l1
Uspokojení navrhovatele
JUDr. Martina Radkova
Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

Seminář O uplatňování procesních předpisů před správními soudy, Justiční akademie

l2
§ 62  s.ř.s. Uspokojení navrhovatele
(ustanovení nebylo dosud měněno)
l (1) Dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést
jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích
osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud
je již soudu předložil.
l
l (2) Předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a
oznámit je navrhovateli i soudu; uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení.
l
l (3) Dojde-li oznámení odpůrce podle odstavce 2 soudu, vyzve předseda senátu navrhovatele, aby se
ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Zmeškání této lhůty nelze
prominout.
l
l (4) Soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i
tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je
zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.
l
l (5) Rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních
účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.

l3
     Co to je?
lUspokojení navrhovatele je jedním ze způsobů ochrany subjektivních práv ve správním soudnictví.
l
lJe to způsob skončení věci a odstranění příčiny věci.
l
lNaplňuje zásadu hospodárnosti efektivnosti a subsidiarity soudní ochrany.
l
lInstitut sloužící k nápravě postupu odpůrce („odpůrce uzná svou chybu a napraví ji“).
l
l
l

l4
     Koho se týká?
l
l Účastnící řízení jsou zde navrhovatel a odpůrce (§ 33).
l
l Navrhovatel = osoba, která podala soudu návrh podle s.ř.s. (§ 32) a domáhá se ochrany svých
subjektivních práv.
l
l Odpůrce = správní orgán.
l

l5
Jak lze navrhovatele uspokojit?
lUspokojení spočívá:
l
l1. ve vydání rozhodnutí,
l2. ve vydání opatření,
l3. v provedení jiného úkonu.
l

l6
Podmínky uspokojení navrhovatele I.
1.řízení před soudem již bylo zahájeno (tj. soudu byl podán návrh) a soud dosud ve věci nerozhodl,
tj. neusnesl se na rozhodnutí,
2.jsou splněny podmínky řízení před soudem a nejde o případ, kdy jsou dány důvody pro odmítnutí
návrhu nebo zastavení řízení,
3.správní orgán sdělí soudu záměr navrhovatele uspokojit,
4.správní orgán k uspokojení navrhovatele má pravomoc,
l

l7
Podmínky uspokojení navrhovatele II.
l5. postup správního orgánu nezasáhne práva a povinnosti třetích osob (soukromých i veřejných);
zejména může jít o případy, kdy je účastníků správního řízení více a u soudu jsou na řízení
zúčastněny další osoby,
l6. dojde k uspokojení navrhovatele,
l7. soud shledá postup správního orgánu souladný se zákonem.
l

l8
Charakter řízení
l
l Celou dobu probíhá řízení formou písemné komunikace prostřednictvím soudu, s výjimkou oznámení
správního orgánu o vydání rozhodnutí (opatření či provedení jiného úkonu).

l9
   Jak to probíhá?
§Od okamžiku podání návrhu může odpůrce sdělit soudu záměr uspokojit navrhovatele.
§
§Iniciátorem uspokojení je odpůrce, nic ale nebrání tomu, aby návrh odpůrci učinil i navrhovatel.
l
§Možné jak v řízení u krajského soudu, tak i v řízení u Nejvyššího správního soudu.
l

l10
Co se děje po sdělení návrhu?
qSoud udělí odpůrci lhůtu k vydání rozhodnutí (opatření, učinění jiného úkonu) a k jeho oznámení
soudu a navrhovateli.
q
qPokud odpůrce „uspokojující“ úkon učiní a oznámí jej, vyzve soud navrhovatele k vyjádření, zda je
uspokojen.

l11
Rozsah uspokojení
l
ØZe zákona nevyplývá, že by uspokojení navrhovatele muselo být nutně v tom rozsahu, v jakém je
podán návrh.
Ø
ØNelze však rozhodnout v jiné věci, než která je obsahem návrhu.
l
ØRozhodnutí, opatření nebo úkon správního orgánu musí být formálně i obsahově perfektní.

l12
Kolize úprav – jen u starého ZSDP
vUpokojení navrhovatele by mohlo bránit ust. § 56a odst. 2 zákona o správě daní a poplatků (č.
337/1992 Sb.):
v
l (2) Použití mimořádného opravného prostředku podle části páté tohoto zákona je nepřípustné
vůči těm rozhodnutím správců daně, která byla pravomocně přezkoumána soudem. Řízení o mimořádném
opravném prostředku nelze zahájit vůči rozhodnutí tehdy, probíhá-li již o něm přezkumné řízení u
soudu.

l13
  Správní řád
l§ 153 správního řádu (z.č. 500/2004 Sb.)
l
lUspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví
l
l (1) Domáhá-li se žalobce ve správním soudnictví
l
la) zrušení rozhodnutí správního orgánu, lze jej uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v
přezkumném řízení,
lb) vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu z důvodů uvedených v § 77 odst. 1, lze jej
uspokojit vyslovením nicotnosti rozhodnutí,
lc) vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v § 77
odst. 1, lze jej uspokojit vydáním rozhodnutí nebo postoupením věci, pokud žalovaný správní orgán
není k vydání rozhodnutí příslušný; při vydávání rozhodnutí postupuje podle § 102,
ld) snížení trestu nebo upuštění od trestu uloženého rozhodnutím správního orgánu, lze jej
uspokojit vydáním nového rozhodnutí.
l
l (2) K řízením podle odstavce 1 je příslušný žalovaný správní orgán. Vydat rozhodnutí může jen se
souhlasem nadřízeného správního orgánu; v případě, že je třeba před vydáním rozhodnutí doplnit
řízení, je souhlasu nadřízeného orgánu zapotřebí již k zahájení řízení. Rozhodnutí nesmí měnit
práva nebo povinnosti ostatních účastníků založené žalobou napadeným rozhodnutím, ledaže s tím
vyslovili souhlas. Sdělí-li žalobce soudu, že je uspokojen, platí, že se vzdal práva na odvolání
nebo rozklad; právo podat odvolání nebo rozklad nemají ani ostatní účastníci. Právní moci nabývá
rozhodnutí žalovaného správního orgánu vydané podle odstavce 1 dnem právní moci rozhodnutí soudu o
zastavení řízení o žalobě. Přezkumné řízení proti tomuto rozhodnutí žalovaného správního orgánu
není přípustné.

l14
   Daňový řád
l
l § 124 zákona č. 208/2009 Sb.
l
l
l (1) Domáhá-li se navrhovatel ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí vydaného správcem daně,
může jej správce daně uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení.
l
l (2) Přezkumné řízení směřující k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví provede správce
daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni; ustanovení o nařízení přezkoumání rozhodnutí se
nepoužijí.
l
l (3) K novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazních prostředků, které navrhovatel ve
své žalobě neuvedl, správce daně v rámci přezkumného řízení směřujícího k uspokojení navrhovatele
ve správním soudnictví nepřihlíží.
l
l (4) V rámci přezkumného řízení směřujícího k uspokojení navrhovatele ve správním soudnictví nelze
změnit rozhodnutí v neprospěch navrhovatele.
l
l (5) Proti rozhodnutí vydanému v rámci přezkumného řízení směřujícího k uspokojení navrhovatele ve
správním soudnictví nelze uplatnit opravné prostředky.

l15
Posouzení uspokojení soudem
6Náročnou částí tohoto řízení bude posouzení soudu, zda navrhovatel byl uspokojen, pokud
6
l 1. se ten sám nevyjádří
l 2. anebo se vyjádří, že uspokojen není.
l
6Soud přitom musí vzít v úvahu všechny okolnosti případu.
l
þA musí dbát na rovné postavení účastníků řízení.

l16
Úkony v řízení
lVzhledem k charakteru rozhodnutí použitelných v tomto specifickém řízení, lze rozhodovat pouze
formou usnesení. Tím by soud stanovoval lhůty, vyzýval k vyjádření, zastavil řízení.
l
lZákon nestanovuje žádnou formu ani náležitosti pro úkony odpůrce a navrhovatele v tomto řízení
(vůči soudu), tudíž je třeba řídit se obecnými ustanoveními o úkonech účastníků (§ 37 s.ř.s.).

l17
Související ustanovení s.ř.s.:
l § 47 Zastavení řízení
l
l Soud řízení usnesením zastaví,
l
l b) prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen (§
62)
l

l18
Komentář:
l
l Ust. § 47 písm. b) s.ř.s. neodpovídá zcela znění ust. § 62 (soud řízení zastaví, pokud je
navrhovatel plně uspokojen X § 62 – stačí uspokojen) – to bude třeba v jednotlivých případech
posuzovat individuálně a s ohledem na účel tohoto institutu.

l19
Související ustanovení s.ř.s. 2:
l§ 48 odst. 2:
l
l (2) Předseda senátu řízení usnesením může přerušit, jestliže
l
l a) zjistí, že ve věci byl podán zákonem připouštěný podnět nebo návrh na změnu nebo zrušení
rozhodnutí nebo takové řízení bylo zahájeno

l20
Náhrada nákladů řízení, § 60 odst. 3
l Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba
odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li
řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů
řízení.

l21
Problém?
l
l „Uspokojující“ rozhodnutí, opatření nebo úkon nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků
dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení (§ 62 odst. 5 s.ř.s).
l
l Zákon neřeší, jaký osud čeká rozhodnutí, opatření či úkon, pokud nebudou navrhovatelem
akceptovány. Pouze stanoví,   že nenabudou právní moci nebo obdobných účinků, pokud soud řízení
nezastaví. Jejich případné zrušení se bude řídit správními procesními předpisy.
l
l Odpadá problém u „změnového“ rozhodnutí?
l

l22
Shrnutí – lhůty:
q
qLhůty v tomto řízení nejsou zásadně zákonem stanoveny, určuje je soud (k vydání uspokojujícího
úkonu, k oznámení této skutečnosti a navrhovateli k vyjádření, zda je uspokojen).
q
qZmeškání lhůty, kterou stanovil soud navrhovateli k tomu, aby se vyjádřil, zda je postupem
správního orgánu uspokojen, nelze prominout. Ostatní lhůty, které určí soud, mohou být prodlouženy
nebo jejich zmeškání může být prominuto.
q
qVe stejném okamžiku nabývá právní moci usnesení o zastavení řízení (doručením účastníkům - § 54, §
55) i nové rozhodnutí správního orgánu (či nastanou účinky opatření nebo jiného úkonu).

l23
Shrnutí - povinnosti odpůrce:
Øsdělit svůj záměr soudu a vyžádat si spisy, pokud je předložil,
Ø
Øuspokojit navrhovatele ve lhůtě stanovené soudem,
Ø
Øoznámit učinění „uspokojujícího“ úkonu soudu i navrhovateli ve stanovené lhůtě
Ø

l24
Shrnutí - povinnosti soudu:
?
?poté, co oznámí soudu odpůrce záměr uspokojit navrhovatele, soud stanoví lhůtu pro vykonání
„uspokojujícího“ úkonu a pro oznámení uspokojení soudu i navrhovateli
?
?pokračovat v řízení, pokud uvedená lhůta uplyne marně
?
?pokud oznámení o proběhlém uspokojení dojde soudu, vyzvat navrhovatele k vyjádření ve stanovené
lhůtě, zda je uspokojen
?
?zastavit řízení, pokud navrhovatel sdělí, že je uspokojen anebo to vyplývá ze všech okolností
případu
?

l25
 Důvodová zpráva
?
?Sněmovní tisk č. 1080, volební období 1998-2002, www.psp.cz
?
?Zvláštním institutem je nově zaváděné (resp. vzhledem ke starší osvědčené procesní úpravě
obnovené) "uspokojení navrhovatele", které je rozvedeno v dalších ustanoveních. Jde tu o založení
pravomoci správního orgánu vydat ve věci po podání návrhu nové rozhodnutí, zásadně tehdy,
ztotožní-li se správní orgán s námitkami proti svému postupu nebo rozhodnutí. V takovém případě si
může i správní orgán vyžádat k vydání takového rozhodnutí lhůtu a navrhovatel pak bude dotázán, zda
se cítí uspokojen. Zavedení "uspokojení navrhovatele" pak může významně přispět ke zkrácení
soudního řízení a odbřemenění soudů, přičemž se tu preferuje faktický požadavek na co možná rychlé
odstranění vzniklého sporu před autoritativním zásahem soudu; bez významu není ani to, že v těchto
případech - ač navrhovatel bude mít právo proti odpůrci na náhradu nákladů řízení, budou tyto
náklady výrazně nižší a tedy (zpravidla státní rozpočet) méně zatěžující.

l26
Judikatura NSS - nejnovější
l
l
l Vyjádří-li se navrhovatel na výzvu soudu podle § 62 odst. 3 s. ř. s. ve stanovené lhůtě, že
postupem správního orgánu uspokojen není, nejsou splněny podmínky pro zastavení řízení podle § 62
odst. 4 věty druhé s. ř. s. Soud za takové situace pokračuje v řízení a přezkoumá žalobou napadené
rozhodnutí správního orgánu věcně.
l     Podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 13. 7. 2010, čj. 3 Ads 148/2008-70, č. 2130/2010
Sb. NSS, Ej 252/2010

l27
Judikatura NSS - nejnovější
l
l
l Dojde-li v průběhu řízení o kompetenční žalobě (§ 97 a násl. s. ř. s.), vedeného k návrhu
účastníka řízení, k tomu, že jeden ze správních orgánů, které byly ve sporu, uzná svoji pravomoc o
věci rozhodovat a ve věci rozhodne, a účastník řízení prohlásí, že je tímto postupem uspokojen,
soud řízení zastaví. Uspokojení navrhovatele podle § 62 s. ř. s. tak není z povahy věci vyloučeno
ani v řízení o kompetenčních žalobách.
l
l Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2008, čj. Komp 4/2008-49, č. 1725/2008
Sb. NSS, Ej 475/2008

l28
Judikatura 1 (NSS)
l Soud usnesením podle § 62 odst. 4 s. ř. s. zastaví řízení pro uspokojení navrhovatele i přes jeho
vyjádření, že odpůrcovým novým rozhodnutím nebyl uspokojen, protože se jeho původním rozhodnutím
cítí být morálně poškozen a navrhuje jeho zrušení, pokud navrhovatel současně připouští, že mu
odpůrce novým rozhodnutím částku v požadované výši přiznal a také mu ji již poukázal.
l
l 4 Ads 19/2005-105, SJS 9/2006 (Sb. NSS: 8, 691), ASPI 31800 (JUD), Ej 124/2006

l29
Judikatura 2 (NSS)
l Kasační stížnost proti usnesení, jímž krajský soud zastavil řízení pro uspokojení navrhovatele
podle § 62 s. ř. s. , nelze považovat za zjevně neúspěšný návrh ve smyslu § 36 odst. 3 s. ř. s. ,
neboť z ní nelze bez pochyb okamžitě zjistit, že stěžovatelce nemůže být vyhověno. Okolnost, že
stěžovatelka namítá vady napadeného usnesení patrně bezdůvodně, nemůže být důvodem pro odepření
přístupu k tomu soudu, který jediný je oprávněn autoritativně takový úsudek učinit, tj. k
Nejvyššímu správnímu soudu. Je-li jednou z podmínek kasačního přezkumu povinné zastoupení
advokátem, je odepření tohoto zastoupení pro zjevnou neúspěšnost kasační stížnosti v případech, kdy
poměry stěžovatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 37
odst. 2 Listiny základních práv a svobod .
l
l A 9 9/2004-33, SJS 424/2005 (Sb. NSS 2005: 1, 11), ASPI 31316 (JUD)

l30
Judikatura 3 (KS Ú.n.L.)
l Žalobou proti nečinnosti správního orgánu podle soudního řádu správního se lze domáhat, aby soud
uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí,
spojuje-li zvláštní zákon s nečinnosti správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém
obsahu nebo jiný právní důsledek.
l
l Krajský soud v Ústí nad Labem, č.j. Rd 15 Ca 141/2001, ASPI 30395 (JUD)

l31
Judikatura 4 (KS Ova)
l Jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že žalovaná vydáním nového rozhodnutí plně žalobce
uspokojila, soud řízení zastaví přesto, že se žalobce k výzvě soudu o sdělení plného uspokojení
nevyjádřil.
l
l Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 2006, čj. 17 Cad 87/2005-10), Ejk 249/2006

l32
Judikatura 5 (KS Ú.n.L.)
l I. Česká správa sociálního zabezpečení může po zrušení § 89 odst. 6 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o
organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonem č. 151/2002 Sb., s účinností od 1. 1. 2003
po nabytí právní moci rozhodnutí o dávce důchodového pojištění vydat ve stejné věci z vlastní
iniciativy nové rozhodnutí pouze za dodržení postupu a podmínek daných § 62 s. ř. s.
II. Nahradí-li Česká správa sociálního zabezpečení za účelem uspokojení navrhovatele původní
rozhodnutí novým, ve kterém vyhoví pouze některým z žalobních námitek, žalobce se tímto postupem
necítí být uspokojen a ze všech okolností případu není ve smyslu § 62 odst. 4 s. ř. s. zřejmé, že k
jeho uspokojení došlo, nově vydané rozhodnutí nenabude právní moci dle § 62 odst. 5 s. ř. s.
Krajský soud za tohoto právního stavu přezkoumá v řízení o žalobě pouze původně napadené pravomocné
rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů.
l
l Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 14. 10. 2005, čj. 62 Cad
63/2003-39), Ejk 37/2005

l33
Judikatura 6 (NSS)
l Zrušilo-li Kolegium pro ochranu utajovaných skutečností postupem podle § 77a odst. 2 zákona č.
148/1998 Sb.,          o ochraně utajovaných skutečností, ve znění zákona           č. 310/2002
Sb., rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu, jenž následně zrušil rozhodnutí Národního
bezpečnostního úřadu, a prohlásil-li navrhovatel, že je tímto postupem plně uspokojen, soud zastaví
řízení pro uspokojení navrhovatele podle § 47 písm. b) a § 62 odst. 4 s. ř. s.
l
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2005, čj. 4 As 50/2003-61), Ej 89/2005

l34
Judikatura 7 (NSS) – náklady řízení
l Napadla-li žaloba ve správním soudnictví u vrchního soudu v roce 2002 a řízení bylo skončeno
Nejvyšším správním soudem zastavením pro uspokojení navrhovatele (§ 62 odst. 4 s. ř. s.) po tomto
datu, přizná soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v nákladech na zastoupení
advokátem; výše této náhrady se vypočte postupem podle vyhl. č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví
paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o
náhradě nákladů v občanském soudním řízení (zkrácený název). K této náhradě se připočte prokázaný
počet paušálních náhrad na úhradu hotových výdajů advokáta (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.,
advokátní tarif, § 133 s. ř. s.).
l Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2003, čj. 2 A 612/2002-20), Ej 396/2003

l35
Judikatura 8 (NSS)
l
l Domáhal-li se žalobce opravným prostředkem, aby mu jednorázová částka podle zákona č. 261/2001
Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým
vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a
o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům
československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, byla přiznána kromě
doby již uznané také za tzv. „zbytkový“ přiměřený trest, který byl zrušen rozhodnutím, o němž
žalovaná v původním řízení vědomost neměla, a bylo-li této žádosti plně vyhověno dalším rozhodnutím
žalované, došlo k uspokojení navrhovatele a soud řízení podle § 62 odst. 4 soudního řádu správního
zastaví, i když žalobce na výzvu soudu k vyjádření vůbec nereagoval.
l
Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2003, čj. 2 A 1081/2002-OL-14), Ej 139/2003

l36
Historie I.
l Jak odkazuje důvodová zpráva, inspirací zákonodárce byla starší, osvědčená právní úprava:
l
l § 250i odst. 2 o.s.ř. platného do 31. 12. 2002
l
l Zjistí-li soud, že bylo zahájeno správní řízení, v němž má být napadené pravomocné rozhodnutí
přezkoumáno, zpravidla řízení o žalobě přeruší a vyčká výsledku; bude-li napadené rozhodnutí
pravomocně zrušeno, změněno nebo nahrazeno jiným, řízení zastaví.

l37
Historie II.
l Inspirací mohl být rovněž institut smíru v civilním procesu nebo
l ust. § 44 v zákona o Nejvyšším správním soudě č. 191/1937 Sb.
l
l Zastavení řízení
l
l (1) Když v kterémkoli stádiu řízení před nejvyšším správním soudem žalovaný úřad prokáže, že
stěžovatel byl dodatečně uspokojen, budiž stěžovateli poskytnuta příležitost, aby se vyslovil, zda
se považuje za uspokojena. Nevysloví-li se stěžovatel ve lhůtě soudem určené nebo shledá-li soud,
že stěžovateli se uspokojení dostalo, zastaví se řízení usnesením soudu. Řízení zastavené nemůže se
již obnoviti.
l
l (2) Pouhé odvolání (zrušení) rozhodnutí neb opatření, jež bylo stížností vzato v odpor, nepokládá
se za uspokojení a nejvyšší správní soud je povinen o stížnosti rozhodnouti, leč by se stěžovatel
prohlásil uspokojeným nebo se nevyslovil ve lhůtě soudem stanovené. Vydá-li správní úřad nové
rozhodnutí neb opatření, jež je v podstatě shodné s rozhodnutím neb opatřením odvolaným (zrušeným),
může stěžovatel toto nové rozhodnutí neb opatření vzíti v odpor buď novou stížností nebo tím
způsobem, že se ve lhůtě § 14 na svoji stížnost, podanou na odvolané (zrušené) rozhodnutí neb
opatření, písemným podáním odvolá.

l38
Už od roku 1876
l
lStejné ustanovení, až na 2 poslední věty odstavce prvého, obsahoval § 44 v předcházejícím zákoně
č. 36/1876 ř.z.
l
lInstitut uspokojení navrhovatele tedy existoval v soudním řízení správním od 1. 1. 1876 a formálně
byl zrušen až 1. 1. 1953.

l39
Historická judikatura I.
l
l Stěžovatel není uspokojen, odvolá-li sice úřad naříkané rozhodnutí, zároveň však zamítne znovu
nárok stěžovatelův, setrvávaje přitom na důvodech rozhodnutí dřívějšího, a soud proto musí
rozhodovat o podané stížnosti po prohlášení stěžovatele, že na ní trvá.
l
l Boh. A. č. 3801/24, nález NSS č. 11.646
l ze dne 23. 6. 1924

l40
Historická judikatura II.
l Dala-li strana pro řízení před NSS advokátu neomezenou plnou procesní moc, je doručení dotazu dle
§ 44 zákona o spr.soudu účinné jen tehdy, stalo-li se tak k rukám právního zástupce.
l
l Boh. A. č. CCCXXII./28, usnesení NSS
l č. 3199 ze dne 13. 3. 1928
l

l41
Historická judikatura III.
l Odvolal-li žalovaný úřad dodatečně naříkané rozhodnutí a zároveň uspokojil úplně stěžovatele,
není na překážku zastavení dalšího řízení podle § 44 z. o spr.soudu, když úřad k tomuto svému
pozdějšímu výroku nepřipojil žádného odůvodnění.
l
l Boh. A. č. CCCCLI./29 usnesení NSS č. 2425 ze dne 2. 2. 1929
l

l42
Zahraniční právní úprava
lZdroj: www.juradmin.eu
l
lBod 60 a další sekce Tour of Europe - o úloze správních orgánů při řešení sporů. Naprostá většina
států uspokojení navrhovatele fakticky umožňuje. Závisí i na systému přezkumu.
l
lSlovensko má stručnou úpravu v ust. § 250o občanského soudního řádu. To stanoví, že když správní
orgán, jehož rozhodnutí soud přezkoumává, vydá nové rozhodnutí, kterým návrhu celkem vyhoví, soud
usnesením řízení zastaví. Právě posledně zveřejněný judikát správního senátu Nejvyššího soudu
Slovenské republiky z roku 2005 se týká uspokojení navrhovatele ve věci sociálního pojištění.
l
lVe Finsku je uspokojení navrhovatele také přípustné, jsou stanoveny podmínky, např. nelze porušit
princip rovnosti, práva případných třetích osob, závisí také na věci a situaci a nesmí tomu bránit
jiné překážky.
l
lVe Velké Británii lze uspokojit navrhovatele v soudním řízení správním za podmínky souhlasu soudu
a strany musí svůj návrh na konečné rozhodnutí stvrzující jejich dohodu odůvodnit. I britský soudce
musí posoudit před rozhodnutím okolnosti uvedené v písemných podkladech.
l
lV Holandsku se v některých věcech pokoušeli o mediaci. Zásadně je třeba před zahájením soudního
řízení vyčerpat všechny opravné prostředky.
l
lV Rakousku mají „předsoudní senát“, možnost smíru existuje v jejich o.s.ř., který je použitelný
subsidiárně k s.ř.s.
l
lV Německu může být věc převedena ke smírčímu soudu, nesmí tím být však porušena ústavní práva.
l
lV Maďarsku je stanovena pro zrušení a vydání nového či změnu původního rozhodnutí během soudního
řízení lhůta jednoho roku.

l43
Otázky
lMůže správní orgán vydat rozhodnutí, jímž uspokojí navrhovatele, svévolně a bez uvedené procedury?
l
lObešel by tím oddálení nabytí právní moci   (či obdobných účinků) „uspokojujícího“ aktu?

l44
Závěr
l
l Podle důvodové zprávy mohl institut uspokojení navrhovatele významně přispět ke zkrácení soudního
řízení a odbřemenění soudů.
l
l Dle některých názorů by mělo být poučení                 o možnosti uspokojení navrhovatele
součástí poučení soudu účastníkům řízení, což by        přispělo k rychlejšímu vyřizování věcí u
soudů.
l

l45

l
l
l
l Děkuji za pozornost.
l
l
j0300840