NEZAMĚSTNANOST Alena Kopfová KFPNH, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Trh práce lJedním z trhů výrobních faktorů lStřetává se na něm poptávka po práci a nabídka práce lDle typu tržní struktury: ¡Dokonale konkurenční trh práce ¡Nedokonale konkurenční trhy práce lMonopson lOligopson lMonopsonistická konkurence lSvým fungováním inklinuje k nerovnováze a nezaměstnanosti ¡Rigidní a regulovaný Poptávka po práci lNepřímo úměrný vztah mezi množstvím práce a mzdovou sazbou lIndividuální poptávka po práci – porovnání přínosu a nákladu ze zaměstnání dodatečného pracovníka lTržní poptávka po práci – agregace všech individuálních poptávek po práci Nabídka práce lTvoří ji domácnosti, jednotliví spotřebitelé (maximalizace svého užitku) lIndividuální nabídka práce – odvození pomocí indiferenční analýzy ¡Rozhodnutí o spotřebě volného času nebo spotřebě statků a služeb ¡Východisko – den má 24 hodin ¡Rovnováha v bodě dotyku indiferenční křivky a rozpočtové linie Nabídka práce lRoste-li mzdová sazba, měla by růst ochota pracovat, ale někdy vede k poklesu ochoty pracovat ¡Substituční efekt (SE) ¡Důchodový efekt (IE) lZpětné zakřivení individuální nabídky práce lTržní nabídka práce – výsledkem agregace individuálních nabídek práce l Nezaměstnanost lStav, kdy určitá část ekonomicky aktivního obyvatelstva nepracuje l lVzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců poptávku firem l lPovažována za hlavní hospodářsko-politický problém ve vyspělých ekonomikách Nezaměstnanost podle Mezinárodní organizace práce lMezinárodní organizace práce (MOP) a také právní úpravy v České republice definují nezaměstnaného jako osobu, která je momentálně bez zaměstnání a která je: ¡schopná pracovat na základě své osobní situace, věku, zdravotního stavu, ¡projevuje vůli i ochotu pracovat, ¡aktivně hledá nové zaměstnání Druhy nezaměstnanosti podle příčin lFrikční ¡Fluktuace pracovníků na trhu práce ¡Krátkodobá lStrukturální ¡Strukturální změny v ekonomice ¡Kvalifikační a profesní nesoulad lCyklická ¡Souvisí s hospodářským cyklem ¡V období krize a sedla je vysoká nezaměstnanost Dobrovolná vs. nedobrovolná nezaměstnanost lDobrovolná ¡Pracovníci nejsou ochotni pracovat při dané mzdové sazbě ¡Stát ji neřeší lNedobrovolná ¡Tvořena pracovníky, kteří by při dané mzdové sazbě rádi pracovali, ale nemohou ¡Jsou-li mzdy nad rovnovážnou úrovní: lTlak odborů lInstitut minimální mzdy •V ČR od 1.1.2007 8.000 Kč, tedy 48,10 Kč/hod. Nezaměstnanost jako společenský problém lMakroekonomické ztráty plynoucí z vysoké nezaměstnanosti: ¡V krátkodobé perspektivě jde především o okamžité ztráty přidané hodnoty a výroby ¡Při déle trvající vysoké úrovni nezaměstnanosti ekonomika (a celá společnost) přichází o budoucí produkci kvůli financování podpor v nezaměstnanosti a služeb s ní spojených Dlouhodobá nezaměstnanost lVelký problém pro ekonomiku lČlověk, který hledá práci více než jeden rok ¡Ztrácí pracovní návyky, kvalifikaci, stává se prakticky nezaměstnatelným ¡Sociální dopady – kriminalita, alkoholismus, sebevraždy,… Přirozená míra nezaměstnanosti lEkonomika plně využívá zdroje lTaké „plná zaměstnanost“ lJednotlivé segmenty trhu práce jsou v rovnováze ¡Všeobecně nezaměstnanost považována za negativní jev (hlavně ze sociologického hlediska) ¡Z ekonomického pohledu nezaměstnanost projevem mikrostrukturální adaptace ekonomiky – určitá nezaměstnanost nutná, souvisí s mobilitou pracovních sil, výrazem přizpůsobování se technologickým změnám – přirozený jev, ekonomicky nezbytný, zvládnutelný hospodářskou politikou a politikou zaměstnanosti Způsoby měření nezaměstnanosti lObecná míra nezaměstnanosti ¡Výběrové soupisy (nebo šetření) pracovních sil ¡Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2011: 6,7 % lRegistrovaná míra nezaměstnanosti ¡Na základě údajů úřadů práce o registrovaných nezaměstnaných ¡Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2011: 8,6 % ¡Podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu lEkonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní nebo aktivně hledající práci lPodíl nezaměstnaných osob ¡Nová metodika – nahrazuje registrovanou míru nezaměstnanosti (od října 2012 udávány obě, od ledna 2013 jen tato) ¡podíl nezaměstnaných na veškerém obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let Současná situace na trhu práce v zemích EU lpřetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti i v obdobích ekonomického růstu lnezaměstnanost je výrazně regionálně diferencovaná lrostoucí míra dlouhodobé nezaměstnanosti lvysoká nezaměstnanost mladých lidí lnízká míra migrace pracovní síly mezi státy EU Příčiny přetrvávající vysoké nezaměstnanosti lRůzné názory, často protichůdné: ¡Nízký ekonomický růst ¡Strukturální změny (rychlý technologický vývoj, globalizace, internacionalizace, měnící se charakter práce ¡Přílišná regulace na trhu práce ¡Existující model sociálního státu – nutnost jej financovat se promítá do vysoké ceny práce v mnoha evropských zemích. V posledním období – reformy sociálního státu (pracovní pobídky, aktivizace nezaměstnaných, atd.) Nezaměstnanost v ČR lObjevuje se jako nový společenský fenomén hned na začátku ekonomické transformace lV období 1992 – 1996: průměrná míra nezaměstnanosti cca 3 % ¡Snížení nabídky práce (odchod starších osob do předčasných důchodů, snížení zaměstnanosti žen) ¡Růst poptávky v důsledku vzniku soukromého sektoru (hl. služby) ¡Odkládaná restrukturalizace (v mnoha podnicích přezaměstnanost) lV roce 1997 ekonomický pokles: míra nezaměstnanosti 5,2 % lV druhé polovině 90. let: růst míry nezaměstnanosti (1999 8-9 %) lRůst regionálních rozdílů lNízké pobídky k práci – poměrně nízké mzdy a poměrně štědrý systém sociálních dávek (vysoké životní minimum) lOd roku 2007 pokles míry nezaměstnanosti (5 %) lRok 2008 růst míry nezaměstnanosti z důvodu celosvětové ekonomické krize lPodíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) v roce 2011 36,2 % Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČSÚ Zdroj: MPSV Míra nezaměstnanosti Zdroj: Český statistický úřad Nástroje ovlivňování trhu práce lHospodářská politika ¡Cílem podporovat ekonomický růst ¡Lze ovlivňovat poptávku po zboží a službách, výrobní kapacity a nabídku práce lPolitika nezaměstnanosti ¡Zaměřená pouze na jeden segment ekonomiky, trh práce ¡Cílem stimulovat zaměstnanost a eliminovat nezaměstnanost Politika zaměstnanosti lPasivní politika zaměstnanosti ¡Dávkový systém pomoci v nezaměstnanosti, okamžitá náprava situace vzniklé ztrátou zaměstnání ¡Situaci neřeší, ale konzervuje ¡V současnosti 2 základní typy dávkového mechanismu: lPojištění v nezaměstnanosti lSociální podpora lAktivní politika zaměstnanosti ¡Přímé intervence na trhu práce, situaci se snaží řešit ¡Zprostředkování práce a poradenství, různé formy tvorby pracovních příležitostí (podpora podnikání), školení a rekvalifikace lOchrana zaměstnání ¡Pracovně-právní legislativa Financování politiky zaměstnanosti lOd roku 1993 zavedeno pojištění – platba příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ¡Od roku 2009 platí jenom zaměstnavatel a OSVČ ve výši 1,2% lVýdaje na politiku zaměstnanosti ¡Do roku 1996 nepřekročily 0,2 % HDP, v roce 2010 0,6 % HDP (průměr EU27: 1,7 %) ¡Cca 2/3 výdajů jsou prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti (dávky v nezaměstnanosti 0,36 % HDP) l l Podmínky pro dávky v nezaměstnanosti lZákon o zaměstnanosti č. 435/2004, poslední novela platná od r. 2012 lKvalifikační podmínka – zaměstnání alespoň 12 měsíců v uplynulých 2 letech lDélka podpůrčí doby – liší se podle věku: -Do 50 let věku – 5 měsíců, -50-55 let věku – 8 měsíců, -Nad 55 let věku – 11 měsíců lVýše podpory v nezaměstnanosti (průměrná výše v r. 2011 5586 Kč): ¡První 2 měsíce 65 % průměrného měsíčního výdělku, další 2 měsíce 50 %, zbytek 45 %. V době rekvalifikace 60 % ¡Zákon stanovuje maximální výši dávky v nezaměstnanosti – 0.58 násobek průměrné mzdy v 1.-3. čtvrtletí Podmínky pro dávky v nezaměstnanosti lOd roku 2011 ¡Člověk, který sám podá výpověď nebo odchází na základě dohody se zaměstnavatelem – výše dávky 45% předchozí průměrné mzdy ¡Zákaz souběhu výplaty podpory v nezaměstnanosti a odstupného ¡Zrušení možnosti přivýdělku do výše ½ minimální mzdy (4000 Kč), tzv. nekolidující zaměstnání lOd roku 2012 ¡Pokračuje zpřísňování sankcí v případě odmítnutí nabídnutého zaměstnání nebo výpovědi z důvodu hrubého porušení pracovních povinností – nová registrace až po uplynutí 6 měsíců l Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti lRekvalifikace lInvestiční pobídky lVeřejně prospěšné práce lSpolečensky účelná pracovní místa lPříspěvek na zapracování lPříspěvek při přechodu na nový podnikatelský program l+ také poradenství, podpora zaměstnanosti osob se změněnou pracovní schopností (ZPS), sdílené zprostředkování, cílené programy k řešení nezaměstnanosti l Tripartita lMezi subjekty, které se účastní řešení otázky efektivního využití pracovních sil v národním hospodářství a s tím související nezaměstnanosti patří: ¡Zaměstnanci (zastoupené odbory) lMají zájem na co nejvyšších mzdách a na nulové nezaměstnanosti ¡Podnikatelé (zastoupené svými svazy) lMají zájem na efektivně nízkých mzdách, aby měli nižší náklady a neztratili konkurenceschopnost lPro podnikatele je existence nezaměstnanosti přínosem ¡Stát lSnaží se sladit protichůdné zájmy a najít rozumný a společensky únosný kompromis lVíce k tématu: ¡Český statistický úřad: www.czso.cz ¡MPSV: www.mpsv.cz ¡ Důchodová politika a důchodový systém Nerovnosti v důchodech lDůchody domácností odvozovány především z trhu výrobních faktorů lRozdělování ovlivňováno: ¡Tržními faktory ¡Netržními faktory lProblém ¡Nepřiměřená tvrdost ¡Neumožnění získání nároku na pracovní důchod Nerovnosti v důchodech lLorenzova křivka ¡Vztah mezi procentním vyjádřením domácností a procentním vyjádřením důchodu ¡Porovnání s tzv. ideální Lorenzovou křivkou lGiniho koeficient ¡Měří nerovnosti pomocí ploch pod skutečnou a ideální Lorenzovou křivkou ¡Hodnoty 0 až 1 (pokud nula, pak jako ideální) Rozdělování a přerozdělování lPrvotní rozdělování ¡Výsledkem fungování tržního mechanismu lDruhotné rozdělování (přerozdělování) ¡Základním nástrojem státní rozpočet lKonečné rozdělení ¡Výsledkem přerozdělovacích procesů ¡Posun Lorenzovy křivky lSociální politika ¡Nejen přerozdělovací procesy, ale i vytváření společenského klimatu hospodářských procesů, utváření humánního prostředí ve společnosti ¡Kritika sociálních programů – negativní dopady Historie sociálního pojištění v Evropě lCca od 16. století – chudinská péče, sociální správa, sociální péče lPrvní ucelený systém sociálního pojištění ¡1883 – 1889 v Německu ¡Starobní pojištění pro všechny dělníky a některé úředníky lPostupné pronikání do ostatních evropských zemí lRozšiřování okruhu povolání lPodmínkou vyplácení pojistných dávek: ¡Uplynutí tzv. čekací doby ¡Určité stáří Prvky sociálního zabezpečení lPéče o zdraví lZabezpečení v nemoci a při úrazu, při invaliditě lZabezpečení matek v těhotenství a v mateřství lZabezpečení ve stáří lZabezpečení v nezaměstnanosti lZabezpečení pozůstalých v případě úmrtí rodinných příslušníků lPomoc rodinám s dětmi Dávky sociálního zabezpečení lDávky zásluhové ¡závisí na výši předchozího příjmu ¡princip ekvivalence a princip solidarity ¡pouze peněžní forma (např. náhrady při pracovních úrazech) lDávky univerzální (tzv. plošné dávky) ¡nezávisí na předchozím příjmu ¡mohou mít formu peněžní i naturální (např. ve zdravotnictví) lDávky individualizované (tzv. adresné dávky) ¡poskytovány dle určitého kritéria potřebným občanům v individuální výši lDávky kombinované ¡kombinace zásluhových a univerzálních dávek, např. starobní důchody ¡posilovat zásluhovou složku Zabezpečení ve stáří lŘešení jako každého jiného nedostatku příjmů – životní minimum, sociální dávky ¡Eliminace zásluhovosti lUniverzální rovná výše důchodu pro všechny, kteří splní podmínky nároku (zpravidla věk) ¡Zásluhovost nahrazena občanstvím lVznik nároku vázat na účast v určitých korporátních / zaměstnavatelských systémech (pojištění) a další podmínky související se zaměstnáním, (počet odpracovaných let, délku doby pojištění) ¡Zásluhovost je zřejmá Současná situace lVýznamné vlivy – globalizace, reformy sociální státu, změny na trhu práce a ve formách rodinného soužití lDemografické stárnutí obyvatelstva ¡Snižují se počty narozených dětí, zvyšuje se střední délka života, počet obyvatel v poproduktivním věku narůstá lV současnosti připadá v ČR na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí - plátců sociálního pojištění. Pokud by nedošlo k reformě systému, v roce 2050 to bude asi 1,2. lSchodek důchodového účtu: ¡v r. 2009: 30,5 mld. Kč, ¡v r. 2010: 29,3 mld. Kč, ¡v r. 2011: 39,5 mld. Kč. l Důchodové systémy – 3 pilíře •I. pilíř: Základní důchod, státem garantovaný, průběžně financovaný. •II. pilíř: Zaměstnavatelské penzijní systémy, v podstatě pojistné fondy spravované zaměstnavatelem, fondově financované. •V členských státech EU poměrně obvyklý, v ČR neexistuje •III. pilíř: Soukromé dobrovolné pojištění u komerčních subjektů. • Průběžný systém financování (I. pilíř) lPAYG (pay as you go) lProduktivní část populace přispívá do systému, zatímco postproduktivní část z něj bezprostředně čerpá lZávislý na demografické struktuře obyvatel a společenském konsensu o mezigenerační solidaritě lVýhodou odolnost vůči inflaci Fondový systém financování §předpokládá ukládání příspěvků na individuální účty, jejich investiční zhodnocování a v okamžiku získání nároku čerpání dávek §Není závislý na demografické struktuře obyvatel, ani na mezigenerační solidaritě §Poměrně problematické jej zavést, chybí-li počáteční kapitál pro ty, jejichž nárok na důchod nastane dříve, než si stačí na důchod „naspořit“ §Ohrožen inflací i tím, že řada chudých obyvatel nemá prostředky na odkládání spotřeby do budoucna Důchodový systém v ČR lZákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996 ve znění pozdějších předpisů lSystém je: ¡Povinný ¡Solidární ¡Jednotný ¡Průběžně financovaný ¡Dávkově definovaný ¡Dvousložkový lZákon 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem (substituce druhého pilíře) Důchodová reforma lZákon č. 220/2011, platný od 9/2011: ¡Prodlužování rozhodného období pro výpočet důchodu. Důchod se nově vyměřuje z celoživotních výdělků (do 9/2011 „pouze“ z 30 let) ¡Další zvyšování důchodového věku i po dosažení důchodového věku 65 let (pro pojištěnce narozené v roce 1977 činí 67 let), sjednocení důchodového věku pro muže i ženy v r. 2041. Důchodová reforma lOd 1.1.2013 se zavádí dobrovolné spoření v nových penzijních fondech, současně se mění i dosavadní systém penzijního připojištění se státním příspěvkem. lNáklady na důchodovou reformu se měly zaplatit nárůstem snížené sazby DPH v roce 2012 (od 2013 mělo dojít ke sjednocení obou sazeb) I. pilíř - povinný lZákladní pilíř stávajícího průběžného důchodového systému, vyplácí se z něj aktuální starobní důchody lpovinný odvod ze mzdy: ¡povinné důchodové pojištění ldědění naspořených prostředků ¡ne lsprávce peněžních prostředků ¡stát lfinancování ¡28 % z hrubé mzdy (ti, kteří nevstoupí do 2. pilíře) nebo ¡25 % z hrubé mzdy (ti, kteří vstoupí do 2. pilíře) lvýplata prostředků ¡Po odchodu do důchodu formou starobního důchodu II. pilíř - dobrovolný lNově vznikající pilíř od 1. 1. 2013 ldobrovolný finanční produkt: ¡důchodové spoření lDědění naspořených prostředků ¡ano, za daných pravidel lSprávce peněžních prostředků ¡soukromá penzijní společnost lfinancování ¡3 % z hrubé mzdy (namísto odvodu do 1. pilíře) ¡2 % z hrubé mzdy účastníka (navýšený odvod z hrubé mzdy) ¡zhodnocení (dle vybrané investiční strategie) lvýplata prostředků ¡Po odchodu do důchodu formou: ldoživotní důchod (vyplácí životní pojišťovna) ldůchod po dobu 20 let (vyplácí penzijní společnost) l III. pilíř - dobrovolný lJiž existující pilíř stávajícího důchodového systému, nový název – doplňkové penzijní spoření lpovinný odvod ze mzdy: ¡doplňkové penzijní spoření ldědění naspořených prostředků: ¡ano lsprávce peněžních prostředků: ¡soukromý penzijní fond (od 1. 1. 2013 soukromá penzijní společnost) lfinancování ¡vlastní příspěvek účastníka ¡příspěvek státu (dle výše příspěvku účastníka) ¡příspěvek zaměstnavatele (není povinné) ¡daňové odpočty (od určité výše vlastního příspěvku) ¡zhodnocení (dle vybrané investiční strategie) lvýplata prostředků ¡Po dosažení věku 60 let: lvyplacení celé částky lpostupné vyplácení formou doživotní penze nebo penze na dobu určitou l Kritika důchodové reformy lHrozba nedostatku financí pro 1. pilíř (opozice odhaduje deficit příjmů na 30 mld. Kč). Vláda očekává, že se do II. pilíře zapojí 50 % ekonomicky aktivní populace (?!) lRozhodnutí vstoupit do II. pilíře nezvratné, rozpor s Ústavou lChybějící veřejná i odborná diskuse lNeschopnost vlády dostatečně vysvětlit záměry reformy důchodového systému veřejnosti lReforma příliš zvýhodňuje soukromé penzijní fondy na úkor průběžného (státního) 1. pilíře. (NERV navrhoval vznik státního fondu.) l Kritika důchodové reformy lPodle propočtů vychází, že výsledný efekt důchodové reformy bude pro člověka s průměrným platem neutrální lSpoření do fondů začne být výhodné pro zaměstnance s příjmem vyšším než 23 tisíc Kč měsíčně hrubého, peníze z fondu ovšem začne dostávat až po dosažení důchodového věku a budou mu vypláceny postupně minimálně po dobu 20 let. Kdyby si člověk ta dvě procenta z platu spořil individuálně, má možnost disponovat s celou částkou podle potřeby. Kritika důchodové reformy lStát nebude ručit za úspory v soukromých penzijních fondech, ale nastaví přísná pravidla jejich fungování. lRoční výnos fondů se očekává v oblasti 4-5 procent v případě investování do dynamického fondu s nejvyšším výnosem, ale i rizikem. Necelá tři procenta z toho spolkne předpokládaná inflace a necelá dvě procenta si vezme dynamický fond na svůj provoz a zisk. lReálné zhodnocení peněz tedy bude zhruba nulové, za předpokladu příznivého vývoje ekonomiky a růstu fondu. lPětiletá zkušenost ze Slovenska ukazuje, že reálný výnos tamějších důchodových fondů se pohybuje v minusových číslech a podobné je to i v dalších zemích střední Evropy. l lVíce na: ¡www.duchodovareforma2013.cz ¡www.duchodovareforma.cz ¡Včetně tzv. důchodové kalkulačky Děkuji za pozornost!