Národní hospodářství
Hospodářská politika
Ekonomický růst
Eva Tomášková
eva.tomaskova@law.muni.cz
Katedra finančního práva a národního hospodářství

Podstata hospodářské politiky
lHospodářská politika je konkrétní jednání státu, kterým je ovlivňována hospodářská situace
v širokém národním měřítku.
l
lDříve: HP = dosažení maxima společenského blahobytu
l
lDnes: HP se utváří na základě střetu názorů politických stran a lobby, byrokracie a reakce na
konkrétní hospodářskou situaci

Oblasti hospodářské politiky
lMakroekonomická hospodářská politika (stabilizační):
lfiskální (rozpočtová)
lměnová (monetární)
lvnější hospodářská
ldůchodová
l
lMikroekonomická  hospodářská politika:
lpolitika ochrany hospodářské soutěže
lstrukturální politika
lregionální politika
lpolitika redistribuční a důchodová
lsociální politika aj.
l

Členění hospodářské politiky
lfiskální (rozpočtová)
lsoustava veřejných rozpočtů
lmimorozpočtové fondy
lrozpočty vládních neziskových organizací, veřejných podniků ve veřejném sektoru
lmonetární
lprovádí ČNB
lovlivňuje peněžní zásobu nebo úrokové sazby s cílem stabilizovat ekonomiku
ldůchodová
lzahrnuje různé formy regulace mezd
lsociální politika
lvnější měnová
lsouvisí s zahraničním obchodem
lpřímé  nástroje (clo, kvóty, neviditelné překážky obchodu - hygienická nařízení, normy)
lnepřímé nástroje (intervence na devizových účtech)
l
l

Cíle hospodářské politiky
lzákladní cíl = maximalizace společenského blahobytu
lzákladní společenské cíle
ltradiční cíle hospodářské politiky:
lvyvážený a stabilní ekonomický růst
lnízká míra nezaměstnanosti
lnízká a stabilní inflace
lvnější rovnováha
l
lMagický čtyřúhelník

Phillipsova křivka
lsubstituční vztah mezi nezaměstnaností a inflací
l
linverzní vztah mezi vývojem nezaměstnanosti a vývojem mezd (pouze, je-li setrvačná inflace
stabilní)
l

Ekonomický růst
lzvýšení reálného potenciálního produktu v čase
l
lHlavní zdroje ekonomického růstu:
lrůst výrobních faktorů (zejména práce a kapitál),
lrůst celkové produktivity výrobních faktorů, kterou zapříčiňují faktory jako vzdělání, inovace,
technologie, úspory z rozsahu, vědecký pokrok apod.
l

Hrubý domácí produkt
lHDP = souhrn veškeré finální produkce zboží a služeb vyrobené v určité zemi během jednoho roku.
lHDP nezachycuje stínovou ekonomiku, produkci externalit, netržní produkci.
lnominální HDP – měřený v běžných cenách
lreálný HDP – měřený ve stálých cenách

Hospodářský cyklus
lpravidelné kolísání vzestupu a poklesu ekonomiky
l
lTeoretické přístupy:
lMonetární teorie cyklu
lPříčina: oscilace tempa růstu peněžní zásoby (úrokové sazby)
l
lReálná teorie cyklu
lPříčina: investiční či inovační vlny

Výkyvy ekonomiky
z hlediska charakteru cyklu
lStrukturální výkyvy (pouze některá odvětví)
lzměna preferencí spotřebitelů
lzměna vzácnosti ekonomických zdrojů
lnové technologické poznatky
l
lCyklické výkyvy (hospodářské cykly)
lcelkový pokles ekonomiky (produkce a zaměstnanosti)

Výkyvy ekonomiky
z hlediska času
lKitchinovy cykly
l30 – 60 měsíců
ldůvod: zásoby
l
lJuglarovy cykly
l10 – 11 let
ldůvod: investice do fixního kapitálu a jejich amortizace
l
lKondratěvovy cykly
lcca 50 let
ldůvod: změny výrobních technologií, politické události

Příčiny výkyvu ekonomiky
lvnější
lnárůst cen základních vstupů na světových trzích
lnedostatečné informace
lpoliticko-společenské příčiny
lneadekvátně prováděná hospodářská politika vlády
lnerovnoměrné tempo růstu obyvatelstva
lpřírodní katastrofy
lpsychologické příčiny aj.
l
lvnitřní
lúspory mzdových nákladů podniků (zaostávání poptávky za nabídkou)
lnestabilita investičních výdajů (výkyvy v agregátní poptávce)
l

Konjunkturní indikátory
lpředstihové indikátory
lpočty přijatých zakázek
lpočty vydaných stavebních povolení
l
lsoučasné indikátory
lreálný HDP
lmíra nezaměstnanosti
lceny výrobců
l
lzpožděné indikátory
lmzdy
lspotřebitelské ceny

Vývoj ekonomiky v ČR
Zdroj: ČSÚ


Podstaty krize
lPodstata krize je většinou stále stejná:
lnadměrné žití na dluh
l
lnadspotřeba
l
lnadvýroba
l
lpřehřívání
l
lbubliny na trzích aktiv

Velká (světová) hospodářská krize 1
lpříčina: propad akcií na americké burze
l
lUSA po 1. sv. válce:
lpřehnaný optimismus – vzor správně fungující ekonomiky
lodstranění zlatého standardu
lmoderní – investice na burze (se ziskem)  nadhodnocení firem a růstu jejich akcií nad reálnou
hodnotu
lvýrazný protekcionismus – USA nesplácely evropské úvěry           hromadily měny a zlato ostatních
zemí          situace v USA se tak odrážela v ostatních zemích
l
l
l1929:
l Akcie dosáhly maxima a poté začaly mírně klesat
l
l
l Akcionáři je začaly houfně prodávat
l
l
l Zrychlování propadu akcií
l
l
l Krach Newyorské burzy (25. října 1929) a dalších amerických burz, krach firem
l
l

Velká (světová) hospodářská krize 2
lKrach firem (snížení výroby)
l
l
lNárůst nezaměstnanosti
l
l
lVypuknutí paniky – lidé se snažili vybrat si své úspory
l
l
lKrach bank
l
l
lSnížení platební schopnosti jednotlivců
l
l
lSnížení výroby
l
l
lOdraz v ekonomikách zaměřených na export (Československo – pasivní přístup)
l
l
l

Výsledek
l1933:
lhospodářský program New Deal (opuštění liberalismu a nastolení Keynesiánství),
lvybudování státních zakázek a centrální banky
l
lkonec 30. let 20. stol.
lúplné oživení – zbrojní průmysl
l
ldůsledek:
lopuštění klasických ekonomicko-liberálních myšlenek, což vedlo k posilování státního vlivu
lsnížení mezinárodní obchodu
lšpatná ekonomická situace střední třídy a velmi špatná u spodní ekonomické vrstvy obyvatelstva
lradikalizace obyvatelstva(fašisté a komunisté slibovali nastolení pevného řádu – kapitalismus pro
ně skončil)
l2. světová válka

Ekonomická krize 2008 - 2010
lPříčiny vzniku:
lAmerická hypotéční krize 2007
lVysoká cena ropy v první polovině 2008 (červenec 147 USD/barel, prosinec 40 USD/barel)
lpříčina: spekulativní obchody (penzijní a hedgingové fondy nakupovaly komodity – snížení
rizikového akciového portfolia)
ldůsledek: pokles reálného HDP, růst spotřebitelských cen
lslabý dolar
lvysoká poptávka Číny (před olympiádou)
l
l
lZávěr:
ldlouhodobý souběh mnoha faktorů:
luvolněná měnová politika,
lnahromadění špatných úvěrů,
lfinanční inovace,
lpodcenění rizik,
lselhání finančních dohledů,
lpolitické zájmy
l
l

Americká hypotéční krize 2007
lpočátky již v roce 2006
l
lPříčina:
lneopatrné poskytování hypoték rizikovým zákazníkům (neschopným dostát svým finančním závazkům).
l
lTito dlužníci vytvořili finanční propast, což vedlo ke kolapsu největších amerických obchodníků s
hypotékami a půjčkami
l
lDůsledek:
lpropady burz v roce 2008 a následná ekonomická krize
l
lUSA: krach největší americké spořitelny Washington Mutual
lVelká Británie: znárodnila hypotéční banku Bradford & Bingley
lBenelux: záchrana finančního ústavu Fortis
lNěmecko: záruka za úvěr pro banku Hypo Real Estate
lIsland: převzetí kontroly nad bankou Glitnir
lFrancie a Belgie: záchrana banky Dexia
lIrsko: neomezená záruka za vklady v bankách a za dluhy finančních ústavů
l

Vývoj na komoditních trzích
Zdroj: ČNB


Vývoj světových akciových trhů
Zdroj: Měšec.cz


Specifika bankovního sektoru ČR
lPřebytek likvidity (ČNB stahuje likviditu)
lRelativní „izolovanost“ (dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů)
lTradiční konzervativní model (dostatek příležitostí k růstu)
lNízký podíl nesplácených úvěrů
lMalý objem úvěrů poskytovaných v cizích měnách
lZanedbatelný podíl „toxických“ aktiv (méně než 1% aktiv)
lVysoká ziskovost
l
lZdroj: ČNB

Zisk v bankovním sektoru v ČR
Zdroj: ČNB


Příčiny selhání trhu a státních zásahů
lMikroekonomické
lnedokonalá konkurence
lnedostatek informací
lexistence přirozeného monopolu
lexistence veřejných statků
lvznik externalit
l
lMakroekonomické
lnedostatečné využívání zdrojů
lzabezpečit stabilní hospodářský růst
l
lMimoekonomické
lpotřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty
lpotřeba zvýšit kvalitu lidského potenciálu
lohled na životní prostředí

Netržní činnosti státu
llegislativní
lalokační
ljedná se o snahu státu efektivně alokovat finanční prostředky
lredistribuční
ldosáhnout větší spravedlivosti v rozdělování
lredistribuce se zajišťuje zejména:
lnepřímo prostřednictvím progresivních daní
lvyšším zdaněním některého zboží
lpřímo prostřednictvím adresných peněžních transferů
lregulační
lstabilizační
ljsou důsledkem makroekonomických příčin selhání trhu
l

Selhání hospodářské politiky
lVládní selhání jsou označením stavu, kdy vládní rozhodnutí způsobují poruchy v přirozeném vývoji
tržního mechanismu.
l
lZákladní oblasti vládních selhání:
lzájmy a schopnosti politiků a byrokracie
lčasová zpoždění v hospodářské politice
linformační zpoždění
lpolitická zpoždění
lreakční doba
lsouvislosti hospodářského a politického cyklu
lvztah politiků k ekonomické teorii
lnevyužití politického kapitálu
l

Oživení hospodářské politiky
lMakroekonomická opatření v době krize:
l makroekonomické politiky, s akcentem na fiskální politiku
l
l monetární politika
l použití standardních nástrojů měnové politiky, příp. jiné nástroje
l
l fiskální politika
lstandardní nástroje fiskální politiky
lexpanzivní fiskální politika - účinnost fiskálních balíčků
ldaňová politika (období expanzivní politiky = snižování daní)
lstabilita a zjednodušování legislativy
lČR je v EU v časové náročnosti vyřízení daní na předposledním místě (poslední Bulharsko)
lČR je ze 183 zemí na 171. místě v časové náročnosti vyřízení daní (podnik v ČR potřebuje 613
hodin, průměr v EU 232 hodin, v roce 2008 bylo v ČR potřeba průměrně dokonce 930 hodin)
l
lZdroj: ČNB

Doporučená literatura
lHOLMAN, R. Ekonomie. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, 2011.
lJUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha : Grada Publishing, a. s. 2010

Děkuji za Vaši pozornost. J