§ 1 odst. 1 D. Komentář Obsah: I. Úvod ..................................................................................................110 II. Vztah AntiDZ k právu EU.................................................................110 III. Vztah AntiDZ k ústavnímu pořádku ČR........................................... 111 IV. Role Ústavního soudu při aplikaci AntiDZ - řízení o ústavních stížnostech ................................................-................................ V. Role Ústavního soudu při aplikaci antidiskriminačního práva -abstraktní kontrola ústavnosti..................................................... VI. Oblasti pokryté odíranou před diskriminací dle AntiDZ..................117 VII. Vztah AntiDZ a zvláštních veřejnoprávních zákonů regulujících diskriminaci ....................................................................................... 120 VIII. Vztah AntiDZ a občanského zákoníku..............................................121 IX. Vztah AntiDZ a zákoníku práce ........................................................ 123 I. Úvod Toto ustanovení upravuje věcnou působnost zákona, tedy okruh oblastí, kde se uplatní zákaz diskriminace dle tohoto zákona. Současně jasně stanoví, že zákon konkretizuje a dále rozvádí závazky ČR z práva EU stejně jako základní práva chráněná ústavním pořádkem ČR. II. Vztah AntiDZ k právu EU Zákon v prvé řadě implementuje v podstatě všechny relevantní evropské směrnice, které jsou vyjmenovány v poznámce číslo 1) k AntiDZ.295 V tomto směru větší část obsahu AntiDZ nejde nad rámec toho, co vyžaduje právo EU. Zakázané diskriminační důvody dle AntiDZ (rasa, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientace, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra či světový názor) v podstatě kopírují evropské směrnice, a to vyjma národnosti, která v evropských směrnicích upravena není. V tomto smyslu tak jde AntiDZ do jisté míry nad rámec implementace požadované právem EU (srov. k tomu výklad k pojmu národnost, v části C bod 2.).296 Část AntiDZ jde i jinde zčásti nad rámec v současnosti platného práva EU, a v některých aspektech již v podstatě implementuje návrh směrnice vypracované Komisí dne 2. 7. 2008. Návrh směrnice poskytuje ochranu před diskriminací na základě věku, zdravotního postižení, sexuální orientace, vyznání nebo víry i mimo pracovněprávní a profesní vztahy. Naproti tomu v současnosti platné směrnice redukují zákaz diskriminace na základě právě jmenovaných důvodů v podstatě jen do oblasti zaměstnávání a výkonu povolání. Nová směrnice by měla 2,5 Srov. k tomu výklad s. 32 a násl. ™ Ve srovnatelných evropských předpisech národnost obvykle uvedena není. Srov. např. § l německého AGG. Naproti tomu slovenský AntiDZ národnost jako zakázaný důvod rovněž zná (§ 2 odst. 1). 110 ; D. Komentář § 10dst. 1 zajistit rovné zacházení v oblasti sociální ochrany, včetně sociálního zabezpečení a zdravotní péče, v oblasti vzdělávání a přístupu k veřejnosti komerčně dostupnému zboží a službám a jejich poskytování, ■ včetně bydlení. Český AntiDZ se tak liší od většiny evropských domácích úprav, které zatím nejdou nad požadavky práva EU a rozlišují mezi diskriminací na základě pohlaví a rasy, na straně jedné (zde je ■ působnost zákazu diskriminace stejně široká jako podle AntiDZ), ■ a ostatními diskriminačními důvody, které se uplatňují nad rámec pra- ■ covních a_ profesních vztahů pouze v oblasti vzdělávání, na straně !. druhé.297 Úpravu obdobnou úpravě české zná jen menšina států, např. ,> Belgie nebo Irsko.298 V těch oblastech, kde AntiDZ implementuje právo EU, se český * soudce setká s řadou pojmů, které mají svůj původ v tomto právu. Na- mátkou možno jmenovat přímou a nepřímou diskriminaci, obtěžování, sexuální obtěžování, přiměřené opatření, zdravotní postižení atp. Po-t kud při výkladu těchto pojmů vyvstane interpretační problém, bude zpravidla namístě předložit ESD předběžnou otázku. Pokud se však ; setká s těmito pojmy mimo dosah působnosti práva EU (např. přimě- řené opatření v oblasti služeb nebo diskriminace z důvodu sexuální orientace mimo pracovněprávní vztahy), takováto předběžná otázka přípustná nebude. ! III. Vztah AntiDZ k ústavnímu pořádku ČR Je nepochybné, že AntiDZ nelze chápat jen jako implementaci práva \ EU do práva vnitrostátního, ale též jako konkretizaci ústavních postu- ; látů zákazu diskriminace dle české ústavy a ústavního pořádku včetně .» mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách.299 j Ochrana před diskriminací je upravena mezinárodními úmluvami vy- ■ pracovanými v rámci OSN, jimiž je Česká republika vázána, a to Me-J zinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace,300 j Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen,301 Mezinárod-^ ním paktem o občanských a politických právech a Mezinárodním pak- r J, 3,7 Ke kritice současné evropské legislativy srov. Waddington, L., Beil, M. More Equal than i1 Others? Distinguishing European Union Equality Directives, CM.L.Rev. (2001), sv. 38, "t £. 3, s. 587-611,s.5S9. \ ™ Srov. k tomu detailněji Connack, J., Bell, M. Developing Antidiscrimination Law in ■j Europe. The 25 EU Member States compared. Brussels : The European Network of Legal ,', t Experls in Non-Discrimination Field, 2005, s. 43 - 44, dostupné na bttp://www.stop-disc- ) rimination.ii]fo/iileadmin/pdfs/Reports/Law_Report_2005/05compan_ei].pdf (navštíveno ft. 1. března 2010). ' !W Tyto smlouvy jsou ve smyslu nálezu č. 403/2002 Sb. součástí ústavního pořádku. Viz i nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.). i ™ Vyhláaka ministra zahraničních věcí č. 95/1974 Sb. I ™ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 62/1987 Sb. ,1 Hl § 1 odst. 1 D. Komentář tem o hospodářských, sociálních a kulturních právech302 a Úmluvou o právech dítěte.303 Mezi úmluvami přijatými Radou Evropy má z hlediska ochrany před diskriminací zásadní význam či. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,304 podle něhož užívaní práv a svobod přiznaných touto Úmluvou musí být zajištěno bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavem. Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin pak zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou na základě příslušnosti k národnostní menšině.305 Mezinárodní organizace práce přijala Úmluvu č. 111 o diskriminaci v zaměstnání a povolání.306 Dále přijala Úmluvu č. 100 o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty,307 jež upravuje zásady stejného odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty. V oblastech, kde AntiDZ provádí právo EU, působí současně též základní práva vyplývající z českého ústavního pořádku. Naproti tomu v těch oblastech, které překračují oblast aplikace práva EU, nutno nahlížet na AntiDZ výlučně jen perspektivou české ústavnosti. S ohle- m2 Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb. Podle čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech jsou si všichni před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakékoli diskriminace. Zákon zakáže jakoukoli diskriminaci a zaručí všem osobám stejnou a ňčimiou ochranu proti diskriminaci z jakýchkoli důvodů, např. podle rasy, banm Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 465/1990 Sb. Úmluva zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství, politických názorů, národnostního nebo sociálního původu v zaměstnání nebo povolání, což zahrnuje také přístup k odbornému výcviku, k zamestnaní a k různým povoláním, jakož i podmínky v zaměstnání a povolání. ,07 Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 450/1990 Sb. 112 D. Komentář § 1 odst. 1 dem na postulát jednoty právního řádu a právní jistoty by tu však evropské právo mělo působit nezávazně, silou přesvědčivosti. Z uvedeného vyplývají následující konsekvence. Protože AntiDZ konkretizuje ústavní zákaz diskriminace, je nutno brát na zřetel to, že v podstatě každá aplikace zákona je současně též nepřímou aplikací ústavy. Původem německá koncepce nepřímého horizontálního účinku vychází z ústavy jako z hodnotového základu společnosti i právního systému,308 čemuž odpovídá i prozařování základních práv napříč právním systémem {Ausstrahlungswirkung). Tato koncepce byla poprvé vyjádřena ve slavné kauze Liith.309 Jak uvádí Alexy, „co se týče pozice soudce, prozařovací efekt zakládá povinnost vzít na zřetel vliv ústavních práv na normy soukromého práva v situaci, kdy jsou tyto normy soudcem interpretovány. "m Tzv. prozařovací efekt základních práv napříč právním systémem tak ve své podstatě znamená, že antidiskriminační kauzy, které jsou na prvý pohled regulovány jen normami .jednoduchého" práva, tedy normami AntiDZ, mají ústavní dimenzi, což se projevuje například poměřováním konfliktních základních práv při aplikaci souvisejících norem .jednoduchého" práva. Soudci aplikující AntiDZ tak musí vzít v potaz nejen judikaturu ESD, ale též ústavní zákaz diskriminace dle Českého ústavního pořádku a relevantní judikaturu ÚS. I na aplikaci AntiDZ je tak použitelný tento nosný závěr českého Ústavního soudu: Jednou z funkcí Ústavy, zvláště ústavní úpravy základních práv a svobod, je její „prozařování" celým právním řádem. Smysl Ústavy spočívá nejen v úpravě základních práv a svobod, jakož i institucionálního mechanizmu a procesu utváření legitimních rozhodnutí státu (resp. orgánů veřejné moci), nejen v přímé závaznosti Ústavy a v jejím postavení bezprostředního pramene práva, nýbrž i v nezbytnosti státních orgánů, resp. orgánů veřejné moci, interpretovat a aplikovat právo pohledem ochrany základních práv a svobod. V posuzované věci to znamená povinnost soudů interpretovat jednotlivá ustanovení občanského soudního řádu v první řadě z pohledu účelu a smyslu ochrany ústavně garantovaných základních práv a svobod.3'1 m Srov. Alexy, R. A Thcory of Constiiuiional Rights. Oxford : Oxford University Press, 2002, s. 350 násl. (vysvětluje „obsahovou zákiadnost" ústavy: „ústavnípráva u normy ústavních práv jsou obsahově základní, protože inkorporuji rozltodtutti o základní normativní struktuře státu a společnosti"). 305 Koncepci tzv. unmiítelbare drittwirkung, tedy nepřímého horizontálního působení základních práv mezi dvěma osobami soukromého práva, založil nemecký Spolkový ústavní soud ve slavné kauze Liith, týkající se svobody projevu. Viz BVerfGE 7, 198 (206); pro v podstatě shodný právní názor viz nález sp.zn. III. US 139/98 ze dne 24.9.1998 (N 106/12 SbNU 93). 3.0 Alexy, s. 355-356. 3.1 Viz nález sp. zn. III. US 139/98 ze dne 24. 9. 199S (N 106/12 SbNU 93). 113 § 1 odst. 1 D. Komentář D. Komentář § 1 odst. 1 IV. Role Ústavního soudu při aplikaci AntiDZ - řízení o ústavních stížnostech Skutečnost, že část AntiDZ spadá do působnosti práva EU, nijak nebrání možnosti podat proti rozhodnutím obecných soudů aplikujícím AntiDZ ústavní stížnost. ÚS ostatně již ukázal vôli rozhodovat i o kauzách, které aplikují dokonce evropská nařízení, tedy i přímo aplikovatelné právo EU. Jde o nález I. US 709/05 ze dne 25. 4. 2006,312 který se vyjadřuje k otázce uznání rozhodnutí cizozemského civilního soudu podle nařízení Rady (ES) č. 44/2001. Poměrně jasně svou rolí v oblasti antidiskrimínaČních kauz ÚS formuloval v nedávném nálezu ve věci věkové diskriminace. ÚS v těchto věcech kontroluje zejména ústavnost procesu před obecnými soudy včetně řádného se vypořádání s argumenty žalobce, aniž by aspiroval na to nahradit obecné soudy v jejich roli finálně určit, zda k diskriminaci došlo či nikoliv. Slovy nálezu „ Ústavní soud nehodlá a ani nemůže vyslovit obecně platný závěr, kdy je postup zaměstnavatele ukončujícího svému zaměstnanci pracovní poměr výpovědí z organizačních důvodů diskriminační. To pochopitelně záleží na okolnostech daného případu. S ohledem na své, shora vymezené postavem garanta ústavnosti, který není součástí soustavy obecných soudů, Ústavní soud nemůže ani učinit jednoznačný závěr o (ne)diskriminaci stěžovatele v tomto konkrétním posuzovaném případě. Úkolem Ústavního soudu je však posoudit, zda se obecné soudy s námitkou stěžovatele ohledně diskriminačního jednání řádným způsobem vypořádaly, a nezasáhly tak do práva zamčeného čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i čl. i a či S odst. 1 Listiny. "3i3 Stejná je logika nálezu v kauze baseballové pálky „Na cikány", kde obecné soudy v rámci hodnocení, zda došlo k obtěžování žalobce ve smyslu práva EU a relevantního vnitrostátního práva, svá rozhodnutí nedostatečně odůvodnily. Proto ÚS shledal „absenci řádného a přesvědčivého odůvodnění, a tudíž porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces. "3I4 Pokud se ÚS dostává svým judikováním do sféry práva EU, bude v některých případech nutno konstruovat též jeho povinnost v případě pochybností o výkladu práva EU obrátit s předběžnou otázkou na ESD,3'5 resp. využít institut přímého účinku či tzv. eurokonformní výklad (k tomu viz Úvod). 313 Nález sp. zn. I. ÚS 709/05 ze dne 25. 4. 2006 (N 91/4] SbNU 163). 313 Nález sp. zn. II. ÚS 1609/0S ze dne 30.4. 2009. 3" Nález sp. mi. II. ÚS 1174/09 ze dne 13. 1. 2010. 315 Detailně k tomu Kiilm, Z. Eliška Wagnerová a judikatura Ústavního soudu k evropskému právu. In Kokeš M„ Pospíšil l. (eds.) In dubio pro libertate: úvahy nad ústavními hodnotami a právem: pocta Elišce Wagnerové u pfíležitosti životního jubilea, Brno : Masarykova univerzita. 2009, s. 101-115. 114 V. Role Ústavního soudu při aplikaci antidiskriminačního práva -abstraktní kontrola ústavnosti Vztah zákazu diskriminace podle práva EU a podle českého ústavního pořádku není ve vztahu vzájemné konkurence, ale spíše ve vztahu vzájemného se ovlivňování a doplňování. Zásadně však nutno akceptovat interpretační roli ESD, který autoritativně a finálně určuje význam pojmů, norem a principů práva EU v řízení o předběžné otázce podle čl. 234 SES. V rámci dělby funkcí mezi ESD a domácími soudy jsou to pak domácí soudy, kterým přísluší exkluzivní pravomoc aplikovat právo EU v domácím prostředí, ať již přímo (přímo aplikovatelné normy práva EU) nebo nepřímo (prostřednictvím vnitrostátní implementace českými předpisy). Poměrně důležitou otázku může představovat problém, jak postupovat, pokud soudce bude považovat určitý zákon za rozporný se zákazem diskriminace. Zde bude podstatné, zda se daná otázka nalézá v působnosti práva EU. Pokud jde o otázku zákazu diskriminace v těch oblastech, které nejsou pokryty předpisy EU, je jednoznačné, že se zde jilně uplatní povinnost předložit návrh na zrušení takovéhoto zákona Ústavnímu soudu (čl. 95 odst. 2 Úst). Pokud by šlo o jiný právní předpis než zákon, nutno pamatovat na ústavní zásadu, podle níž je obecný soud oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem (viz čl. 95 odst. 1 Úst), a to včetně jeho souladu s ústavním pořádkem.3'6 Jiná bude situace, pokud se naopak pohybujeme v oblasti věcné a časové působnosti práva EU, což bude i případ převažující většiny společenských vztahů řešených AntiDZ. Zde nutno aplikovat judikaturu ESD, podle níž „ vnitrostátní soud, pověřený v rámci své pravomoci použitím ustanovení práva Společenství, má povinnost zajistit plný účinek těchto norem podle potřeby i tak, že ze své vlastní pravomoci ponechá nepoužité jakékoli odporující ustanovení vnitrostátních právních předpisů",211 což plně platí i na České zákony. Speciální roli zde plní antidiskriminační směrnice, které toliko konkretizují obecné zásady zákazu diskriminace. Podle ESD to „ustanovenívnitrostátního práva, které spadá do rozsahu působnosti práva Unie, o němž se vnitrostátní soud domnívá, že je neslučitelné s uvedenou zásadou a u něhož se jeví výklad, který by byl s touto zásadou v souladu, jako nemožný, je uvedený soud povinen toto ustanoveni nepoužít, aniž by byl povinen pře- 3,6 Srov. k tomu usnesení ÚS sp. zn. Pl. ÚS 1/93 ze dne 22. 9. 1993 U IP SbNU 197 3" Viz rozsudek ESD ze dne 9. března 1978. Ammimsimvone ddle Finanze delto siato proti Slmmenthal SpA (Simmenthal 11), 106/77, Recueil, s. 629, body 21 až 24 citováno dle české verze uvedené v rozsudku ESD ze dne 18. července 2007, Ministem deWIndu-sina, del Commercio e dell'Ariigiaiiato prali Liicchiiii SpA, C-I í 9/05, Sb rozh s 1-6199 bodůl. 115 § 1 odst. 1 D. Komentář dem předložit Soudnímu dvoru předběžnou otázku a aniž by mu současně v jejím předložení cokoli bránilo.,"ils Na tuto judikaturu ESD navazuje též ÚS, a to když řešil situaci, ve které obecný soud napadal rozpor (v mezidobí zrušeného) zákona s právem EU a ústavním pořádkem. Podle ÚS „počínaje 1. květnem 2004 je každý orgán veřejné moci povinen aplikovat komunitami právo přednostněpřed českým právem tehdy, pokudje český zákon v rozporu s právem komunitárním [...]. Ústavní soud nepřehlédl, že krajský soud ve svém návrhu argumentoval tím, že dnes již zrušené předpisy jsou v prvé řadě v rozporu s evropským právem, a teprve v druhé řadě s českým ústavním pořádkem. Z toho ovšem plyne, že pokud snad bude nutné, podle právního názoru krajského soudu, aplikovat v jeho věci dnes již zrušené zákony, musí si otázku souladu těchto předpisů s evropským právem vyřešit sám, bez součinnosti s Ústavním soudem, eventuálně pokud to bude nutné, za podmínek daných evropským právem, i pomocí předběžné otázky k ESD. "3l9 Tento názor ÚS je plně v souladu s nedávným rozhodnutím ESD v kauze Kuciikdeveci. Podle něj „možnost poskytnutá vnitrostátnímu soudu či 267 druhým pododstavcem SFEU, aby předtím, než vyloučí použití ustanovení vnitrostátního práva, které je v rozporu s právem Unie, požádal Soudní dvůr o výklad v řízení o předběžné otázce, se však nemůže změnit v povinnost na základě toho, že vnitrostátní právo neumožňuje tomuto soudu nepoužít ustanoveni vnitrostátního práva, jež je podle jeho názoru v rozporu s ústavou, aniž by bylo toto ustanovení předem prohlášeno za protiústavní ústavním soudem. Na základě zásady přednosti práva Unie, která se vztahuje rovněž na zásadu zákazu diskriminace na základě věku, totiž použití ustanovení vnitrostátního práva, které je v rozporu s právem Unie a spadá do rozsahu jeho působnosti, musí být vyloučeno. "32° Pokud má obecný soud za to, že zákon je v rozporu jak s ústavou, tak s právem EU, zůstává proto zcela na úvaze obecného soudu, zda se primárně bude zabývat zkoumáním rozporu zákonného ustanovení, které má aplikovat, s právem EU anebo se zaměří na zkoumám rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Pokud se primárně zaměří na zkoumání souladu s právem EU a tvrdí, že zkoumané ustanovení zákona s ním je v rozporu, musí z tohoto svého přesvědčení vyvodit důsledky v souladu s požadavky judikatury ESD, tzn. napadené ustanovení neaplikovat. US zásadně nepřísluší vstupovat do úvah obec- Rozsudok ESD ze dne 19. ledna 2010, Setla Kuciikdeveci prali Swedex GmbH & Co. KG, C-555/07, bod 53. . , ... , w 3" Usnesení sp. zn. Pl. ÚS 19/04 ze dne 21.2.2006 - „zlatéakce". Srov. anotaci Bobek, M. Ústavní soud České republiky: obecné soudy mají povinnost aplikovat komunitami právo samostatně. Soudní rozhledy, 2006, č. 5, s. 173-177. JM Kiiciikdeveci, C-555/07, bod 54. 116 D. Komentář § 1 odst. 1 ného soudu ohledně důvodnosti jeho závěru o rozporu napadeného ustanovení s právem EU. Takový závěr však musí být řádně odůvodněn, jinak by se mohl stát předmětem přezkumu ze strany ÚS v rámci řízení o ústavní stížnosti, zda soudem podaný výklad rozhodných právních norem je předvídatelný a rozumný, zda koresponduje fixovaným závěrům soudní praxe, není-li naopak výrazem interpretační svévole (libovůle), jemuž chybí smysluplné odůvodnění, případně zda nevybočuje z mezí všeobecně (konsenzuálně) akceptovaného chápání dotčených právních institutů, resp. nepředstavuje-li tím výklad extrémní, resp. excesívní.321 Na závěr těchto úvah nutno upozornit, že ÚS nemá v rámci přezkumu ústavnosti zákonů podle či. 87 odst. 1 písm. a) a či. 88 odst. 2 Úst kompetenci přezkoumávat soulad vnitrostátního práva s právem EU. Aplikace práva EU jako bezprostředně použitelného právaje totiž v kompetenci obecných soudů, které mají v případě pochybností o aplikaci tohoto práva možnost, popř. povinnost obrátit se na ESD s předběžnou otázkou podle čl. 234 SES.322 V případě pochybnosti o rozporu právního předpisu se zákazem diskriminace však bude jistě vždy minimálně eventuální pochybnost též co do souladu právní úpravy s českým ústavním pořádkem. VI. Oblasti pokryté ochranou před diskriminací dle AntiDZ Zákon v tomto ustanovení taxativně vymezuje oblasti společenských vztahů, které jsou pokryté zákazem diskriminace podle AntiDZ. Některá ustanovení AntiDZ tento rozsah dále zužují (srov. např. § 3 odst. 2 AntiDZ). K aplikovatelnosti AntiDZ je třeba, aby došlo k diskriminaci jednak z důvodů vymezených v § 2 odst. 3 nebo v souvislosti s těmito důvody,323 jednak v oblasti věcně vymezené působností (viz dále). AntiDZ obecně působí (nestanoví-li některé zvláštní ustanovení AntiDZ jinak) ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovních, služebních poměrů a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, členství a činnosti v odborových organizacích, radách zaměstnanců nebo organizacích zaměstnavatelů, včetně výhod, které tyto organizace svým členům poskytují, členství a činnosti v profesních ko- 321 Usnesení sp. zn. Pl. ÚS 12/08 ze dne 2. 12. 2008, bod 34 TT^Ť>eZJP- Zn' R °S 56/05 a dne 21 ■ 3- 2008