Fiskální politika
= Soubor postupů a nástrojů, jimiž vláda ovlivňuje chod ekonomiky pomocí příjmů a výdajů státního rozpočtu s cílem zmírnit inflační tlaky v ekonomice, podpořit ekonomický růst a růst zaměstnanosti, pomoci utlumit výkyvy hospodářského cyklu

Funkce fiskální politiky:
- rozvoj veřejného sektoru a poskytování veřejných statků; stabilizace vzájemných vztahů mezi ekonomickým růstem, zaměstnaností a inflací
- přerozděluje důchody prostřednictvím daňové soustavy a systému transferových plateb;
- zmírňování negativních důsledků externalit (např. prostřednictvím daní či pokut z emisí)
- podpora kladných externalit (např. prostřednictvím ekologicky orientovaných výdajů státního rozpočtu).
- agregátní poptávka, agregátní nabídka

Nástroje fiskální politiky:

a) Vestavěné stabilizátory
- po zavedení působí automaticky
- vyžadují zákonnou úpravu
- oslabují výkyvy agregátní poptávky
- příklady: progresivní daň z příjmů, pojištění v nezaměstnanosti, státní výkup zemědělských přebytků, dotace k cenám zemědělské produkce

b) Diskreční (záměrná) opatření
- jednorázová rozhodnutí státních orgánů
- tyto změny vyvolávají změny ve velikosti reálného HDP a mají vliv na AD a AS
- příklady: změny daňových sazeb, změny ve struktuře vládních výdajů, změny ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů

Rozpočet
- finanční plán
- peněžní fond

- funkce: alokační, redistribuční, stabilizační
- úkol: zabezpečovat veřejné statky
                - definice veřejných statků
                - dělení: čisté, smíšené / netržní, polotržní
                - producenti: stát, úsc, zájmová samospráva, soukromé osoby
                - financování: veřejné fondy nebo spoluúčast spořebitele
- rozpočtová soustava
- příjmy, výdaje rozpočtů - státního, regionálních, místních
- deficit st. rozpočtu
        - definice
        - strukturální deficit
- státní dluh - definice

Řešení deficitu st. rozpočtu

1) vydáním státních dluhopisů
  a) věřitelem se stávají domácnosti, podnikatelé, finanční instituce apod., (soukromé osoby budou vydávat méně, než kolik vydělají a své úspory půjčí vládě)
  b) nákup dluhopisů CB = stát tiskne peníze, ty pouští do ekonomiky v podobě státních výdajů, zvyšuje se tedy peněžní zásoba v zemi, dochází k inflaci
2) půjčkou od jiného státního orgánu, kde cenné papíry neprochází trhem
3) veřejný státní dluh v zahraničí (poskytuje Světová banka, soukromé banky apod.)

- půjčování od zahraničních věřitelů x domácích věřitelů (příklad Japonsko - nižší riziko státního bankrotu)

Pak na půslední půlhodinu - hra:
- rozdělit se do skupin po 3-4
- každá skupina vymyslí 3 až 5 opatření (je jedno zda vestavěné nebo záměrné, zda na stránce příjmové nebo výdajové) - za 10 - 15 min
- opatření musí odůvodnit - ekonomické dopady, sociální a politické aspekty
- jednotlivé skupiny svá opatření prezentují