Užívání vod jako vodního zdroje


-         základní vlastností každého zdroje je jeho využitelnost

-         ne všechny vody však lze využít (mokřady, močály, voda v ovzduší či organizmech)

-         nakládání (nebo-li užívání) je upraveno vodním zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a to:

-                    odběry

-                    vypouštění

-                    vzdouvání a akumulace

-                    využívání energetického potenciálu

-                    chov ryb nebo vodní drůbeže

-         nelze je využívat neomezeně z důvodu snahy o udržení stabilizace a rovnováhy v území a
proto se stanovují minimální a maximální limity pro odběry, či vypouštění. Zpracovávají tzv. vodní
bilance, které stanoví množství průtoků a hladin vod za předchozí rok.


Užívání vod


1)                  Odběry a vypouštění vod

-         snaha o úspory pitné vody. Oproti roku 1991 dochází ke značnému snížení odběru a tím také
ke snižování objemu vypouštěných odpadních vod.

-         odběry vod můžeme členit podle důvodu, pro který jsou odebírány:

·                    pitná voda – veřejné vodovody (první vodovod 12. století – Vyšehrad, 14.
století Pražský hrad a připojení bohatých měšťanů na vodovod, v Praze vytvořil návrh systému
samostatného královského vodovodu Tycho de Brahe, nejstarší vodárenská nádrž 1427, druhá 1495)

·                    energetika (elektrárny)

·                    průmysl (chlazení)

·                    zemědělství (chov ryb, vodní drůbeže)

·                    ostatní

-         zároveň s odběrem je třeba řešit vypouštění a čištění

-         odběr – voda surová, kterou je potřeba podle potřeb upravit, např. na pitnou vodu

-         požadavky na jakost vody dle účelu využití, např.:

·                    pitné vody – vyhláška č. 187/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů

·                    vody pro koupání v přírodě – vyhláška č. 135/2004 Sb.

·                    chov ryb – nařízení č. 71/2003 Sb.

-         vody jsou chráněny zřizováním ochranných pásem různých stupňů

-         úprava vody je náročná, což vede k vysoké ceně za m3

-         OSN - základní lidská práva – každá osoba má právo na 50 l vody za den

-         znečišťování vod – přírodní či produkt antropogenní činnosti člověka (průmysl, odpadní
vody, apod.)

-         odpadní vody – čistírny odpadních vod- zákon č. 20/2004 Sb., bod 6. – povinnost
odkanalizovat obce s 2000 ekvivalentními obyvateli do roku 2010. (v Praze byly v roce 1864 v rámci
stavebního řádu vydány i předpisy o kanalizaci, v roce 1893 zpracován projekt na kanalizaci – sir
Lindley).

-         2 typy kanalizací – dešťová a splašková

-         při vypouštění je potřeba odstranit závadné látky, např. odlučovače amalgámu




2)      voda v průmyslu

-         výroba papíru (enormní spotřeba)

-         chlazení, chemie, hutnictví

-         potravinářství – např. pivovarnictví – specifické požadavky na kvalitu vody, většina
pivovarů má vlastní zdroj, např. Plzeň – 5 studní s hloubkou 80-100 m


3)      zemědělství

-         rostlinná výroba – zavlažování, převážně povrchové

-         živočišná výroba – k pití hospodářských zvířat, chov ryb (rybnikářství – stojaté vody,
rybářství – volné vody)


4)      vodní doprava

-         vodní cesty (vznikaly historicky – kolem řek osady, plavba po Labi povolena dekretem již
roku 1057, rozvoj za Karla IV., 1570 vznik komise pro regulaci Vltavy a Labe, další rozvoj za Marie
Terezie – vydala 1777 navigační patent, 1815 svoboda plavby, 1822 založena Pražská společnost pro
plavbu loďmi plachetními, do 1919 splavněna dolní Vltava)

-         současná lodní doprava Labsko-Vltavská vodní cesta (zdymadla), Baťův kanál


5)      vodní energie – vodní elektrárny (přečerpávací – Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice), malé
vodní elektrárny


6)      přírodní léčivé zdroje


7)      voda k rekreaci

-         koupací oblasti

-         koupaliště ve volné přírodě (zabezpečuje provozovatel)

-         ostatní