Veřejné finance – základní pojmy Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Tržní systém a příčiny tržního selhání lTo nejlepší, co existuje pro efektivní alokaci zdrojů a rozhodování lZa určitých okolností selhává – ztráty efektivnosti, ale i nespravedlivé rozdělování lPříčiny tržního selhání: ¡Mikroekonomické ¡Makroekonomické – nedostatečné využívání zdrojů a lidského potenciálu, stabilita tržního systému ¡Mimoekonomické Mikro- a mimoekonomické příčiny tržního selhání lMikroekonomické příčiny tržního selhání ¡Nedostatek informací ¡Existence přirozeného monopolu ¡Existence veřejných statků ¡Vznik externalit (vedlejších, nezamýšlených efektů) lMimoekonomické příčiny tržního selhání ¡Potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty ¡Potřeba zvyšovat kvalitu lidského potenciálu a zkvalitňovat lidský život ¡Nutnost brát ohled na kvalitu životního prostředí Externality lVýsledkem určité činnosti, výrobců nebo spotřebitelů, jejímž důsledkem je vyvolaný nechtěný, nezamýšlený vnější efekt ¡Pozitivní externalita – externí užitek pro jiné subjekty ¡Negativní externalita – externí náklad, škoda u jiných subjektů ¡Reciproční externalita – vzájemný prospěch subjektů, za který si neplatí ¡Spotřební vs. produkční Externality lZpravidla důsledkem problémů v definování vlastnických práv a porušení práva nějakého subjektu lCoasův teorém – možnost dohodnout „odškodnění“ mezi účastníky, pokud nejsou vysoké tzv. transakční náklady Státní zásahy lK ovlivnění příčin a zmírnění důsledků tržního selhání lRozhoduje se veřejnou volbou lIntenzita předmětem diskusí a sporů lVládní selhání ¡Obtížnost předvídání důsledků státních zásahů ¡Omezené informace a časové zpoždění ¡Omezené možnosti kontroly činnosti státní správy ¡Byrokratický imperativ ¡Problém výběru vhodného řešení ¡Problém vlivu zájmových lobby na veřejné rozhodování ¡Politický vliv lSpojeny s tzv. netržními aktivitami státu lVýsledkem existence veřejného sektoru Netržní činnosti státu lOd 20. století se zaměřují na předcházení a likvidaci důsledků tržního selhání lČást nákladů financována z prostředků rozpočtové soustavy lDělení: ¡Legislativní činnosti ¡Alokační činnosti ¡Redistribuční činnosti ¡Regulační činnosti ¡Stabilizační činnosti Veřejný sektor lPoslání: ¡Předcházet důsledkům selhání trhu ¡Řešit důsledky selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji lÚkol veřejného sektoru: ¡Zajistit potřebné veřejné statky, přitom efektivně alokovat finanční prostředky ¡Vytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru lVeřejný sektor + soukromý sektor – vzájemně prospěšné soužití ve smíšené ekonomice Veřejný sektor lSouhrn vztahů (a činností) mezi subjekty, vždy jedním ze subjektů je stát lČást ekonomiky ¡Zabezpečuje veřejné statky na neziskovém principu ¡O množství a kvalitě produkce se rozhoduje veřejnou volbou ¡Financována veřejnými financemi ¡Řízena veřejnou správou ¡Podléhá veřejné kontrole občanů Veřejný sektor lNejčastěji členění podle resortů (specifika činnosti dané části veřejného sektoru) ¡Veřejná správa ¡Justice ¡Policie ¡Armáda ¡Školství ¡Věda a výzkum ¡Kultura ¡Tělesná výchova a sport ¡Zdravotnictví ¡Sociální služby ¡Veřejná doprava ¡Komunikace ¡Spoje ¡Energetické a vodní hospodářství ¡Bydlení ¡Informační systémy a masmédia Statky a jejich třídění lStatky = komodity, které slouží k uspokojování lidských potřeb lPodle původu ¡Volné statky vs. ekonomické statky lEkonomické statky: ¡Podle potřeby – spotřební vs. kapitálové ¡Podle vzájemného vztahu – substituty, komplementy ¡Podle institucionálního hlediska ¡Podle místa a způsobu rozhodování o statcích a jejich financování ¡Podle ekonomického hlediska ¡Podle prostorového hlediska – národní vs. regionální vs. lokální Statky z institucionálního hlediska lČisté tržní statky ¡Koupě na trhu, cena sjednávána na trhu bez intervencí státu lČisté netržní statky ¡Neprochází trhem, cena administrativně stanovena (spíše uživatelský poplatek) lPolotržní statky ¡Prochází trhem, ale cena předmětem diskriminačních opatření státu (limitovaná nabídka, diferencované nepřímé zdanění, subvence, příspěvky k ceně) Statky podle způsobu rozhodování o výrobě či spotřebě a financování lSoukromé ¡Rozhodují soukromé subjekty, maximalizují svůj užitek lVeřejné ¡Rozhoduje se veřejnou volbou v rámci daného společenství ¡K financování prostředky soustředěné ve veřejných rozpočtech ¡Zvýhodňuje určité skupiny obyvatel Statky podle ekonomického hlediska lČistě soukromé statky ¡Dělitelná spotřeba, produkce i spotřeba rivalitní lČistě kolektivní (veřejné) statky ¡Nedělitelná spotřeba (mezní náklady spotřeby nulové, ale mezní náklady produkce nenulové) i kvalita ¡Jednotlivce nelze vyloučit ze spotřeby lSmíšené kolektivní (veřejné) statky ¡Spotřeba dělitelná mezi jednotlivce, lze stanovit uživatelský poplatek za jednotku spotřeby statku (problém tzv. černého pasažéra) ¡Kvalita mezi jednotlivce nedělitelná Spotřeba smíšených kolektivních statků lFakultativní ¡Založena na individuálních preferencích lPřikázána státem ¡Preferované, upřednostňované, poručnické, paternalistické veřejné statky lTzv. jev přetížení („návalu“) ¡V důsledku vysoké spotřeby se snižuje kvalita všem uživatelům ¡Možné vyloučení uživatele: lStanovení modifikované ceny lPřídělový systém Smíšené kolektivní statky lMotivem uspokojení potřeb obyvatel na neziskovém principu lVýše uživatelského poplatku se schvaluje veřejnou volbou ¡Pokrývá část nákladů, produkce dotována z veřejného rozpočtu ¡Pokrývá 100 % nákladů, sociálně slabším vrstvám pak adresná dotace ¡Pokrývá ekonomicky nutné náklady a zisk, pokud je uživatelský poplatek stanoven diferencovaně Dělení statků - Mankiw lPodle vylučitelnosti ze spotřeby a rivality ¡Soukromé statky – vylučitelné a rivalitní ¡Veřejné statky – nevylučitelné a nerivalitní ¡Společné zdroje – nevylučitelné, ale rivalitní ¡Přirozené monopoly – vylučitelné, nerivalitní Zabezpečování veřejných statků lNe vždy statky, které si žádá obyvatelstvo (často poptávka tzv. tažena nabídkou veřejného statku) lPři rozhodování o konkrétním způsobu zajišťování veřejných statků: ¡Hospodárnost při vynakládání finančních prostředků ¡Účelnost a užitek občanů lRůzné způsoby: ¡Ve veřejném sektoru ¡Veřejnou zakázkou u soukromého sektoru ¡Společným partnerstvím veřejného a soukromého sektoru Křivka produkčních možností lJaké množství statků vyprodukovat ve smíšené ekonomice lRůzná množství soukromých a veřejných statků ¡Čím více se produkuje veřejných statků, tím více se musí omezit produkce statků soukromých lNutno ale rozhodovat i o proporcích ve spotřebě a poptávce Velikost veřejného sektoru lVeřejný sektor stále roste lUkazatel podílu veřejných výdajů na veřejný sektor k hrubému domácímu produktu v procentech ¡Do 1. sv. války průměrně 8,3 %; po 2. sv. válce cca 25 %; 80. léta 20. stol. cca 43 % lNajít optimum velikosti veřejného sektoru velmi obtížné lVýznamná i strukturální analýza veřejného sektoru Velikost veřejného sektoru v ČR Velikost veřejného sektoru v ČR (podíl veřejných výdajů na HDP v %) Velikost veřejného sektoru - faktory lEkonomické (fáze ekonomického rozvoje, výkonnost ekonomiky) lHistorické a geopolitické lDemografické lKulturně náboženské lPolitické lMezinárodní komparace Efektivnost veřejného sektoru lStav, kdy z dostupných společenských zdrojů se podaří získat maximální množství statků a maximální užitek lUžší pojetí efektivnosti – tzv. Paretovské optimum, velmi těžké dosáhnout lŠirší pojetí efektivnosti – výsledkem vztahu mezi velikostí vstupů do veřejného sektoru a velikostí výstupů z veřejného sektoru ¡Nepůsobí kategorie zisku ¡Tendence k neefektivnosti – k maximalizaci vstupů a k minimalizaci nákladů Specifika veřejného sektoru lNelze vždy použít velikost zisku jako kritérium úspěšnosti lObtížná definice objektivních potřeb a výsledků veřejného sektoru lEfektivnost vložených prostředků se projevuje se značným časovým zpožděním a je obtížně měřitelná a vyjádřitelná v penězích lSnahou výkonných orgánů (administrativních pracovníků) maximalizovat svůj užitek lNeprofesionalita rozhodování o alokace zdrojů lNejsou vypracované vhodné normy a limity pro určité druhy výdajů Objektivizace veřejných výdajů lMožno využít komparativní metody ¡Komparace v čase ¡Komparace prostorová lBenchmarking ¡Metoda porovnávání nákladovosti služeb, kvality služeb, výkonnosti, ale i hospodaření a dalších procesů mezi obdobnými organizacemi ve veřejném sektoru Veřejné finance lMají za úkol zajistit zdroje financování veřejného sektoru lPeněžní vztahy, vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a užitím peněžních fondů spojených s činností veřejných institucí lProblém deficitního hospodaření a veřejného dluhu l Pojetí veřejných financí lInstitucionální pojetí ¡Jak fiskální instituce (jednotlivé články rozpočtové soustavy) využívají jednotlivé nástroje, zejména daně a veřejné výdaje, k ovlivňování chování a rozhodování jednotlivců, domácností, podniků,… ¡Jak získat potřebné finanční prostředky a efektivně je použít na financování jednotlivých druhů státních zásahů lVztahové pojetí ¡Veřejné finance jsou vztahy tvorby, rozdělení a užití různých peněžních fondů ¡Principy: lNenávratnosti lNeekvivalence lNedobrovolnosti l l Funkce veřejných financí lAlokační ¡Zajištění efektivní alokace finančních prostředků ¡Rozhodnutí o správných proporcí mezi produkcí soukromých a veřejných statků lRedistribuční ¡Dosažení větší rovnosti mezi subjekty, výsledkem solidarity lNepřímo prostřednictvím progresivních daní lVyšším zdaněním některého zboží lPřímo prostřednictvím peněžních transferů lStabilizační ¡Např. progresivní důchodové daně působí jako automatické vestavěné stabilizátory (zčásti i transfery)