1. Obecné informace k semináři/přednášce

Lektor tématu: JUDr. Dan Dvořáček, advokát

tel.: +420 222 814 755, fax: +420 222 814 754
e-mail: dvoracek@phpartners.cz
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/Details/detailFirma.aspx?id=378235ed2d7946458682f5cae5d6a055

2. Očekávané vstupní znalosti

Pro úspěšné zvládnutí materie semináře a přednášky se u studentů předpokládá orientace v těchto základních otázkách:

1. Pojem správního rozhodnutí jako individuálního správního aktu - základní vlastnosti, dopady, presumpce správnosti, rozdíl oproti normativním aktům.
2. Vznik studijního vztahu k vysoké škole.
3. Pojem suspensivního a devolutivního účinku podaného opravného prostředku.
4. Pojem správního soudnictví - význam, věcná působnost ve srovnání se soudnictvím civilním a trestním.
5. Vymezení žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 SŘS) vs. žaloby proti jinému zásahu správního orgánu (§ 82 SŘS).
6. Význam novely zák. č. 303/2011 Sb. ve vztahu k žalobě proti jinému zásahu orgánu veřejné moci.
7. Ústavní základ práva na právní pomoc, ústavní základ práva na přístup k soudu.

3. Pomůcky

1. Zákon o vysokých školách
2. Soudní řád správní (!!!)
3. Správní řád

4. Domácí úkol

Situace: Existuje skupina studentů studijního programu, který je uskutečňován na určité fakultě veřejné vysoké školy. Někteří z těchto studentů jsou též členy akademického senátu této fakulty. Následně dojde k prodloužení akreditace daného studijního programu, přičemž vedení univerzity zaujme názor, že v rámci prodloužení akreditace též došlo k převedení studijního programu z fakulty na univerzitu a že se tedy nově u všech studentů jedná o studium uskutečňováné na univerzitě, nikoli na fakultě. Vedení VŠ i fakulty proto vysloví názor, ža studenti, kteří byli dotčeni touto změnou, nejsou nadále členy akademického senátu fakulty, protože přestali být členy akdemické obce fakulty. Do akademického senátu fakulty vyhlásí doplňovací volby.

Postižení studenti s tímto vývojem nesouhlasí. Domnnívají se, že vysoká škola vykládá dopady prodloužení akreditace nesprávně a že k přesunu studijního programu z fakulty na univerzitu nedošlo a že jsou tedy nadále členy akademické obce fakulty, a proto jejich členství v akademickém senátu nezaniklo. Studenti mají v úmyslu obrátit se na soud, aby dosáhli ochrany svého práva vykonávat mandát senátora AS, který jim dle jejich názoru nezanikl.

Zadání:  Vymyslete a popište, jak mají studenti v této věci postupovat. Konkrétně pak:

1. Uveďte, které procesní prostředky soudního řádu správního mají studenti využít, a to s uvedením odkazů na příslušná ustanovení zákona.
2. Pokud je pro úspěšný postup u soudu zapotřebí na univerzitě vyvolat určitou situaci nebo událost, vymyslete a popište, o jakou událost či situaci by mělo jít a jak ji vhodně zorganizovat. Nezapomeňte, že podstatnou součástí soudního řízení je dokazování a že je tedy nutno, aby byli v tomto směru studenti dobře vybaveni.
3. Pokud jedním z prostředků, které doporučujete využít, bude jakákoli žaloba, navrhněte znění petitu takové žaloby.

Poznámky:

1. Neočekává se, že by řešení přesáhlo 1,5 strany volného textu ve Wordu. V řešení se soustřeďte na věcné a adresné řešení problému, nikoli na obecné výklady a teoretická východiska, která k řešení mají jen okrajový vztah. Nevytvářejte ani slohové cvičení, ani odborný článek do časopisu. Styl vašeho výstupu by měl odpovídat situaci, kdy se snažíte co nejrychleji a nejúsporněji sdělit své nápady kolegovi, který je také odborník a také ví, o co se jedná. 
2. Úkol odevzdejte prostřednictvím odevzdávárny k předmětu, a to nejpozději do uskutečnění semináře následujícího seminář tento.
3. Nejlepší řešení budou oceněna veřejnou pochvalou.
4. Použitelná varianta řešení, která autora úkolu dosud nenapadla, bude odměněna věcnou cenou.
5. Nevyhovující řešení budou vrácena k přepracování.
6. Seminář vám pomůže úkol zpracovat, protože se na něm dozvíte užitečné informace. Úkol byste nicméně měli být schopni zpracovat i dříve. Kdo zpracuje úkol správně ještě před výukou, bude odměněn věcnou cenou.
7. Bude zveřejněno vzorové řešení úkolu, pokud se ukáže, že se zpracováním úkolu měli studenti zásadní potíže.

5. Tipy, otázky a doporučení

Níže uvedené tipy, otázky a doporučení slouží pouze pro nastínění některých sporných otázek vážících se k problematice a pro ukázání některých méně zřejmých souvislostí. Neočekává se jejich vypracování či odevzdávání řešení. Zamyšlení se nad nimi však pomůže lépe pochopit materii předmětu a připravit se k diskusi v rámci kolokvia.

I. Ukončení studia - zánik studijního vztahu k vysoké škole

Studijní vztah studenta a vysoké školy je veřejnoprávním vztahem, který vzniká a zaniká způsobem v zákoně výslovně stanoveným. Pokud jde o způsob vzniku tohoto právního vztahu, lze v plném rozsahu odkázat na předchozí výklady a výuku. Pakliže studijní vztah mezi studentem a vysokou školou vznikl, zanikne pouze z důvodů, které zákon předpokládá. Je zapotřebí si přitom uvědomit (jako ostatně ve většině oblastí správního práva), že není možno se zabývat pouze konkrétními ustanoveními zvláštního sektorového zákona (zda zákon o vysokých školách), ale je vždy nutno k důvodům zániku právního vztahu dle tohoto zákona přičlenit též eventuální způsoby další, které vyplývají z obecných právních předpisů. Jinými slovy - je vždy nutno se zamyslet, zda výčet způsobů zániku studijního vztahu v zákoně o vysokýcvh školách je kompletní a vyčerpávající, nebo zda je možno nalézt ještě důvody jiné, plynoucí z jiných právních předpisů.

Zákon o vysokých školách rozeznává řádné a nikoli řádné způsoby ukončení studia (§ 55 resp. § 56 ZVŠ).

Řádným ukončením studia je výhradně ukončení absolvováním studia ve studijním programu, a to úspěšným složením předepsané závěrečné zkoušky. Studium je témto způsobem ukončené složením poslední součásti závěrečné zkoušky. Je třeba si uvědomit, že v některých studijních programech je částí více (např. obhajoba závěrečné práce a státní zkouška) a tyto nemusí být nutně spojeny. Absolvent studia ve studijním programu má právo užívat akademický titul s takovým absolvováním spojený (viz § 46 ZVŠ). Přiznávaný akademický titul je uveden v akreditaci studijního programu.

Nikoli řádné ukončení studia je každé ukončení studia jinak než absolvováním studia ve studijním programu. Je přitom zcela nepodstatné, zda ukončení studia takovým způsobem zavinil student, vysoká škola nebo zda se jednalo o objektivní okolnost. Je nutno však zdůraznit, že ukončení studia nikoli řádně je pro studenta spojeno s negativními právními následky, neboť odstudovaná doba se bude přičítat do doby odstudované v jiných studiích pro účely stanovení poplatku spojeného se studiem (viz tamní výklady). 

 Zákonem předpokládaným způsobem ukončení studia nikoli řádně je:

1. Zanechání studia - jedná se o jednostranný právní úkon. Studium končí okamžikem doručení oznámení o znechání studia vyšoké škole. O ukončení studia tímto způsobem se nerozhoduje.
2. Nesplnění požadavků dle studijního a zkušbního řádu. Studijní a zkušební řád zpravidla stanoví požadavky, které musejí být splněny pro postup studijním programem dále či v určitých kontrolních bodech. Typicky se jedná o absolvování určitých předmětů, nasbírání určitých kreditů, složení určitých souborných zkoušek, absolvování praxí a podobně. S nesplněním těchto poždavků může být spojeno ukončení studia. Jedná se o jeden z nejčastějších způsobů nikoli řádného ukončení studia.
3. Odnětí či zánik akreditace daného studijního programu. Studium lze uskutečńovat pouze na základě akreditace studijního programu. Pokud vysoká škola o akreditaci přijde, studium v daném studijním programu končí. Vysoká škola je povinna v takovém případě zajistit možnost, aby studenti pokračovali ve studiu v jiném (příbuzném) studijním programu na téže či jiné vysoké škole. Zákon však takový postup dále neupravuje a nestanoví žádné vysoké škole povinnost takové studenty přijmout. Jedná se tak o velmi obtížně realizovatelné ustanovení.
4. Vyloučení ze studia v disciplinárním řízení či z důvodu podvodu v přijímacím řízení (viz výklady k tomuto semínáři k daným problémům).

Z hlediska obecných právních předpisů pak studium zaniká smrtí studenta či zánikem vysoké školy.

Tipy, otázky a doporučení:

1. Pokuste se vymyslet, ve který okamžik přesně studium končí řádným ukončením.
2. Zamyslete se, od jakého okamžiku smí student užívat akademický titul.
3. Zamyslete se nad příčinami existence "malých doktorátů" - JUDr., RNDr. apod. Pokuste se uvědomit si vliv tradice, sentimentu a společenské setrvačnosti na obsah právních norem. 
4. Zamyslete se, proč "malé doktoráty" nejsou dostupné držitelům titulu "Ing.". Pokuste se uvědomit si vliv nedbalosti a nedůslednosti zákonodárce na obsah právních norem. 
5. Zamyslete se, které akademické tituly zanikly po r. 1989.

II. Vyloučení ze studia

Ačkoli se pojmem "vyloučení ze studia" v praxi označuje celá řada situací, jedná se zpravidla o označení nepřesné a zavádějící, neboť pojem vyloučení ze studia je zákonem vysokých školách přesně a jednoznančně definován, přičemž se jedná o situace v zásadě výjimečné. Naprostá většina studií je ukončena jinak než vyloučením ze studia.

Vyloučení ze studia může nastat ve dvou konkrétních případech, a to:

1. Vyloučením či podmínečným vyloučením, coby sankcí v disciplinárním řízení (viz výklady tam obsažené)
2. Vyloučením pro podvod při přijímacím řízení (§ 67 ZVŠ).

Tipy, otázky a doporučení:

1. Pokuste se zjistit, kdo a v jakém procesu rozhoduje o ukončení studia z důvodu podvodu v přijímacím řízení.
2. Zamyslete se nad tím, zda existuje nějaké časové omezení pro možnost vyloučit ze studia z důvodu podvodu v přijímacím řízení. Pokud ne, zamyslete se nad vhodností takového stavu. Zamyslete se, zda by takové omezení nešlo dovodit z nějakých obecných právních předpisů.

III. Disciplinární řízení

Disciplinární řízení představuje zvláštní formalizovaný proces, jehož předmětem je projednání a rozhodnutí o vině a trestu studenta za spáchání disciplinárního přestupku. Podle ustanovení § 64 ZVŠ, disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí. Tato definice se jeví jednoznačně nevyhovující, když žádným způsobem neváže disciplinární přestupek věcně a časově ke studiu na vysoké škole. Za disciplinární přestupek pak mohou snadno být pokládána porušení právních povinností, k nimž došlo v dávné minulosti nebo jež nemají žádný vztah ke studiu jako takovému. Za stejně nevhodné je třeba též označit prakticky absentující procesdurání zajištění celého řízení, kdy právní úprava žádným způsobem detaileněji postup v řízení neupravuje. Nabízí se zde srovnání s právní úpravou práva přestupkového, které ač často vede k uložení podstatně méně závažných sankcí než řízení disciplinární, obsahuje (za subsidiárního použití správního řádu) mimořádně podrobnou úpravu celého procesu. Všechny tyto skutečnost by měly vést ke zdrženlivému užívání institutu disciplinárního řízení.

Disciplinární řízení se zahajuje na návrh, a to děkana u studentů zapsaných na fakultě, rektora u studentů zapsaných pouze na univerzitě. O návrhu se usnáší disciplinární komise, která je obsazena paritně učiteli a studenty. Student má právo být seznámen s návrhem a hájit se, a to i prostřednictvím obhájce. O věci se koná ústní jednání. Disciplinární komise se usnáší na návrhu rozhodnutí, přičemž platí, že děkan (rektor) nemůže uložit přísnější sankci, než jakou navrhla disciplinární komise.

Disciplinární přestupek je možno spáchat pouze zaviněně, tedy výhradně úmyslně nebo z nedbalosti. Určení formy zavinění má vliv na možnost uložit sankci vyloučení ze studia. Pokud jde o výklad problematiky zavinění, je možno v plném rozsahu odkázat na učebnice obecné části trestního práva hmotného, které obsahují vyčerpávající rozbor problému.

V disciplinárním řízení se nabízejí tato rozhodnutí:

1. Řízení bude zastaveno, pokud student přestane být studentem vysoké školy, skutek není disciplinárním přestupkem nebo se neprokázalo, že by jej spáchal obviněný student.
2. Od uložení sankce bude upuštěno, pokud samotné projednání věci vedlo k nápravě.
3. Napomenutí.
4. Podmíněčné vyloučení ze studia. Zda je nutno stanovit právě ony podmínky, za kterých se student osvědčí. Typicky takovými podmínkami bývá nahrazení způsobené škody, omluva poškozenému, řádné plnění studijních povinností apod.
5. Vyloučení ze studia. Tuto sankci lze udělit pouze za úmyslně spáchaný disciplinární přestupek.

Podání žádosti o přezkum rozhodnutí v disciplinárním řízení má odkladný účinek. 

Tipy, otázky a doporučení:

1. Zamyslete se nad uložením sankce v diciplinárním řízení, pakliže byl student již postižen pro stejný skutek v řízení trestním. Zvažte zásadu zákazu dvojího trestání.
2. Zamyslete se nad možností uložení sankce v diciplinárním řízení, pakliže byl student pro stejný skutek v řízení trestním obžaloby zproštěn.
3. Zamyslete se, jak bude obsazena disciplinární komise v řízení o disciplinárním přestupku člena disciplinární komise.
4. Zamyslete se, zda v řízení o žádosti o přezkum disciplinárního rozhodnutí rozhoduje rektor izolovaně, nebo do procesu obdobně vstupuje univerzitní disciplinární komise.

IV. Soudní přezkum

Veřejné vysoké školy jednají ve vztahu ke studentům, pokud jde o práva a povinnosti studenta, v pozici orgánu veřejné moci, a naplňují tak definici správního orgánu dle ustanovení § 4 odst. 1 SŘS. Vystupování vysoké školy v tomto postavení tedy podléhá soudnímu přezkumu ve správním soudnictví, přičemž v úvahu připadají zejména:

1. Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu - nejtypičtější a nejčastější řízení, které napadá rozhodnutí, tedy individuální správní akt, který veřejná vysoká škola vydala.
2. Ochrana proti nečinnosti správního orgánu - žaloba podávaná v případech, kdy správní orgán dlí v nečinnosti, ač je povinnen ve věci konat a/nebo rozhodnout.
3. Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu - žaloba proti jinému faktickému úkonu veřejné vysoké školy, který však nemá povahu rozhodnutí.

Soudní řízení ve správním soudnictvím je až na výjimky řízením o individuální ochranu práv jednotlivce. To znamená, že typicky není možno v těchto řízeních brojit proti potenciálním újmám, názorům nebo za práva jiných osob. Zjednodušeně řečeno pro získání žalobní legitimace je třeba, aby žalobce sám osobně byl cílem naříkaného nezákonného jednání vysoké školy a toto jednání existovalo a vyvolávalo následky. 

K řízení ve věcech správního soudnictví jsou ve výše nastíněných případech příslušné krajské soudy, které jednají ve specialisovaných senátech. Místní příslušnost se pak řídí sídlem orgánu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.

Podmínkou pro podání žaloby je, že žalobce vyčerpal všechny opravné prostředky či jiné prostředky ochrany práva, které se mu nabízely v rovině správního řízení. V prostoru vysokých škol to typicky znamená, že podmínkou pro podání žaloby je předchozí podání žádosti o přezkum rozhodnutí. Žalobce může dočasně odvrátit nepříznivé dopady napadeného rozhodnutí návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě nebo návrhem na předběžné opatření. Je však na úvaze soudu, zda k těmto krokům přistoupí.

Ve správním soudnictví není možno dosáhnout toho, aby správní soud určitou věc rozhodl namísto veřejné vysoké školy (například přisoudil jinou výši stipendia). Ve vztahu k rozhodnutím vysokých škol jsou rozsudky správních soudů výhradně kasační, což má za následek povinnost vysoké školy rozhodnout věc znovu (a řídit se přitom závazným právním názorem správního soudu). Správní soud se často nedostane k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, neboť rozhodnutí je natolik nesrozumitelné či nedostatečně odůvodněné, že je na místě je zrušit pro nepřezkoumatelnost, což je podstatná procesní vada. Rozhodnutí vysokých škol bývají z tohoto důvodu rušena velmi často.

Možnosti meritorních rozhodnutí v jednotlivých řízeních tedy jsou tyto:

1. Žaloba bude zamítnuta, není-li důvodná.
2. V řízení o žalobě proti rozhodnutí bude rozhodnutí zrušeno, je-li nezákonné nebo bylo-li vydáno v řízení stiženém zásadními procesními vadami majícími potenciálně vliv na jeho zákonnost.
3. V řízení na ochranu proti nečinnosti, soud v případě důvodnosti žaloby uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
4. V řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu v případě důvodnosti žaloby soud určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem.

Opravným prostředkem ve správním soudnictví je kasační stížnost, o které rozhoduje nejvyšší správní soud. Kasační stížnost nemá odkladný účinek.

Tipy, otázky a doporučení:

1. Zamyslete se, zda a jak je možno dosáhnout soudního přezkumu vnitřního předpisu veřejné vysoké školy, pokud je student přesvědčen o jeho nezákonnosti.
2. Zjistěte si, co znamenají v americkém ústavním právu pojmy Standing, Ripeness, Mootness, a zamyslete se, zda a jak se projevují v českém správním soudnictví, například na poli vysokého školství.
3. V nedávné době došlo ke změně místní příslušnosti pro řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu tak, že namísto soudu místně příslušného podle sídla orgánu druhého stupně, rozhoduje soud místně příslušný podle sídla orgánu prvého stupně. Zamyslete se, co mohlo být důvodem pro takovou změnu.