Systém ASPI - stav k 24.11.2009 do částky 130/2009 Sb. a 42/2009 Sb.m.s. Obsah a text 218/2002 Sb. - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2010 218/2002 Sb. ZÁKON ze dne 26. dubna 2002 službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) ostatních Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: Změna: 131/2003 281/2003 426/2003 359/2004 626/2004 426/2003 127/2005 413/2005 57/2006 Sb. 531/2006 Sb Sb. Sb. Sb. Sb. Sb. Sb. Sb. Sb. 413/2005 362/2007 381/2008 189/2006 326/2009 306/2008 Sb. Sb. Sb. Sb. Sb. Sb. (část) (část) 436/2004 Sb., 586/2004 Sb., 626/2004 Sb. (část), 264/2006 Sb. 261/2007 Sb., 305/2008 Sb. 41/2009 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENI HLAVA I PŘEDMĚT ÚPRAVY A ROZSAH PŮSOBNOSTI § 1 Tento zákon upravuje právni poměry zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech statni správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti (dále jen "statni zaměstnanec"), organizační věci statni služby (dále jen "služba"), přípravu fyzických osob na službu, služební vztahy státních zaměstnanců ve správních úřadech, 1) odměňováni těchto osob, nestanovi-li zvláštni právni předpis jinak, 2) řizeni ve věcech služby, odměňováni ostatních zaměstnanců v pracovním poměru ve správních úřadech, jakož i organizační věci vztahujici se k zaměstnáváni těchto zaměstnanců. § 2 (1) Tento zákon se nevztahuje na členy vlády a členy Rady pro rozhlasové a televizní vysíláni. Oprávněni členů vlády podle tohoto zákona jsou uvedena v § 9 odst. 5, § 10 odst. 3, § 12 odst. 3 a 4, § 16 odst. 2, § 53 odst. 4, § 68 odst. 1 až 4, § 172, § 173, § 174 odst. 4, § 181, § 190 a § 196 odst. 4. (2) Tento zákon se nevztahuje, s výjimkou odměňováni a oprávněni uvedených v odstavci 1, na vedoucího Úřadu vlády České republiky 3) (dále jen "Úřad vlády"). (3) Tento zákon se, s výjimkou odměňováni a organizačních věci vztahujících se k zaměstnáváni, nevztahuje ani na a) tiskového mluvčího člena vlády, b) vedoucího organizačního útvaru, který pracuje pro člena vlády, na poradce a zaměstnance, kteři vykonávají dalši jinak označené činnosti pro člena vlády, c) náměstka člena vlády a zástupce vedoucího Úřadu vlády, d) vedoucího organizačního útvaru, který pracuje pro vedoucího Úřadu vlády, na poradce a zaměstnance, kteři vykonávají dalši jinak označené činnosti pro vedoucího Úřadu vlády, e) zaměstnance, kteři vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuálni práce ve správních úřadech, jakož ani na zaměstnance, kteři pouze řidi, organizuji a kontroluji výkon pomocných, servisních nebo manuálních práci. HLAVA II ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Dii 1 Správni úřad a služebni úřad § 3 Správním úřadem pro účely tohoto zákona j sou ministerstva, 4 ) ústřední správni úřady 5) a ostatni správni úřady 6) (orgány statni správy), 7) jestliže jsou zřizeny zvláštními zákony, jsou těmito zákony výslovně označeny jako ministerstva nebo správni úřady anebo orgány statni správy a vykonávají na základě těchto zákonů statni správu. § 4 Správni úřad podle § 3, v němž statni zaměstnanec vykonává službu, je služebním úřadem. Misto (adresa) sidla služebního úřadu nebo organizační složky služebního úřadu je služebním působištěm státního zaměstnance. Dii 2 Obor služby § 5 (1) Oborem služby se rozum! úsek činnosti služebního úřadu nebo jeho část vyplývající ze zvláštního zákona, který stanovi jeho působnost. (2) Statni zaměstnanec vykonává službu na služebním miste v oboru služby, do kterého byl jmenován. (3) Vláda stanovi nařízením obory služby vyplývající ze zvláštních zákonů. Dii 3 Statni zaměstnanci § 6 (1) Neřidi-li se služebni vztahy fyzických osob zvláštními právními předpisy o služebním poměru, 8) jsou státními zaměstnanci podle tohoto zákona fyzické osoby, které splňuji timto zákonem stanovené předpoklady a požadavky, úspěšně ukončily přípravu na službu, byly jmenovány do služby podle tohoto zákona k výkonu činnosti podle odstavce 2 a složily služebni slib. (2) Služba podle tohoto zákona zahrnuje a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťováni právni činnosti správních úřadů, b) přípravu návrhů mezinárodních smluv, c) přípravu návrhů koncepci a programů, d) řizeni a usměrňováni činnosti podřízených správních úřadů, e) vytvářeni a vedeni informačních systémů ve statni správě, f) statni statistickou správu, g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána, h) ochranu utajovaných informaci, i) zabezpečováni obrany státu, j) obhajobu zahraničních zájmů České republiky, k) dotačni politiku, 1) statni politiku výzkumu a vývoje, m) správni rozhodováni, n) statni kontrolu, dozor nebo dohled, o) zajišťováni organizačních věci služby a správy služebních vztahů a platových poměrů státních zaměstnanců podle tohoto zákona, p) řízeni, r) přípravu a vypracováni odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až d) , g), j), m) a n), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo kontrole, porovnáváni a určováni technických parametrů. § 7 Předepsané vzděláni a služební označeni sťáťnich zaměstnanců (1) Státním zaměstnancům přisluši služební označeni. (2) Pro služební misto státního zaměstnance s předepsaným a) středním odborným vzděláním 9) je služební označeni referent, b) úplným středním vzděláním 9) je služební označeni odborný referent, c) úplným středním vzděláním je služební označeni referent-specialista, d) úplným středním vzděláním je služební označeni vyšší referent, e) úplným středním vzděláním je služební označeni vyšši referent-specialista; vykonává-li statni zaměstnanec kontrolní činnost, je služební označeni inspektor, f) vyššim odborným vzděláním 9) nebo vysokoškolským vzděláním získaným studiem v bakalářském studijním programu 10) je služební označeni vrchni referent; vykonává-li statni zaměstnanec kontrolní činnost, je služební označeni vrchni inspektor. (3) Pro služební misto státního zaměstnance s předepsaným a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v bakalářském studijním programu 10) je služební označeni rada, b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studi j nim programu 11) je služební označeni odborný rada, c) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu je služební označeni vrchni rada, d) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu je služební označeni ministerský rada, e) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu je služební označeni vyšši ministerský rada, f) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu je služební označeni vrchni ministerský rada. (4) K dosaženi vyššího vzděláni než předepsaného v odstavcích 2 a 3 se nepřihlíží. (5) V ústředním správním úřadu se misto služebního označeni státního zaměstnance uvedeného v odstavci 3 pism. d) až f) použije služební označeni státního zaměstnance statni rada, vyšši statni rada a vrchni statni rada. V Úřadu vlády se misto služebního označeni státního zaměstnance uvedeného v odstavci 3 pism. d) až f) použije služební označeni státního zaměstnance vládni rada, vyšši vládni rada a vrchni vládni rada. Ve správním úřadu s celostátní působnosti se misto služebního označeni uvedeného v odstavci 3 pism. d) použije služebního označeni statni rada. (6) Používáni profesního označeni podle zvláštního právního předpisu 12) neni odstavci 2, 3 a 5 dotčeno. (7) Za vysokoškolské vzděláni se pro účely tohoto zákona nepovažuje vzděláni ziskané studiem na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda, vysokých politických a bezpečnostních školách a učilištích v bývalém Svazu sovětských socialistických republik a na fakultách všech těchto vysokých škol. § 8 Služební označeni sťáťnlch zaměstnanců v zahraniční službě (1) Vedle označeni podle § 7 se přiznává nebo propůjčuje státnim zaměstnancům v zahraniční službě též diplomatická hodnost nebo konzulárni hodnost. (2) Diplomatickými hodnostmi jsou a) attaché, b) III. tajemník, c) II. tajemník, d) I. tajemník, e) velvyslanecký rada, f) rada-vyslanec, g) velvyslanec. (3) Konzulárními hodnostmi jsou a) konzulárni jednatel pro attaché, b) vicekonzul pro III. a II. tajemníka, c) konzul pro I. tajemníka a velvyslaneckého radu, d) generálni konzul pro radu-vyslance a velvyslance. (4) Ministerstvo zahraničních věci stanovi vyhláškou postup při přiznáváni a propůjčováni diplomatických nebo konzulárních hodnosti. § 9 Představeni, služební orgány, služební označeni a předepsané vzděláni (1) Představenými jsou vedouci statni zaměstnanci, kteři jsou oprávněni vést na jednotlivých stupních řizeni správního úřadu podřízené statni zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řidit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu závazné přikazy. Představenými mohou být rovněž fyzické osoby, které jsou ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu. 8) (2) Předepsané vzděláni představeného je odvozeno od nej náročněj ši činnosti, jejiž výkon odborně řidl. Představenému přisluši vedle služebního označeni podle § 7, popřípadě vedle služebního označeni podle § 8, též služební označeni představeného. (3) Služební mista určená pro představené a jejich služební označeni jsou a) vedouci odděleni a zástupce vedoucího odděleni, b) vedouci zastupitelského úřadu, c) ředitel odboru a zástupce ředitele odboru, d) ředitel sekce a zástupce ředitele sekce, e) statni tajemník a zástupce státního tajemníka, f) vedouci služebního úřadu a zástupce vedoucího služebního úřadu. (4) Služební mista určená pro představené, do jejichž působnosti patři organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců, a jejich služební označeni jsou a) personálni ředitel a zástupce personálního ředitele, b) generálni ředitel štátni služby a zástupce generálního ředitele štátni služby (dále jen "generálni ředitel" a "zástupce generálního ředitele"). (5) Služební misto státního tajemníka se zřizuje v ministerstvech a v Úřadu vlády. Statni tajemník řidi, koordinuje a kontroluje plněni služebních, popřípadě pracovních úkolů řediteli sekci, personálním ředitelem, popřípadě dalšimi jim řízenými představenými a vedoucími zaměstnanci. Služební úkoly státnímu tajemníku ukládá ve služebním úřadu, jimž je ministerstvo, ministr a ve služebním úřadu, jimž je Úřad vlády, vedouci Úřadu vlády. (6) Vedouci služebního úřadu, s výjimkou služebních úřadů, jimiž jsou ministerstva a Úřad vlády, je pro účely tohoto zákona orgán, který je v čele správního úřadu a je oprávněn podle zvláštního právního předpisu tento úřad řidit. Vedouci služebního úřadu je ve správním úřadu nejvýše postaveným představeným. (7) Služební označeni vedouci služebního úřadu přisluši vedoucím ústředních správních úřadů a vedoucím správních úřadů; to neplati u vedoucího Úřadu vlády. Označeni, které přisluši služebnímu orgánu podle zvláštního právního předpisu, neni dotčeno. (8) Služební misto personálního ředitele se zřizuje ve služebních úřadech, jimiž jsou ministerstva, a ve služebním úřadu, jimž je Úřad vlády. (9) Představeným může být jmenován jen statni zaměstnanec, s výjimkou představeného vykonávajícího v zahraničí službu na dobu určitou a představeného vykonávajícího službu na dobu určitou jako člen Rady Českého telekomunikačního úřadu. Na jmenováni představeným neni nárok. (10) Vedouci služebního úřadu, zástupce vedoucího služebního úřadu, personálni ředitel, zástupce personálního ředitele, generálni ředitel a zástupce generálního ředitele jsou služebními orgány. Služební orgány zajišťuji činnosti podle § 6 odst. 2 pism. o). Dii 4 Služební předpisy § 10 (1) Služební předpis zejména stanovi rozsah oprávněni představených dávat státnim zaměstnancům závazné přikazy k výkonu služby. Služební předpisy mohou být vydávány pouze pisemně. (2) K vydáváni služebních předpisů jsou oprávněny služební orgány (§ 9 odst. 10). (3) Služební předpis, kterým se stanovi rozsah oprávněni představených, popřípadě určených státních zaměstnanců (§ 68 odst. 1), dávat státnim zaměstnancům závazné přikazy k výkonu služby ve služebních úřadech, jimiž jsou ministerstva, se vydává v dohodě se členem vlády, který ministerstvo řidi, a státnim tajemníkem. Ve služebním úřadu, jimž je Úřad vlády, se služební předpis podle věty prvni vydává v dohodě s vedoucím Úřadu vlády a státnim tajemníkem. (4) Služební předpisy nesměji být vzájemně v rozporu. Dojde-li k rozporu mezi služebními předpisy, postupuje se podle služebního předpisu vydaného nadřízeným služebním orgánem. (5) Služební předpis, který je v rozporu s právními předpisy, se považuje za neplatný. Nadřízený služební orgán zruši služební předpis vydaný podřízeným služebním orgánem, který je v rozporu s právními předpisy. Generálni ředitel zruši služební předpis vydaný služebním orgánem, který je v rozporu s právními předpisy. Služební předpis podle odstavce 3, který je v rozporu s právními předpisy, zruši vláda na návrh předsedy vlády. (6) Služební orgán je povinen zajistit vedeni přehledu platných služebních předpisů a tento přehled aktualizovat. (7) Služební předpisy jsou pro statni zaměstnance závazné; jestliže to tento zákon stanovi, jsou služební předpisy závazné i pro fyzické osoby připravující se na službu a zaměstnance ve správních úřadech. Služební úřad je povinen zajistit, aby statni zaměstnanci byli se služebními předpisy řádně seznámeni a bylo jim umožněno do nich nahlížet, a podle potřeby jim zabezpečit na svůj náklad text těchto předpisů. HLAVA III ORGANIZAČNÍ VĚCI SLUŽBY A SPRÁVA SLUŽEBNÍCH VZTAHŮ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ § 11 Generálni ředitelství státní služby a generální ředitel (1) Generálni ředitelství statni služby (dále jen "generálni ředitelství") je organizační jednotkou Úřadu vlády; působi jako organizační, koncepční, koordinační, ústřední řidiči, výkonné a kontrolní misto ve věcech služby podle tohoto zákona. (2) Úkoly uvedené v odstavci 1 plni generálni ředitelství a) přípravou návrhu systemizace a kontrolou jejího dodržováni, b) přípravou návrhů právních předpisů týkajících se služby, s výjimkou návrhů právních předpisů o odměňováni podle tohoto zákona, c) přípravou návrhů služebních předpisů, d) zabezpečováním jednotného postupu při prováděni tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedeni a služebních předpisů vydaných generálním ředitelem, e) koordinaci vzděláváni státních zaměstnanců a koordinaci vzděláváni fyzických osob připravujících se na službu, f) vedením Informačního systému o službě a platech; jeho součásti je rejstřík státních zaměstnanců a rejstřík fyzických osob připravujících se na službu, g) přidělováním evidenčních čišel státním zaměstnancům, h) plněním dalších povinnosti podle tohoto zákona. (3) V čele generálního ředitelství je generálni ředitel. Generálního ředitele zastupuje zástupce generálního ředitele. Zástupce generálního ředitele plni dalši povinnosti stanovené timto zákonem. (4) Generálni ředitel a) řidi generálni ředitelství, b) stanovi závazná pravidla pro organizaci služebních úřadů a schvaluje jejich organizační struktury, c) vydává a zrušuje služební předpisy, d) připravuje podklady ke zrušeni služebního předpisu podle § 10 odst. 5 věty čtvrté, e) plni dalši úkoly stanovené timto zákonem a dalšími zákony. (5) Generálni ředitel a statni zaměstnanci jim pověřeni jsou oprávněni vykonávat ve služebních úřadech kontrolu v organizačních věcech služby, služebních vztazích státních zaměstnanců a jejich zabezpečeni podle tohoto zákona; při výkonu kontroly postupuji podle zvláštního právního předpisu o statni kontrole. 13) Služební orgán je povinen provedeni kontroly umožnit. (6) Rejstřík státních zaměstnanců se vede odděleně od rejstříku fyzických osob připravujících se na službu. (7) Rejstřík státních zaměstnanců obsahuje a) jméno, přijmeni a akademický titul, b) rodné čislo, c) evidenční čislo státního zaměstnance, d) služební označeni státního zaměstnance, e) den vzniku služebního poměru, f) druh služby, g) obor služby, h) služební úřad, v němž statni zaměstnanec vykonává službu. (8) Rejstřík fyzických osob připravujících se na službu obsahuje a) jméno, přijmeni a akademický titul, b) rodné čislo, c) obor služby, pro který se připravuje, d) služební úřad, v němž se připravuje na výkon služby. § 12 Personální ředitel (1) Personální ředitel působ! v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců včetně jejich odměňováni zařazených ve služebním úřadu. Personálního ředitele zastupuje zástupce personálního ředitele. Personální ředitel je vedoucím personálního útvaru. Personální ředitel spravuje rovněž pracovněprávní vztahy ostatních zaměstnanců ve správním úřadu včetně jejich odměňováni, popřípadě organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců ve služebním poměru podle zvláštních právních předpisů 8) včetně jejich odměňováni. Je-li vedoucím správního úřadu fyzická osoba, která je ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu, 8) spravuje organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců podle tohoto zákona včetně jejich odměňováni, kteři vykonávají službu v tomto úřadu a považuje se za služební orgán (§ 9 odst. 10) . (2) Personální ředitel je v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízen státnímu tajemníkovi. Vedouc! služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, a vedouc! služebních úřadů, které nemaji nadřízený služební úřad, jsou v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízeni generálnímu řediteli. Vedouci služebních úřadů podřízených ministerstvu jsou v organizačních věcech služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízeni personálnímu řediteli. Vedouci služebních úřadů podřízených ústředním správním úřadům jsou v organizačních věcech statni služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízeni vedoucímu služebního úřadu, kterým je vedouci ústředního správního úřadu. Vedouci ostatních služebních úřadů jsou v organizačních věcech statni služby a služebních vztazích státních zaměstnanců podřízeni vedoucímu služebního úřadu, který je služebnímu úřadu nadřízen. (3) Ve služebních vztazích týkajících se změn služby podle § 37 pism. e), f) a h) a skončeni služby postupuje personální ředitel ve služebním úřadu, jimž je ministerstvo, v dohodě s členem vlády, který ministerstvo řidl. Ve služebním úřadu, jimž je Úřad vlády, postupuje v případech podle věty prvni personální ředitel v dohodě s vedoucím Úřadu vlády. (4) Požádá-li člen vlády, který ministerstvo řidl, nebo vedouci Úřadu vlády o poskytnuti informace v jiných věcech, než jsou uvedeny v odstavci 3, je personální ředitel povinen informaci poskytnout. § 13 Personální útvar (1) Personální útvar je organizační jednotkou služebního úřadu, v němž statni zaměstnanec vykonává službu; zabezpečuje organizační věci služby, služební vztahy státních zaměstnanců podle tohoto zákona včetně jejich odměňováni a pracovněprávní vztahy ostatních zaměstnanců ve správním úřadu včetně jejich odměňováni, popřípadě organizační věci služby a služební vztahy státních zaměstnanců ve služebním poměru podle zvláštních právních předpisů 8) včetně jejich odměňováni. (2) Personální útvar se v rozsahu stanoveném systemizaci zřizuje ve služebních úřadech, v nichž vykonává službu a v pracovním poměru pracuje celkem alespoň 25 fyzických osob. Personální útvar se nezřizuje v obvodních báňských úřadech, 14) ve finančních úřadech a v celních úřadech. 15) Personální útvar se ve služebním úřadu nezřizuje, pokud činnosti, které by měl vykonávat, zabezpeč! služební úřad méně než 5 systemizovanými misty. (3) Neni-li ve služebním úřadu zřizen personální útvar ani systemizovaná mista určená k výkonu jeho činnosti (odstavec 2), plni úkoly personálního útvaru personální útvar v nadřízeném služebním úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, plni úkoly personálního útvaru generální ředitelství. (4) Personálním útvarem vedoucího služebního úřadu v ústředním správním úřadu je generální ředitelství. Personálním útvarem personálního ředitele, zástupce personálního ředitele, generálního ředitele a zástupce generálního ředitele je generální ředitelství. HLAVA IV SYSTEMIZACE § 14 (1) Systemizace ve službě a pro přípravu na službu vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů a hledisek pro účinné zajišťováni úkolů v oborech služby; zahrnuje stanoveni a) počtu služebních mist řadových státních zaměstnanců klasifikovaných platovými třidami (§ 136 odst. D , b) počtu služebních mist představených podle § 9 odst. 3 a 4 klasifikovaných platovými třidami (§ 136 odst. 1), c) objemu prostředků na platy státních zaměstnanců ve služebních úřadech, d) počtu mist fyzických osob připravujících se na službu ve služebních úřadech klasifikovaných platovými třidami, e) objemu prostředků na platy fyzických osob připravujících se na službu ve služebních úřadech. (2) Návrh systemizace na příslušný kalendářní rok připravuje v předcházejícím roce generálni ředitelství v součinnosti s Ministerstvem financi. Při přípravě návrhu systemizace vycházi generálni ředitelství z návrhů služebních orgánů, které je předkládají prostřednictvím nadřízených služebních orgánů. Nemá-li služební orgán nadřízený služební orgán, předkládá návrh generálnímu ředitelství přimo. Návrh systemizace projedná generálni ředitelství s nadřízenými služebními orgány, nemá-li služební úřad nadřízený služební orgán, projedná generálni ředitelství návrh systemizace s příslušným služebním orgánem. (3) Návrh systemizace obsahuje souhrnné údaje podle odstavce 1 za ústřední správni úřady a souhrnné údaje za jim podřízené správni úřady a souhrnné údaje za správni úřady, které nemají nadřízený správni úřad. (4) Systemizaci na příslušný kalendářní rok schvaluje vláda v předcházejícím roce. Vláda je oprávněna upravit v souvislosti se schvalováním systemizace organizační strukturu služebního úřadu [§ 11 odst. 4 pism. b)]. Návrh systemizace vládě předkládá předseda vlády. (5) Podle vládou schválené systemizace (odstavec 4) a závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů [§ 11 odst. 4 pism. b)] služební orgány zpracuji návrhy organizačních struktur služebních úřadů a služební orgán je prostřednictvím nadřízených služebních orgánů předlož! generálnímu řediteli. (6) Služební mista a finanční prostředky na platy státních zaměstnanců, mista a finanční prostředky na platy fyzických osob připravujících se na službu podle schválené systemizace nesměji být použity pro jiný než stanovený účel. (7) Schválenou systemizaci postoupl generálni ředitel Ministerstvu financi v terminu navazujícím na harmonogram zpracováni návrhu státního rozpočtu. § 15 Změna systemizace, jejimž důsledkem je změna počtu služebních mist nebo změna platové třidy státního zaměstnance, je přípustná, jen dojde-li ke změně působnosti služebního úřadu na základě zvláštního zákona, nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla schválena. Změnu systemizace schvaluje vláda. § 16 (1) Služební orgány předkládají generálnímu ředitelství na základě závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů návrh systemizace (§ 14 odst. 1) a návrh organizační struktury služebních úřadů v terminu stanoveném generálním ředitelstvím prostřednictvím nadřízených služebních orgánů. Nemá-li služební orgán nadřízený služební orgán, předkládá návrh generálnímu ředitelství přimo. (2) Návrh systemizace a návrh organizační struktury služebních úřadů, jimiž jsou ministerstva nebo Úřad vlády, se připravuji v součinnosti se členem vlády, který řidi příslušné ministerstvo, nebo s vedoucím Úřadu vlády. (3) Generálni ředitelství je oprávněno návrh podle odstavce 1 přezkoumat a vyžádat si jeho doplněni nebo přepracováni. (4) Služební orgány jsou povinny požadavku podle odstavce 3 vyhovět. ČÁST DRUHÁ PŘÍPRAVA NA SLUŽBU HLAVA I PŘEDPOKLADY K PŘIJETÍ PRO PŘÍPRAVU NA SLUŽBU § 17 (1) Fyzická osoba, která pisemně požádá služebni úřad o přijeti k připravě na službu (dále jen "uchazeč"), musí splňovat tyto předpoklady: a) být státním občanem České republiky, 16) b) dosáhnout věku alespoň 18 let, c) mit plnou způsobilost k právnim úkonům, d) být bezúhonná; tento předpoklad neni splněn v případě pravomocného odsouzeni pro úmyslný trestný čin nebo pro mařeni úkolu úřední osoby z nedbalosti, pokud odsouzeni nebylo zahlazeno nebo pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, e) dosáhnout tímto zákonem předepsané vzděláni pro obor služby, včetně odborného zaměřeni vzděláni, popřípadě požadavek kladený na znalost ciziho jazyka nebo jiný oprávněný odborný požadavek určený služebním orgánem potřebný k výkonu služby, f) mit potřebnou zdravotní způsobilost. (2) Předpoklad podle odstavce 1 pism. f) se řidl zvláštním právnim předpisem.17) Uchazeč je povinen se podrobit ověřeni své zdravotní způsobilosti. HLAVA II VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ K PŘÍPRAVĚ NA SLUŽBU § 18 (1) Podmínkou přijeti k připravě na službu je, že uchazeč se podrobil výběrovému řizeni, v němž má být misto k připravě na službu obsazeno, a v tomto řizeni uspěl. (2) Vyhlášeni výběrového řizeni k připravě na službu musi být veřejné. Ve vyhlášeni výběrového řizeni se uvedou tyto údaje: a) předpoklady podle § 17 odst. 1, b) obor služby, na který se má příprava provádět, c) zda pro služebni misto v oboru služby, na které se bude příprava provádět, bude třeba způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi podle právních předpisů o utajovaných informacích, 18) d) platové zařazeni a předpokládaná výše platu v době přípravy na službu, e) předpokládané zařazeni do platové třidy, bude-li uchazeč jmenován do služby, f) datum, do kterého musi být podána služebnímu úřadu žádost o přijeti k připravě na službu. Výběrové řizeni vyhlašuje služebni orgán. (3) Předpoklady podle § 17 odst. 1 je uchazeč povinen spolu s podáním žádosti o přijeti k připravě na službu služebnímu úřadu osvědčit příslušnými listinami nebo jejich ověřenými stejnopisy. 19) Předpoklad bezúhonnosti [§ 17 odst. 1 pism. d)] se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, 20) který nesmi být starší než 3 měsice. § 19 (1) Uchazeče, kteři nesplňuji předpoklady podle § 17 odst. 1, služebni úřad o tom bez zbytečného odkladu pisemně vyrozumí a zároveň jim sděli, že se z tohoto důvodu nemohou výběrového řizeni zúčastnit. (2) S uchazeči, kteři splňuji předpoklady podle § 17 odst. 1, provede výběrová komise pohovor. Pohovor je zaměřen k otázkám oboru služby, pro který se má příprava konat, a ke znalosti ciziho jazyka, je-li jeho znalost požadována. (3) Pohovor podle odstavce 2 lze nahradit nebo doplnit písemnou zkouškou; obsah obecné části této zkoušky stanovi služebním předpisem generálni ředitel a obsah její zvláštní části stanovi služebním předpisem služebni orgán. (4) Výběrová komise má 3 členy, které jmenuje a odvolává služební orgán ze státních zaměstnanců, kteři vykonávají službu ve služebním úřadu, který výběrové řízeni vyhlásil. Členem výběrové komise je zpravidla statni zaměstnanec vykonávajíc! službu v personálním útvaru. (5) Výběrová komise po ukončeni pohovorů sestavi pořad! uchazečů, v jakém se ve výběrovém řizeni umistili; o tomto pořadi uchazeče služební úřad písemně bez zbytečného odkladu vyrozumí. (6) Pořadi ziskané ve výběrovém řizeni opravňuje uchazeče k přijeti k přípravě na službu. Nemá-li uchazeč s lepším pořadím o přijeti k přípravě na službu prokazatelně zájem, získávají toto oprávněni dalši uchazeči v pořadi, v jakém se ve výběrovém řizeni umistili. (7) Výběrová komise může výběrové řizeni ukončit též závěrem, že žádný uchazeč pro přijeti k přípravě na službu nevyhovuje; v tomto případě se vyhlási nové výběrové řizeni. HLAVA III VÝJIMKY Z VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ K PŘÍPRAVĚ NA SLUŽBU § 20 (1) Výběrové řizeni se neprovádí, má-li být na služební misto představeného ve službě na dobu určitou v zahraničí (§ 29 odst. 2) se služebním působištěm v zahranič! jmenována fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných informacích 18) a která vykonávala v posledních 4 letech funkci člena vlády, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo senátora Senátu Parlamentu. (2) Výběrové řizeni se neprovádí na služební misto představeného ve službě na dobu určitou, jimž je člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, splňuje-li fyzická osoba předpoklady podle § 17 odst. 1 a předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných skutečnostech. 18) HLAVA IV PRŮBĚH PŘÍPRAVY NA SLUŽBU § 21 (1) Příprava na službu se uskutečňuje v pracovním poměru podle pracovněprávních předpisů, 21) neni-li v tomto zákoně stanoveno jinak; trvá zpravidla 12 měsíců. K přípravě na službu se uzavírá s uchazečem pracovni poměr na dobu určitou . Součásti přípravy na službu j e zkušební doba v trváni 3 měsiců. Doba přípravy na službu může být se souhlasem uchazeče přijatého k přípravě na službu zkrácena nebo prodloužena. Zkráceni nebo prodlouženi přípravy na službu navrhuje služebnímu orgánu statni zaměstnanec, který byl tímto orgánem určen jako školitel, pod jehož dohledem se příprava na službu koná. (2) Do doby přípravy na službu se nezapočítává doba dovolené na zotavenou. Jiné doby nepřítomnosti v práci se do doby přípravy na službu započítávají v celkovém rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů. (3) Uchazeč přijatý k přípravě na službu se označuje jako čekatel pro obor služby, pro který se připravuje. Označeni uchazeče jako čekatele je druhem práce, který se uvede v pracovni smlouvě. § 22 (1) Příprava čekatele na službu je zaměřena na zvládnuti základů výkonu služby v oboru služby, pro který se příprava provádí. (2) Příprava čekatele na službu organizovaná služebním úřadem je jeho povinnosti vyplývající mu z pracovního poměru. Příprava na službu je výkonem práce, za který přísluší čekateli plat. § 23 Příprava na službu se neprovádí v případech uvedených v § 20. Příprava na službu se neprovádí rovněž u fyzických osob, které jako zaměstnanci krajů nebo obci v pracovním poměru vykonávaly statni správu alespoň po dobu 3 let předcházejících výběrovému řizeni (§ 31 odst. 6) a jejich odborná způsobilost byla ověřena zkouškou zvláštni odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. 22) HLAVA V UKONČENÍ PŘÍPRAVY NA SLUŽBU § 24 (1) Čekatel a fyzické osoby, které vykonaly praxi v příslušném oboru statni služby v nevládním nebo soukromém sektoru alespoň po dobu 3 let a splňuji předpoklady podle § 17, maji právo vykonat úřednickou zkoušku před zkušební komisi. Účelem úřednické zkoušky je ověřit, zda má čekatel potřebné vědomosti a je dostatečně odborně připraven na to, aby mohl zastávat služební misto státního zaměstnance v oboru služby, pro který se připravoval. (2) Úřednická zkouška se skládá z části pisemné a ústni. Obě části úřednické zkoušky se konaji zpravidla v jeden den. Zkušební komise může určit, že písemná část a ústni část zkoušky se konaji v různých dnech. (3) Před uplynutím doby trváni pracovního poměru na dobu určitou předlož! bezprostředně nadřízený představený čekatele v součinnosti se školitelem služebnímu orgánu hodnoceni čekatele, které musi obsahovat závěr o tom, zda je čekatel připraven na službu v oboru služby, pro který se připravoval. Služební orgán je povinen čekatele s hodnocením seznámit a na jeho žádost mu vydat stejnopis hodnoceni. Služební orgán postoupl stejnopis hodnoceni též zkušební komisi, jestliže čekatel hodlá vykonat úřednickou zkoušku. (4) Služební úřad je povinen umožnit čekateli vykonat úřednickou zkoušku a určit jeji konáni. Bráni-li čekateli ve vykonáni úřednické zkoušky v určeném dni překážka v práci, prodlouží se doba trváni jeho pracovního poměru tak, aby skončil uplynutím doby jednoho kalendářního týdne po dni, který byl po skončeni překážky v práci určen k vykonáni úřednické zkoušky, nejdéle však o 6 kalendářních měsíců. (5) Služební úřad je povinen určit datum, misto a hodinu konáni úřednické zkoušky, svolat zkušební komisi a pisemně na ni pozvat čekatele. Čekatele je třeba pozvat alespoň 3 kalendářní týdny přede dnem konáni úřednické zkoušky. (6) 0 úspěšném vykonáni úřednické zkoušky nebo jeji části vystavi zkušební komise osvědčeni; toto osvědčeni předá služebnímu úřadu. Služební úřad doruč! osvědčeni bez zbytečného odkladu čekateli do vlastních rukou. 23) (7) 0 neúspěšném vykonáni úřednické zkoušky nebo jeji části vystavi zkušební komise písemnou zprávu; tuto zprávu předá služebnímu úřadu. Služební úřad doruč! zprávu bez zbytečného odkladu čekateli do vlastních rukou. 23) § 25 (1) Jestliže čekatel úřednickou zkoušku nebo jeji část nevykonal úspěšně, povol! mu služební orgán na základě jeho pisemné žádosti opakováni této zkoušky nebo jeji části. Na opakováni úřednické zkoušky nebo jeji části má čekatel právo. Úřednickou zkoušku lze opakovat jen jednou. (2) Žádost podle odstavce 1 musi být doručena služebnímu úřadu ve lhůtě 5 kalendářních dnů po doručeni zprávy o neúspěšném vykonáni úřednické zkoušky nebo jeji části, jinak právo na opakováni této zkoušky nebo jeji části zaniká. (3) Opakovaná úřednická zkouška může být konána nejdříve po uplynuti doby 3 kalendářních měsíců po neúspěšném vykonáni úřednické zkoušky nebo jeji části. (4) Opakovanou úřednickou zkoušku skládá čekatel před zkušební komisi v jiném složeni. (5) Pracovni poměr se při opakováni úřednické zkoušky neprodlužuje. § 26 (1) Zkušební komise se zřizuje podle oboru služby u služebního úřadu, jimž je ministerstvo nebo ústřední správni úřad. U této komise se též konaji úřednické zkoušky čekatelů připravujících se na službu v podřízených služebních úřadech. Pro služební úřady, které nemají nadřízený služební úřad, a fyzické osoby, které vykonaly praxi v příslušném oboru statni služby v nevládním nebo soukromém sektoru alespoň po dobu 3 let a splňuji předpoklady podle § 17, se zkušební komise zřizuje u generálního ředitelství. (2) Členy zkušební komise jmenuje a odvolává služební orgán. Zkušební komise má 5 členů, většinu jejich členů tvoři statni zaměstnanci z oboru služby; komisi předsedá nejvýše služebně postavený statni zaměstnanec. Je-li ve zkušební komisi vice stejně služebně postavených státních zaměstnanců, urči se z nich předseda komise losem. Dva z členů zkušební komise lze jmenovat na základě jejich předchozího souhlasu z fyzických osob, které působi ve vědě, výzkumu nebo vysokém školství; činnost těchto osob v komisi je jiným úkonem v obecném zájmu 24) s nárokem na poskytnuti pracovního volna s náhradou mzdy a cestovních výdajů podle zvláštního právního předpisu 25) platného pro zaměstnance v pracovním poměru. (3) Zkušební komise se usnáší o výsledku úřednické zkoušky hlasováním; usnášenischopná je, je-li přítomen plný počet jejich členů; usneseni se přijimá většinou hlasů. Členové zkušební komise se při své činnosti v komisi neřidi přikazy představených. Člen zkušební komise se nesmi zdržet hlasováni. Usneseni zkušební komise zni: "vyhověl" nebo "nevyhověl". HLAVA VI SPOLEČNÉ USTANOVENÍ 0 PŘÍPRAVĚ NA SLUŽBU § 27 (1) Předpoklady uvedené v § 17 odst. 1 musi čekatel splňovat po celou dobu přípravy na službu; je povinen služebnímu úřadu bez zbytečného odkladu oznámit, že tyto předpoklady nesplňuje. (2) Soud, který v prvnim stupni rozhodl o odsouzeni čekatele pro trestný čin nebo o zbaveni nebo omezeni jeho způsobilosti k právnim úkonům, vyrozumí o svém rozhodnuti bez zbytečného průtahu služební úřad, ve kterém se čekatel připravuje na službu. ČÁST TŘETÍ SLUŽEBNÍ POMĚR HLAVA I SLUŽEBNÍ POMĚR A DRUHY SLUŽBY § 28 Služba se vykonává ve služebním poměru. Služební poměr se zakládá k České republice na základě jmenováni na služební misto v oboru služby. § 29 (1) Základním druhem služby podle tohoto zákona je služba na dobu neurčitou. (2) Služba na dobu určitou představuje časově omezené trváni služebního poměru. Službu na dobu určitou je možné uplatnit ve službě se služebním působištěm v zahraničí. Službu na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jejich funkčni obdobi, vykonávají též předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu. 26) (3) Součásti služby podle odstavce 2 věty druhé je též služba, která se koná ve služebním úřadu v České republice. (4) Na jmenováni do služby na dobu neurčitou, popřípadě do služby na dobu určitou neni nárok. HLAVA II PŘEDPOKLADY KE JMENOVÁNÍ DO SLUŽBY, PŘEKÁŽKY JMENOVÁNÍ DO SLUŽBY A VÝKONU SLUŽBY, JMENOVÁNÍ DO SLUŽBY, SLUŽEBNÍ SLIB A VZNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU Dii 1 Předpoklady ke jmenováni do služby a jejich plněni po dobu služby § 30 (1) Ke jmenováni do služby musi fyzická osoba splňovat předpoklady uvedené v § 17 odst. 1, úspěšně vykonat úřednickou zkoušku a být způsobilá seznamovat se s utajovanými informacemi v souladu s právními předpisy o utajovaných informacích, 18) je-li tento předpoklad pro služební misto požadován. Do služby nelze jmenovat fyzickou osobu podle věty prvni, u které nelze prokazatelně předpokládat, že bude ve službě dodržovat demokratické zásady ústavního pořádku České republiky a řádně vykonávat službu. (2) Předpoklady uvedené v § 17 odst. 1 musi fyzická osoba jmenovaná do služby splňovat po celou dobu služby; tato osoba je povinna služebnímu úřadu bez zbytečného odkladu oznámit, že tyto předpoklady nesplňuj e. (3) Soud, který v prvnim stupni rozhodl o odsouzeni státního zaměstnance pro trestný čin nebo o zbaveni nebo omezeni jeho způsobilosti k právnim úkonům, vyrozumi o svém rozhodnuti bez zbytečného průtahu služebni úřad, ve kterém je statni zaměstnanec jmenován do služby. Díl 2 Jmenování do služby, služební slib a vznik služebního poměru § 31 (1) Jmenovat fyzickou osobu na služebni mi s to do služby v oboru služby j e možné j en tehdy, bylo-li toto mi s to podle schválené systemizace vytvořeno a je-li volné. Volným služebním místem se rozum! misto, které se trvale uvolnilo, nebo misto nově vytvořené. (2) Na volné služebni misto se koná výběrové řízeni; to neplatí, postupuje-li se podle § 52, nebo jedná-li se o služebni misto zařazené ve stejné platové třidě, jako bylo služebni misto, z něhož byl statni zaměstnanec zařazen mimo službu. Na obsazeni služebního mista zařazeného do vyšší platové třidy, než bylo služebni misto, z něhož byl statni zaměstnanec zařazen mimo službu, se však výběrové řízeni vztahuje. Na výběrové řízeni se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. (3) V prvním kole se mohou výběrového řízeni zúčastnit jen statni zaměstnanci zařazeni v nižši platové třidě a vykonávající stejný obor služby, který se týká volného služebního mista, a statni zaměstnanci zařazeni ve služebním úřadu mimo službu, jakož i fyzické osoby, které složily úřednickou zkoušku pro obor služby, v němž má být služebni misto obsazeno. (4) Obsadi-li se volné služebni misto státním zaměstnancem postupem podle odstavce 3, může být fyzická osoba, která ukončila přípravu na službu, jmenována na služebni misto, které se jmenováním státního zaměstnance uvolnilo. (5) Nepodaři-li se obsadit volné služebni misto ani postupem podle odstavců 3 a 4, vyhlási se na volné služebni misto druhé kolo výběrového řízeni; tohoto řízeni se mohou zúčastnit statni zaměstnanci z jiných služebních úřadů, i když nevykonávají stejný obor služby, který se týká volného služebního mista, a fyzické osoby, které vykonaly úřednickou zkoušku. (6) Nepodaři-li se obsadit volné služebni misto postupem podle odstavce 5, vyhlási se na volné služebni misto třeti kolo výběrového řízeni; tohoto řízeni se mohou zúčastnit statni zaměstnanci ze služebního úřadu, v němž je volné služebni misto, a statni zaměstnanci z jiných služebních úřadů, i když nevykonávají stejný obor služby, který se týká volného služebního mista, jakož i fyzické osoby, které jako zaměstnanci krajů nebo obci v pracovním poměru vykonávaly statni správu alespoň po dobu 3 let předcházejících výběrovému řízeni a jejich odborná způsobilost byla ověřena zkouškou zvláštni odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. 22) (7) Jmenováni do služby provádí příslušný služebni orgán rozhodnutím. § 32 (1) Rozhodnuti o jmenováni obsahuje a) jméno, přijmeni a akademický titul, b) datum a misto narozeni, c) rodné čislo, d) evidenční čislo státního zaměstnance, e) služebni označeni státního zaměstnance, f) druh služby, g) obor služby, h) dobu trváni služby na dobu určitou, i) služebni úřad, v němž statni zaměstnanec bude vykonávat službu, j) služebni misto a platové zařazeni, k) délku kratší doby výkonu služby, jestliže byla povolena. (2) Nástup služby nesmi předcházet složeni služebního slibu. Den složeni služebního slibu je dnem nástupu služby. § 33 Služební poměr na základě jmenováni vzniká dnem, ve kterém je složen služební slib. § 34 (1) Jmenovaná fyzická osoba složi služební slib. (2) Služební slib zni: "Slibuji na svou čest a svědomi, že při výkonu služby se budu řidit ústavními zákony, dalšimi zákony, právními předpisy České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a služebními předpisy a v souladu s nimi přikazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě a nebudu zneužívat postaveni státního zaměstnance." (3) Služební slib je složen, jestliže po přečteni slibu prohlásí jmenovaná fyzická osoba "Tak slibuji" a podepíše se na záznamu o složeni služebního slibu. V písemném záznamu o složeni služebního slibu musi být uvedeno datum a misto složeni služebního slibu. (4) Služební slib se skládá před služebním orgánem. (5) Služební slib se skládá bez zbytečného odkladu po doručeni rozhodnuti o jmenováni do služby (§ 32 odst. 1). (6) Odmítnuti složit služební slib nebo složeni služebního slibu s výhradou má za následek, že služební poměr nevznikne. Dii 3 Překážky jmenováni do služby a výkonu služby § 35 (1) Překážkami, které vylučuji jmenováni do služby nebo pozastavuji výkon služby, jsou připady, kdy fyzická osoba a) je justičním čekatelem nebo právnim čekatelem, b) je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo senátorem Senátu Parlamentu, c) je prezidentem republiky, d) je členem vlády, e) je soudcem Ústavního soudu, f) je asistentem soudce Ústavního soudu, g) je ředitelem Bezpečnostní informační služby, h) je členem voleného orgánu územního samosprávného celku, i) je prezidentem nebo viceprezidentem Nejvyššiho kontrolního úřadu, j) je guvernérem, viceguvernérem nebo členem bankovní rady České národni banky, k) je na vojenském cvičeni nebo v mimořádné službě, vykonává civilni službu misto vojenského cvičeni, 1) je předsedou nebo inspektorem Úřadu pro ochranu osobních údajů, m) je vedoucím Úřadu vlády, n) je Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv, o) je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysíláni, p) vykonává činnosti uvedené v § 2 odst. 3, nebo r) je poslancem Evropského parlamentu, zvoleným na územi České republiky. (2) Překážkami, které vylučuji jmenováni do služby, nebo které zakládají důvod skončeni služebního poměru, jestliže je služba již vykonávána, jsou připady, kdy fyzická osoba je a) soudcem, b) státnim zástupcem, c) vojákem z povoláni, d) příslušníkem Policie České republiky, e) příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, f) příslušníkem Bezpečnostní informační služby, g) příslušníkem Vězeňské služby České republiky, h) příslušníkem celni správy, i) vyšším soudním úředníkem, nebo j) členem nebo kontrolorem Nejvyššiho kontrolního úřadu. (3) Fyzická osoba je povinna služebnímu úřadu bez zbytečného odkladu oznámit vznik překážek podle odstavců 1 a 2. HLAVA III ZAŘAZENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE VE SLUŽBĚ S OHLEDEM NA PŘÍBUZENSKÉ A JINÉ PODOBNÉ VZTAHY § 36 (1) Statni zaměstnanci, kteři jsou osobami blízkými podle zvláštního právního předpisu, 27) nesměji být zařazeni ve službě tak, aby jeden byl přimo podřízen druhému nebo podléhal jeho finanční anebo účetní kontrole. V zahraniční službě se služebním působištěm v zahraničí mohou být statni zaměstnanci podle věty prvni podřízeni jeden druhému. (2) Fyzická osoba je povinna oznámit služebnímu úřadu před jmenováním okolnosti podle odstavce 1. Statni zaměstnanec je povinen oznámit služebnímu úřadu bez zbytečného průtahu okolnosti podle odstavce 1, k nimž došlo po vzniku služebního poměru ve službě. (3) Nastanou-li okolnosti podle odstavce 1 po vzniku služebního poměru, služební orgán zrněni podřízenost státního zaměstnance oproti té, která vyplývá ze služebního předpisu (§ 10 odst. 3) . Nelze-li postupovat podle věty prvni, služební orgán přesune služební misto, na kterém je statni zaměstnanec, do jiného organizačního útvaru služebního úřadu. HLAVA IV ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU Dii 1 Druhy změn služby § 37 Změnou služby státního zaměstnance je a) služební cesta, b) přeloženi, c) zproštěni služby pro sděleni obviněni z trestného činu, d) přerušeni služby z důvodu vazby, e) jmenováni na služební misto představeného, f) odvoláni ze služebního mista představeného, g) převedeni na jiné služební misto, h) zařazeni mimo službu z organizačních důvodů, i) zařazeni mimo službu z důvodu mateřské dovolené a rodičovské dovolené, j) zařazeni mimo službu pro výkon funkce v odborovém orgánu, k) zastupováni, 1) zařazeni mimo službu pro pozastaveni služby (§ 35 odst. 1), m) vysláni ke službě v zahraničí a zařazeni po ukončeni služby v zahraničí, nebo n) zkráceni délky doby výkonu služby po vzniku služebního poměru. § 38 Služební cesťa (1) Služební úřad může vyslat státního zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na služební cestu, a to i bez jeho souhlasu. Služební úřad urči misto nástupu a misto cile služební cesty, dobu trváni, způsob dopravy a jejiho ukončeni; může též určit dalši podmínky služební cesty. Při vysláni na služební cestu musi být přihlédnuto k osobnímu stavu, rodinným poměrům a povinnostem státního zaměstnance, které má k rodině. (2) Těhotné statni zaměstnankyně a statni zaměstnankyně a statni zaměstnanci pečujici o děti do 8 let směji být vysíláni na služební cestu jen se svým souhlasem. (3) Odstavec 2 piati i pro osamělou statni zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance pečujici o ditě, dokud ditě nedosáhlo věku 15 let. (4) Statni zaměstnanec na služební cestě koná službu podle příkazů představeného, který ho na tuto cestu vyslal. (5) Statni zaměstnanec je povinen nastoupit služební cestu i ve dnech pracovního klidu, jestliže to je k plněni úkolů služby třeba. (6) Služební cestou se rozumi doba od nástupu státního zaměstnance na cestu k výkonu služby do jiného mista, než je služební působiště státního zaměstnance, včetně doby výkonu služby v miste, které je cilem služební cesty, do ukončeni této cesty. (7) Zahraniční služební cestou se rozumi doba služební cesty podle odstavce 6 z České republiky do zahraničí, ze zahranič! do České republiky a doba služební cesty v zahraničí. (8) Za člena rodiny státního zaměstnance se pro účely náhrady výdajů v souvislosti se služební cestou považuje jeho manžel, partner 28), vlastni ditě, osvojenec, ditě svěřené státnímu zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastni rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun. Jiná fyzická osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se státnim zaměstnancem v domácnosti. Domácnost se posuzuje podle občanského zákoníku. § 39 Přeloženi (1) Statni zaměstnanec může být na dobu nezbytné potřeby, která musi být předem určena, nejdéle však na dobu 180 kalendářních dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního úřadu, a to i bez svého souhlasu. (2) Pro přeloženi musi trvat potřeba zajištěni výkonu služby v jiném služebním úřadu, a to po celou dobu přeloženi. Přeloženi nelze použit k jinému účelu než k zajištěni výkonu služby. Při přeloženi státního zaměstnance musi být přihlédnuto k jeho osobnímu stavu, rodinným poměrům a povinnostem, které má k rodině. Těhotné statni zaměstnankyně, statni zaměstnankyně a statni zaměstnanci pečujici o děti do 8 let směji být přeloženi jen se svým souhlasem; to plati též pro osamělou statni zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance pečujici o ditě, dokud ditě nedosáhlo věku 15 let. (3) Při přeloženi státního zaměstnance do jiné obce, než ve které je jeho služební působiště (§ 4) nebo adresa mista jeho trvalého pobytu, 29) zajisti státnímu zaměstnanci služební úřad, do kterého byl přeložen, ubytováni na své náklady a poskytuje mu náhrady výdajů jako při služební cestě (§ 95). (4) Dojde-li v důsledku přeloženi ke sniženi platu státního zaměstnance, přisluši státnímu zaměstnanci doplatek do výše platu před přeložením. § 40 Zproštěni služby pro sděleni obviněni z trestného činu (1) Bylo-li státnímu zaměstnanci sděleno obvinění pro trestný čin, jehož se měl dopustit porušením služebních povinností, zprostí se výkonu služby až do skončeni trestního stiháni; 30) to neplatí v případech, kdy byl statni zaměstnanec vzat do vazby. 31) (2) Ode dne zproštěni výkonu služby čini plat státního zaměstnance 40 % měsíčního platu; tato část platu se zvýši o 10 % měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 70 % měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumi osoba, které statni zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat. (3) Pominou-li důvody zproštěni výkonu služby, státnímu zaměstnanci se zkráceni jeho platu doplatí; to neplatí, jestliže byl statni zaměstnanec pravomocně odsouzen. § 41 Přerušeni služby z důvodu vazby Státnímu zaměstnanci se přeruš! výkon služby, jestliže byl vzat do vazby. 31) Výkon služby může být státnímu zaměstnanci přerušen nejdéle na dobu 3 let. Po dobu přerušeni výkonu služby nepřísluší státnímu zaměstnanci plat. § 42 Jmenováni na služebni misto představeného a odvoláni z tohoto mista (1) Na služebni misto představeného nelze jmenovat fyzickou osobu, která se provinila porušováním lidských práv a svobod. (2) Podle výsledku výběrového řizeni, s výjimkou případů podle § 20, lze státního zaměstnance s jeho souhlasem jmenovat na služebni misto představeného. Výběrového řizeni na služebni misto představeného se mohou zúčastnit statni zaměstnanci, fyzické osoby, které vykonaly úřednickou zkoušku, a fyzické osoby, které jako zaměstnanci krajů a obci v pracovním poměru vykonávaly statni správu alespoň po dobu 5 let předcházejících výběrovému řizeni ve funkci ředitele krajského úřadu, vedoucího odboru krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, vedoucího odboru Magistrátu hlavního města Prahy, tajemníka statutárního města nebo tajemníka pověřeného obecního úřadu a jejich odborná způsobilost byla ověřena zkouškou zvláštni odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. 22) Na výběrové řizeni se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. Na služebni misto představeného, jimž je člen Rady Českého telekomunikačního úřadu ve službě na dobu určitou, může být jmenována rovněž fyzická osoba, která neni státním zaměstnancem, splňuje-li předpoklady podle § 17 odst. 1, předpoklad stanovený právními předpisy o utajovaných informacích 18) a dalši předpoklady stanovené v jiných právních předpisech. 18a) (3) Představený se odvolá ze služebního mista jen na základě a) organizačních změn ve služebním úřadu, jejichž důsledkem je zrušeni služebního mista představeného, b) nevykazováni řádných výsledků ve službě podle služebního hodnoceni, c) zdravotních důvodů, d) pozbyti způsobilosti seznamovat se s utajovanými informacemi, pokud se k zastáváni služebního mista vyžaduj e, e) pravomocně uloženého kárného opatřeni, nebo f) důvodu uvedeného v § 41. (4) Představený se ze služebního mista představeného odvolá, jestliže o odvoláni služebni úřad pisemně požádá. Odvoláni se provede tak, aby k němu došlo do uplynuti doby nejpozději 60 kalendářních dnů od doručeni žádosti o odvoláni. (5) Představený, který je vedoucím zastupitelského úřadu, může být odvolán ze služebního mista z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedeni důvodů. (6) Generálni ředitel nebo zástupce generálního ředitele může být ze služebního mista představeného odvolán z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedeni důvodů. (7) Generálni ředitel a zástupce generálního ředitele se ze služebního mista představeného odvolá, jestliže o odvoláni pisemně požádal vládu. Odstavec 4 věta druhá piati i zde. § 43 Převedeni na jiné služebni misto (1) Statni zaměstnanec se převede na jiné služebni misto, nemůže-li vykonávat službu na dosavadním služebním miste a) ze zdravotních důvodů, b) jestliže byl odvolán ze služebního mista představeného (§ 42 odst. 3 až 7), c) v důsledku pravomocně uloženého trestu zákazu činnosti, d) jestliže pozbyl způsobilost seznamovat se s utajovanými informacemi, a to i bez svého souhlasu. (2) Podle odstavce 1 pism. a) se převede statni zaměstnanec na služebni misto, na kterém je služba pro něj vhodná, a) jestliže pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na základě lékařského posudku nebo rozhodnuti orgánu statni zdravotní správy dlouhodobě způsobilost vykonávat dosavadní službu nebo ji nesmi konat pro onemocněni nemoci z povoláni nebo ohroženi touto nemoci, b) koná-li těhotná statni zaměstnankyně, statni zaměstnankyně, která koji, nebo statni zaměstnankyně-matka do konce devátého měsice po porodu službu, kterou nesměji být tyto statni zaměstnankyně zaměstnány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje jeji těhotenství nebo mateřské posláni, c) jestliže to je nutné podle lékařského posudku nebo rozhodnuti příslušného orgánu ochrany veřejného zdrávi v zájmu ochrany zdrávi jiných fyzických osob před infekčními nemocemi, d) jestliže byl uznán nezpůsobilým ke službě v noci, e) požádá-li o to těhotná statni zaměstnankyně, statni zaměstnankyně, která koji, nebo statni zaměstnankyně-matka do konce devátého měsice po porodu, která vykonává službu v noci. (3) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle odstavce 2 pism. a) se považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než 12 měsíců. (4) Při převedeni státního zaměstnance podle odstavce 2 se vedle zdravotních hledisek sleduje, aby služba byla pro něj vhodná též vzhledem k jeho kvalifikaci a schopnostem. (5) Dojde-li v důsledku převedeni podle odstavce 2 pism. a) a c) ke sniženi platu státního zaměstnance, přísluší státnímu zaměstnanci po dobu převedeni k platu doplatek do výše platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po dobu 12 měsíců po sobě jdoucích. § 44 Zařazeni mimo službu z organizačních důvodů Nemůže-li být statni zaměstnanec v případech uvedených v § 43 odst. 1 pism. b) až d) a odst. 2 pism. a) převeden na jiné služebni misto, protože žádné služebni misto neni volné, zařadí se statni zaměstnanec mimo výkon služby; toto zařazeni může trvat nejdéle 12 měsíců. Ode dne zařazeni mimo výkon služby čini plat státního zaměstnance 50 % měsíčního platu; tato část platu se zvýši o 10 % měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % měsíčního platu. § 45 Zařazeni mimo službu z důvodu mateřské dovolené a rodičovské dovolené Statni zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, se zařadí mimo výkon služby. Mimo výkon služby se zařadi též statni zaměstnankyně nebo statni zaměstnanec, čerpaji-li rodičovskou dovolenou. Po dobu zařazeni podle věty prvni a druhé nepřísluší plat. § 46 Zařazeni mimo službu pro výkon funkce v odborovém orgánu Statni zaměstnanec, který byl zvolen do funkce v příslušném odborovém orgánu, jejiž výkon vyžaduje jeho uvolněni v rozsahu stanovené doby výkonu služby, se zařadi mimo výkon služby po dobu výkonu této funkce. Po dobu zařazeni podle věty prvni nepřísluší státnímu zaměstnanci plat. § 47 Zastupováni (1) Statni zaměstnanec je povinen na základě přikážu [§ 61 odst. 1 pism. 1)] zastupovat představeného nebo státniho zaměstnance na služebnim miste zařazeném ve vyšši platové třidě, než je zařazeno služební misto, na které byl statni zaměstnanec jmenován. V době zastupováni statni zaměstnanec nevykonává v plném rozsahu dosavadní služební úkoly. (2) Doba zastupováni nesmi překročit 180 kalendářních dnů výkonu služby v kalendářním roce; to neplatí v připadě, že statni zaměstnanec s delši dobou zastupováni souhlasí. § 48 Zařazeni mimo službu pro pozastaveni služby Nastanou-li po vzniku služebního poměru překážky uvedené v § 35 odst. 1, zařadí se statni zaměstnanec mimo výkon služby. Po dobu zařazeni podle věty prvni nepřísluší státnímu zaměstnanci plat. § 49 Vysláni ke službě do zahraničí a zařazeni po ukončeni služby v zahraničí (1) Statni zaměstnanec může být se svým předchozím souhlasem vyslán na určenou dobu k výkonu služby v zahraničí. (2) Služební úřad může se státnim zaměstnancem v případech podle odstavce 1 uzavřít dohodu, kterou se statni zaměstnanec zavazuje setrvat vmiste vysláni v zahranič! po určenou dobu nebo uhradit náklady spojené s vysláním k výkonu služby v zahraničí, nesplni-li svůj závazek setrvat vmiste vysláni v zahranič! po určenou dobu. Dohoda podle věty prvni musi být pisemná; obsahuje druhy nákladů, které bude statni zaměstnanec povinen služebnímu úřadu uhradit, a důvody, pro které státnímu zaměstnanci nevzniká povinnost k úhradě nákladů, jinak je dohoda neplatná. (3) Statni zaměstnanec vracející se do České republiky po ukončeni výkonu služby v zahraničí může být zařazen v jim vykonávaném oboru služby i do jiného služebního úřadu, jimž je ministerstvo nebo ústřední správni úřad, až na dobu 2 let, i kdyby s tim nesouhlasil, a se svým souhlasem i na dobu delši. V případech podle věty prvni se nekoná výběrové řizeni. § 50 Zkráceni délky doby výkonu služby po vzniku služebního poměru Státnímu zaměstnanci může být na jeho žádost povoleno zkráceni délky doby výkonu služby. Dii 2 Společná ustanoveni o změnách služby § 51 Generálni ředitelství vede přehled státních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby podle § 44 a 46. Služební úřady jsou povinny sdělit bez zbytečného odkladu generálnímu ředitelství prostřednictvím nadřízených služebních úřadů počet, evidenční čislo, služební označeni, obor služby a platové zařazeni státních zaměstnanců zařazených mimo výkon služby a tyto údaje aktualizovat. § 52 Odpadne-li důvod změny služby, pro který nemůže statni zaměstnanec vykonávat službu, statni zaměstnanec se zařadi k výkonu služby. Volná služební mista se obsazuji přednostně státními zaměstnanci z příslušného oboru služby zařazenými mimo službu (§ 31 odst. 2 věta prvni a odst. 3). § 53 (1) Změny služebního poměru provádi služební orgán rozhodnutím, neni-li v § 198 odst. 2 stanoveno jinak. Na rozhodnuti o změně služebního poměru se přiměřeně použije § 32 odst. 1. (2) Generálního ředitele a zástupce generálního ředitele na služební misto jmenuje a z tohoto mista odvolává prezident republiky na návrh vlády. (3) Personálního ředitele a zástupce personálního ředitele na služební misto jmenuje a z tohoto mista odvolává statni tajemník. (4) Státniho tajemníka a zástupce státniho tajemníka na služební misto jmenuje a z tohoto mista odvolává ve služebnim úřadu, jimž je ministerstvo, generálni ředitel v dohodě se členem vlády, který toto ministerstvo řidl, a v Úřadu vlády generálni ředitel v dohodě s vedoucím Úřadu vlády. Na služební misto státniho tajemnika a zástupce státniho tajemnika může být jmenován jen ředitel sekce. Statni tajemnik a zástupce státniho tajemnika vykonává službu rovněž jako ředitel sekce. Statni tajemník a zástupce státniho tajemnika může být z tohoto služebního mista odvolán z jakýchkoli důvodů nebo bez uvedeni důvodů. (5) Vedouci služebních úřadů v ústředních správních úřadech na služební misto jmenuje a z tohoto mista odvolává orgán příslušný podle zvláštního právního předpisu 32) postupem uvedeným v tomto zvláštním právnim předpisu; ustanoveni § 9 odst. 1 a § 42 odst. 2 piati i zde. Příslušný služební orgán písemně sděli orgánu podle věty prvni, který je oprávněn jmenováni na služební misto provést, popřípadě orgánu, který jmenováni na služební misto navrhuje, pořad! uchazečů, v jakém se umistili ve výběrovém řizeni. Vedouci ostatních služebních úřadů na služební misto jmenuje a z tohoto mista odvolává služební orgán, který je nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být služební misto obsazeno; nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, na služební misto jmenuje a z tohoto mista odvolává vedouci ostatních služebních úřadů zástupce generálního ředitele. Zástupce vedoucího služebního úřadu na služební misto jmenuje a z tohoto mista odvolává vedouci služebního úřadu. Zástupce generálního ředitele na služební misto jmenuje a z tohoto mista odvolává představené, o kterých to stanovi zvláštni právni předpis. Jmenováni a odvoláni generálního ředitele Vězeňské služby České republiky a členů Rady Českého telekomunikačního úřadu se řidi zvláštními právními předpisy. HLAVA V SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 54 Služební poměr skonči v případech stanovených timto zákonem, neskončil-li smrti státniho zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého, popřípadě uplynutím doby, jde-li o službu na dobu určitou podle § 29 odst. 2. Dii 1 Skončeni služebniho poměru služebnim orgánem § 55 (1) Služební orgán skonči služební poměr a) nesplňuje-li statni zaměstnanec předpoklad státniho občanství České republiky 16) [§ 17 odst. 1 pism. a)], b) nesplňuje-li statni zaměstnanec předpoklad potřebné zdravotní způsobilosti [§ 17 odst. 1 pism. f) ] , protože pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na základě lékařského posudku nebo rozhodnuti orgánu statni zdravotní správy dlouhodobě způsobilost vykonávat službu nebo ji nesmi konat pro onemocněni nemoci z povoláni nebo ohroženi touto nemoci, uplynula-li doba uvedená v § 43 odst. 5 větě druhé, c) z důvodu organizačních a úsporných opatřeni, jejichž důsledkem je sníženi počtu státních zaměstnanců, d) jestliže statni zaměstnanec podle výsledku dvou po sobě jdoucích služebních hodnoceni nevykonává řádně službu, e) v případě, kdy trestně stihaný statni zaměstnanec byl vzat do vazby a doba trváni vazby přesáhla 3 roky, f) nesplňuje-li statni zaměstnanec bez zaviněni služebniho úřadu jiný oprávněný požadavek potřebný k výkonu služby, g) uplynula-li doba 12 měsíců, po kterou byl statni zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, v případě, kdy 1. byl statni zaměstnanec odvolán ze služebniho mista představeného, popřípadě jestliže představený o odvoláni ze služebniho mista představeného požádal, 2. byl státnímu zaměstnanci pravomocně uložen trest zákazu činnosti vykonávat službu, 3. statni zaměstnanec pozbyl způsobilost seznamovat se s utajovanými informacemi. (2) Při skončeni služebniho poměru ve službě na dobu neurčitou z důvodu podle odstavce 1 pism. c) a g) bodů 1 a 3 má statni zaměstnanec nárok na výplatu odbytného od služebniho úřadu. Výše odbytného je odstupňována podle doby služby, kterou statni zaměstnanec vykonal. Při nepřetržité době služby a) nepřesahující 3 roky přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu, b) nepřesahující 6 let, ale přesahující 3 roky, přísluší odbytné ve výši šestinásobku měsíčního platu, c) nepřesahující 9 let, ale přesahující 6 let, přisluši odbytné ve výši devitinásobku měsíčního platu, d) přesahující 9 let přísluší odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu státního zaměstnance. (3) Neni-li odbytné podle odstavce 2 vyplaceno státnímu zaměstnanci v den skončeni služebního poměru, vyplatí se v nejbližšim výplatním terminu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu. (4) Služebni poměr skonči uplynutím doby uvedené v rozhodnuti; tato doba čini v případě podle a) odstavce 1 pism. a) a g) 10 kalendářních dnů, b) odstavce 1 pism. b) až f) 60 kalendářních dnů a počíná běžet ode dne doručeni rozhodnuti. Díl 2 Skončení služebního poměru na základě žádosťi sťáťního zaměstnance § 56 Služebni poměr skonči na základě písemné žádosti státního zaměstnance. Skončeni se provede tak, aby k němu došlo do doby 60 kalendářních dnů od doručeni žádosti služebnímu úřadu. Díl 3 Skončení služebního poměru ze zákona § 57 (1) Služebni poměr skonči a) v připadě, kdy byl statni zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odněti svobody, dnem následujícím po dni, kdy bylo služebnímu úřadu doručeno oznámeni podle § 30 odst. 3, b) v připadě, kdy byl statni zaměstnanec na základě pravomocného soudního rozhodnuti zbaven způsobilosti k právnim úkonům nebo jeho způsobilost k právnim úkonům byla omezena, dnem následujícím po dni, kdy bylo služebnímu úřadu doručeno oznámeni podle § 30 odst. 3, c) bylo-li státnímu zaměstnanci pravomocně uloženo kárné opatřeni propuštěni ze služebního poměru, dnem nabyti právni moci tohoto rozhodnuti, d) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž statni zaměstnanec dovršil věk 65 let. (2) Služebni poměr skonči rovněž dnem rozhodným pro vznik funkce, popřípadě činnosti v případech uvedených v § 35 odst. 2. (3) Při skončeni služebního poměru podle odstavců 1 a 2 oznámi služebni orgán pisemně státnímu zaměstnanci, kterým dnem jeho služebni poměr skonči. Díl 4 Rozhodnutí o skončení služebního poměru § 58 Skončeni služebního poměru podle § 55 a 56 se provádí rozhodnutím služebního orgánu. HLAVA VI SLUŽEBNÍ POSUDEK, POTVRZENÍ 0 SLUŽBĚ A NEPLATNÉ SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 59 (1) Při skončeni služebního poměru je služebni orgán povinen vydat státnímu zaměstnanci služebni posudek a potvrzeni o službě; jinému je nelze vydat. (2) Služebni posudek vycházi ze služebního hodnoceni státního zaměstnance a smi obsahovat jen skutečnosti týkajici se výkonu služby. (3) Potvrzeni o službě obsahuje a) obor služby, který statni zaměstnanec vykonával, b) dobu trváni služby, c) závazky státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu, d) v jakém pořadi a v či prospěch jsou z platu státního zaměstnance prováděny srážky, e) údaj o důvodu skončeni služby, f) údaje o výši průměrného výdělku 33) a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzeni nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci. 34) (4) Jiné informace o státnim zaměstnanci, než uvedené v odstavci 1, mohou být podávány pouze s jeho souhlasem, nestanovi-li zvláštni právni předpis jinak. § 60 (1) Je-li podle pravomocného rozhodnuti skončeni služebního poměru neplatné, služební poměr trvá se všemi právy, včetně nároku na plat za dobu od neplatného skončeni služebního poměru do doby zařazeni státního zaměstnance k výkonu služby. (2) Oznámi-li statni zaměstnanec služebnímu úřadu, že nehodlá ve službě pokračovat, postupuje se při skončeni služebního poměru podle § 56. ČÁST ČTVRTÁ POVINNOSTI, ZÁKLADNÍ PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, OMEZENÍ NĚKTERÝCH PRÁV STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY A ODMĚNY ZA PŘÍKLADNOU SLUŽBU HLAVA I POVINNOSTI, ZÁKLADNÍ PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A OMEZENÍ NĚKTERÝCH PRÁV STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ Dii 1 Povinnosti státnich zaměstnanců § 61 (1) Statni zaměstnanci jsou povinni a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice; věrnosti se rozumi dodržováni Ústavy České republiky, jejiho právního řádu při uznáni práv a svobod a při dodržováni zájmů České republiky, b) vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávněni a zdržet se při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodováni, c) při výkonu služby dodržovat právni předpisy vztahující se k jejímu výkonu a služební předpisy, d) plnit služební úkoly na svém služebním miste osobně, řádně a včas, e) prohlubovat si vzděláni podle pokynů služebního úřadu, f) dodržovat služební kázeň, g) poskytovat informace o činnosti služebního úřadu podle zákona o svobodném přístupu k informacím, 35) jestliže to patři k jejich služebním úkolům, h) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu služby a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni. Povinnost zachovávat mlčenlivost, která státnim zaměstnancům vyplývá ze zvláštních právních předpisů, neni dotčena, 18), 36) i) zdržet se jednáni, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informaci nabytých v souvislosti s výkonem služby ve prospěch vlastni nebo někoho jiného, j) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním úřadem, k) oznámit, že je proti nim vedeno trestni stiháni, 1) zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním miste zařazeném ve vyšši platové třidě, m) zastupovat služební úřad ve věcech služebního poměru podle tohoto zákona, n) vykonávat činnost ve výběrové komisi, zkušební komisi, při smirčim řizeni, v kárné komisi a v poradních orgánech zřizovaných služebním orgánem podle tohoto zákona, popřípadě podle služebního předpisu; činnost v těchto orgánech je výkonem služby, o) vykonávat službu jako školitelé čekatele (§ 21), p) školit, popřípadě instruovat statni zaměstnance k prohloubeni jejich kvalifikace v jimi vykonávaném oboru služby; činnost v těchto orgánech je výkonem služby, r) zachovávat pravidla slušnosti vůči představeným, ostatním státnim zaměstnancům a zaměstnancům ve služebním úřadu, s) zachovávat pravidla slušnosti při úřednim jednáni, t) plně využívat služební dobu k výkonu služby, u) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim služebním úřadem a střežit a ochraňovat majetek, který jim byl svěřen, před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, v) při úřednim ústnim nebo písemném jednáni s fyzickými nebo právnickými osobami sdělit své jméno, přijmeni, služební označeni, a ve kterém organizačním útvaru služebního úřadu jsou zařazeni, w) být při výkonu služby viditelně označeni jmenovkou, na které je uvedeno jejich jméno, přijmeni, služební označeni a označeni služebního úřadu, ve kterém vykonávají službu; připady, kdy statni zaměstnanci nemusi být označeni jmenovkou, stanovi generální ředitel služebním předpisem, x) podilet se na odvraceni živelni události nebo jiné hrozici nehody anebo na zmírněni jejich bezprostředních následků; tato činnost je výkonem služby, y) dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním předpisem generálního ředitele v mezich tohoto zákona. (2) Povinnosti podle odstavce 1 pism. h) až k) je povinen statni zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu. (3) Politické ani světonázorové zaměřeni státního zaměstnance nesmi být na újmu řádnému a nestrannému výkonu jeho služby. (4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může státního zaměstnance zprostit služební orgán. Povinnosti podle věty prvni může vedoucího služebního úřadu zprostit vedouci nadřízeného služebního úřadu, nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, generální ředitel. Povinnosti podle věty prvni může vedoucího služebního úřadu, jimž je ústřední správni úřad, personálního ředitele a zástupce generálního ředitele zprostit generální ředitel; zástupce personálního ředitele může této povinnosti zprostit personální ředitel a generálního ředitele předseda vlády. (5) Zvláštní právni předpisy nejsou odstavcem 4 dotčeny. 18) § 62 Vedle povinnosti podle § 61 odst. 1 jsou představeni dále povinni a) řidit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnanci, průběžně hodnotit poměr státních zaměstnanců ke službě a podilet se na jejich služebním hodnoceni, b) plnit vůči podřízeným státnim zaměstnancům úkoly služebního úřadu podle tohoto zákona, c) zachovávat pravidla slušnosti vůči podřízeným státnim zaměstnancům a zaměstnancům, d) vystupovat v řizeni týkajicim se služebních vztahů státních zaměstnanců a jednat za služební úřad před soudem, e) plnit vůči podřízeným zaměstnancům povinnosti vedoucích zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu. 37) Dii 2 Základni práva sťáťnich zaměstnanců § 63 (1) Štátni zaměstnanci, kteři vykonávaji službu v mezich oprávněni stanovených zvláštními právními předpisy, timto zákonem a služebními předpisy, maji právo, aby jim služební úřad, v němž vykonávaji službu, poskytoval podporu při výkonu služby. Bude-li vůči nim podána stížnost, že porušili povinnosti, které státnim zaměstnancům vyplývají ze zákona, je nezbytné, aby byla tato stížnost služebním úřadem řádně a včas vyřízena. (2) Statni zaměstnanci maji zejména právo a) na vytvářeni podmínek pro řádný výkon služby, b) na zajištěni textů právních předpisů, textů mezinárodních smluv, 38) služebních předpisů, sbirek soudních rozhodnuti a v přiměřeném rozsahu též odborných časopisů a odborné literatury, jejichž zaměřeni se vztahuje k výkonu jejich služby; okruh státních zaměstnanců, jimž se poskytuji uvedené materiály, stanovi služební předpis vydaný generálním ředitelem, c) na veřejné uživáni služebního označeni státního zaměstnance včetně služebního označeni představeného, d) na prohlubováni vzděláni, e) na plat a platový postup podle tohoto zákona; platová třida státního zaměstnance odpovídá služebnímu mistu v oboru služby, na které je statni zaměstnanec jmenován. Změnu služebního mista spojenou se sniženim platové třidy nebo příplatku za službu lze bez souhlasu státního zaměstnance provést jen v případech stanovených timto zákonem nebo na základě zákona, kterým se měni působnost služebního úřadu, f) odmítnout vyřizovat ve styku se stranami služební úkoly, které nepatři podle zvláštních právních předpisů do působnosti služebního úřadu, v němž vykonávaji službu, nebo nepatři-li tyto úkoly do oboru služby, v němž vykonávaji službu, g) odmítnout splnit služební úkol, který má podle zvláštního právního předpisu, služebního předpisu nebo přikážu splnit osobně představený; to neplati v připadě zastupováni, h) podávat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebních vztahů podle tohoto zákona žádosti nebo stížnosti, i) zákonným způsobem se domáhat svých práv vyplývajících ze služebního poměru. Dii 3 Omezeni některých práv státnich zaměstnanců § 64 Po dobu trváni služebního poměru nesmi představený vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnuti. 39) § 65 (1) Statni zaměstnanci nesměji být členy řidicich nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou připadů, kdy byli do těchto orgánů vysláni služebním úřadem; vysláni statni zaměstnanci jednaji v těchto orgánech jako zástupci České republiky, jsou povinni prosazovat jeji zájmy a nesměji od příslušné právnické osoby pobirat odměnu, nestanovi-li zvláštni právni předpis jinak. Statni zaměstnanci nesměji být ani členy zvláštních orgánů, které podle zvláštních právních předpisů vykonávaji statni správu. (2) Statni zaměstnanci nesměji vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezeni neplati v případech uvedených v § 46 a 48, při výkonu vazby 31) a dále se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literárni nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu 40) pro soud nebo správni úřad, na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku. (3) Odměna podle odstavce 1 věty prvni nesmi být vyplacena fyzické osobě ani v době po skončeni služebního poměru. § 66 (1) Představeným nepřisluši vykonávat právo na stávku. 41) (2) Požadavky týkajici se služebních vztahů státních zaměstnanců podle tohoto zákona uplatňované představenými musi být bez zbytečného odkladu a průtahů projednány ve smirčim řizeni. Ve smirčim řizeni jednaji představeni nebo jejich zástupci a za služební úřad služební orgán, popřípadě určený statni zaměstnanec nebo zástupce. § 67 (1) Představený, který vykonával službu na služebním miste jako vedouci služebního úřadu nebo ředitel sekce, jehož služební poměr skončil, nesmi po dobu 2 let po skončeni služebního poměru vykonávat přimou podnikatelskou činnost ani podnikatelskou činnost jako společník právnické osoby v takovém oboru, v jakém vykonával službu. Věta prvni neplati, jde-li o podnikatelskou činnost vykonávanou jako svobodné povoláni podle zvláštního právního předpisu. 42) (2) Porušeni povinnosti podle odstavce 1 je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. (3) Přestupek podle odstavce 2 projedná krajský úřad, 43) v jehož obvodu má bývalý představený trvalý pobyt. 29) HLAVA II PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY § 68 (1) Služební úkoly ukládají, jejich plněni řidi a kontroluji členové vlády, kteři služební úřady řidi, vedouci Úřadu vlády a představeni a dále statni zaměstnanci, kteři jsou podle služebního předpisu oprávněni v nejnižšim organizačním útvaru služebního úřadu organizovat, řidit a kontrolovat výkon služby jiných státních zaměstnanců a zaměstnanců, kteři se podileji na plněni obdobných nebo podobných služebních úkolů, a dávat jim k tomu závazné pokyny (dále jen "vedouci referátu"). (2) Závazné přikazy k výkonu služby jsou oprávněny dávat státnim zaměstnancům osoby uvedené v odstavci 1; představeni a vedouci referátu jsou oprávněni státnim zaměstnancům dávat tyto přikazy v rozsahu stanoveném služebním předpisem (§ 10 odst. 3). Statni zaměstnanci jsou povinni se přikazy podle věty prvni řidit. (3) Osoby uvedené v odstavci 2 nejsou oprávněny přikázat podřízeným státnim zaměstnancům, aby plnili služební úkol, který maji podle zvláštního právního předpisu, služebního předpisu nebo přikážu splnit osobně samy; to neplati v připadě zastupováni. (4) Má-li statni zaměstnanec za to, že vydaný přikaž je v rozporu s právními předpisy nebo služebními předpisy, je povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného představeného, vyššiho představeného, člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády dřivé, než tento přikaž začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je statni zaměstnanec povinen provést upozorněni pisemně. Trvá-li bezprostředně nadřízený představený, vyšši představený, člen vlády, který služební úřad řidi, nebo vedouci Úřadu vlády na splněni přikážu, je povinen vydat přikaž státnímu zaměstnanci pisemně. Požádá-li statni zaměstnanec služební orgán, aby pisemné upozorněni a pisemný přikaž byly uloženy v jeho osobnim spisu, je služební orgán povinen žádosti vyhovět. (5) Statni zaměstnanec nesmi plnit přikaž, který odporuje věrnosti České republice [§ 61 odst. 1 pism. a) část věty za středníkem] nebo jestliže by jim došlo ke spácháni trestného činu, přestupku, popřípadě jiného správního deliktu. HLAVA III ODMĚNY ZA PŘÍKLADNOU SLUŽBU § 69 (1) Služební orgán může za příkladný výkon služby poskytnout státnímu zaměstnanci odměnu. (2) Odměnami za příkladnou službu jsou a) pisemná pochvala, nebo b) věcný dar. Pisemná pochvala se zakládá do osobního spisu státního zaměstnance. Hodnota věcného daru nesmi překročit v kalendářním roce částku 5 000 Kč. (3) Služební orgán může státnímu zaměstnanci poskytnout peněžitou odměnu, kterou oceni výkon služby při dovršeni 50 let věku, poskytnuti pomoci při předcházeni požárům nebo živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňováni jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdrávi nebo život. (4) Odměnami podle odstavců 2 a 3 nejsou dotčeny odměny poskytované jako složka platu. ČÁST PÁTÁ KÁRNÁ ODPOVĚDNOST HLAVA I SLUŽEBNÍ KÁZEŇ § 70 Služební kázni se rozumi řádné plněni všech povinnosti státních zaměstnanců vyplývajících jim z tohoto zákona, ze zvláštních právních předpisů, které se vztahuji ke službě v jimi vykonávaném oboru služby, ze služebních předpisů a vydaných příkazů včetně dodržováni služebniho slibu (§ 34 odst. 2). HLAVA II KÁRNÉ PROVINĚNÍ, KÁRNÉ OPATŘENÍ A ZÁNIK KÁRNÉ ODPOVĚDNOSTI § 71 (1) Statni zaměstnanec, s výjimkou generálního ředitele a zástupce generálního ředitele, odpovídá za kárné proviněni. (2) Zaviněné porušeni služební kázně je kárným proviněním (§ 70). § 72 (1) Za kárné proviněni lze uložit státnímu zaměstnanci některé z těchto kárných opatřeni a) pisemná důtka, b) sniženi platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců, c) odvoláni ze služebniho mista představeného, nebo d) propuštěni ze služebniho poměru. (2) Kárné opatřeni nelze uložit, byl-li statni zaměstnanec za týž skutek pravomocně odsouzen soudem; bylo-li kárné opatřeni uloženo dřivé, zruši se s účinnosti ode dne uloženi. (3) Rozhodnuti o uloženi kárného opatřeni, které je v právni moci, se zakládá do osobního spisu státniho zaměstnance. (4) Drobné nedostatky ve službě může nadřízený představený, popřípadě služební orgán, vyřídit tim, že je státnímu zaměstnanci vytkne. § 73 Kárná odpovědnost státniho zaměstnance za kárné proviněni zaniká, jestliže v době jednoho roku od jeho spácháni nebyl podán návrh na zahájeni kárného řízeni. HLAVA III VÝKON KÁRNÉ PRAVOMOCI § 74 (1) Kárnou pravomoc vykonávají kárné komise prvního stupně a kárné komise druhého stupně. (2) Členy kárné komise složené ze státních zaměstnanců jmenuje a odvolává služební orgán; komise musi mit 3 členy. Nejméně jeden člen kárné komise musi mit právnické vysokoškolské vzděláni magisterského studijního programu. Kárné komisi předsedá nejvýše služebně postavený statni zaměstnanec. Je-li v kárné komisi vice stejně služebně postavených státních zaměstnanců, urči se z nich předseda komise losem. Členem kárné komise nemůže být statni zaměstnanec, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatřeni, pokud nebylo zahlazeno. (3) Kárná komise se usnáši v kárném řizeni hlasovánim; usnášenischopná je, je-li přítomen plný počet jejich členů; usneseni se přijímá většinou hlasů. Člen kárné komise se nesmi zdržet hlasováni. Členové kárné komise se při svém rozhodováni v kárném řizeni neřidi přikazy představených. (4) Kárná komise se nejprve usnáši o tom, zda statni zaměstnanec spáchal kárné proviněni, a posléze o tom, jaké kárné opatřeni se mu uloži. § 75 (1) Kárná komise prvniho stupně rozhoduje o uloženi kárného opatřeni; zřizuje se ve služebním úřadu, jestliže v něm službu vykonává alespoň 25 státních zaměstnanců. Nelze-li ve služebním úřadu zřídit kárnou komisi prvniho stupně, je příslušná kárná komise prvniho stupně zřizená u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, je příslušná kárná komise prvniho stupně zřizená u generálního ředitelství. (2) Kárnou pravomoc vůči vedoucímu služebního úřadu vykonává kárná komise prvniho stupně zřizená u nadřízeného služebního úřadu. Nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, vykonává kárnou pravomoc kárná komise prvniho stupně zřizená u generálního ředitelství. (3) Kárnou pravomoc vůči vedoucímu služebního úřadu, jimž je ústřední správni úřad, nebo personálnímu řediteli vykonává kárná komise prvniho stupně zřizená u generálního ředitelství. § 76 (1) Kárná komise druhého stupně rozhoduje o odvoláni proti rozhodnuti o uloženi kárného opatřeni; zřizuje se u generálního ředitelství. (2) Kárná komise druhého stupně musi být složena z jiných členů, než kárná komise prvniho stupně. HLAVA IV ZAHÁJENÍ KÁRNÉHO ŘÍZENÍ § 77 (1) Kárné řizeni se zahajuje na návrh příslušného služebního orgánu. Jde-li o kárné proviněni vedoucího služebního úřadu, je navrhovatelem služební orgán v nadřízeném služebním úřadu, nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, je navrhovatelem generálni ředitel. Jde-li o kárné proviněni vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, nebo personálního ředitele, je navrhovatelem generálni ředitel. (2) Návrh na zahájeni kárného řizeni může podat rovněž statni zaměstnanec proti sobě samému. (3) Podaný návrh na zahájeni kárného řizeni nelze vžit zpět; to neplatí v případech podle odstavce 2. (4) Navrhovatel nebo jim zmocněný statni zaměstnanec [§ 61 odst. 1 pism. m) ] jedná v řizeni před kárnou komisi, popřípadě před soudem; 44) to neplatí v případech podle odstavce 2. § 78 (1) Návrh na zahájeni kárného řizeni lze podat u kárné komise prvniho stupně ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dověděl o kárném proviněni, pokud kárná odpovědnost nezanikla (§ 73) , jinak tato možnost zaniká. (2) Návrh na zahájeni kárného řizeni, došlo-li ke kárnému proviněni v cizině, lze podat u příslušné kárné komise prvniho stupně ještě ve lhůtě 2 měsíců po návratu státního zaměstnance ze služebního působiště v cizině, pokud kárná odpovědnost nezanikla (§ 73), jinak tato možnost zaniká. (3) Návrh na zahájeni kárného řizeni obsahuje jméno, přijmeni, akademický titul, datum narozeni, rodné čislo, evidenční čislo a označeni státního zaměstnance, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájit kárné řizeni, a označeni důkazů, o které se návrh na zahájeni kárného řizeni opirá. HLAVA V ZAHLAZENÍ KÁRNÉHO OPATŘENÍ § 79 Po uplynuti doby 1 roku od právni moci rozhodnuti o uloženi kárného opatřeni se statni zaměstnanec posuzuje, jako by nebyl za kárné proviněni postižen; kárné opatřeni se z jeho osobního spisu vyřadi. Kárné opatřeni podle § 72 odst. 1 pism. d) se z osobního spisu státního zaměstnance nevyřazuje. Jestliže výkon kárného opatřeni neskončil do doby uvedené ve větě prvni, kárné opatřeni se zahlazuje vykonáním kárného opatřeni. ČÁST ŠESTÁ PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY HLAVA I ZÁKAZ DISKRIMINACE VE SLUŽEBNÍM POMĚRU § 80 (1) Služební úřad je povinen zajišťovat rovné zacházeni se všemi státními zaměstnanci, pokud jde o jejich podmínky výkonu služby, odměňováni a jiná plněni peněžité hodnoty, vzděláváni a příležitost dosáhnout postupu ve službě, nestanovi-li zákon jinak. Před vznikem pracovního poměru k přípravě na službu se rovné zacházeni řidi zákoníkem práce. (2) V služebních vztazích podle tohoto zákona je zakázána jakákoliv diskriminace státních zaměstnanců z důvodu rasy, barvy pleti, pohlavi, sexuálni orientace, jazyka, viry a náboženství, politického nebo jiného smýšleni, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutich, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinnosti k rodině. Je zakázáno i takové jednáni, které diskriminuje nikoliv přimo, ale až ve svých důsledcích. (3) Nikdo nesmi výkonu práv a povinnosti vyplývajících ze služebního poměru zneužívat k újmě jiného státního zaměstnance nebo k ponižováni jeho lidské důstojnosti ani k újmě jiných. Za ponižováni lidské důstojnosti státního zaměstnance se považuje i sexuálni chováni, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé, nebo které může být jiným státnim zaměstnancem oprávněně vnimáno jako podmínka, která ovlivňuje výkon práv nebo povinnosti vyplývajících ze služebního poměru. (4) Služební úřad nesmi státního zaměstnance jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících ze služebního poměru. (5) Dojde-li ve služebním poměru k porušeni práv nebo povinnosti vyplývajících ze zákazu diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlavi, sexuálni orientace, jazyka, viry a náboženství, politického nebo jiného smýšleni, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutich, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinnosti k rodině, má statni zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušováni nebo chováni, aby byly odstraněny následky tohoto porušováni nebo chováni a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučiněni. V těchto případech je dána pravomoc soudu. 45) (6) Byla-li ve značné miře snižena důstojnost státního zaměstnance nebo jeho vážnost ve služebním poměru a nebylo postačující zjednáni nápravy podle odstavce 5, má právo, aby mu služební úřad nahradil nemajetkovou újmu v penězích. Výši nemajetkové újmy podle věty prvni urči na návrh státního zaměstnance soud v občanském soudnim řizeni s přihlédnutím k závažnosti újmy a k okolnostem, za nichž k porušeni práv nebo povinnosti došlo. HLAVA II DOBA VÝKONU SLUŽBY A DOBA ODPOČINKU Dii 1 Doba výkonu služby a přestávky ve službě § 81 (1) Doby výkonu služby státních zaměstnanců a přestávky ve službě se řidi § 78, § 79 odst. 1, odst. 2 pism. a) až c) a odst. 3, § 80 až 84, 88 a 89 zákoníku práce, s tim, že dobu výkonu služby rozvrhuje a kratši dobu výkonu služby povoluje a začátek a konec doby výkonu služby stanovi služební orgán podle § 90 odst. 1 a odst. 2 pism. a) a e), § 91 odst. 1, 2 a odst. 3 pism. c) až f) a odst. 4 a 5, § 92 odst. 1 až 3 a § 96 zákoníku práce. (2) Generálni ředitel stanovi služebním předpisem bližši podmínky pro rozvrženi doby výkonu služby, popřípadě též začátku a konce doby výkonu služby. Dii 2 Služebni pohotovost § 82 Služebni pohotovost státních zaměstnanců se řidi § 95 zákoníku práce. Dii 3 Služba přesčas a služba v nočni době § 83 Služba přesčas a služba v nočni době státních zaměstnanců se řidi § 93 a 94 zákoníku práce. Dii 4 Dovolená § 84 (1) Dovolená státních zaměstnanců se řidi § 211 pism. a) a b), § 212 a 213 zákoníku práce s tim, že délka jejich dovolené čini 5 týdnů, § 214, 216 až 223 zákoníku práce. (2) Statni zaměstnanec, který koná službu nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech, má nárok na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne. Koná-li statni zaměstnanec službu za podmínek uvedených ve větě prvni jen část kalendářního roku, přisluši mu za každých 21 takto odsloužených dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Statni zaměstnanec, který dovršil 1 rok nepřetržité služby v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech, má nárok na dodatkovou dovolenou již za tento rok. Stanoveni tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblasti se řidi § 215 odst. 3 zákoníku práce. (3) Dobu čerpáni dovolené určuje služebni úřad. HLAVA III SLUŽEBNÍ VOLNO Dii 1 Překážky na straně státniho zaměstnance § 85 Překážky ve službě státních zaměstnanců pro důležité osobni překážky a překážky ve službě z důvodu obecného zájmu a náhrada platu, s výjimkou výkonu veřejné funkce, náhrada platu za pracovni volno související s brannou povinnosti se řidi § 191, 199 až 204 a 206 zákoníku práce. Dii 2 Překážky na straně služebního úřadu § 86 (1) Nemohl-li statni zaměstnanec konat službu pro přechodnou závadu způsobenou dodávkou energie, chybnými podklady nebo jinými provozními příčinami, přisluši mu náhrada platu ve výši průměrného výdělku. (2) Nemůže-li statni zaměstnanec konat službu v důsledku přerušeni způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy, přisluši mu náhrada platu ve výši průměrného výdělku. (3) Nemohl-li statni zaměstnanec konat službu pro jiné překážky na straně služebního úřadu, než jsou uvedeny v odstavci 1, poskytne mu služebni úřad náhradu platu ve výši průměrného výdělku. HLAVA IV VZDELÁVANÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ § 87 (1) Prohlubováni vzděláni státních zaměstnanců je součásti služebních vztahů státních zaměstnanců; zaměřuje se na jejich dalši odborný růst v jimi vykonávaném oboru služby včetně zdokonalováni, popřípadě získáváni jazykových znalosti, přitom se vychází z výsledku služebního hodnoceni státního zaměstnance. Náklady prohlubováni vzděláni nese služebni úřad. Doba prohlubováni vzděláni je výkonem služby, za který přísluší státnímu zaměstnanci plat. (2) Státnímu zaměstnanci přísluší v kalendářním roce volno k individuálním studijním účelům nejvýše v rozsahu 6 dnů výkonu služby. Za dobu volna podle věty prvni přisluši státnímu zaměstnanci plat. (3) Volno podle odstavce 2 statni zaměstnanec čerpá na základě povoleni služebního úřadu, nebráni-li čerpáni vážné služebni důvody. § 88 (1) Zvýšeni vzděláni státního zaměstnance účasti na školeni nebo studiu při výkonu služby je překážkou ve službě na straně státního zaměstnance. Zvýšením vzděláni se rozumi též jeho rozšířeni. Ke zvýšeni vzděláni státního zaměstnance na náklady služebního úřadu je třeba předchozího souhlasu služebního orgánu. Při zvyšováni vzděláni státního zaměstnance se úlevy ve službě a hmotné zabezpečeni řidl § 232 zákoníku práce. (2) Podmínkou předchozího souhlasu služebního orgánu se zvýšením vzděláni státního zaměstnance podle odstavce 1 věty druhé je, že statni zaměstnanec uzavřel dohodu o zvýšeni vzděláni. Dohodu o zvýšeni vzděláni uzavirá služebni orgán. (3) Dohoda o zvýšeni vzděláni státního zaměstnance se řidi § 234 zákoníku práce s tim, že pro účely tohoto zákona se za práci považuje služba, za pracovni poměr služebni poměr. (4) Služebni úřad je povinen kontrolovat průběh a výsledky zvyšováni vzděláni státního zaměstnance; může zastavit poskytováni úlev ve službě a hmotného zabezpečeni, jestliže a) statni zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým k výkonu služby, pro kterou si zvyšuje vzděláni; v takovém připadě mu služebni orgán může poskytnout služebni volno bez náhrady platu, b) statni zaměstnanec bez zaviněni služebního úřadu po delši dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšováni vzděláni. (5) Povinnost státního zaměstnance k úhradě nákladů nevzniká, jestliže a) služebni úřad v průběhu zvyšováni vzděláni zastavil poskytováni hmotného zabezpečeni, protože statni zaměstnanec se bez svého zaviněni stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon služby, pro kterou si zvyšoval vzděláni, b) služebni poměr skončil z důvodů uvedených v § 55 odst. 1 pism. b), c) a g) bodech 1 a 3. HLAVA V INSTITUT STÁTNÍ SPRÁVY § 89 (1) Zřizuje se Institut statni správy (dále jen "Institut") jako statni příspěvková organizace s právem hospodařit s majetkem se sídlem v Praze. (2) Institut je právnickou osobou. (3) Institut je podřízen Úřadu vlády, za který jedná generálni ředitelství. (4) Statutárním orgánem Institutu je ředitel. Ředitele Institutu jmenuje a odvolává generálni ředitel; ředitel vykonává funkci v pracovním poměru. § 90 (1) Institut zabezpečuje vzděláváni státních zaměstnanců podle tohoto zákona, jakož i vzděláváni ostatních zaměstnanců ve správních úřadech. (2) K úkolům Institutu při zabezpečováni vzděláváni podle odstavce 1 patři zejména: a) příprava vzdělávacích programů a pedagogické činnosti ke vzděláváni podle tohoto zákona, b) realizace vzdělávacích činnosti státních zaměstnanců podle tohoto zákona a vzděláváni ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, c) koordinace využiti vzdělávacích možnosti správních úřadů, škol a školských zařízeni pro účely vzděláváni podle tohoto zákona, d) ustaveni lektorského sboru a usměrňováni jeho činnosti, e) informační a publikační činnost, f) uváděni výsledků vědecko-výzkumné činnosti do vzděláváni podle tohoto zákona, g) spolupráce s tuzemskými i zahraničními vzdělávacími institucemi za účelem zkvalitňováni vzděláváni podle tohoto zákona. (3) Bližší podmínky činnosti Institutu a jeho úkoly uprav! statut, který schvaluje vláda. § 91 (1) Dozor nad činnosti Institutu provádi správni rada. Správni radě přísluší usnášet se o: a) vzdělávacím plánu Institutu a jeho plněni, b) rozpočtu Institutu a jeho plněni, c) výročni zprávě o činnosti Institutu a o způsobu a terminu jejího zveřejněni. (2) Správni rada je oprávněna projednávat připravované materiály a opatřeni Institutu, které si vyžádá od ředitele Institutu, a usnášet se k nim. Generálni ředitel nebo ředitel Institutu je oprávněn požádat správni radu o projednáni a přijeti usneseni k materiálům a opatřením připravovaným Institutem. (3) Správni rada má 7 členů; jejimi členy mohou být jen fyzické osoby. (4) Členy správni rady jmenuje a odvolává generálni ředitel zpravidla ze státních zaměstnanců. Člen se může činnosti ve správni radě vzdát. Jmenováni, odvoláni členem správni rady, jakož i vzdáni se činnosti ve správni radě musi být provedeno pisemně. (5) Ke jmenováni členem správni rady je třeba předchozí souhlas fyzické osoby. Je-li členem správni rady jmenován statni zaměstnanec, neni činnost ve správni radě plněnim jeho služebních úkolů. Činnost ve správni radě se považuje za překážku v práci pro jiný úkon v obecném zájmu; 46) členu správni rady přisluši nárok v nezbytném rozsahu na pracovni volno s náhradou mzdy (platu). § 92 (1) Funkční obdobi člena správni rady je dvouleté a může trvat nejvice 3 po sobě jdouc! obdob!. Tatáž fyzická osoba může být znovu jmenována členem správni rady po uplynuti doby 12 měsíců od skončeni doby posledního funkčního obdobi. (2) Správni radu řidi předseda, jehož zastupuje místopředseda; předsedu a místopředsedu voli a odvolává správni rada ze svých členů na obdobi nejdéle 2 let. (3) Správni rada je usnášenischopná, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina jejich členů. (4) Usneseni správni rady se vyhotovuji pisemně. § 93 (1) Jednáni správni rady se konají podle potřeby, nejméně však čtyřikrát v kalendářním roce. (2) Jednáni správni rady svolává generálni ředitel. Jednáni správni rady jsou neveřejná. (3) Jednáni správni rady se zúčastňuje ředitel Institutu nebo jiný jim určený vedouci zaměstnanec Institutu. (4) Jednáni správni rady je oprávněn zúčastnit se generálni ředitel nebo jiný jim určený představený. (5) Správni rada musi být svolána, požádá-li o jeji svoláni ředitel Institutu nebo nadpoloviční většina členů správni rady. § 94 Za činnost ve správni radě přisluši členu, s výjimkou člena, který je státním zaměstnancem, jednou za kalendářní rok přiměřená odměna z prostředků Institutu; o výši odměny rozhoduje generálni ředitel. HLAVA VI NÁHRADY VÝDAJŮ POSKYTOVANÉ STÁTNÍM ZAMĚSTNANCŮM V SOUVISLOSTI S VÝKONEM SLUŽBY § 95 (1) Poskytováni náhrad výdajů, které státnim zaměstnancům vzniknou v souvislosti s výkonem služby a při výkonu zahraniční služby se služebním působištěm v zahraničí, se řidi § 151 až 155, 173 až 176, 178 až 187 a 189 zákoníku práce 47); nelze však použit možnosti ujednáni v kolektivní smlouvě ani v jiné smlouvě. Kde se v části sedmé zákoníku práce používá pojmu "urči zaměstnavatel", rozum! se tim stanoveni služebním předpisem generálního ředitele. (2) Státnímu zaměstnanci se služebním působištěm v zahraničí přisluši za dny cesty z České republiky do mista tohoto služebního působiště a zpět a při služebních cestách v zahranič! náhrady jako při zahranični služebni cestě. Jestliže se státnim zaměstnancem cestuje jeho rodinný příslušník, lze státnímu zaměstnanci poskytnout též náhrady prokázaných jizdnich, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů, které vznikly tomuto rodinnému příslušníku. Státnímu zaměstnanci uvedenému ve větě prvni nepřísluší stravné za dobu služebni cesty na územi České republiky a v zemi služebního působiště v zahraničí. HLAVA VII BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY § 96 Bezpečnost a ochrana zdrávi při výkonu služby státních zaměstnanců se řidi § 101 až 108 a 323 zákoníku práce a § 2 až 11 zákona o zajištěni dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdrávi při práci 47a) . HLAVA VIII VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO VÝKON SLUŽBY A ZABEZPEČENÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ Dii 1 Vytvářeni podmínek pro výkon služby § 97 (1) Služebni úřad, v němž statni zaměstnanci vykonávají službu, vytváří státnim zaměstnancům podmínky pro řádný a hospodárný výkon služby; za tim účelem jim zajišťuje zejména a) informace potřebné k výkonu služby, b) jmenovky státních zaměstnanců [§ 61 odst. 1 pism. w)], c) zřizováni, udržováni a zlepšováni zařízeni potřebných pro výkon služby, d) péči o vzhled a úpravu mist, kde se vykonává služba, e) vytvářeni podmínek pro uspokojováni kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů státních zaměstnanců, f) zdravotní péči. 48) (2) Na služebni úřady se vztahuji zvláštni právni předpisy o fondu kulturních a sociálních potřeb; 49) ustanoveni § 225 zákoníku práce piati i zde. (3) Služebni úřad vytváři podmínky pro stravováni státních zaměstnanců a bývalých státních zaměstnanců (důchodců), které se řidi § 69 rozpočtových pravidel. 50) (4) Služebni úřady jsou povinny zaměstnávat statni zaměstnance, kteři jsou osobami se zdravotním postižením, na vhodných služebních mistech. Ustanoveni § 237 zákoníku práce piati i zde. (5) Bezpečná úschova svršků a osobních předmětů, které statni zaměstnanci obvykle do práce nosi, se řidi § 226 zákoníku práce. Dii 2 Zabezpečeni sťáťnich zaměstnanců § 98 (1) Státnímu zaměstnanci přisluši od služebního úřadu při prvnim skončeni služebního poměru na dobu neurčitou po a) přiznáni invalidního důchodu pro invaliditu třetiho stupně, nebo b) vzniku nároku na starobní důchod odchodné ve výši pětinásobku měsičniho platu. (2) Státnímu zaměstnanci přisluši od služebního úřadu při skončeni služebního poměru z důvodu dlouhodobého neplněni předpokladu zdravotní způsobilosti, k němuž došlo v souvislosti s výkonem služby, odchodné ve výši pětinásobku měsičniho platu. (3) Odchodné podle odstavců 1 a 2 přiznává služební orgán rozhodnutím. (4) Neni-li odchodné vyplaceno státnímu zaměstnanci v den skončeni služebního poměru, vyplati se v nejbližšim výplatním terminu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu. HLAVA IX PODMÍNKY VÝKONU SLUŽBY STÁTNÍCH ZAMĚSTNANKYŇ, TĚHOTNÝCH STÁTNÍCH ZAMĚSTNANKYŇ A STÁTNÍCH ZAMĚSTNANKYŇ - MATEK, MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ A PŘESTÁVKY KE KOJENÍ Dii 1 Podmínky výkonu služby státnich zaměstnankyň § 99 Podmínky výkonu služby státnich zaměstnankyň se řidi § 238 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Dii 2 Podmínky výkonu služby těhotných státnich zaměstnankyň a státnich zaměstnankyň - matek § 100 Převedeni těhotné statni zaměstnankyně, statni zaměstnankyně, která koji, nebo statni zaměstnankyně-matky do konce devátého měsice po porodu, které vykonávaji službu, kterou nesměji být tyto zaměstnankyně zaměstnávány, na jiné služební misto a zařazeni těchto zaměstnankyň z nočni služby na denni službu se řidi § 239 zákoníku práce. § 101 Zařazováni státnich zaměstnankyň pečujicich o děti k výkonu služby ve směnách a omezeni výkonu služby přesčas státnich zaměstnankyň se řidi § 241 zákoníku práce. Podle věty prvni se postupuje rovněž u státnich zaměstnanců, kteři pečuji o ditě. Dii 3 Materská dovolená a rodičovská dovolená a přestávky ke kojeni § 102 (1) Mateřská dovolená státnich zaměstnankyň a rodičoská dovolená státnich zaměstnanců se řidi § 195 až 198 zákoníku práce. (2) Přestávky ke kojeni se řidi § 242 odst. 1 a 2 zákoníku práce. (3) Přestávky ke kojeni se započítávají do doby výkonu služby. Po dobu přestávek ke kojeni se plat nekráti. CAST SEDMA NÁHRADA ŠKODY, SLUŽEBNÍ URAZ A NEMOC Z POVOLÁNÍ HLAVA I PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM § 103 (1) Vytvářeni podminek státnim zaměstnancům k předcházeni škodám, kontrola, zda statni zaměstnanci plni své služební úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám, a kontrola věci, které statni zaměstnanci vnášeji nebo odnášej! ze služebního působiště, se řidi § 248 zákoníku práce s tim, že pracovním řádem se rozumi služební předpis. (2) Povinnosti státniho zaměstnance při předcházeni škodám se řidi § 249 zákoníku práce. HLAVA II ODPOVĚDNOST STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU § 104 (1) Odpovědnost státniho zaměstnance za škodu se řidi § 250 až 264 a 272 až 274 zákoníku práce. (2) Generálni ředitel stanovi služebnim předpisem okruh činnosti, pro jejichž výkon je nezbytné uzavřeni dohody o hmotné odpovědnosti; se státními zaměstnanci vykonávajícími tyto činnosti uzavirá služební orgán dohodu o hmotné odpovědnosti. HLAVA III ODPOVĚDNOST SLUŽEBNÍHO ÚŘADU ZA ŠKODU A ZABEZPEČENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE PŘI SLUŽEBNÍM ÚRAZU NEBO NEMOCI Z POVOLÁNÍ § 105 (1) Odpovědnost České republiky, za niž jedná služební úřad, za škodu se řidi § 265 až 268 zákoníku práce; vnitřním předpisem se rozumi služební předpis. Zabezpečeni státniho zaměstnance při služebnim úrazu nebo nemoci z povoláni se řidi zákonem o úrazovém pojištěni zaměstnanců. (2) Služebnim úrazem se pro účely tohoto zákona rozumi pracovni úraz podle právni úpravy úrazového pojištěni zaměstnanců. Jako služební úraz se vždy posuzuje úraz, který statni zaměstnanec utrpěl pro plněni služebních úkolů. (3) Česká republika, za niž jedná příslušný služební úřad, odpovídá za škodu způsobenou státnímu zaměstnanci na jeho majetku, bylo-li prokázáno, že tato škoda mu byla způsobena pro plněni jeho služebních úkolů. HLAVA IV ZVLÁŠTNÍ ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU VE SLUŽBĚ NEBO V SOUVISLOSTI SE SLUŽBOU § 106 (1) Česká republika, za niž jedná příslušný služební úřad, odpovídá za škodu způsobenou fyzické osobě, která poskytla pomoc státnímu zaměstnanci na jeho žádost při plněni jeho služebních úkolů. Služební úřad se odpovědnosti podle věty prvni zprosti jen tehdy, způsobi-li si škodu poškozený sám. (2) Dojde-li u poškozené fyzické osoby ke škodě na zdrávi nebo smrti, řidi se náhrada škody občanským zákoníkem jako v případě fyzických osob plnicích veřejné funkce 51) § 107 Dojde-li k poškozeni zdrávi nebo smrti a) osoby blízké 28 ) státnímu zaměstnanci v důsledku útoku jiné osoby pro plněni služebních úkolů státniho zaměstnance nebo b) fyzické osoby, které štátni zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu, řidi se náhrada škody občanským zákoníkem jako v případě fyzických osob plnicích veřejné funkce 51) . HLAVA V SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 0 ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU SLUŽEBNÍHO ÚŘADU § 108 Společná ustanoveni o odpovědnosti za škodu služebního úřadu se řidi § 269 až 274 zákoníku práce. Zabezpečeni státního zaměstnance při služebním úrazu nebo nemoci z povoláni se řidi § 275 zákoníku práce. ČÁST OSMÁ SOCIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 109 Zdravotní pojištěni, nemocenské pojištěni a důchodové pojištěni státních zaměstnanců upravuji zvláštni právni předpisy. 52) § 110 Státním zaměstnancům nálež! podle tohoto zákona sociálni zajištěni, které zahrnuje a) plat při dočasné neschopnosti k výkonu služby, b) příspěvek za výsluhu služebních let k důchodu (dále jen "příspěvek k důchodu"). HLAVA II PLAT PŘI DOČASNÉ NESCHOPNOSTI K VÝKONU SLUŽBY § 111 Státnímu zaměstnanci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu služby, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné neschopnosti k výkonu služby za dny, které jsou dny výkonu služby, plat ve snížené výši, a to ve výši 60 %, s výjimkou prvnich 3 dnů, které jsou dny výkonu služby, za které plat při dočasné pracovni neschopnosti nepřísluší. Plat stanovený podle věty prvni se snižuje o 50 %, jde-li o připady, kdy nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištěni nálež! ve výši 50 %; plat stanovený podle věty prvni nepřísluší státnímu zaměstnanci, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovni neschopnost. Dočasnou neschopnosti k výkonu služby se pro účely tohoto zákona rozum! dočasná pracovni neschopnost uznaná podle zvláštního právního předpisu 52b) a karanténa nařizená podle zvláštního právního předpisu 52c). HLAVA III PŘÍSPĚVEK K DŮCHODU § 112 (1) Na příspěvek k důchodu maji nárok za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4 statni zaměstnanci ve službě na dobu neurčitou a pozůstali po těchto zaměstnancích. (2) Statni zaměstnanec má nárok na příspěvek k důchodu, jestliže a) služba na dobu neurčitou trvala celkem nejméně 5 let v obdob! posledních 20 roků přede dnem, od něhož byl přiznán starobni nebo invalidní důchod z důchodového pojištěni; tato podmínka se považuje za splněnou, pokud invalidita vznikla v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povoláni, za které služebni úřad odpovídá, b) mu byl přiznán invalidní důchod nebo dosáhl věku potřebného pro vznik nároku na starobni důchod stanoveného pro muže v § 32 zákona o důchodovém pojištěni a byl mu přiznán starobni důchod, c) služebni poměr skončil. (3) Pozůstali po státnim zaměstnanci maji nárok na příspěvek k důchodu, jestliže a) štátni zaměstnanec zemřel v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povoláni, za které služebni úřad odpovídá, a b) z důvodu úmrti státního zaměstnance podle písmene a) jim byl přiznán vdovský, vdovecký nebo sirotci důchod z důchodového pojištěni. (4) Nárok na příspěvek k důchodu zanikne, a) zanikne-li nárok na důchod uvedený v odstavcích 2 a 3; nárok na příspěvek k důchodu vznikne znovu, vznikne-li znovu nárok na tento důchod, b) vznikne-li znovu služebni poměr. (5) Nárok na příspěvek k důchodu nevznikne, skončil-li služebni poměr podle § 72 odst. 1 pism. d) . (6) Do počtu let služby se zahrnuje jen doba služby na dobu neurčitou, za kterou příslušel státnímu zaměstnanci plat nebo jeho část. § 113 (1) Výše příspěvku k důchodu se stanovi v závislosti na počtu let služby na dobu neurčitou a na výši výpočtové základny. Ustanoveni § 112 odst. 6 piati i zde. Do počtu let služby podle věty prvni se započítává nejvýše 20 let služby; doba této služby se zjišťuje ode dne vzniku služebního poměru státního zaměstnance do dne, od něhož se přiznává důchod z důchodového pojištěni. (2) Výpočtová základna se stanovi jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu rozhodných ročních vyměřovacích základů zjištěných za rozhodné obdobi a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné obdobi; jsou-li v rozhodném obdobi vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné obdobi. (3) Rozhodným obdobim je obdobi posledních 5 kalendářních roků před rokem, od něhož se přiznává důchod z důchodového pojištěni. Neni-li v takto stanoveném rozhodném obdobi 5 kalendářních roků, v nichž měl statni zaměstnanec nárok na plat (dále jen "rok s platem"), prodlužuje se rozhodné obdobi v rámci obdobi uvedeného v § 112 odst. 2 pism. a) části věty před středníkem postupně tak, aby zahrnovalo 5 roků s platem; neni-li po tomto prodlouženi v rozhodném obdobi 5 roků s platem, jsou rozhodným obdobim všechny celé kalendárni roky v rámci obdobi uvedeného v § 112 odst. 2 pism. a) části věty před středníkem a výpočtová základna se zjišťuje v tomto rozhodném obdobi z nižšiho dosaženého počtu roků s platem. Byl-li přiznán invalidní důchod v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povoláni v kalendářním roce, v němž vznikl služebni poměr, nebo v kalendářním roce následujícím, je rozhodným obdobim doba od vzniku služebního poměru do dne, od něhož se přiznává tento důchod, byl-li přiznán tento důchod a nelze stanovit rozhodné obdobi podle části věty před středníkem anebo věty prvni nebo druhé, je rozhodným obdobim obdobi všech celých kalendářních roků následujících po roce, v němž vznikl služebni poměr. (4) Rozhodný ročni vyměřovací základ se zjišťuje obdobně jako ročni vyměřovací základ pojištěnce pro účely důchodového pojištěni 53) s tim, že vyměřovacím základem je plat státního zaměstnance, pokud se z něj odvádí pojistné na sociálni zabezpečeni. 54) Vyloučenými dobami pro účely stanoveni výpočtové základny jsou doby, které se za vyloučené doby považuji pro účely důchodového pojištěni, 55) a dále doby, v nichž v rozhodném obdobi netrval služebni poměr. (5) Výpočtová základna stanovená podle odstavců 1 až 4 se omezuje stejným způsobem, jako se omezuje osobni vyměřovací základ při stanoveni výpočtového základu pro vyměřeni důchodu z důchodového pojištěni. 56) § 114 (1) Výše příspěvku k důchodu čini měsičně a) 1 % výpočtové základny za každý celý rok trváni služby na dobu neurčitou, byl-li státnímu zaměstnanci přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetiho stupně, b) 0,5 % výpočtové základny za každý celý rok trváni služby na dobu neurčitou, byl-li státnímu zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvniho nebo druhého stupně, c) 50 % příspěvku k důchodu, na který by měl nárok statni zaměstnanec v době smrti, byl-li přiznán vdovský nebo vdovecký důchod pozůstalému manželu (manželce) po státnim zaměstnanci, d) 40 % příspěvku k důchodu, na který by měl nárok statni zaměstnanec v době smrti, byl-li přiznán sirotci důchod pozůstalému dítěti po státnim zaměstnanci. (2) V připadě uvedeném v § 112 odst. 2 pism. a) části věty za středníkem se státnímu zaměstnanci připočítává k době služby na dobu neurčitou tolik let této služby, aby celkový rozsah doby služby činil 20 let; pokud však doba ode dne přiznáni invalidního důchodu do dovršeni věku potřebného pro vznik nároku na starobni důchod stanoveného pro muže v § 32 zákona o důchodovém pojištěni čini méně než 20 let, připočítává se tato kratší doba. (3) V připadě opětovného vzniku nároku na příspěvek k důchodu podle § 112 odst. 4 pism. a) nesmi výše příspěvku k důchodu být nižši, než kolik činila výše příspěvku k důchodu naposledy vypláceného. (4) Příspěvek k důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 115 Příspěvek k důchodu se zvyšuje od 1. ledna tak, že se vynásob! přepočítacím koeficientem pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištěni 57) stanoveným naposledy nařízením vlády, pokud hodnota tohoto koeficientu je větši než 1. § 116 Příspěvek k důchodu se vyplácl, jen je-li vyplácen důchod z důchodového pojištěni, jehož přiznáni bylo podmínkou vzniku nároku na příspěvek k důchodu [§ 112 odst. 2 pism. a) a odst. 3] ; neni přitom rozhodné, zda je důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činnosti. § 117 Nárok na příspěvek k důchodu nezaniká uplynutím času. Nárok na výplatu příspěvku k důchodu zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který náleží; tato lhůta neplyne po dobu řízeni o příspěvku k důchodu a po dobu, po kterou oprávněnému, který musel mit opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven. § 118 0 příspěvku k důchodu rozhoduje zástupce generálního ředitele; tento příspěvek vyplácl služebni úřad, jimž je Úřad vlády. § 119 (1) Poživatel příspěvku k důchodu je povinen do 8 dnů pisemně oznámit služebnímu úřadu, který příspěvek vyplácl, zánik nároku na důchod nebo zánik nároku na výplatu důchodu, jehož přiznáni bylo podmínkou vzniku nároku na příspěvek k důchodu. (2) Poživatel příspěvku k důchodu je povinen vrátit služebnímu úřadu částky vyplacené na příspěvku k důchodu, které byly vyplaceny, aniž na ně byl nárok. Nárok na vráceni těchto částek zaniká uplynutím 3 let ode dne jejich výplaty. § 120 (1) Příspěvek k důchodu se vyplácl v měsíčních splátkách nejpozději do 15. dne kalendářního měsice, který následuje po kalendářním měsíci, za který náleží. (2) Příspěvek k důchodu se vyplácl oprávněnému v hotovosti; na základě žádosti oprávněného se příspěvek k důchodu nebo jeho část poukazuje na účet příjemce u banky nebo pobočky zahraniční banky 58) nebo spořitelního či úvěrního družstva 59) v České republice. (3) Oprávněný může k přebíráni příspěvku k důchodu pisemně zmocnit jinou fyzickou osobu. Podpis státního zaměstnance na plné moci musi být úředně ověřen. § 121 Výdaje na příspěvek k důchodu se hradi ze státního rozpočtu. ČÁST DEVÁTÁ INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ SE STÁTNÍMI ZAMĚSTNANCI V ZÁLEŽITOSTECH VÝKONU SLUŽBY A PODMÍNEK JEJÍHO VÝKONU, OPRÁVNĚNÍ ODBOROVÝCH ORGÁNŮ, RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, ZÁSTUPCI STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY A JEJICH OPRÁVNĚNÍ HLAVA I INFORMOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A PROJEDNÁNÍ SE STÁTNÍMI ZAMĚSTNANCI V ZÁLEŽITOSTECH VÝKONU SLUŽBY A PODMÍNEK JEJÍHO VÝKONU Dii 1 Základni ustanoveni § 122 (1) Statni zaměstnanci maji právo na informace a projednáni v záležitostech výkonu služby a podmínek jejího výkonu. Informováni a projednáni se uskutečňuje v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem. Projednáním se rozumi jednáni mezi služebním úřadem a státními zaměstnanci, v němž maji možnost zaujmout své stanovisko k projednávané věci za účelem dosaženi shody. (2) Služební úřad je povinen informovat statni zaměstnance a jednat s nimi přimo. Působi-li ve služebním úřadu odborová organizace, zajišťuje informováni a projednáni vůči všem státnim zaměstnancům. Nepůsobi-li ve služebním úřadu odborová organizace, zajišťuje informováni a projednáni vůči všem státnim zaměstnancům rada státních zaměstnanců, jestliže byla zvolena, a projednáni v záležitostech bezpečnosti a ochrany zdrávi při výkonu služby zajišťuji zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby, jestliže byli zvoleni. (3) Projednáni na vyšši úrovni, než je služební úřad, přísluší vyššimu odborovému orgánu. Dii 2 Informováni státnich zaměstnanců § 123 (1) Služební úřad je povinen informovat statni zaměstnance o a) pravděpodobném vývoji zaměstnanosti ve služebním úřadu, b) stavu a struktuře státnich zaměstnanců ve služebním úřadu, c) základních otázkách podmínek výkonu služby a jejich změnách. (2) Informováni státnich zaměstnanců za služební úřad zajišťuje služební orgán a představeni. Dii 3 Projednáni se státnimi zaměstnanci § 124 (1) Služební úřad je povinen se státnimi zaměstnanci projednat otázky bezpečnosti a ochrany zdrávi při výkonu služby v rozsahu stanoveném § 101 až 108 zákoníku práce a § 2 až 11 zákona o zajištěni dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdrávi při práci 47a). (2) Účast státnich zaměstnanců na řešeni otázek bezpečnosti a ochrany zdrávi při výkonu služby, jde-li o činnost zástupců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby nebo o přimé jednáni nebo poskytováni informaci státnim zaměstnancům, se řidi § 108 zákoníku práce. (3) Projednáni se státnimi zaměstnanci za služební úřad zajišťuje služební orgán a představeni. HLAVA II OPRÁVNĚNÍ ODBOROVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE SLUŽEBNÍM ÚŘADU A OPRÁVNĚNÍ VYŠŠÍHO ODBOROVÉHO ORGÁNU § 125 (1) Odborová organizace působici ve služebním úřadu má právo na informace podle § 123 a na projednáni podle § 124 odst. 1 a dále je oprávněna zejména a) projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným k sestaveni organizační struktury služebniho úřadu, b) dostat oznámeni o přijatých čekatelích a jmenovaných státnich zaměstnancích, c) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnuti týkajicich se změn a skončeni služebniho poměru, d) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebnich předpisů, e) projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšeni podmínek výkonu služby a tyto návrhy předkládat, f) být zúčastněna ve zkušebních orgánech podle tohoto zákona, g) být zúčastněna v poradních orgánech generálního ředitele podle tohoto zákona, h) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdrávi při výkonu služby v rozsahu a za podmínek vyplývajících z § 322 zákoníku práce. (2) Vyšší odborový orgán při projednáni podle § 122 odst. 3 je zejména oprávněn projednat a zaujmout stanovisko k návrhům a) ve věcech systemizace služebnich úřadů, b) na zlepšeni podmínek výkonu služby a tyto návrhy předkládat, c) právních předpisů týkajicich se státních zaměstnanců, d) služebnich předpisů. (3) Služební orgán je povinen zajistit, aby odborová organizace působici ve služebním úřadu a vyšší odborový orgán mohly uskutečňovat oprávněni, která jim jsou tímto zákonem stanovena. (4) Za odborovou organizaci působici ve služebním úřadu jedná příslušný odborový orgán. Příslušným odborovým orgánem nebo vyšším odborovým orgánem se pro účely tohoto zákona rozum! orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušné odborové organizace; vyššim odborovým orgánem se rozumi též ústřední odborový orgán, který je oprávněn vystupovat v právních vztazích jménem příslušného svazu odborových organizaci. 60) HLAVA III RADA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, ZÁSTUPCI STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PRO BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY A JEJICH OPRÁVNĚNÍ § 126 (1) Statni zaměstnanci ve služebním úřadu, v němž nepůsob! odborová organizace, si mohou zvolit radu státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby. (2) Služební úřad informuje radu státních zaměstnanců o záležitostech podle § 123. (3) Rada státních zaměstnanců má právo na informace podle § 123 a dále je oprávněna se služebním úřadem projednat opatřeni v souvislosti s organizačními změnami. (4) Služební úřad projedná se zástupcem státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby záležitosti v rozsahu stanoveném v § 124. (5) Služební orgán je povinen zajistit, aby rada státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby mohli uskutečňovat oprávněni, která jim jsou timto zákonem stanovena. (6) Oprávněni podle odstavce 3, § 123 a 124 nelze dále rozšiřovat. § 127 (1) Radu státních zaměstnanců lze zvolit ze státních zaměstnanců ve služebním úřadu, v němž vykonává službu vice než 25 státních zaměstnanců. Rada státních zaměstnanců má nejméně 3, nejvýše však 15 členů; počet jejich členů musi být lichý. (2) Zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby lze zvolit ze státních zaměstnanců ve služebním úřadu, v němž vykonává službu vice než 10 státních zaměstnanců; jejich celkový počet závisi na celkovém počtu státních zaměstnanců a na riziku vykonávané služby. Jednoho zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby lze však ustanovit nejvýše pro 10 státních zaměstnanců. (3) Počet členů rady státních zaměstnanců a počet zástupců státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby urči služební orgán po projednáni s volební komisi. (4) Pro volby rady státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby je rozhodný počet státních zaměstnanců vykonávajících službu ve služebním úřadu ke dni podáni písemného návrhu na vyhlášeni voleb. (5) Funkční obdobi rady státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby trvá 3 roky. (6) Rada státních zaměstnanců zvoli ze svých členů na svém prvním zasedáni předsedu a informuje 0 tom služebni úřad a statni zaměstnance. (7) Působi-li při přechodu výkonu práv a povinnosti ze služebního poměru mezi služebními úřady 1 u přejímajícího služebního úřadu rada státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby, přejímajíc! služebni úřad plni timto zákonem stanovené povinnosti vůči oběma radám státních zaměstnanců a zástupcům státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby, nedohodnou-li se mezi sebou a služebním orgánem jinak. Rady státních zaměstnanců a zástupci státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby plni povinnosti podle § 126 až do dne, kdy jim skonči funkční obdobi. Jestliže před skončením funkčního obdobi počet členů jedné z rad státních zaměstnanců klesl na méně než 3, přebírá jeji funkci zbývající rada státních zaměstnanců. § 128 (1) Funkce rady státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby zaniká dnem a) kdy odborová organizace služebnímu orgánu prokáže, že vznikla a že ve služebním úřadu působi, b) skončeni funkčního obdobi, c) převodu služebního úřadu, pokud v převáděném služebním úřadu nebo v přejimajicim služebním úřadu působi odborová organizace, d) zrušeni služebního úřadu. (2) Rada státních zaměstnanců zaniká vedle případů uvedených v odstavci 1 také dnem, kdy počet členů rady zaměstnanců klesl na méně než 3. (3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 předá rada státních zaměstnanců a zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby veškeré podklady souvisejíc! s výkonem funkce služebnímu úřadu, který je uschová po dobu 5 let ode dne zániku funkce rady státnich zaměstnanců nebo funkce zástupce státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby. (4) Členství v radě státnich zaměstnanců a funkce zástupce státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby konči rovněž dnem a) vzdáni se funkce, b) skončeni služebního poměru. § 129 Volby rady státnich zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby se řidi § 283 až 285 zákoníku práce s tim, že radou zaměstnanců se rozumi rada státnich zaměstnanců, zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochranu zdrávi při práci se rozumi zástupce pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby, zaměstnavatelem se rozumi služebni úřad, v němž vykonává statni zaměstnanec službu, zaměstnanci se rozumi statni zaměstnanci, kteři vykonávají ve služebním úřadu službu, pracovním poměrem se rozumi služebni poměr a pracovni cestou se rozumi služebni cesta. Volby rady státnich zaměstnanců a zástupce pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby vyhlašuje služebni orgán. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 130 (1) Členové odborových orgánů, členové rady státnich zaměstnanců a zástupci státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby nesměji být pro výkon své činnosti diskriminováni nebo znevýhodněni ani zvýhodněni. (2) Služebni poměr nesmi být skončen z důvodu výkonu funkce v odborové organizaci, vyššim odborovém orgánu, radě státnich zaměstnanců nebo zástupce státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby. § 131 (1) Služební úřad je povinen poskytnout k výkonu činnosti podle § 124, § 125 odst. 1 a 2 a § 126 odst. 4 odborové organizaci působici ve služebním úřadu, vyššimu odborovému orgánu nebo radě státnich zaměstnanců a zástupcům státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby pravdivé a úplné informace a podklady včas a přihlížet k jejich stanoviskům. Na požádáni je povinen poskytnout informace pisemně. Odborová organizace nebo rada státnich zaměstnanců a zástupci státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby a v připadě uvedeném v § 122 odst. 2 větě prvni maji statni zaměstnanci právo požadovat na služebním úřadu doplněni informaci a odpovědi na položené otázky. (2) Odborová organizace působici ve služebním úřadu, rada státnich zaměstnanců a zástupci státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby jsou povinni vhodným způsobem informovat statni zaměstnance o své činnosti a o obsahu a závěrech informaci a projednáni se služebním úřadem. (3) Služební úřad je povinen umožnit státnim zaměstnancům konáni voleb členů odborové organizace, členů rad státnich zaměstnanců a zástupců státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby a vytvořit podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možnosti v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady. (4) Služební úřad je povinen poskytnout členům volebni komise, členům odborové organizace, členům rad státnich zaměstnanců a zástupcům státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby k výkonu jejich činnosti podle tohoto zákona služební volno v nezbytně nutném rozsahu; za dobu uvolněni jim přisluši plat. (5) Členové odborové organizace, členové rad státnich zaměstnanců a zástupci státnich zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědi při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojit k prozrazeni utajovaných informaci nebo porušeni oprávněných zájmů služebního úřadu nebo státnich zaměstnanců. Povinnost podle věty prvni trvá po dobu 1 roku po skončeni výkonu jejich funkce, pokud zvláštni právni předpis nestanoví jinak. § 132 (1) Za účelem zlepšeni podmínek výkonu služby, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek může uzavřit příslušný odborový orgán, popřípadě vyšši odborový orgán jménem státnich zaměstnanců kolektivní dohodu se služebním úřadem. 61) (2) Na postup při uzavíráni kolektivní dohody, na jeji platnost, účinnost a na řešeni kolektivních sporů se vztahuji ustanoveni zvláštního právního předpisu; ustanoveni § 66 piati i zde. ČÁST DESÁTÁ ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ, ČEKATELŮ, OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH A ORGANIZAČNÍ VĚCI VZTAHUJÍCÍ SE K ZAMĚSTNÁVÁNÍ TĚCHTO ZAMĚSTNANCŮ HLAVA I ODMĚŇOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ Dii 1 Plat § 133 (1) Státnímu zaměstnanci přisluši plat za výkon služby, nestanovi-li tento zákon jinak. (2) Platem státního zaměstnance je peněžité plněni poskytované ve výši a za podmínek stanovených timto zákonem, prováděcím právnim předpisem, služebním předpisem, a pokud tak stanovi tento zákon, zákoníkem práce jako a) platový tarif, b) příplatek za službu, c) příplatek za vedeni, d) příplatek za zastupováni, e) plat za službu přesčas, f) příplatek za službu v sobotu a v neděli, g) příplatek za službu v nočni době, h) příplatek za službu ve svátek, i) příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí, j) zvláštni příplatek, k) příplatek za diplomatické a konzulárni hodnosti, 1) příplatek za výchovu čekatele, m) osobni příplatek, n) odměna. (3) Za služební pohotovost (§ 82) přisluši státnímu zaměstnanci odměna, která se nepovažuje za plat. Podmínky nároku na odměnu a jeji výše se řidi § 140 zákoníku práce. § 134 Platový tarif Platový tarif je základni pravidelně měsičně poskytovanou složkou platu stanovenou v měsičnich částkách za stanovenou dobu výkonu služby (§ 81). Státnímu zaměstnanci přisluši platový tarif stanovený pro platovou třidu stanovenou pro služební misto, na které byl jmenován, a pro platový stupeň, do kterého byl zařazen. § 135 Platové tarify (1) Platové tarify se stanovi ve dvanácti platových třidách a v každé z nich ve dvanácti platových stupních. Platový tarif ve dvanácté platové třidě čini nejméně 2,4násobek platového tarifu v prvni platové třidě. Platový tarif ve dvanáctém platovém stupni čini nejméně l,5násobek platového tarifu v prvnim platovém stupni. Platové tarify v platových třidách a stupních se oproti nejbliže nižšimu platovému stupni zvyšuji o shodný procentní přírůstek. Platové tarify se zaokrouhluji na desitky korun nahoru. (2) Výši platových tarifů pro jednotlivé platové třidy a způsob jejich určeni pro statni zaměstnance stanovi vláda nařizenim. Pro platové třidy plati tyto minimálni platové tarify: platová třida minimálni platový tarif v Kč měsičně 1. 10 240 2 . 11 140 3. 12 040 4 . 13 070 5. 14 170 6. 15 390 7 . 16 700 8 . 18 090 9. 19 650 10. 21 320 11. 23 100 12 . 25 230. § 136 Platová třida (1) Pro služební misto státního zaměstnance se stanovi platová třida podle nej náročněj ši činnosti, jejiž výkon se na služebním miste vyžaduje. Pro služební misto představeného se stanovi platová třida podle nej náročněj ši činnosti v působnosti příslušného organizačního útvaru služebniho úřadu. Pro služební misto představeného, který je státnim tajemníkem nebo vedoucím služebniho úřadu, se stanovi platová třida podle nej náročněj ši činnosti v působnosti příslušného služebniho úřadu. (2) V souladu s charakteristikami platových třid, uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu, stanovi vláda nařízením katalog správních činnosti, zařazených podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových třid (dále jen "katalog správních činnosti"). (3) Při změně systemizace (§ 15) navrhuje platovou třidu pro nové služební misto státního zaměstnance nebo nové služební misto představeného generálni ředitelství v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věci, pokud činnosti požadované na nových služebnich mistech nejsou v katalogu správních činnosti uvedeny. § 137 Platový stupeň (1) Statni zaměstnanec se zařadi do příslušného platového stupně v závislosti na získaných odborných zkušenostech, době péče o ditě a době výkonu vojenské základni (náhradní) služby nebo civilní služby (dále jen "započitatelná praxe"). (2) Způsob, rozsah a podmínky pro určeni započitatelné praxe stanovi vláda nařízením. § 138 Příplatek za službu (1) K oceněni podmínek výkonu služby, věrnosti České republice, jeji reprezentaci, rizik a neuropsychické zátěže vyplývajících z hájeni jejich zájmů přisluši státnim zaměstnancům příplatek za službu ve nejméně ve výši 25 % jejich platového tarifu. Příplatek za službu se zaokrouhluje na desítky korun nahoru. (2) Výši příplatku za službu podle odstavce 1 stanovi vláda nařízením. § 139 Příplatek za vedeni (1) Představeným přisluši vedle platového tarifu a příplatku za službu příplatek za vedeni poskytovaný ve stanovených měsíčních částkách. Rozpět! příplatků za vedeni stanovi podle působnosti správních úřadů a stupňů řizeni přiloha č. 2 k tomuto zákonu. (2) Vedoucímu referátu přisluši příplatek za vedeni stanovený v přiloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpěti pro zástupce vedoucího odděleni. (3) Řediteli sekce přisluši po dobu výkonu služby na služebním miste státního tajemníka příplatek za vedeni stanovený v přiloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpěti pro státního tajemníka; příplatek za vedeni stanovený v přiloze č. 2 k tomuto zákonu pro ředitele sekce mu po tuto dobu nepřísluší. (4) Služební předpis vydaný generálním ředitelem nebo nadřízeným služebním orgánem může stanovit závazná pravidla pro stanoveni konkrétni výše příplatků za vedeni v rámci stanoveného rozpěti. (5) Výši příplatku za vedeni pro služební mista představených a pro vedouci referátů ve služebním úřadu stanovi služební předpis. § 140 Příplatek za zastupování (1) Státnímu zaměstnanci, který v plném rozsahu řidiči činnosti zastupuje představeného po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích dnů výkonu služby, přisluši od prvého dne zastupováni příplatek za zastupováni ve výši příplatku za vedeni stanoveného pro služební misto představeného, kterého zastupuje. Pokud představeného zastupuje představený na nižším stupni řizeni, nebo vedouci referátu, nepřísluší jim po dobu zastupováni příplatek za vedeni podle § 139. (2) Příplatek za zastupováni představeného nepřísluší představenému, který vykonává službu na služebním miste zástupce představeného. (3) Státnímu zaměstnanci, který v plném rozsahu zastupuje státního zaměstnance na služebním miste zařazeném ve vyšší platové třidě po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích dnů výkonu služby, přisluši od prvého dne zastupováni připlatek za zastupováni ve výši rozdilu mezi platovým tarifem a připlatkem za službu, které mu přislušeji na služebním miste, na které byl jmenován, a platovým tarifem a připlatkem za službu, které by mu příslušely na služebním miste zastupovaného státniho zaměstnance. § 141 Plat a náhradní volno za službu přesčas Za hodinu služby přesčas (§ 83) přísluší státnímu zaměstnanci plat nebo náhradní volno, jejichž výše nebo rozsah a podmínky nároku se řidi § 127 zákoníku práce s tim, že výše platu za službu přesčas se určuje rovněž z poměrné části příplatku za službu, a s tim, že k veškeré službě přesčas je přihlédnuto v platu představeného, který je vedoucím služebniho úřadu, generálním ředitelem nebo jejich zástupcem. § 141a Příplatek za službu v sobotu a v neděli (1) Státnímu zaměstnanci přísluší za hodinu služby v sobotu nebo v neděli připlatek ve výši stanovené v § 126 odst. 1 zákoníku práce. (2) Při výkonu služby v zahraničí lze státnímu zaměstnanci poskytovat připlatek podle odstavce 1 misto za službu v sobotu a v neděli, za službu ve dnech, na které podle mistnich podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. § 142 Příplatek za službu v noční době Státnímu zaměstnanci, s výjimkou představeného uvedeného v § 141, přísluší za hodinu služby v nočni době (§ 83) připlatek ve výši stanovené v § 125 zákoníku práce. § 143 Příplatek a náhradní volno za službu ve svátek (1) Státnímu zaměstnanci, který nevykonával službu proto, že svátek 67) připadl na jeho obvyklý den výkonu služby, se plat nekráti. (2) Za službu ve svátek přísluší státnímu zaměstnanci náhradní volno nebo připlatek, jejichž rozsah nebo výše a podmínky nároku se řidi § 135 odst. 2 a 3 zákoníku práce. § 143a Příplatek za službu ve ztíženém pracovním prostředí (1) Státnímu zaměstnanci, který koná službu ve ztíženém pracovním prostředí, přísluší připlatek ve výši a za podmínek stanovených na základě zákoníku práce 68). (2) Služební předpis vydaný generálním ředitelem stanovi pravidla pro konkrétni výši příplatku podle odstavce 1. (3) Výši příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí pro služební mista ve služebním úřadě stanovi služební předpis. § 144 Zvláštní příplatek (1) Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu spojenou s neuropsychickou zátěži, rizikem ohroženi života a zdrávi a obtížnými režimy služby nebo jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, přísluší zvláštni připlatek za podmínek a ve výši, které stanovi vláda nařízením. (2) Služební předpis vydaný generálním ředitelem stanovi pravidla pro konkrétni výši zvláštního příplatku podle odstavce 1. (3) Výši zvláštního příplatku pro služební mista ve služebním úřadě stanovi služební předpis. § 144a Příplatek za diplomatickou nebo konzulární hodnost (1) Vláda stanovi nařizenim výši připlatků za přiznané diplomatické nebo konzulárni hodnosti. (2) Státnímu zaměstnanci, kterému přisluši připlatek za diplomatickou nebo konzulárni hodnost, nenálež! plat za službu přesčas (§ 141), připlatek za službu v sobotu a v neděli (§ 141a), připlatek za službu v nočni době (§ 142), připlatek za službu ve svátek (§ 143 odst. 2) a odměna za pracovni pohotovost (§ 133 odst. 3). § 145 Příplatek za výchovu čekatele Státnímu zaměstnanci, který je určen jako školitel čekatele (§ 21), přisluši po dobu přípravy čekatele na službu připlatek ve výši, kterou stanovi vláda nařizenim. § 146 zrušen § 147 Osobní příplatek (1) Osobni připlatek je nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit mimořádně kvalitní výkon služby nebo kvalitní plněni většiho rozsahu služebních úkolů, než plni jini statni zaměstnanci. (2) Osobni připlatek lze určit až do výše, 50 % platového tarifu nejvyššiho platového stupně v platové třidě stanovené pro služební misto, na které byl statni zaměstnanec jmenován. (3) Státnímu zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává službu na služebnim miste, pro které byla stanovena šestá až dvanáctá platová třida, lze určit osobni připlatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššiho platového stupně v platové třidě stanovené pro služební misto, na které byl jmenován. § 148 Odměna Odměna je jednorázovou nenárokovou složkou platu, kterou lze ocenit a) splněni mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu, b) dobrovolné převzetí splněni naléhavých služebních úkolů za nepřítomného státniho zaměstnance, pokud nevznikl nárok na připlatek za zastupováni. § 149 Splatnost platu (1) Plat je splatný pozadu za měsični období, nestanovi-li tento zákon jinak, a to ve výplatním terminu, který stanovi služební předpis podle zásad stanovených služebnim předpisem vydaným generálním ředitelem, nejpozději však do konce kalendářního měsice následujícího po kalendářním měsici, ve kterém vznikl státnímu zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku. Připadne-li výplatní termin na sobotu, neděli nebo svátek, je plat splatný v poslední den výkonu služby předcházející výplatnímu terminu. (2) Plat splatný během dovolené vyplatí služební úřad státnímu zaměstnanci před nastoupením dovolené, pokud se se státním zaměstnancem nedohodl jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu platů, poskytne služební úřad státnímu zaměstnanci přiměřenou část platu a zbývající část mu vyplatí v nejbližšim výplatním terminu následujícím po skončeni dovolené. (3) V den skončeni služebního poměru vyplatí služební úřad státnímu zaměstnanci na jeho žádost plat, na který mu vznikl nárok, jinak mu vyplatí přiměřenou část platu a zbývající část mu vyplatí v nejbližšim výplatním terminu následujícím po skončeni služebního poměru. § 150 Výplata platu (1) Plat se vyplácl státnímu zaměstnanci v zákonných penězích 69) a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. (2) Plat se vyplácl v době výkonu služby na miste stanoveném služebním předpisem. Nemůže-li se statni zaměstnanec z vážných důvodů dostavit k výplatě platu, zašle mu služebni úřad plat ve výplatním terminu, popřípadě v nejbližši den výkonu služby na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se státnim zaměstnancem nedohodl jinak. (3) Při výplatě platu je služebni úřad povinen vydat státnímu zaměstnanci doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost státního zaměstnance mu služebni úřad předlož! k nahlédnuti podklady, na jejichž základě byl plat zúčtován k výplatě. (4) Statni zaměstnanec může k přijeti platu pisemně zmocnit jinou osobu. Manželu nebo partnerovi 28) lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocněni. Bez písemného zmocněni lze vyplatit plat jiné osobě než státnímu zaměstnanci, jen pokud to stanovi zvláštni právni předpis. 70) (5) Na žádost státního zaměstnance je služebni úřad povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plněni ve prospěch státního zaměstnance poukázat částku určenou státnim zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet státního zaměstnance u banky nebo spořitelního či úvěrního družstva 59) nejpozději ve výplatním terminu, pokud se státnim zaměstnancem nesjedná pisemně jiný termin. (6) Státnímu zaměstnanci se služebním působištěm v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizi měně, ke které je Českou národní bankou vyhlašován kurz. Odstavec 1 o zaokrouhlováni se použije přiměřeně. (7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizi měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém služebni úřad nakupuje cizi měnu pro účel výplaty platu. § 151 Srážky z platu Srážky z platu se řidi § 145 až 150 zákoníku práce. Dii 2 Společná ustanoveni o platu státnich zaměstnanců § 152 Služebni úřad je povinen poskytovat státnim zaměstnancům a státnim zaměstnankyním za výkon služby stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných podmínkách výkonu služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby a při stejné nebo srovnatelné výkonnosti stejný plat. § 153 Služebni úřad je povinen umožnit státnímu zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravuji poskytováni platu. § 154 (1) 0 zařazeni státního zaměstnance do platového stupně a o výši platového tarifu, příplatku za službu, příplatku za vedeni, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštního příplatku a příplatku za výchovu čekatele a o změnách uvedených složek platu vydá služebni orgán rozhodnuti, neni-li v tomto zákoně stanoveno jinak. (2) Služebni orgán rozhodne též o poskytnuti a výši příplatku za zastupováni, popřípadě odměn, o přiznáni a výši osobního příplatku, jejim zvýšeni, sníženi nebo o odejmuti osobního příplatku, neni-li v tomto zákoně stanoveno jinak. § 155 Ustanoveni § 149 až 151 piati i pro náhradu platu a pro odměnu za služebni pohotovost. § 156 zrušen § 157 Plat a jeho složky stanovené za hodinu služby přisluši státnímu zaměstnanci i za zlomky hodin výkonu služby v obdobi, za které se plat poskytuje. § 158 (1) Při poskytováni platu představenému na služebním miste generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státního tajemníka, zástupce státního tajemníka nebo vedoucího služebního úřadu, postupuje příslušný personálni útvar obdobně podle § 134, § 136 odst. 1, § 137, 138, § 139 odst. 5, § 143 a 157. Výši platového tarifu, výši příplatku za vedeni, poskytnuti odměny a jeji výši a přiznáni a výši osobního příplatku, jeji zvýšeni, sníženi nebo odejmuti osobního příplatku představenému na služebním miste generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státního tajemníka, zástupce státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu v ústředních správních úřadech a vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služebni orgán, urči orgán, který tohoto představeného na služebni misto jmenoval (§ 53 odst. 2, odst. 4 věta prvni a odst. 5 věta prvni a třeti) , na návrh příslušného personálního útvaru. U vedoucích ostatních služebních úřadů rozhodne o platových věcech uvedených ve větě druhé nadřízený služebni orgán. (2) Spory ve věcech podle odstavce 1 věty druhé projednávají a rozhoduji soudy v občanském soudním řizeni. 45) HLAVA II ODMĚŇOVÁNÍ ČEKATELŮ Dii 1 Plat § 159 (1) Čekateli (§ 21 odst. 3) přísluší po dobu přípravy na službu plat za vykonanou práci, nestanovi-li tento zákon jinak. (2) Platem čekatele je peněžité plněni poskytované ve výši a za podmínek stanovených timto zákonem jako a) platový tarif, b) plat za práci přesčas, c) příplatek za práci v sobotu a v neděli, d) příplatek za práci v nočni době, e) příplatek za práci ve svátek, f) příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, g) zvláštni příplatek. § 160 Platový tarif Čekateli přisluši nejnižši platový tarif v nejnižši platové třidě stanovené pro služebni misto v oboru služby, pro který se čekatel připravuje, a pro které splňuje státnímu zaměstnanci předepsané vzděláni. § 161 Plat a náhradni volno za práci přesčas Za hodinu práce přesčas 73) přisluši čekateli plat nebo náhradni volno, jejichž výše nebo rozsah a podmínky nároku se řidi § 127 zákoníku práce. § 161a Příplatek za práci v sobotu a v neděli Čekateli přisluši za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši stanovené v § 126 odst. 1 zákoníku práce. U čekatele, který se připravuje na službu v zahraničí, lze použit § 12 6 odst. 2 zákoníku práce. § 162 Příplatek za noční práci Čekateli přisluši za hodinu nočni práce 74) příplatek ve výši stanovené v § 125 zákoníku práce. § 163 Příplatek a náhradní volno za práci ve svátek (1) Čekateli, který nepracoval proto, že svátek 67) připadl na jeho obvyklý pracovni den, se plat nekráti. (2) Za práci ve svátek přisluši čekateli náhradní volno nebo příplatek, jejichž rozsah nebo výše a podmínky nároku se řidi § 135 odst. 2 a 3 zákoníku práce. § 164 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Čekateli, který koná práci ve ztíženém pracovním prostředí, přisluši příplatek ve výši a za podmínek stanovených v § 143a odst. 1 a služebním předpisem vydaným generálním ředitelem podle § 143a odst. 2 pro statni zaměstnance. § 165 Zvláštní příplatek Čekateli, který koná práci spojenou s rizikem ohroženi života a zdrávi, obtížnými pracovními režimy nebo jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, přisluši zvláštni příplatek ve výši a za podmínek, které stanovi vláda nařizenim a generálni ředitel ve služebním předpise vydaném podle § 144 odst. 2 pro statni zaměstnance. § 165a Odměna za pracovní pohotovost Za hodinu pracovni pohotovosti 75) přisluši čekateli odměna ve výši stanovené v § 140 zákoníku práce. Díl 2 Společná ustanovení o platu čekatelů § 166 Ustanoveni § 149, § 150 odst. 1 až 5, § 151, 155 a 157 piati i pro čekatele. Ustanoveni § 152, pokud jde o poskytováni stejného platu v době přípravy na službu, se použije i na čekatele. § 167 Služební úřad je povinen umožnit čekateli nahlížet do právních předpisů a služebních předpisů, které upravuji poskytováni jeho platu. § 168 Služební úřad je povinen v den nástupu do práce pisemně informovat čekatele o jeho platu formou platového výměru. Platový výměr obsahuje informaci o platové třidě, do které je čekatel zařazen, o výši platového tarifu, popřípadě příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí i zvláštního příplatku. 0 změnách ve výši platového tarifu, popřípadě příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku, a jejich důvodech, informuje nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti, služební úřad čekatele formou změny platového výměru. HLAVA III ODMĚŇOVÁNÍ OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH A ORGANIZAČNÍ VĚCI VZTAHUJÍCÍ SE K ZAMĚSTNÁVÁNÍ TĚCHTO ZAMĚSTNANCŮ Díl 1 Plat § 169 Odměňováni zaměstnanců v pracovnim poměru, kteři vykonávaji práci ve správnim úřadu, se řidi zákonikem práce, nestanovi-li tento zákon jinak. § 170 zrušen § 171 zrušen § 172 Platová třída Splněni kvalifikačních předpokladů pro zařazeni do platové třidy podle § 123 odst. 2 zákoníku práce stanovených v nařízeni vlády podle § 123 odst. 6 pism. c) zákoníku práce nemusí správni úřad požadovat u zaměstnanců uvedených v § 2 odst. 3 pism. a) až d) , pokud tak člen vlády nebo vedouc! Úřadu vlády, pro kterého vykonávaji práci, nebo kterého zastupuji, urči. § 173 Způsob určováni platového tarifu Zaměstnanci uvedenému v § 2 odst. 3 pism. a) až d) určuje platový tarif v příslušné platové třidě stanovený podle § 123 odst. 5 a odst. 6 pism. e) zákoníku práce podle vlastního uváženi fyzická osoba, pro kterou vykonává práci, nebo kterou zastupuje. § 174 Příplatek za vedení (1) Vedoucímu zaměstnanci 76) přisluši vedle platového tarifu příplatek za vedeni poskytovaný ve stanovených měsíčních částkách v rámci rozpěti příplatků za vedeni stanovených v přiloze č. 2 k tomuto zákonu s tim, že představeným se rozumi vedouc! zaměstnanec na shodném stupni řízeni. (2) Zaměstnanci, který je podle organizačního řádu oprávněn v nejnižšim organizačním útvaru správního úřadu organizovat, řidit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců, kteři se podileji na plněni obdobných nebo podobných pracovních úkolů, a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny (dále jen "vedouc! pracovni skupiny") , přisluši příplatek za vedeni stanovený v přiloze č. 2 k tomuto zákonu v rámci rozpěti pro zástupce vedoucího odděleni. (3) Výši příplatku za vedeni stanovi správni úřad ve vnitřním platovém předpisu. (4) Náměstkovi člena vlády urči člen vlády jako svému zástupci výši příplatku za vedeni v rámci rozpěti stanoveného v přiloze č. 2 k tomuto zákonu pro státního tajemníka; obdobně postupuje vedouc! Úřadu vlády u svého zástupce. § 175 Příplatek za zastupování (1) Zaměstnanci, který v plném rozsahu řidiči činnosti zastupuje vedoucího zaměstnance po dobu alespoň 20 po sobě jdoucích pracovních dnů, přisluši od prvniho dne zastupováni příplatek za zastupováni ve výši příplatku za vedeni stanoveného ve vnitřním platovém předpisu pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Pokud vedoucího zaměstnance zastupuje vedouci zaměstnanec na nižšim stupni řizeni nebo vedouci pracovni skupiny, nepřísluší jim po dobu zastupováni příplatek za vedeni podle § 174. (2) Příplatek za zastupováni vedoucích zaměstnanců nepřísluší zástupcům vedoucích zaměstnanců. § 176 zrušen § 177 zrušen § 178 zrušen § 179 zrušen § 180 zrušen § 181 Osobni příplatek Zaměstnanci uvedenému v § 2 odst. 3 pism. a) až d) přiznává, zvyšuje, snižuje nebo odnimá osobni příplatek člen vlády nebo vedouc! Úřadu vlády, pro kterého vykonává práci, nebo kterého zastupuje. Maximálni výše osobního příplatku stanovená podle § 131 zákoníku práce piati i zde. § 182 zrušen § 183 zrušen Díl 2 Společná ustanovení o platu ostatních zaměstnanců ve správních úřadech a organizační věci vztahující se k zaměstnávání těchto zaměstnanců § 184 Ustanoveni § 149 až 151, § 155 a 157 piati i pro zaměstnance. § 185 zrušen § 18 zrušen § 187 zrušen § 188 zrušen § 189 zrušen § 190 (1) Pro stanoveni počtu mist zaměstnanců a objemu prostředků na jejich platy plati § 14 až 16 obdobně s tim, že počet mist zaměstnanců, kterým je platový tarif určován podle § 173, a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců navrhuje fyzická osoba, pro kterou vykonávají práci, nebo kterou zastupuji. (2) Náměstek člena vlády je zástupcem člena vlády, s výjimkou osobních práv nebo povinnosti člena vlády. Misto náměstka člena vlády neni v organizačním uspořádáni správního úřadu stupněm řízeni. Ve správním úřadu mohou být s ohledem na jeho působnost nejvýše 2 mista náměstků člena vlády a nejvýše 1 misto zástupce vedoucího Úřadu vlády. § 191 Pokud tento zákon nestanov! jinak, řidi se pracovněprávní vztahy ostatních zaměstnanců ve správních úřadech zákoníkem práce. CAST JEDENÁCTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I ZPŮSOBILOST FYZICKÉ OSOBY K PRÁVŮM A POVINNOSTEM A K PRÁVNÍM ÚKONŮM A ZASTOUPENÍ § 192 (1) Způsobilost fyzické osoby k právům a povinnostem a k právním úkonům a zastoupeni podle tohoto zákona se řidi § 6 odst. 1 zákoníku práce a § 10, 22, 23, 31, 32, 33, 33a a 33b občanského zákoníku. (2) Statni zaměstnanec se může dát zastoupit jiným státnim zaměstnancem, advokátem nebo jinou fyzickou osobou způsobilou k právním úkonům; služební úřad se může dát zastoupit pověřeným státnim zaměstnancem nebo advokátem. HLAVA II OSOBNÍ SPIS, SLUŽEBNÍ PRŮKAZ, SLUŽEBNÍ HODNOCENÍ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE A ŽÁDOST NEBO STÍŽNOST STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE Díl 1 Osobní spis § 193 (1) O služebním poměru státního zaměstnance vede služební orgán osobni spis, který smi obsahovat jen písemnosti nezbytné pro služební poměr a hodnoceni státního zaměstnance. (2) Do osobního spisu mohou nahlížet představeni, kteři jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Právo nahlížet do osobního spisu, jakož i právo na zapůjčeni osobního spisu má generálni ředitelství, úřad práce, soud, statni zástupce, příslušný orgán Policie České republiky, Národni bezpečnostní úřad a zpravodajské služby. (3) Statni zaměstnanec a statni zaměstnanec, jehož služební poměr skončil, má právo nahlížet do svého osobního spisu, činit si z něj výpisy a na náklady služebniho úřadu z něho požadovat stejnopisy listin. Díl 2 Služební průkaz § 194 (1) Služební úřad, v němž statni zaměstnanec vykonává službu, vystav! státnímu zaměstnanci služební průkaz. Služební průkaz osvědčuje, že jeho držitel je státnim zaměstnancem podle tohoto zákona. Služební průkaz obsahuje a) fotografii státního zaměstnance, b) jméno, přijmeni a akademický titul, c) evidenční čislo státního zaměstnance, d) označeni služebniho úřadu, v němž statni zaměstnanec vykonává službu, e) čislo služebniho průkazu, f) datum vystaveni a datum platnosti služebniho průkazu. (2) Vydánim služebniho průkazu podle odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštni právni předpisy. 80) (3) Vzor a rozměry služebniho průkazu stanovi služební předpis vydaný generálním ředitelem. Díl 3 Služební hodnoceni sťáťniho zaměstnance § 195 (1) Statni zaměstnanec podléhá služebnímu hodnoceni. Služební hodnoceni se provádi v průběhu každého kalendářního čtvrtletí, v němž uplyne rok výkonu služby státního zaměstnance. (2) Služební hodnoceni státního zaměstnance zahrnuje hodnoceni a) zachováváni věrnosti státu a nezneužíváni postaveni státního zaměstnance, b) řádného výkonu služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti, c) dodržováni služební kázně, d) výsledků vzděláváni. (3) Služební hodnoceni musi obsahovat závěr o tom, zda služba byla, nebo nebyla v hodnoceném obdobi vykonávána řádně, popřípadě zda statni zaměstnanec dosahoval mimořádné výsledky ve službě. Služební hodnoceni obsahuje rovněž úkoly pro dalši osobni rozvoj státního zaměstnance. (4) Statni zaměstnanec musi být se služebním hodnocením seznámen a na jeho žádost mu musi být vydán jeho stejnopis. § 196 (1) Služební hodnoceni státního zaměstnance provádi služební orgán v součinnosti s bezprostředně nadřízeným představeným, neni-li dále stanoveno jinak. (2) Návrh služebního hodnoceni vypracuje bezprostředně nadřízený představený státního zaměstnance. (3) Služební hodnoceni vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, a vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební orgán, provádi generální ředitel; návrh služebního hodnoceni se nevypracuje. Služební hodnoceni vedoucího podřízeného služebního úřadu provádi nadřízený služební orgán; návrh služebního hodnoceni se nevypracuje. (4) Služební hodnoceni státního tajemníka a zástupce státního tajemníka provádi generální ředitel spolu se členem vlády, který toto ministerstvo řidi, a v Úřadu vlády s vedoucím Úřadu vlády. Návrh služebního hodnoceni státního tajemníka a zástupce státního tajemníka se nevypracuje. (5) Služební hodnoceni státnich zaměstnanců podřízených personálnímu řediteli (generálnímu řediteli) provádi personální ředitel (generální ředitel). (6) Služební hodnoceni personálního ředitele provádi generální ředitel spolu se státnim tajemníkem. Návrh služebního hodnoceni se nevypracuje. (7) Služební hodnoceni generálního ředitele a zástupce generálního ředitele se neprovádí. Dii 4 Žádosť nebo sťižnosť sťáťniho zaměstnance § 197 (1) Statni zaměstnanec může podat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebních vztahů podle tohoto zákona žádost nebo stížnost; žádost nebo stížnost státního zaměstnance se podává pisemně. (2) Žádost nebo stížnost státního zaměstnance vyřizuje podle jejiho obsahu představený, který je státnímu zaměstnanci nadřízen, nebo služební orgán, neni-li dále stanoveno jinak. (3) Stížnost státního zaměstnance nesmi vyřizovat představený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený představený nebo nadřízený služební orgán představeného nebo služebního orgánu, vůči kterému směřuje. (4) Žádost nebo stížnost státního zaměstnance, který je služebním orgánem, vyřizuje nadřízený služební orgán, popřípadě generální ředitel. (5) Žádost nebo stížnost státního zaměstnance, který je generálním ředitelem nebo zástupcem generálního ředitele, vyřizuje předseda vlády. (6) Žádost nebo stížnost státního zaměstnance musi být vyřízena nejdéle do 20 kalendářních dnů od jejiho doručeni. (7) Jestliže statni zaměstnanec stižnost opakuje, je nutné přezkoumat, zda původni stižnost byla správně vyřízena, a o výsledku státniho zaměstnance vyrozumět. Neobsahuji-li dalši stížnosti státniho zaměstnance v téže věci nové skutečnosti, neni nutno je vyřizovat. (8) Statni zaměstnanec je oprávněn požádat o součinnost při vyřizováni své stižnosti odborovou organizaci působici ve služebnim úřadu, vyšši odborový orgán, radu státních zaměstnanců a ve věcech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdrávi při výkonu služby zástupce státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdrávi při výkonu služby. Organizace a orgány uvedené ve větě prvni jsou povinny státnímu zaměstnanci součinnost poskytnout. HLAVA III ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU Díl 1 Řízení v prvním stupni Oddíl 1 Úvodní ustanovení § 198 (1) Řízeni podle této hlavy se vztahuje na věci služebního poměru podle tohoto zákona, neni-li v odstavci 2 stanoveno jinak. (2) Řizeni podle této hlavy se nevztahuje na věci týkajici se a) vysláni na služební cestu, b) zastupováni, c) jmenováni na služební misto generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státniho tajemníka, zástupce státniho tajemníka, personálního ředitele, zástupce personálního ředitele, a odvoláni z tohoto mista a jmenováni na služební misto vedoucích služebních úřadů podle § 53 odst. 5 věty prvni, a odvoláni z tohoto mista, d) zproštěni povinnosti zachovávat mlčenlivost, e) důstojnosti státniho zaměstnance a jeho vážnosti ve služebnim poměru (§ 80 odst. 6), 45) f) nařízeni pohotovosti ve službě, g) určeni nástupu dovolené a služebního volna, h) služebního hodnoceni státniho zaměstnance, i) určeni platových nároků představeného na služebnim miste generálního ředitele, zástupce generálního ředitele, státniho tajemníka, zástupce státniho tajemníka, vedoucího služebního úřadu v ústředních správních úřadech a vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební orgán (§ 158 odst. 1 věta druhá), 45) j) žádosti nebo stižnosti státniho zaměstnance; to neplatí, vyplývá-li z jejiho obsahu, že se jedná o podáni. Oddíl 2 Účastníci řízení a orgán, který rozhoduje § 199 (1) Účastníky řizeni jsou a) statni zaměstnanec a statni zaměstnanec, jehož služební poměr skončil, b) pozůstalý po státním zaměstnanci, c) služební úřad. (2) Za služební úřad v řizeni jedná a) ve věcech kárné odpovědnosti přislušný služebni orgán; to neplati v připadech, kdy podal návrh na zahájeni kárného řizeni statni zaměstnanec proti sobě samému, b) v ostatnich věcech bezprostředně nadřizený představený státniho zaměstnance, popřipadě představený, o němž to stanovi služebni předpis (dále jen "oprávněný představený"). § 200 V řizeni ve věcech kárné odpovědnosti rozhoduje v prvním stupni kárná komise prvniho stupně. V řizeni v ostatnich věcech rozhoduje v prvnim stupni přislušný služebni orgán; jde-li o věci týkajici se personálního ředitele a zástupce personálního ředitele, a ve věcech příspěvku k důchodu rozhoduje zástupce generálního ředitele. Kárná komise prvniho stupně, přislušný služebni orgán a zástupce generálního ředitele jsou rozhodující orgány. Oddil 3 Základni ustanoveni § 201 Řizeni podle tohoto zákona je neveřejné a probíhá zpravidla jako řizeni ústni. § 202 (1) Uplatněni námitky podjatosti vůči některému členu kárné komise oznámi účastník řizeni neprodleně služebnímu orgánu, u něhož je kárná komise zřízena. Námitka podle věty prvni musi být podána pisemně. Služebni orgán námitku podjatosti přezkoumá. Je-li námitka podjatosti důvodná, vyloučí služebni orgán rozhodnutím člena kárné komise z jednáni a zároveň rozhodne, který statni zaměstnanec vyloučeného člena nahradí; jinak námitku zamitne. (2) Uplatněni námitky podjatosti vůči příslušnému služebnímu orgánu oznámi účastník řizeni neprodleně tomuto orgánu. Námitka podle věty prvni musi být podána pisemně. Přislušný služebni orgán, jehož nepodjatost je námitkou napadena, námitku předlož! nadřízenému služebnímu orgánu. Nadřizený služebni orgán námitku podjatosti přezkoumá. Je-li námitka důvodná, vyloučí nadřizený služebni orgán rozhodnutím služebni orgán a zároveň přijme opatřeni k řádnému provedeni dalšího řizeni; jinak námitku zamitne. (3) Námitka podjatosti může být uplatněna jen z důvodu poměru k projednávané věci, k účastníkům řizeni nebo k jejich zástupcům. (4) Proti rozhodnuti podle odstavců 1 a 2 neni odvoláni přípustné. § 203 (1) Rozhodující orgán postupuje před vydáním rozhodnuti tak, aby byl přesně a úplně zjištěn skutkový stav věci; za tim účelem je povinen opatřit si potřebné podklady pro rozhodnuti. Rozhodujíc! orgán je oprávněn uložit účastniku řizeni, aby se k věci vyjádřil pisemně a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává. (2) Při posuzováni věci rozhodujíc! orgán objasňuje se stejnou pečlivosti všechny rozhodné okolnosti bez ohledu na to, zda svědci ve prospěch nebo neprospěch státniho zaměstnance, jehož se řizeni týká. § 204 Podáni a postoupeni (1) Jestliže to stanovi tento zákon, je třeba učinit podáni pisemně a doručit je rozhodujícímu orgánu. (2) Podáni se posuzuje podle jeho obsahu. Z podáni musi být patrné, kdo je čini, jaké věci se týká a co se navrhuje. (3) Neni-li rozhodujíc! orgán přislušný k rozhodnuti, je povinen podáni neprodleně postoupit příslušnému rozhodujícímu orgánu a uvědomit o tom účastníka řizeni. Je-li nebezpečí z prodleni, učini rozhodujíc! orgán nezbytné úkony, zejména k odvraceni hrozici škody. § 205 Písemný záznam (1) O ústních podáních a důležitých úkonech v řízeni vede rozhodující orgán písemný záznam. (2) Z písemného záznamu musi být patrné, kdo a kdy řizeni prováděl, předmět řízeni, které osoby se ho účastnily, jak řizeni probíhalo, jaké návrhy byly podány a jaká opatřeni byla přijata; v písemném záznamu týkajícím se uloženi kárného opatřeni se uvede též výrok rozhodnuti a výsledek hlasováni (§ 74 odst. 3 a 4). (3) Pisemný záznam podepisuje ten, kdo úkon provádi, a podle povahy věci i osoby na úkonu zúčastněné. Odepřeni podpisu, důvody tohoto odepřeni a námitky proti obsahu písemného záznamu se v něm uvedou. § 206 Zahájeni řizeni (1) Řizeni se zahajuje na návrh státního zaměstnance, státního zaměstnance, jehož služebni poměr skončil, pozůstalého po státním zaměstnanci nebo oprávněného představeného (§ 199 odst. 2). (2) Řizeni o přiznáni příspěvku k důchodu se zahajuje na základě pisemné žádosti. Žádost se podává na tiskopisu, jehož náležitosti stanovi generálni ředitel služebním předpisem. (3) Řizeni o změně výše, zastaveni výplaty nebo odnětí příspěvku k důchodu se zahajuje z podnětu poživatele příspěvku k důchodu nebo služebního úřadu. (4) Řizeni je zahájeno dnem, kdy je podáni účastníka řizeni doručeno rozhodujícímu orgánu. Zahajuje-li se řizeni na návrh navrhovatele nebo oprávněného představeného, je řizeni zahájeno dnem, kdy rozhodujíc! orgán učinil vůči účastníku řizeni prvni úkon. (5) Pro řizeni o příspěvku k důchodu, nabyti nároku na příspěvek k důchodu a výplatu splatných částek v připadě smrti oprávněného plati obdobně § 63 zákona o důchodovém pojištěni. § 207 Práva a povinnosti účastniků řizeni (1) Účastník řizeni má právo navrhnout důkazy a jejich doplněni a klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednáni a ohledáni. (2) Účastnici řizeni jsou povinni postupovat tak, aby neztěžovali řizeni a nezpůsobili jeho průtahy. (3) Účastnici řizeni maji právo nahlížet do spisu, s výjimkou písemného záznamu o výsledku hlasováni, a pořizovat si z něho výpisy. (4) Rozhodujíc! orgán je povinen učinit opatřeni, aby nahlédnutím do spisu nebyly porušeny právni předpisy o utajovaných informacích. 18) Zjišťováni podkladů pro rozhodnuti § 208 (1) K dokazováni je možné použit všech prostředků, jimiž lze zjistit a objasnit skutkový stav věci a které jsou v souladu s právními předpisy. (2) Důkazem je vše, co může přispět ke zjištěni skutkového stavu věci, zejména výpovědi a vyjádřeni účastniků řizeni a svědků, znalecké posudky, zprávy, vyjádřeni a potvrzeni jiných osob, listiny a ohledáni. Rozhodujíc! orgán je oprávněn ustanovit znalce a tlumočníka. Závisi-li rozhodnuti na posouzeni skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalosti, ustanoví rozhodující orgán znalce; neovládá-li některý z účastniků řizeni nebo svědků český jazyk, ustanoví rozhodující orgán tlumočníka. (3) Účastník řizeni je oprávněn navrhnout na podporu svých tvrzeni důkazy. Rozhodující orgán je oprávněn určit, které z důkazů podle věty prvni budou provedeny. Rozhodujíc! orgán je povinen provést i jiné důkazy, než byly účastníkem řizeni navrženy, jestliže jsou potřebné ke zjištěni skutkového stavu. (4) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník řizeni byl přimo nebo nepřimo diskriminován na základě svého pohlaví, národnosti nebo rasy, má služebni úřad za prokázané, pokud v řizeni nevyšel najevo opak. (5) Rozhodující orgán hodnot! důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. (6) Vyskytne-li se v řizeni otázka, o které již pravomocně rozhodl příslušný orgán, je rozhodující orgán takovým rozhodnutím vázán; jinak si rozhodujíc! orgán může o takové otázce učinit úsudek nebo dá přislušnému orgánu podnět k zahájeni řizeni. (7) Rozhodujici orgán si nemůže jako o předběžné otázce učinit úsudek o tom, zda a kým byl spáchán trestný čin, správni delikt nebo přestupek, anebo o osobnim stavu fyzické osoby, přisluši-li o něm rozhodovat soudu. § 209 Rozhodujici orgán předvolá k ústnimu řizeni osoby, jejichž osobni účast při projednáni věci je nutná. § 210 (1) Statni zaměstnanec je povinen dostavit se na předvoláni k rozhodujícímu orgánu a vypovídat jako svědek. Musi vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může svědek odepřit jen tehdy, kdyby ji způsobil nebezpečí stiháni pro trestný čin, přestupek nebo jiný správni delikt sobě nebo osobám sobě blízkým. 27) (2) Jako svědek nesmi být vyslechnut ten, kdo by výpovědi porušil právni předpisy o utajovaných informacích, 18) ledaže byl povinnosti mlčenlivosti zproštěn. (3) Rozhodujici orgán pouči svědka před výslechem o možnosti odepřit výpověď, o jeho povinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčet a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné výpovědi. 81) § 211 Pořádkové opatřeni Tomu, kdo ztěžuje postup řizeni, zejména tim, že se bez závažných důvodů nedostav! na výzvu k rozhodujicimu orgánu, ruši přes předchozí napomenuti pořádek, bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď, předloženi listiny nebo provedeni ohledáni, může rozhodujici orgán uložit rozhodnutím pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč. § 212 Náklady řizeni (1) Náklady řizeni, které vznikly služebnímu úřadu, hradi služební úřad. Náklady, které vznikly státnímu zaměstnanci, státnímu zaměstnanci, jehož služební poměr skončil, pozůstalému po státnim zaměstnanci, nesou tyto fyzické osoby; nárok na náhradu nákladů od služebniho úřadu maji, jestliže byli v řizeni úspěšni. (2) Zastupoval-li státniho zaměstnance, státniho zaměstnance, jehož služební poměr skončil, nebo pozůstalého po státnim zaměstnanci, jemuž vznikl nárok na náhradu nákladů řizeni, advokát, je služební úřad povinen zaplatit je advokátu. Výše této odměny hrazené služebním úřadem se urči podle zvláštního právního předpisu o mimosmluvni odměně. 82) (3) Služební úřad hradi svědku hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel; právo je nutno uplatnit do 3 dnů ode dne jeho vzniku, jinak zaniká. (4) Náklady spojené s předložením listiny a s ohledáním, které vznikly tomu, kdo neni účastníkem řizeni, hradi služební úřad. (5) Náhrada hotových výdajů a poskytováni odměn znalcům a tlumočníkům se řidi zákonem o znalcích a tlumočnicích. 40), 83) § 213 Rozhodnuti (1) Rozhodujici orgán je povinen dát účastníkům řizeni možnost, aby se před vydánim rozhodnuti mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištěni, popřípadě navrhnout jeho doplněni. (2) Rozhodnuti musi být v souladu s právními předpisy, vycházet ze zjištěni skutkového stavu věci, obsahovat výrok, odůvodněni a poučeni o odvoláni. Rozhodnuti musi být vždy pisemné; musi obsahovat též datum jeho vydáni, být podepsáno s uvedením jména, přijmeni a služebniho označeni rozhodujícího orgánu a opatřeno otiskem razitka služebniho úřadu. (3) Výrok rozhodnuti obsahuje rozhodnuti ve věci s uvedením ustanoveni právního předpisu, podle kterého bylo rozhodnuto, a rozhodnuti o nákladech řizeni; jestliže rozhodnuti ukládá povinnost k plněni, stanovi se pro ni lhůta. (4) V odůvodněni rozhodnuti rozhodující orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnuti, jakými úvahami byl veden při hodnoceni důkazů a při použiti právních předpisů, na základě nichž bylo rozhodnuto. (5) Chyby v psáni, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotoveni rozhodnuti rozhodující orgán opravi i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníky řizeni. (6) Rozhodnuti, proti kterému se nelze odvolat, je v právni moci. (7) Rozhodnuti je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat nebo jestliže odvoláni nemá odkladný účinek. § 214 Lhůta pro rozhodnuti Lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených účastníkem řizeni, musi být rozhodnuto bez odkladu. V ostatních věcech musi být rozhodnuto ve lhůtě 30 dnů od zahájeni řizeni (§ 206) ; ve zvlášť složitých věcech ve lhůtě do 60 dnů. § 215 Výkon rozhodnuti Nesplni-li účastník řizeni ve stanovené lhůtě dobrovolně povinnost uloženou mu rozhodnutím, které je vykonatelné, provede výkon rozhodnuti na návrh služebního úřadu soud podle zvláštního právního předpisu. 84) Dii 2 Přezkoumáni rozhodnuti Oddil 1 Odvolaci řizeni § 216 (1) Proti rozhodnuti rozhodujícího orgánu může účastník řizeni podat odvoláni, nestanovi-li tento zákon jinak, nebo jestliže se účastník řizeni odvoláni pisemně nebo ústně do písemného záznamu nevzdal. Ve věcech kárné odpovědnosti je třeba odvoláni podat ve lhůtě 8 kalendářních dnů a v ostatních věcech ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručeni rozhodnuti. (2) Odvoláni se podává pisemně u rozhodujícího orgánu, který rozhodnuti vydal. (3) Jestliže účastník řizeni v důsledku nesprávného poučeni nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal odvoláni po uplynuti timto zákonem stanovené lhůty nebo u nepříslušného orgánu, má se za to, že podal odvoláni včas a u příslušného orgánu, jestliže tak učinil nejpozději ve lhůtě 3 měsiců ode dne, kdy mu bylo rozhodnuti doručeno. (4) Odvolaci orgán může prominout zmeškáni lhůty k podáni odvoláni, jestliže k němu došlo ze závažných důvodů a účastník řizeni o to požádá ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zmeškáni, a zároveň podá odvoláni. (5) Podané odvoláni nemá odkladný účinek; to neplati ve věcech a) kárné odpovědnosti, b) náhrady škody a bezdůvodného obohaceni. (6) Rozhodující orgán, který napadené rozhodnuti vydal, může odvoláni sám vyhovět, jen vyhovi-li mu v plném rozsahu; neučini-li tak, je povinen bez odkladu, nejpozději však ve lhůtě 15 dnů od podáni odvoláni, předložit odvoláni se spisovým materiálem odvolacímu orgánu. (7) Proti rozhodnuti o odvoláni se nelze dále odvolat. § 217 Odvolaci orgán (1) Odvolacím orgánem je a) ve věcech kárné odpovědnosti kárná komise druhého stupně, b) v ostatnich věcech nadřizený služebni orgán. (2) 0 odvoláni proti rozhodnutím vydaným zástupcem generálního ředitele (§ 200 věta druhá a třeti) rozhoduje generálni ředitel. (3) Jestliže jsou pro to důvody, odvolací orgán rozhodnuti zrněni nebo zruši, jinak odvoláni zamitne a rozhodnuti potvrdí. Odvolá-li se proti rozhodnuti o uloženi kárného opatřeni jen statni zaměstnanec, nemůže mu být uloženo přísnější kárné opatřeni. (4) Rozhodnuti odvolacího orgánu, s výjimkou odvoláni týkajících se kárné odpovědnosti, předchází projednáni odvoláni v poradni odvolací komisi. Poradni odvolací komise odvolacímu orgánu doporučí návrh rozhodnuti o odvoláni. Odvolací orgán neni doporučením poradni odvolací komise vázán. § 218 Poradní odvolací komise a doporučení návrhu rozhodnutí (1) Služebni orgán, který j e odvolacím orgánem [§217 odst. 1 pism. b) a odst. 2 ] , zřizuj e poradni odvolací komisi. (2) Poradni odvolací komise musi mit nejméně 3 členy, má-li vice členů, musi jich být lichý počet. Členy poradni odvolací komise mohou být jen statni zaměstnanci, zpravidla s právnickým vysokoškolským vzděláním magisterského studijního programu. Poradni odvolací komisi předsedá nejvýše služebně postavený statni zaměstnanec; je-li v této komisi vice stejně služebně postavených státních zaměstnanců, urči se z nich předseda losem. (3) Členem poradni odvolací komise nesmi být oprávněný představený, statni zaměstnanec, který se podilel na přípravě rozhodnuti v prvnim stupni, a statni zaměstnanec z důvodů uvedených v § 202 odst. 3. (4) Poradni odvolací komise je schopna se usnášet, je-li přítomen plný počet členů, a to většinou všech hlasů. (5) Požádá-li účastník řizeni, aby byl seznámen se složením poradni odvolací komise, je odvolací orgán povinen mu vyhovět. (6) Účastník řizeni může uplatnit u odvolacího orgánu námitku podjatosti vůči členu poradni odvolací komise z důvodů uvedených v § 202 odst. 3. Námitka podle věty prvni musi být podána pisemně. Odvolací orgán námitku podjatosti přezkoumá. Je-li námitka podjatosti důvodná, vyloučí odvolací orgán rozhodnutím člena poradni odvolací komise z jednáni a zároveň rozhodne, který statni zaměstnanec vyloučeného člena nahradí; jinak námitku zamitne. (7) Proti rozhodnuti podle odstavce 6 neni odvoláni přípustné. (8) Poradni odvolací komise projedná odvoláni na základě celého spisového materiálu a přezkoumá správnost napadeného rozhodnuti. (9) Výsledkem projednáni odvoláni v poradni odvolací komisi je doporučeni, které obsahuje a) označeni poradni odvolací komise, jména, přijmeni a akademické tituly státních zaměstnanců, kteři jsou členy této komise, jejich služebni označeni a evidenční čisla, b) misto a datum zasedáni, c) označeni účastníka řizeni, jméno, přijmeni a akademický titul; jde-li o státniho zaměstnance, i jeho služebni označeni, rodné čislo a evidenční čislo, d) označeni rozhodnuti, které bylo odvoláním napadeno, nebo jeho části, e) doporučujíc! výrok, jeho odůvodněni, výsledek hlasováni a podpisy členů poradni odvolací komise. Oddíl 2 Přezkoumání pravomocných rozhodnutí § 219 (1) Zjisti-li se dodatečně závažné okolnosti, které účastník řizeni nemohl bez své viny v řizeni uplatnit a které odůvodňuji příznivější rozhodnuti v jeho prospěch, může rozhodujíc! orgán na návrh účastníka řizeni změnit nebo zrušit pravomocné rozhodnuti. Rozhodujíc! orgán, který rozhodnuti zrušil, rozhodne ve věci samé. Ve věcech kárné odpovědnosti může návrh podle věty prvni podat jen statni zaměstnanec. (2) Návrh podle odstavce 1 může účastník řizeni podat jen ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však ve lhůtě 3 let od nabyti právni moci rozhodnuti, jinak toto právo zaniká. (3) Zjisti-li se dodatečně, že pravomocné rozhodnuti je v rozporu s právními předpisy, zruši je ve věcech kárné odpovědnosti kárná komise druhého stupně a v ostatních věcech odvolací orgán. Takto lze pravomocné rozhodnuti zrušit ve lhůtě 3 let ode dne, kdy nabylo právni moci, jinak tato možnost zaniká. HLAVA IV DORUČOVÁNÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 220 (1) Písemnosti týkajici se služebniho poměru (dále jen "písemnosti") musi být doručeny státnímu zaměstnanci do vlastních rukou. (2) Písemnosti doručuje služební úřad státnímu zaměstnanci vmiste sidla služebniho úřadu, který je služebním působištěm státního zaměstnance, v jeho bydlišti nebo kdekoli bude zastižen; neni-li to možné, lze doručit písemnost držitelem poštovní licence. (3) Písemnosti doručované držitelem poštovní licence se doručuji na poslední známou adresu státního zaměstnance jako doporučená zásilka s doručenkou a poznámkou "do vlastních rukou". (4) Nebyl-li statni zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena, zastižen, ačkoliv se v miste doručeni zdržuje, doručovatel uloži písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u orgánu obce a státního zaměstnance o tom vhodným způsobem uvědomí. Písemnost se uloži po dobu 10 dnů. Počátek doby uloženi musi být na písemnosti vyznačen. Neni-li písemnost v době uvedené ve větě druhé státnim zaměstnancem vyzvednuta, vráti ji držitel poštovní licence odesílajícímu služebnímu úřadu jako nedoručitelnou. Odmitne-li statni zaměstnanec písemnost převzít, držitel poštovní licence na ni tuto skutečnost vyznači a odesílajícímu služebnímu úřadu písemnost vráti. (5) Povinnost služebniho úřadu doručit písemnost je splněna, jakmile statni zaměstnanec písemnost převezme nebo jakmile byla držitelem poštovní licence vrácena odesílajícímu služebnímu úřadu jako nedoručitelná a statni zaměstnanec svým jednáním nebo opomenutím doručeni písemnosti zmařil. Účinky doručeni nastanou i tehdy, jestliže statni zaměstnanec přijeti písemnosti odmitne. (6) Podmínky doručeni podle odstavců 1 až 5 piati i v případě, kdy se písemnost doručuje jiné osobě než státnímu zaměstnanci. Podmínky doručeni advokátovi se řidi § 48b občanského soudního řádu. § 221 (1) Statni zaměstnanec, popřípadě jiná osoba, doručuje písemnosti určené služebnímu úřadu zpravidla osobním předáním v miste sidla služebniho úřadu. Na žádost státního zaměstnance, popřípadě jiné osoby, je služební úřad povinen doručeni písemnosti podle věty prvni pisemně potvrdit. (2) Povinnost doručit písemnost služebnímu úřadu je splněna, jakmile ji služební úřad převzal. HLAVA V PŘEZKOUMÁNÍ PRAVOMOCNÝCH ROZHODNUTÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU SOUDEM § 222 (1) Žalobu proti rozhodnuti vydanému v řizeni podle tohoto zákona lze podat soudu do 30 dnů ode dne doručeni rozhodnuti. (2) Byla-li podána žaloba podle odstavce 1 proti pravomocnému rozhodnuti ve věcech kárné odpovědnosti, náhrady škody nebo bezdůvodného obohaceni, odkládá se vykonatelnost rozhodnuti do právni moci rozhodnuti soudu o žalobě. (3) Jestliže soud na návrh státního zaměstnance shledal, že přeloženi (§ 39) bylo nezákonné, přisluši státnímu zaměstnanci od služebniho úřadu, z něhož byl přeložen, jeden měsični plat. HLAVA VI PŘECHOD VÝKONU PRÁV A POVINNOSTÍ ZE SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 223 (1) Stanovi-li zvláštni právni předpis, že služebni úřad zaniká sloučením nebo splynutím s jiným služebním úřadem, přechází výkon práv a povinnosti ze služebního poměru v plném rozsahu na přejímající služebni úřad. (2) Stanovi-li zvláštni právni předpis, že služebni úřad zaniká rozdělením, přechází výkon práv a povinnosti ze služebního poměru na služebni úřady nově vzniklé. Tento právni předpis stanovi, který z nově vzniklých služebních úřadů přejimá od dosavadního služebního úřadu výkon práv a povinnosti ze služebního poměru, které do dne jeho rozděleni zanikly. (3) Stanovi-li zvláštni právni předpis, že služebni úřad se zřizuje na určitou dobu, stanovi tento předpis též, na který služebni úřad přechází výkon práv a povinnosti ze služebního poměru při zániku služebního úřadu uplynutím této doby. § 224 (1) Stanovi-li zvláštni právni předpis, že část služebního úřadu se převádi do jiného služebního úřadu, přechází výkon práv a povinnosti ze služebního poměru týkajících se této části služebního úřadu na přejímající služebni úřad. (2) Práva a povinnosti ze služebního poměru vůči státnim zaměstnancům části služebního úřadu převáděné podle odstavce 1, které do dne převodu zanikly, vykonává dosavadní služebni úřad. § 225 Stanovi-li zvláštni právni předpis, že služebni úřad se ruši, stanovi tento předpis, na který služebni úřad přechází výkon práv a povinnosti ze služebního poměru státnich zaměstnanců zrušeného služebního úřadu a který služebni úřad uspokojí nároky státnich zaměstnanců zrušeného služebního úřadu, popřípadě uplatni nároky vůči těmto státnim zaměstnancům. HLAVA VII OBECNÁ USTANOVENÍ Dii 1 Právní úkony § 226 (1) Právní úkony pro účely tohoto zákona se řidi § 34 až 39, § 40 odst. 3 až 5, § 41, 41a, 42a, 43, 43a, 43b, 43c, 44, 45, 48, 49, 49a, 50a, 50b a 51 občanského zákoníku a § 19 až 29 zákoníku práce. (2) Nebyl-li právni úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. Díl 2 Zajištění práv a povinností ze služebního poměru § 227 Zajištěni práv a povinnosti ze služebního poměru se řidi § 544 odst. 1 a 2, § 545 až 550, 552, 151n, 151o, 151p, 152 až 180 občanského zákoníku. Díl 3 Zánik práv a povinností ze služebního poměru § 228 Zánik práv a povinnosti ze služebního poměru se řidi § 559 až 573, § 574 odst. 1, § 575 až 578, § 580, 581, 584 až 587 občanského zákoníku. Díl 4 Promlčeni a zánik práva § 229 (1) Promlčeni se řidi § 329 odst. 2 a § 333 odst. 2 zákoníku práce a § 100 odst. 1 a 2, § 101, 103, 106 a 107 občanského zákoníku s tim, že vráceni neprávem vyplacených částek může služební úřad na státnim zaměstnanci požadovat jen tehdy, jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolnosti předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty, a dále § 109 až 112 a 122 občanského zákoníku. (2) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno, docházi v případech uvedených v § 25 odst. 2, § 73, § 78 odst. 1 a 2, § 117 větě druhé, § 212 odst. 3, § 219 odst. 2 a 3. K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, docházi též v případech uvedených v § 267 odst. 2 zákoníku práce. Dii 5 Výklad některých pojmů § 230 Platem státního zaměstnance se pro účely § 39 odst. 4, § 40 odst. 2, § 43 odst. 5, § 44 věty druhé, § 55 odst. 2, § 72 odst. 1 pism. b), § 87 odst. 1 a 2, § 98 odst. 1 a 2 a § 222 odst. 3 rozumi součet měsičnich částek platového tarifu, příplatku za službu, příplatku za vedeni, příplatku za službu ve ztíženém pracovním prostředí, osobního a zvláštního příplatku, na které státnímu zaměstnanci naposledy vznikl nárok, nebo které mu byly naposled určeny. § 231 (1) Pro pojem ohroženi nemoci z povoláni se použije § 347 odst. 1 zákoníku práce. (2) Právními a ostatními předpisy k zajištěni bezpečnosti a ochrany zdrávi při výkonu služby a pokyny k zajištěni bezpečnosti a ochrany zdrávi při výkonu služby se rozumějí předpisy a pokyny uvedené v § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce. (3) Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené statni zaměstnankyně, svobodni, ovdověli nebo rozvedeni statni zaměstnanci a statni zaměstnankyně i statni zaměstnanci osaměli z jiných vážných důvodů, nežiji-li s druhem, popřípadě s družkou. § 232 Zjišťováni a používáni průměrného výdělku se řidi § 352, 353, § 354 odst. 1 až 3, § 355 až 362 zákoníku práce. Plat podle § 40 odst. 2 a 3, § 44 věty druhé, § 87 odst. 2 a § 222 odst. 3 se pro účely zjišťováni průměrného výdělku nezahrnuje do hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném obdobi a doba, po kterou je tento plat poskytován, se nepovažuje za odpracovanou v rozhodném obdobi. HLAVA VIII POUŽITÍ PRACOVNÍHO POMĚRU § 233 (1) Služební orgán může obsadit služební misto fyzickou osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, a) jestliže statni zaměstnanec je vojákem na vojenském cvičeni nebo v mimořádné službě, nebo vykonává-li civilni službu misto vojenského cvičeni, b) čerpá-li statni zaměstnankyně mateřskou dovolenou, nebo čerpá-li statni zaměstnankyně nebo statni zaměstnanec rodičovskou dovolenou, c) jestliže je statni zaměstnanec ve vazbě, d) jestliže byl statni zaměstnanec převeden na jiné služební misto podle § 43 odst. 1 pism. a), nebo e) byl-li statni zaměstnanec zařazen mimo službu podle § 46 a 48. (2) Fyzická osoba musi splňovat předpoklady podle § 17 odst. 1; tato osoba může být však starši než 65 let. (3) Zaměstnanec v pracovnim poměru podle odstavce 1 je povinen dodržovat služebni předpisy vztahující se k výkonu služby. Se služebními předpisy podle věty prvni musi být zaměstnanec řádně seznámen. ( 4 ) Se zaměstnancem podle odstavce 1 se s j ednáva j i požadované činnosti j ako druh práce v pracovní smlouvě a přisluši mu plat podle části desáté hlavy prvni, s výjimkou příplatku za službu (§ 138). HLAVA IX INFORMAČNÍ SYSTÉM 0 SLUŽBĚ A PLATECH § 234 (1) Personální útvary služebních úřadů jsou povinny poskytovat generálnímu ředitelství údaje podle § 11 odst. 7 a 8, údaje o platech státních zaměstnanců, čekatelů a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech a dalši údaje o služebním poměru státních zaměstnanců do Informačního systému o službě a platech. (2) Rozsah a způsob poskytováni údajů podle odstavce 1 stanov! vláda nařízením. (3) Generální ředitelství je povinno předávat údaje o platech státních zaměstnanců, čekatelů a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech Ministerstvu práce a sociálních věci, Ministerstvu financi a Českému statistickému úřadu. ČÁST DVANÁCTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Dii 1 Systemizace v přechodném obdobi § 235 (1) Přechodné obdobi systemizace podle tohoto zákona se ve všech dotčených správních úřadech stanovi od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014. (2) Systemizace v přechodném obdobi se řidi § 14 až 16 a § 190. (3) Systemizace v přechodném obdobi se zaměřuje zejména na vytvářeni služebních mist státních zaměstnanců a mist zaměstnanců. Dii 2 Jmenováni generálniho ředitele, zásťupce generálniho ředitele a dalši služebni orgány § 236 (1) Prezident republiky pisemně jmenuje na návrh vlády z dosavadních zaměstnanců ve správních úřadech, kteři jsou v pracovnim poměru ve správnim úřadu, splňuji předpoklady podle § 17 odst. 1 a § 42 odst. 1, je u nich dán předpoklad jmenováni do služby, protože vykonávaji činnosti podle § 6 odst. 2 a pracuji ve statni správě alespoň po dobu 6 let, generálniho ředitele a zástupce generálniho ředitele. Generální ředitel a zástupce generálniho ředitele je jmenován do služby na dobu neurčitou; službu na služebním miste generálniho ředitele nebo zástupce generálniho ředitele vykonávaji po dobu 3 let ode dne jmenováni. Generální ředitel a zástupce generálniho ředitele podle věty prvni jsou služebními orgány podle tohoto zákona. (2) Generální ředitel a zástupce generálniho ředitele složi služebni slib před prezidentem republiky; jinak plati § 33 a 34. (3) Generální ředitel vyhlásí nejpozději do doby 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona výběrová řizeni na služebni misto generálniho ředitele a na služebni misto zástupce generálniho ředitele. Na výběrová řizeni se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. K výběrovému řizeni se mohou přihlásit statni zaměstnanci, kteři maji ve statni správě praxi alespoň po dobu 6 let. Na jmenováni generálniho ředitele a zástupce generálniho ředitele z výběrového řizeni se použije § 42 odst. 1 a § 53 odst. 2 s tim, že jde o jmenováni do služby na dobu neurčitou. Na jmenováni generálnim ředitelem a zástupcem generálního ředitele neni nárok. (4) Generálni ředitel a zástupce generálního ředitele podle odstavce 3 se ujimaji služebních mist po uplynuti doby jmenováni generálního ředitele a zástupce generálního ředitele podle odstavce 1. § 237 (1) Vedouc! ústředních správních úřadů a vedouci dalších správních úřadů a jejich zástupci se považuji za vedouci služebních úřadů a zástupce vedoucích služebních úřadů a za služebni orgány podle tohoto zákona ve službě na dobu neurčitou. Vedouci služebních úřadů a jejich zástupci vykonávají službu na služebním miste po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona. (2) Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu se považuji za služebni orgány ve službě na dobu určitou po dobu, po kterou trvá podle zvláštního právního předpisu jeho funkčni obdobi. 26) Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a člen Rady Českého telekomunikačního úřadu mohou být po skončeni služby na dobu určitou jmenováni, jestliže o to pisemně požádají, do služby na dobu neurčitou na volné služebni misto. (3) Vedouci služebních úřadů, kteři jsou vedoucími ústředních správních úřadů a zástupci vedoucích služebních úřadů, složi služebni slib před generálnim ředitelem, vedouci ostatnich služebních úřadů složi služebni slib před nadřízeným služebním orgánem, popřípadě před generálnim ředitelem; jinak plati § 33 a 34. (4) Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předseda Energetického regulačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu složi služebni slib před generálnim ředitelem; jinak plati § 33 a 34. (5) Vedouci služebních úřadů podle odstavce 1 vyhlási nejpozději do doby 2 let ode dne plné účinnosti tohoto zákona výběrová řizeni na služebni misto vedoucího služebního úřadu a na služebni misto zástupce vedoucího služebního úřadu. Na výběrová řizeni se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. K výběrovému řizeni se mohou přihlásit statni zaměstnanci, kteři maji ve statni správě praxi alespoň po dobu 3 let. Na jmenováni vedoucího služebního úřadu a zástupce vedoucího služebního úřadu z výběrového řizeni se použije § 42 odst. 1 a § 53 odst. 5 s tim, že jde o jmenováni do služby na dobu neurčitou. Na jmenováni vedoucím služebního úřadu a jeho zástupcem neni nárok. (6) Na služebni misto představeného, který je předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, předsedou Energetického regulačního úřadu nebo členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, se výběrové řizeni nevyhlasuj e. (7) Vedouci služebního úřadu a jeho zástupce podle odstavce 5 se ujimaji služebních mist po uplynuti doby uvedené v odstavci 1. Díl 3 Jmenování dosavadních zaměstnanců ve správních úřadech do služby § 238 Služební poměr ve službě na dobu určitou (1) Dosavadní zaměstnanec ve správním úřadu (dále jen "dosavadní zaměstnanec"), který vykonává činnosti podle § 6 odst. 2 a je ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru na dobu neurčitou, a dosavadní zaměstnanec, který vykonává činnosti podle § 6 odst. 2 v zahraniční službě a je ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru na dobu určitou, má nárok být na základě systemizace podle § 235 jmenován do služby na dobu určitou a dosavadní zaměstnanec, který vykonává činnosti podle § 6 odst. 2 v zahraniční službě, má nárok být na základě systemizace podle § 235 jmenován do služby na dobu určitou podle § 29 odst. 2, jestliže a) splňuje předpoklady uvedené v § 30 odst. 1; nevyžaduje se však splněni podmínky přípravy na službu ani doloženi potřebné zdravotní způsobilosti, b) bude podle systemizace vykonávat činnosti podle § 6 odst. 2, c) o jmenováni do služby správni úřad pisemně ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádá, jinak tato možnost zaniká; § 229 odst. 2 plati i zde. (2) Předpoklady podle odstavce 1 pism. a) je dosavadní zaměstnanec povinen správnímu úřadu osvědčit příslušnými listinami nebo jejich ověřenými stejnopisy. 19) Předpoklad bezúhonnosti [§ 17 odst. 1 pism. d)] se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, 20) který neni starší než 3 měsice. (3) Pracovni poměr dosavadniho zaměstnance trvá ode dne účinnosti tohoto zákona až do dne vzniku služebniho poměru; to nevylučuje skončeni pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebniho poměru. (4) Jmenováni do služby na dobu určitou provádi příslušný služebni orgán rozhodnutím (§ 32 odst. D • (5) Na základě jmenováni do služby vznikne dosavadnímu zaměstnanci složením služebniho slibu podle § 34 odst. 2 služebni poměr ve službě na dobu určitou v trváni do 31. prosince 2014. Služebni slib se skládá před služebním orgánem (odstavec 4). (6) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec, který vykonává činnosti podle § 6 odst. 2, o jmenováni do služby, zaniká jeho pracovni poměr na dobu neurčitou uplynutím doby 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončeni tohoto pracovního poměru před uplynutím této doby podle pracovněprávních předpisů. Věta prvni piati i v připadě, že dosavadní zaměstnanec nebyl jmenován do služby na dobu určitou proto, že nesplňuje předpoklady podle odstavce 1 pism. a) ; v tomto připadě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. 85) Požádal-li však o jmenováni do služby dosavadní zaměstnanec, který nevykonává činnosti podle § 6 odst. 2 a nebyl proto do služby na dobu určitou jmenován, jeho pracovni poměr na dobu neurčitou nekonči. (7) Dosavadní zaměstnanec podle odstavce 6 věty prvni vykonává druh práce podle své pracovni smlouvy na služebním miste, dosavadní zaměstnanec podle odstavce 6 věty třeti vykonává druh práce podle své pracovni smlouvy na pracovním miste; při odměňováni těchto zaměstnanců se postupuje podle § 233 odst. 4. § 239 Služebni poměr ve službě na dobu neurčitou (1) Na jmenováni do služby na dobu neurčitou má statni zaměstnanec ve službě na dobu určitou podle § 238 nárok, jestliže v této době úspěšně složi kvalifikační zkoušku. (2) Pro kvalifikační zkoušku plati přiměřeně ustanoveni § 24 až 26. (3) Jmenováni do služby na dobu neurčitou provádi příslušný služebni orgán rozhodnutím. (4) V době trváni služby na dobu určitou podle § 238 odst. 5 může být statni zaměstnanec podle systemizace uvedené v § 235 jmenován do služby na dobu neurčitou, jestliže s timto jmenováním vyslov! předchozí pisemný souhlas. Souhlas státního zaměstnance podle věty prvni si vyžádá služebni úřad. Rozhodnuti o jmenováni státního zaměstnance do služby na dobu neurčitou (§ 32 odst. 1) musi být vydáno nejpozději do doby 3 kalendářních měsíců před uplynutím doby trváni služby na dobu určitou. Na základě jmenováni se služebni poměr státního zaměstnance ve službě na dobu určitou zrněni ve služebni poměr ve službě na dobu neurčitou. (5) Neni-li statni zaměstnanec do uplynuti doby trváni jeho služby na dobu určitou jmenován do služby na dobu neurčitou, služebni poměr skonči uplynutím doby trváni služby na dobu určitou; v tomto připadě přísluší státnímu zaměstnanci odbytné podle § 55 odst. 2 pism. a) , které je splatné podle § 55 odst. 3. § 240 Řizeni a přezkoumáni rozhodnuti (1) Na vydáni a přezkoumáni rozhodnuti podle § 238 odst. 4 a § 239 odst. 3 se vztahuje řizeni podle tohoto zákona. (2) Pro doručováni písemnosti se použije § 220 a 221. Dii 4 Představeni, jmenováni státnich tajemníků, zástupců státnich tajemníků, personálních ředitelů a zástupců personálních ředitelů § 241 (1) Dosavadní vedouc! zaměstnanci ve správních úřadech, kteři byli jmenováni do služby na dobu určitou (§ 238) , mohou vykonávat službu na služebních místech představených po dobu trváni této služby i v době služby na dobu neurčitou, nejdéle však do doby, kdy bude služebni misto představeného obsazeno na základě výsledku výběrového řizeni. (2) Zaměstnanci podle odstavce 1, kteři ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávali funkci vedoucího odděleni, ředitele odboru, ředitele sekce nebo zástupce ředitele odboru, se považuji za představené na služebních mistech vedoucích odděleni, ředitelů odborů nebo zástupců ředitelů odborů podle § 9 odst. 3 pism. a) a c). (3) Zaměstnanci podle odstavce 1, kteři ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávali funkci vrchního ředitele, náměstka člena vlády nebo funkci náměstka vedoucího ústředního správního úřadu, se považuji za ředitele sekci podle § 9 odst. 3 pism. d). (4) Služební orgán vyhlási po 3 letech ode dne účinnosti tohoto zákona výběrové řizeni na služební mista představených vedoucích odděleni, zástupců vedoucích odděleni, ředitelů odborů, zástupců ředitelů odborů, ředitelů sekci a zástupců ředitelů sekci. Na výběrová řizeni se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. K výběrovému řizeni se mohou přihlásit statni zaměstnanci ve službě na dobu neurčitou, kteři vykonávají ve služebním úřadu, v němž má být služební misto obsazeno, stejný obor služby, který se týká služebniho mista představeného, které má být obsazeno. Na jmenováni představených podle věty prvni se použije § 42 odst. 1, § 53 odst. 1; na jmenováni představeným neni nárok. (5) Vedouci odděleni, zástupce vedoucího odděleni, ředitel odboru, zástupce ředitele odboru, ředitel sekce a zástupce ředitele sekce podle odstavce 4 se ujimaji služebniho mista dnem určeným v rozhodnuti o jmenováni. § 242 (1) Generálni ředitel pisemně jmenuje ve správních úřadech, jimiž jsou ministerstva, v dohodě se členem vlády, který toto ministerstvo řidi, a v Úřadu vlády v dohodě s vedoucím Úřadu vlády státniho tajemnika a zástupce státniho tajemnika z dosavadních vedoucích zaměstnanců v těchto správních úřadech, kteři vykonávají funkci vrchního ředitele, ředitele sekce nebo náměstka člena vlády, splňuji předpoklady podle § 17 odst. 1 a § 42 odst. 1, je u nich dán předpoklad jmenováni do služby, protože vykonávají činnosti podle § 6 odst. 2 a pracuji ve statni správě alespoň po dobu 4 let. Státniho tajemnika a zástupce státniho tajemnika je třeba jmenovat též ředitelem sekce. Statni tajemník a zástupce státniho tajemnika je jmenován do služby na dobu neurčitou. Na jmenováni státniho tajemnika a zástupce státniho tajemnika a jeho odvoláni se vztahuje § 53 odst. 4 a § 198 odst. 2 pism. c). (2) Statni tajemník a zástupce státniho tajemnika složi služební slib před generálním ředitelem, jinak plati § 33 a 34. § 243 (1) Statni tajemník pisemně jmenuje ve správních úřadech, jimiž jsou ministerstva a Úřad vlády, personálního ředitele a zástupce personálního ředitele z dosavadních vedoucích zaměstnanců v těchto správních úřadech, kteři přimo zajišťuji zaměstnanecké vztahy podle pracovněprávních předpisů, splňuji předpoklady podle § 17 odst. 1 a § 42 odst. 1, je u nich dán předpoklad jmenováni do služby, protože vykonávají činnosti podle 6 odst. 2 a pracuji ve statni správě alespoň po dobu 3 let. V případě zástupce personálního ředitele nemusi jit o vedoucího zaměstnance. Personálni ředitel a zástupce personálního ředitele vykonávají službu na služebním miste ve službě na dobu neurčitou po dobu 3 let ode dne jmenováni. (2) Personálni ředitel a zástupce personálního ředitele jsou služebními orgány podle tohoto zákona. (3) Personálni ředitel a zástupce personálního ředitele složi služební slib před státnim tajemníkem, jinak plati § 33 a 34. (4) Statni tajemník vyhlási nejpozději do doby 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona výběrové řizeni na služební misto personálního ředitele a na služební misto zástupce personálního ředitele. Na výběrové řizeni se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. K výběrovému řizeni se mohou přihlásit statni zaměstnanci, kteři maji ve statni správě praxi alespoň po dobu 3 let. Na jmenováni personálního ředitele a zástupce personálního ředitele z výběrového řizeni se vztahuje § 42 odst. 1, § 53 odst. 3 a § 198 odst. 2 pism. c) s tim, že jde o jmenováni do služby na dobu neurčitou. Na jmenováni personálním ředitelem a zástupcem personálního ředitele neni nárok. (5) Personálni ředitel a zástupce personálního ředitele podle odstavce 4 se ujimaji služby na služebních mistech po uplynuti doby jmenováni personálního ředitele a zástupce personálního ředitele podle odstavce 1. Dii 5 Omezeni některých práv státnich zaměstnanců § 244 Do doby 15 dnů po vzniku služebního poměru ve službě na dobu určitou (§ 238) jsou statni zaměstnanci povinni ukončit jinou výdělečnou činnost podle § 65 odst. 2 část věty před středníkem. Dii 6 Odměňováni § 245 zrušen § 246 (1) Dosavadního zaměstnance, který se při výkonu práce v pracovním poměru dlouhodobě osvědčil, přestože nesplňoval pro požadované činnosti předpoklad vzděláni podle právního předpisu o platových poměrech zaměstnanců orgánů statni správy, 87) lze jmenovat do služby na dobu určitou a do služby na dobu neurčitou na služební misto, na kterém bude vykonávat službu obdobného obsahu, jaký měl jeho druh práce v pracovním poměru, i v připadě, že pro toto služební misto nesplňuje předepsané vzděláni podle § 7 odst. 2 pism. f) a odst. 3. (2) Po dobu výkonu služby na služebním miste uvedeném v odstavci 1 se na státního zaměstnance pohliži jako na státního zaměstnance, který předepsané vzděláni splňuje. § 247 zrušen § 248 zrušen Dii 7 Práva a povinnosti z pracovního poměru § 249 Práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru dosavadních zaměstnanců, kteři byli jmenováni státními zaměstnanci podle § 236 odst. 1, § 237 odst. 1, § 238 odst. 5, § 239 odst. 3, § 242 a § 243 odst. 1, se řidi pracovněprávními předpisy. Dii 8 Služebni hodnoceni státnich zaměstnanců § 250 Prvni služebni hodnoceni (§ 195) státnich zaměstnanců uvedených v § 249 se provádi po 1. lednu 2015. Dii 9 Příspěvek k důchodu § 251 Doba trváni služby na dobu určitou a služby na dobu neurčitou státnich zaměstnanců podle § 249 se započte do doby služby podle § 112 odst. 6. Dii 10 Zřizeni personálních útvarů § 252 Ve služebních úřadech, v nichž má podle § 13 působit personálni útvar, zřidi služebni orgán bez zbytečného odkladu personálni útvar. HLAVA II ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 253 Zrušuje se zákon č. 213/1948 Sb. , o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů. § 254 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012, s výjimkou ustanoveni § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 pism. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přilohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášeni. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Rychetský v. r. Přil.1 Charakteristiky platových třid státnich zaměstnanců ve služebních úřadech 1. 1. platová třida Služebni označeni: referent Předepsané vzděláni: středni odborné vzděláni Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadánim a s přesně vymezenými výstupy, s větši možnosti volby jiného postupu a rámcovými návaznostmi na dalši procesy (dále jen "rutinni činnosti"), kde je předmětem činnosti mnoho prvků se vzájemnými vazbami a souvztažnostmi, které jsou součásti určitého systému nebo samostatné systémy bez dalšich vazeb, například podklady jednotlivých správních řizeni, důležité adresné písemnosti, předvoláni, lhůty. 2. 2. platová třida Služebni označeni: odborný referent Předepsané vzděláni: úplné středni vzděláni Rutinni činnosti, kde jsou předmětem ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha prvků s dilčimi vazbami na malý okruh dalšich systémů, například jednoduchá podáni do protokolu, evidence, registrace, soubory podkladů pro správni řizeni v jednoduchých věcech (malého rozsahu a jednoduchého způsobu zjišťováni bez dalšich náležitosti stanovených zvláštním předpisem), například shromažďováni a vedeni návrhů a vyjádřeni účastníků řizeni, důkazů, čestných prohlášeni, přiznáni a dokladů, prováděni výpočtů, poskytováni odborných informaci. 3. 3. platová třida Služebni označeni: referent-specialista Předepsané vzděláni: úplné středni vzděláni Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadánim podle obvyklých postupů se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na dalši procesy (dále jen "odborné činnosti"), kde jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním na dilči subsystémy a s vazbami na dalši systémy, například příprava správního řizeni (připadu) s jednoznačným postupem a s malým počtem účastníků nebo příprava (vedeni) ucelené podkladové dokumentace pro rozhodnuti s dalšimi náležitostmi a listinnými důkazy, požadovanými zvláštním předpisem, znaleckými posudky, ohledáním. 4. 4. platová třida Služebni označeni: vyšši referent Předepsané vzděláni: úplné středni vzděláni Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na dalši systémy a s dalšim vnitřním členěním, například vyřizováni správních připadů (správního řizeni) s vice účastníky, s rozsáhlou podkladovou dokumentaci, zasahujících do vice právních a věcných oblasti, náročné na dobu řizeni (lhůty) a předpokládající složitou podkladovou dokumentaci, vedeni jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na dalši agendy, vedeni soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, složitými výpočty (mnoho parametrů), šetřením, prošetřováním. 5. 5. platová třida Služebni označeni: vyšši referent-specialista (inspektor) Předepsané vzděláni: úplné středni vzděláni Zajišťováni širokého souboru činnosti s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonáváni a vymezenými výstupy, které jsou organickou součásti širšich procesů (dále jen "odborné specializované činnosti"), kde jsou předmětem činnosti zvlášť složité správni připady s mnoha účastníky zasahujici do mnoha různorodých právních a věcných oblasti a vyžadujici rozsáhlou podkladovou dokumentaci, dožádáni, znalecké posudky a složitý výkon rozhodnuti. Zajišťováni uceleného souhrnu práci v oboru služby (dále jen "služebni agenda") územních správních úřadů. 6. 6. platová třida Služebni označeni: vrchní referent (vrchní inspektor) Předepsané vzděláni: vyšši odborné vzděláni nebo bakalářský studijní program Zajišťováni komplexu činnosti s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantnosti způsobu řešeni a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen "systémové činnosti"), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služebni agendy územních správních úřadů s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na dalši obory služby nebo služebni agendy správních úřadů s celostátní působnosti. 7. 7. platová třida Služebni označeni: rada Předepsané vzděláni: bakalářský studijní program Systémové činnosti, kde je předmětem služebni agenda ministerstev a ústředních správních úřadů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem prováděni nebo služebni agenda správních úřadů s celostátní působnosti s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na dalši agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešeni a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na dalši procesy (dále jen "systémové specializované činnosti") v oborech služby územních správních úřadů. 8. 8. platová třida Služebni označeni: odborný rada Předepsané vzděláni: magisterský studijní program Systémové činnosti, kde je předmětem služebni agenda ministerstev a ústředních správních úřadů nebo obor služby správních úřadů s celostátní působnosti. Systémové specializované činnosti v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na dalši služebni obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblasti. 9. 9. platová třida Služebni označeni: vrchní rada Předepsané vzděláni: magisterský studijní program Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešeni a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na dalši procesy (dále jen "koncepční činnost") v oborech služby správních úřadů s celostátní působnosti nebo v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na dalši obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblasti nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plněni úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocováni postupu územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů nebo ve služebních agendách těchto úřadů zasahujících do různých věcných a právních oblasti nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na dalši obory služby. 10. 10. platová třida Služebni označeni: ministerský rada (statni rada, vládni rada) Předepsané vzděláni: magisterský studijní program Systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů nebo systémové činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působnosti. Koncepční činnosti správních úřadů s celostátní působnosti s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na dalši obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblasti nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plněni úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocováni postupu dalších územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby. 11. 11. platová třida Služebni označeni: vyšši ministerský rada (vyšši statni rada, vyšši vládni rada) Předepsané vzděláni: magisterský studijní program Koncepční činnost ve specializovaných oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů včetně systémové koordinace vice oborů služby a systémů celospolečenského významu. Systémové specializované činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působnosti. 12. 12. platová třida Služebni označeni: vrchní ministerský rada (vrchni statni rada, vrchni vládni rada) Předepsané vzděláni: magisterský studijní program Stanovováni koncepce dlouhodobého vývoje oborů služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působnosti a jiné celospolečenské systémy předurčující konáni nejširšich skupin dalších osob v zásadních oblastech včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy. Přil.2 ROZPĚTÍ PŘÍPLATKŮ ZA VEDENÍ (v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je místo představeného zařazeno) Představený ministerstva a ústřední správni úřady správni úřady s celostátní působnosti správni úřady s krajskou působnosti ostatni správni úřady zástupce vedoucího odděleni 10 až 20 5 až 15 vedouc! odděleni zástupce ředitele odboru 20 až 30 10 až 20 zástupce personálního ředitele vedouc! zastupitelského úřadu ředitel odboru zástupce ředitele sekce personální ředitel 30 až 40 25 až 35 20 až 30 15 až 25 vedouc! zastupitelského úřadu ředitel sekce zástupce státního tajemníka 40 až 50 35 až 45 30 až 40 25 až 35 zástupce generálního ředitele zástupce vedoucího služebního úřadu statni tajemník vedouci služebního 50 až 60 45 až 55 35 až 45 30 až 40 úřadu generální ředitel Příl.3 zrušena Vybraná ustanovení novel ČI. XIII zákona č. 359/2004 Sb. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 1. Ustanoveni o neslučitelnosti funkce poslance Evropského parlamentu podle § 53 odst. 2 pism. c) a d) zákona č. 62/2003 Sb. , o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, se poprvé užiji na poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004. 2. Ustanoveni části druhé až jedenácté se poprvé užiji na poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004. ČI.LVI zákona č. 264/2006 Sb. Přechodné ustanovení Do doby nabyti účinnosti právni úpravy úrazového pojištěni zaměstnanců se řidl odpovědnost služebního úřadu při služebních úrazech a nemocech z povoláni § 365 až 393 zákona č. 262/2006 Sb., zákonik práce. 1) ČI. 79 odst. 2 Ústavy České republiky. 2) § 25 odst. 2 zákona č. 15/1998 Sb. , o Komisi pro cenné papiry a o změně a doplněni dalšich zákonů. Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšich náležitostech spoj ených s výkonem funkce představitelů statni moci a některých státních orgánů a soudců, ve zněni pozděj šich předpisů. 3) § 28 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb. , o zřizeni ministerstev a jiných ústředních orgánů statni správy České republiky, ve zněni zákona č. 219/2002 Sb. 4) § 1 zákona č. 2/1969 Sb., ve zněni pozdějsich předpisů. 5) § 2 zákona č. 2/1969 Sb., ve zněni pozdějsich předpisů. 6) Například § 5 zákona č. 218/1999 Sb. , o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) . 7) Například § 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve zněni zákona č. 167/1999 Sb., § 1 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve zněni zákona č. 110/1997 Sb. 8) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru přislušniků Policie České republiky, ve zněni pozděj šich předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve zněni pozdějsich předpisů. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povoláni, ve zněni pozděj šich předpisů. 9) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyš šich odborných š kol f š kols ký zákon), ve zněni pozděj šich predpisu. 10) § 45 a 98 zákona č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplněni dalšich zákonu (zákon o vysokých školách), ve zněni zákona č. 147/2001 Sb. 11) § 46 a 98 zákona č. 111/1998 Sb. , ve zněni zákona č. 147/2001 Sb. 12) Napríklad § 18 a 19 zákona č. 564/1990 Sb. , o štátni správě a samosprávě ve školství, ve zněni pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 552/1991 Sb., o statni kontrole, ve zněni pozděj šich předpisů. 14) § 38 odst. 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o statni báňské správě. 15) § 10 odst. 1 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. § 5 odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb., celni zákon, ve zněni zákona č. 113/1997 Sb. 16) Zákon č. 40/1993 Sb., o státnim občanství Čes ké republiky, ve zněni pozděj šich předpisů. 17) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 4 9/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví, o posuzováni zdravotní způsobilosti k práci (registrována v částce 2/1968 Sb.), ve zněni pozděj šich předpisů. 18) Zákon č. 148/1998 Sb. , o ochraně utajovaných skutečnosti a o změně některých zákonů, ve zněni pozdějších předpisů. 18a) Například § 107 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). 19) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve zněni pozděj šich předpisů. Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřováni shody opisů nebo kopii s listinou a o ověřováni pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydáni potvrzeni orgány obci a okresními úřady, ve zněni pozděj šich předpisů. 20) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. 21) Zákonik práce. 22) Například vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřováni zvláštni odborné způsobilosti zaměstnanců obci, krajů, hlavního města Prahy, městských části hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojicich v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisi, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti (vyhláška o zvláštni odborné způsobilosti), ve zněni vyhlášky č. 427/2000 Sb., vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanovi předpoklady pro výkon funkci vyžadujících zvláštni odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštni odborné způsobilosti), ve zněni vyhlášky č. 121/1999 Sb. 23) § 2 66a zákoníku práce. 24) § 124 odst. 1 zákoníku práce. 25) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve zněni pozděj šich předpisů. 26) § 23 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb. § 1 odst. 3 a 5 zákona č. 273/1996 Sb. , o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve zněni zákona č. 187/1999 Sb. § 107 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). § 17 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikáni a o výkonu statni správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). 27) § 116 občanského zákoníku. 28) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisej icich zákonů, ve zněni zákona č. 261/2007 Sb. 29) Zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných čislech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) , ve zněni zákona č. 2/2002 Sb. 30) § 12 odst. 10 trestního řádu. 31) § 67 a násl. trestního řádu. 32) § 2 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., ve zněni pozděj šich předpisů. § 21 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb. 33) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovni pohotovost a o průměrném výdělku, ve zněni pozdě j š i ch předpisů. 34) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve zněni pozděj šich předpisů. 35) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve zněni pozděj šich předpisů. 36) Například § 12 odst. 2 zákona č. 531/1990 Sb., ve zněni zákona č. 311/1999 Sb., § 17 zákona č. 89/1995 Sb., o statni statistické službě, ve zněni zákona č. 411/2000 Sb., § 57 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právni ochraně děti, ve zněni zákona č. 272/2001 Sb. 37) Například § 7 4 zákoníku práce. 38) Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbirce zákonů a Sbirce mezinárodních smluv. 39) Zákon č. 424/1991 Sb. , o sdružováni v politických stranách a v politických hnutich, ve zněni pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnicích. 41) ČI. 44 Listiny základních práv a svobod. 42) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povoláni autorizovaných architektů a o výkonu povoláni autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve zněni pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokácii, ve zněni pozděj šich předpisů, zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1988 Sb. 43) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajich (krajské zřizeni), ve zněni pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavnim městě Praze, ve zněni pozdějších předpisů. 44) § 21a občanského soudního řádu. 45) § 7 odst. 2 občanského soudního řádu. 46) § 124 zákoníku práce. 47) Nařízeni vlády č. 62/1994 Sb., o poskytováni náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizaci s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve zněni nařízeni vlády č. 183/1999 Sb. , nařízeni vlády č. 465/2001 Sb. a nařízeni vlády č. 214/2003 Sb. 47a) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se úpravu j i dalši požadavky bezpečnosti a ochrany zdrávi při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištěni bezpečnosti a ochrany zdrávi při činnosti nebo poskytováni služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištěni dalšich podmínek bezpečnosti a ochrany zdrávi při práci), ve zněni zákona č. 362/2007 Sb. 48) § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdrávi lidu, ve zněni pozděj šich předpisů. 49) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. 50) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve zněni pozděj šich předpisů. Vyhláška č. 430/2001 Sb. , o nákladech na zavodni stravováni a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích. 51) § 425 občanského zákoníku. 52) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištěni a o změně a doplněni některých souvisej icich zákonů, ve zněni pozděj šich předpisů. Zákon č. 592/1992 Sb., o poj istném na všeobecné zdravotní poj ištěni, ve zněni pozděj šich předpisů. Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištěni zaměstnanců, ve zněni pozděj šich předpisů. Zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištěni, ve zněni pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálni zabezpečeni a příspěvku na statni politiku zaměstnanosti, ve zněni pozděj šich předpisů. 52b) § 55 a 57 zákona č. 187/2006 Sb. 52c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdrávi a o změně některých souvisejících zákonů, ve zněni pozdějších předpisů. 53) § 16 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 54) Zákon č. 589/1992 Sb., ve zněni pozdějsich předpisů. § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve zněni pozděj šich předpisů. 55) § 16 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve zněni pozdějsich předpisů. 56) § 15 zákona č. 155/1995 Sb., ve zněni pozdějsich předpisů. § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve zněni pozděj šich předpisů. 57) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb. 58) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve zněni pozděj šich předpisů. 59) Zákon č. 87/1995 Sb. , o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tim souvisejících a o doplněni zákona České národni rady č. 586/1992 Sb., o danich z přijmu, ve zněni pozděj šich předpisů, ve zněni pozděj šich předpisů. 60) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružováni občanů, ve zněni pozděj šich předpisů. 61a) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovni pohotovost v rozpočtových a v některých dalšich organizacích a orgánech, ve zněni pozděj šich předpisů. 67) § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb. , o státnich svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. 68) § 117 věta druhá a § 128 zákoníku práce. 69) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národni bance. 7 0) Například § 11 zákona č. 37/1989 Sb. , o ochraně před alkoholismem a j inými toxikomaniemi. 73) § 93 zákoníku práce. 7 4) § 94 zákoníku práce. 75) § 78 odst. 1 pism. h) a § 95 zákoníku práce. 75) § 95 zákoníku práce. 76) § 9 odst. 3 zákoníku práce. 79) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve zněni pozděj šich předpisů. Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanovi kritéria pro posuzováni pisemnosti j ako archiválii a podrobnosti s kartačniho řizeni. Vyhláška č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech. 80) Například § 13a zákona č. 531/1990 Sb. , ve zněni zákona č. 311/1999 Sb. 81) § 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve zněni pozděj šich předpisů. 82) Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za pos kytováni právních služeb f advokátní tarif), ve zněni pozdějších předpisů. 8 3) Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedeni zákona o znalcích a tlumočnicích, ve zněni pozděj šich předpisů. 84) § 274 pism. e) občanského soudního řádu. 85) § 60a, 60b a 60c zákoníku práce. 87) Nařízeni vlády č. 2 53/1992 Sb., ve zněni pozděj šich předpisů.