ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 6 ORGANIZACE SAMOSPRÁVY, ÚZEMÍ SAMOSPRÁVA, ZÁJMOVÁ SAMOSPRÁVA PrF MU, listopad 2012 © petr průcha, 2012 Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice K POJMU A PODSTATĚ SAMOSPRÁVY JAKO FORMY VEŘEJNÉ SPRÁVY n nK pojmu n npolitický a právní rozměr pojmu samospráva nv politickém smyslu – účast občanů na výkonu státní správy nv právním smyslu – výkon samosprávy svébytnými subjekty (korporace) n nK podstatě n nvýraz vertikální dělby moci ve státě nprotipól správy státní ndecentralizovaná veřejná správa nvýraz principu subsidiarity n n nna pomezí pomezi správou veřejnou a správou soukromou nzejm. v rovině správy nevrchnostenské, viz samospráva zájmová, resp. profesní a samospráva podnikatelská n n n n n SAMOSPRÁVA JAKO PŘEDMĚT ZÁJMU VĚDY A STUDIA n nVýchozí teorie samosprávy n nstátoprávní – stát je základem samosprávy npřirozenoprávní – samospráva stavěna před vznik státu jako přirozená forma pospolitostní organizace občanů npolitická – základ v pouhé občanské laické účasti n nProblémy územní samosprávy, ve spojení s veřejnou správou, se zabývají vysoké školy, národní i mezinárodní vědecké instituce, vlády, orgány Rady Evropy, OECD, EU. n nZ institucí je jmenovitě třeba připomenout následující : nMezinárodní ústav správních věd (IIAS), Brusel nEvropský ústav veřejné správy (EIPA), Maastricht nNěmecká vysoká škola správních věd ve Speyeru nStátní škola pro veřejnou správu (Francie) - (ENA – École nationale d´ administration) nNárodní škola veřejné správy (Polsko – založena v r. 1990) n n DĚLENÍ , resp. DRUHY, SAMOSPRÁVY (organizačně, či institucionálně – veřejnoprávní korporace) n n n samospráva územní nobce, kraje n n samospráva zájmová, resp. profesní nkomory nvč. vysokoškolské samosprávy n n nPozn.: u nás v ústavně právní úpravě jen samospráva územní Obecné požadavky na vznik samosprávných korporací n n n zřizovány zákonem n mají právní subjektivitu n oprávnění vydávat vlastní právní předpisy n personální základ n ekonomický základ n územní základ (u zájmové samosprávy podpůrně), n organizačně kompetenční základ Základní znaky samosprávných korporací n n samostatnost a nezávislost na jiných subjektech veřejné moci n rovnoprávnost se subjekty stejného řádu n existence společného, resp. skupinového, zájmu, reprezentovaného samosprávou n vnitřní uspořádání musí umožňovat podíl členů na samosprávě n ekonomická soběstačnost n vázanost právním řádem PROBLÉMY K ŘEŠENÍ n v poloze vnější nvztah státu a samosprávy (dozor, kontrola, dopady regulatorní reformy) nvztah samosprávy a občanů (uspokojování potřeb občanů, formy podílu občanů na samosprávě /zejména územní/, vše ve spojení s ochranou a uplatňováním základních práv a svobod) nvztah samosprávy a soukromého sektoru (tzv. partnerství veřejného a soukromého sektoru) n nv poloze vnitřní nsamospráva ve smyslu institucionálním núrovňovost npočty, vzájemné vztahy KE VZTAHU STÁTU A SAMOSPRÁVNÝCH KORPORACÍ n nKe struktuře vztahů nvertikálně - centrální státní moc a samosprávná moc npři kontrole (přezkumu) - princip kasační, nikoliv apelační) nhorizontálně - státní správa a samospráva nkooperace, koordinace n nK požadavkům na vztahy nvzájemné nezasahování nvzájemný respekt nvzájemná součinnost n n n ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA PRINCIPY (MODELY) ORGANIZACE EVROPSKÝCH SYSTÉMŮ ÚZEMNÍ SPRÁVY n nsmíšený - německý (pův. pruský, později tzv. rakouský model (většina evropských zemí - Německo, Rakousko, Belgie, Holandsko, Itálie, Polsko, Slovensko, Maďarsko, severské země) n ndělený - nejblíže k tzv. francouzskému modelu (dnes se již blíží smíšenému modelu) n nvýlučně samosprávný (self gowernment) – (na základní úrovni – obce) – anglický, resp. anglosaský model (na vyšších úrovních (okresy, hrabství), taktéž státní správa – kombinace samosprávy a státní správy VÝCHODISKA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMNÍ SPRÁVY n nbezprostředně předchozí, resp. poslední vývoj n nzápadoevropské státy (kontinuita), reformy, tč. spíše modernizace nvýchodoevropské státy (diskontinuita - nyní tzv. demokratická transformace, reformy, modernizace), nspolečné - europeizace (zejména ECHMS), souvisí s modernizací, tento proces u zemí Rady Evropy, intenzivnější však u zemí EU n ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA v našich podmínkách n npředstavována tzv. smíšeným modelem n norganizačně pouze samospráva, s přenesenou působností (nejblíže k tzv. rakouskému modelu) n ndvě úrovně územní samosprávy nobce nkraje n nspecifika n postavení hl.m. Prahy n statutární města ZÁKONNÁ ÚPRAVA ÚZEMNÍ SPRÁVY n n nnavazuje na nEvropskou Chartu místní samosprávy nústavně právní úpravu n nzákladem je právní postavení obcí n n . nÚstavní soud ve spojení s Chartou poukázal na limity svobody územní samosprávy, a to když v nálezu ze dne 5.2.2003, sp.zn. n Pl. ÚS 34/02 uvedl: n nČeský ústavní standard místní samosprávy je doplněn a obohacen standardem, který vyplývá z mezinárodních závazků České republiky, jmenovitě Charty místní samosprávy. …. nCharta není klasickou smlouvou o lidských právech, netýká se jednotlivců, nýbrž společenství občanů, zakládá kolektivní práva. Z toho vyplývají zvláštnosti jejího výkladu a aplikace. Pravidla jí vyjádřená, která tvoří evropský standard místní samosprávy, jsou stěží přímo uplatnitelná (self-executing). …… nPráva zaručená Chartou územní samosprávě smluvních stran jsou rámcová. Charta sama v řadě ustanovení počítá s podrobnou vnitrostátní právní úpravou, která zajisté představuje meze, ve kterých se územní samospráva bude pohybovat. Rozhodně nezaručuje úplnou svobodu územní samosprávy. Ta není evropskou tradicí. nZákony, popř. další předpisy podle volby a tradice smluvních stran mohou podrobně vymezovat okruh záležitostí spravovaných územní samosprávou včetně těch, které má samospráva za povinnost sledovat, její organizaci včetně podoby a postavení jednotlivých orgánů, určovat rámec pro hospodaření, přiznávat majetek a její finanční zdroje. nUž vůbec Charta nečiní z územní samosprávy svrchovaná tělesa blížící se státům. n n(www.concourt.cz) ZÁJMOVÁ ČI PROFESNÍ SAMOSPRÁVA n nhistoricky byla představována nejrůznějšími komorami, svazky, gremii a společenstvy, a plnila ve veřejné správě významné poslání n nod počátku 90. let se se postupně vytvářely, resp. znovu ustavovaly, nejrůznější samosprávné veřejnoprávní korporace profesního a zájmového charakteru, zpravidla s postavením komor a společenstev; zatímco u dnes existujících komor převládá princip povinného členství, u společenstev se naopak uplatňuje princip dobrovolnosti n npozornost jim věnovaná, a vstřícnost k nim, podstatně menší než u územní samosprávy n n Podle současného právního stavu se v oblasti komor jedná o : n n advokátní komoru, n lékařskou komoru, stomatologickou komoru, lékárnickou komoru, n komoru veterinárních lékařů, n komoru patentových zástupců, n notářskou komoru, n komoru architektů, n komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, n komoru daňových poradců, n komoru auditorů, n exekutorskou komoru, n hospodářskou komoru, a n agrární komoru n n n n n n n n Právní úprava komor nZákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví. nZákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů V oblasti společenstev jde zejména o : n nživnostenská společenstva n (spojení s hospodářskými komorami), n nzemědělská, potravinářská a lesnická společenstva n (spojení s agrárními komorami) n n nviz Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů n K tzv. povinnému členství v komorách nNález sp.zn. Pl. ÚS 40/06 npovinné členství v ČLK není v rozporu s čl. 20 odst. 1 ani čl. 27 odst. 1 a 2, ani zásahem do práva dle čl. 26 odst. 1 Listiny n nDefiniční znaky zájmových, resp. profesních komor dle nálezu n zřízení zákonem n výkon veřejné moci vůči určité skupině obyvatel n právní subjektivita n personální základ jako zvláštní důvod členství n hospodářská a rozpočtová nezávislost na státu n odpovědnost za své jednání n jednání komor je nejen v jejich zájmu, ale i v zájmu veřejném nebo obecném n podléhají dozoru státu n je poskytována soudní ochrana před jejich příp. autoritativními rozhodnutími SHRNUTÍ, ZÁVĚR n n n Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice