Michal Vodrážka, Česko-korejská společnost Trestní systém I. Pracovní tábory pro politické vězně – kwan-li-so Z původních 14 zkonsolidovány na pět velkých, odpovídá za ně tajná služba, nikoliv policie. Dlouhé tresty nebo doživotí, nucené práce, na severo-východě země, málokdo uteče. II. Nápravná zařízení – kyo-hwa-so Věznice – odsouzení pro trestné činy, řízeny policií, nucené práce, dlouhé tresty, i pro trestné činy pol. charakteru (protistátní, protilidové), málokdo uteče. III. Sběrná zařízení – jip-kyul-so Pro kratší dobu trestu – do šesti měsíců nucené práce, např. pro cestování po KLDR bez povolení. IV. Pracovní výchovná zařízení Vznikly v devadesátých letech, řízeny na úrovni měst / obcí. Mobilní pracovní brigády o 30 až 60 vězních. Doba trestu pod 6 měsíců, drženi v lehce hlídaných, neoplocených objektech. Často v nich končí repatriovaní uprchlíci z Číny. Na všech úrovních se uprchlíci setkali s popravami, hladověním, a úmrtí v důsledku mučení nebo bití. Rozdíl je v délce trestu a přísnosti hlídání. Proč? Teorie – režim terorizuje obyvatelstvo a brání tak vzniku jakékoliv opozice. Možná i ekonomická motivace kádrů – tvrdé tresty znamenají, že můžou vymoci více úplatků. Průzkum 2004/05, 1346 uprchlíků v Číně nebo J. Koreji 75% obdrželo pomoc při útěku, ale jen 1% od NGO 32% v Číně déle než tři roky (Ž 41%, M 23%) Člen rodiny umřel hladem Ž 37 % M 23 % Nevědělo o mezinárodní potravinové pomoci 40%, 90% věřilo že je jen pro armádu 25% zatčeno, 10% v táborech pro pol. vězně 20% se dobrovolně vrátilo, často více než jednou (nesli peníze 80%, jídlo 11%) Destinace 64% J. Korea, 19% USA V Číně – 10 000 až 50 000 V J. Koreji nyní okolo 16 000 – ročně do roku 1994 jednotlivci, do 1998 desítky, od 2002 tisíce (Německo – ročně 210 000 před zdí, 21 000 po zdi) UNHCR - v roce 2008 bylo v Británii 935, v Německu 1500, v Holandsku 142, v USA 106 Uprchlíci a J. Korea Uprchlíkům, kteří kontaktují ZÚ JK, je obvykle odepřena pomoc. Musí použít pašeráky lidí nebo přes třetí země (Vietnam 2004 – 468 uprchlíků). 1994 – Kim Hyeong-dok utíká na přes Vietnam na Jih. 1996 – chycen při pokusu o útěk zpět na Sever. Uvězněn. 2001 – vystudoval VŠ, sehnal kancelářskou práci, v rozhovoru řekl: “Zklamání bylo obrovské. Hlavně prostředí, kde je člověk souzen jen podle toho, kolik má peněz” Chudoba uprchlíků z KLDR žijících v Jižní Koreji Průzkum z 2003 - 780 uprchlíků : Pouhých 19 procent mělo zaměstnání na plný úvazek 41 procent nezaměstnaní, jen 4.2 procenta braly průměrnou nebo nadprůměrnou mzdu. Kriminalita – často se dávají na dráhu zločinu Jazykové problémy 2001 průzkum 44.8% of uprchlíků nebylo zcela nebo z větší části schopno porozumět jihokorejštině, a jen 24% uvedlo, že rozumí perfektně. Anglikanismy a hanja (používání čínských znaků, které se v KDLR nepoužívají) dále snižují možnost jiného než manuálního zaměstnání. Články a rozhovory s uprchlíky byly dokonce přetištěny v KLDR jako propaganda. Podpora pro sjednocení na Jihu výrazně klesla (2004): 50 procent pro postupné sjednocení" 39 procent pro “dlouhodobé pokojné soužití” jen 6 procent pro “rychlé sjednocení” Agenti KLDR mezi uprchlíky Určitá část z uprchlíků jsou severokorejští tajní agenti. Nedávno byli například odhaleni dva "uprchlíci", kteří měli za úkol odstranit vůbec nejvýše postaveného uprchlíka v historii KLDR, Hwang Jang-yopa: http://www.guardian.co.uk/world/2010/apr/21/north-koreans-held-assassination-plot V roce 2008 byla zatčena severokorejská agentka, která se za uprchlici úspěšně vydávala sedm let, od roku 2001. Získala důvěru orgánů na Jihu a dostala práci, v jejímž rámci pořádala turné po vojenských základnách, kde jihokorejským vojákům vyprávěla o hrůzách života v KLDR. Přitom ovšem vybrané důstojníky sváděla a získávala od nich tajné informace: http://www.blacktokyo.com/?p=565