný problém představuje tzv. správní trestání, kde sice Ústavní soud nálezem ze 17. 1. 2001 sp.zn. Pl ÚS 9/2000 (č. 52/2001 Sb.) o zrušení § 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, které vylučovalo ze soudního přezkumu rozhodnutí, kterými byly postihovány nejméně závažné přestupky, posunul věci poněkud dopředu, přesto však tato oblast není v souladu s Úmluvou, neboť "trestním obviněním" ve smyslu čl. 6 odst. 1 jsou podle judikatury ESLP prakticky řízení o veškerých sankcích ukládaných správními úřady fyzickým osobám za přestupek nebo jiný správní delikt, jakož i o sankcích ukládaných v řízení disciplinárním nebo kárném (státním zaměstnancům, vojákům, policistům), resp. ukládaných v obdobných řízeních členům komor s nuceným členstvím. Soud pak musí být nadán pravomocí zvážit nejen zákonnost sankce, ale i její přiměřenost.“ > Obsah čl. 6 Evropské úmluvy nDruhé ale: viditelná i skrytá práva pro civilní i trestní větev: odst. 1: n„1. Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.“ n > Obsah čl. 6 Evropské úmluvy nViditelná práva odst. 1: Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla nspravedlivě, nveřejně na v přiměřené lhůtě projednána nnezávislým na nestranným soudem, nzřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. nRozsudek musí být vyhlášen veřejně, ….. n > Obsah čl. 6 Evropské úmluvy nNeviditelná práva odst. 1: nprávo na přístup k soudu; nna osobní účast při sporném řízení; nna rovnost zbraní; nna řádné provádění důkazů a na křížový výslech svědků; nna odůvodněný rozsudek; nna skutečné provádění pravomocných soudních rozhodnutí. > Obsah čl. 6 Evropské úmluvy nTřetí ale: trestněprávní bonusy n 2. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, se považuje za nevinného, dokud jeho vina nebyla prokázána zákonným způsobem. n3. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva: na) být neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu; nb) mít přiměřený čas a možnost k přípravě své obhajoby; n c) obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru nebo, pokud nemá prostředky na zaplacení obhájce, aby mu byl poskytnut bezplatně, jestliže to zájmy spravedlnosti vyžadují; n d) vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě; n e) mít bezplatnou pomoc tlumočníka, jestliže nerozumí jazyku používanému před soudem nebo tímto jazykem nemluví. > Obsah čl. 6 Evropské úmluvy nTřetí ale: trestněprávní bonusy nČl. 7: zákaz trestu bez zákona nProtokol č. 7: nČl. 2 Právo na odvolání v trestních věcech nČl. 3 Odškodnění za nezákonné odsouzení nČl. 4 Právo nebýt souzen nebo trestán dvakrát > Obsah čl. 6 Evropské úmluvy nObsah obdobný v Evropské úmluvě, LZPS, MPOPP a VDLP nObsah ochrany nPrávo na přístup k soudu – diskusní a implicitní nNároky na soud a soudce nNáležitosti řízení obecně - kasuistické nVýčet náležitostí trestního řízení - kasuistické > Nároky na soud a soudce nNezávislý nNestranný nZřízený zákonem nZákonný soudce > Soud a soudce - nezávislý nVe většině instrumentů: nezávislý a nestranný – právo i povinnost soudců i soudů n„Čl.81 nSoudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. nČl.82 n(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. n(2) Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon. n(3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný.“ nČl.95 n(1) Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.“ n > Právo na spravedlivý proces 3 – přístup k soudu a nároky na soud Soud a soudce - nezávislý nPožadavek nemusí být úplně splněn, pokud se lze odvolat k někomu skutečně nezávislému: Bryan proti UK 1995 – když ve stavební věci rozhoduje plánovací inspektor, kterému může pravomoc rozhodnout o odvolání odejmout Home Secretary, není nezávislý, je to ale v pořádku díky možnosti odvolání k soudu nNa orgánech ostatních mocí > Právo na spravedlivý proces 3 – přístup k soudu a nároky na soud Soud a soudce - nezávislý nRozsudek ESLP Findlay proti Spojenému království ze dne 25. 2. 1997 - příběh nPři rozhodnutí, zda určitý orgán může být pokládán za nezávislý na výkonné moci, je nutno přihlédnout: nke způsobu jmenování ndélce mandátu jeho členů nk existenci záruk proti vnějším tlakům nk tomu, zda orgán budí zdání nezávislosti: „spravedlnost musí být nejen uskutečňována, ale musí být vidět, že je uskutečňována“ > Právo na spravedlivý proces 3 – přístup k soudu a nároky na soud Nezávislost soudů a soudců nMísto střetu organizačního ústavního práva (dělba moci) a lidských práv nObdobně ÚS v nPl. ÚS 7/02 (zákon o soudech a soudcích – návrh prezidenta Havla) nPl.ÚS 18/06 (odvolání Ivy Brožové) nPl. ÚS 39/08 (přidělování soudců k MSp a další formy personální korupce – opakované jmenování předsedů a místopředsedů, možnost dočasně zprostit výkonu funkce předsedu a místopředsedu v případě zahájeného kárného řízení) nNekonečný příběh soudcovských platů…. > Soud a soudce - nestranný nŠimíček: „nestrannost soudce je pak především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (…) což je zejm. záležitostí odpovědnosti a svědomí samotného soudce.“ nOpakem podjatost: n§ 14–17a OSŘ, n§ 8 SŘS, n§ 30–31 TŘ, > Právo na spravedlivý proces 3 – přístup k soudu a nároky na soud Soud a soudce - nestranný nsubjektivně (osobní nestrannost jednotlivých soudců) - Rozsudek velkého senátu ESLP Kyprianou proti Kypru ze dne 15. 12. 2007 nobjektivně (způsob složení soudu a jaký dojem vyvolává navenek) - Rozsudek ESLP Tocono a Profesorii Prometeisti proti Moldavsku ze dne 26. 6. 2007 > Soud a soudce - nestranný nSoudce je pokládán za subjektivně nestranného, dokud není prokázán opak: nSander proti UK 2000: porotní soud nebyl nestranný, když – jak ohlásil soudci (který k tomu pak nepřihlédl a jen ujistil, že své předsudky porotci nebudou zohledňovat) jeden porotce – dělali ostatní porotci při projednávání případu barevného člověka rasově motivované vtipy (otázka, jestli lze přihlížet k tomu, co je in camera....). nSoudce to chtěl vyřešit pouze „projevem“ nESLP dal hlavní váhu tomu, že měl „na paměti pozornost, kterou by smluvní státy měly věnovat boji proti rasismu.“ n > Právo na spravedlivý proces 3 – přístup k soudu a nároky na soud Soud a soudce - nestranný nSoudce se nesmí otevřeně hádat s účastníkem řízení: Buscemi proti Itálii 1999 soudce před vynesením rozhodnutí si s účastníkem vyměňoval „nóty“ v tisku, dle ESLP byl proto podjatý, byť se z jeho strany jednalo na reakce na stěžovatelovy provokace – omezení kompenzované limitem svobody projevu při kritice soudců nOtázka, jestli podjatost vzniká už komentováním vlastního rozsudku…..? Tři inženýři po dvaceti letech aneb příběh opravdového kariéristy: nález I. ÚS 722/05 z magického dne 7. 7. 2007. nDalší samostatnou kapitolu tvoří otázka, do jaké míry ohrožuje nestrannost soudce jeho předchozí vztah k rozhodované věci – zejména ve státech, kde není neslučitelnost legislativy a justice nA spousta problémů ad hoc…… > Právo na spravedlivý proces 3 – přístup k soudu a nároky na soud Zřízený zákonem n„Čl.91 n (1) Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení. n (2) Působnost a organizaci soudů stanoví zákon.“ nAby nepodléhal rychlým vlivům výkonné moci nFindlay proti UK 1997: britské vojenské soudy to nesplňovaly, svolávány důstojníkem, který byl nadřízen členům soudu a mohl je rozpustit či odmítnout jejich rozhodnutí > Právo na spravedlivý proces 3 – přístup k soudu a nároky na soud Právo na zákonného soudce nKontra v některých zemích je běžné rozdělování věcí soudcům ad hoc předsedou soudu podle odbornosti (viz Irsko) nTradice rozvrhů práce je již starorakouská a prvorepubliková, ovšem historická zkušenost s ad hoc přidělováním věcí „spolehlivým soudcům“ (viz IV. ÚS 23/05) tomu dodala ústavní rozměr > Právo na spravedlivý proces 3 – přístup k soudu a nároky na soud Právo na zákonného soudce nIV. ÚS 307/03: „Ústavní imperativ, dle něhož "nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci", je ochranou především proti libovolnému či účelovému obsazení jednajícího soudu ad hoc. Základní právo na zákonného soudce (tj. příslušnost soudu a soudce) není vyčerpáno jen zákonným vymezením věcné, funkční a místní příslušnosti soudu, ani pouhým zákonným vymezením obsazení soudu. Součástí základního práva na zákonného soudce je i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátů na základě pravidel, obsažených v rozvrhu práce soudů.“ > Resumé nCo jsme probrali: nÚrovně ochrany spravedlivého procesu nObsah ochrany nPrávo na přístup k soudu nNároky na soud a soudce: Nezávislý, Nestranný, Zřízený zákonem, Zákonný soudce nNáležitosti řízení obecně nVýčet náležitostí trestního řízení nZávěrečná literární ukázka n >