Výuka dne 18. října 2012 Téma: Vymezení pojmu správce daně a osoby zúčastněné na správě daní, lhůty, doručování, zastupování. Obsah: Běh času, formy prodlužování lhůt příklady, formy a způsoby doručování – diskuse o souvisejících problémech aplikační praxe. Subjekty správy daní Správce daně · Orgán veřejné moci (leg. zkratka): - správní orgán (vymezen shodně jako v § 1 odst. 1 správního řádu, vymezení pro účely daňového řádu v § 10 odst. 2) - jiný státní orgán (např. soud) · Správce daně - orgán veřejné moci v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní. (§10 odst. 1) - Tentýž úřad může mít postavení správce daně a nezávisle na tom postavení běžného správního orgánu. - Speciálním případem je tzv. dělená správa (§ 161 a 162). · Má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení ve věcech souvisejících se správou daní. (§ 10 odst. 3) Pravomoc správce daně * vede daňová řízení a jiná řízení podle daňového zákona * provádí vyhledávací činnost * kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní * vyzývá ke splnění povinností * zabezpečuje placení daní Úřední osoby · Správce daně vykonává pravomoc prostřednictvím úředních osob · Úřední osoba = zaměstnanec, který se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správce daně nebo osoba oprávněná k výkonu pravomoci správce daně zákonem nebo na základě zákona. Daňový subjekt (§ 20) * Daňový subjekt = osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně. · Vymezení pojmu plátce daně či poplatník nutno hledat ve zvláštní právní úpravě. * Osoby ustanovené podle zákona, které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, zejména správce dědictví a insolvenční správce, mají stejná práva a povinnosti jako DS. - jde o tzv. osoby s obdobnými právy - v zákonem předvídaném rozsahu vstupují do role daňového subjektu (jinak jsou to třetí osoby) Třetí osoby * Třetí osoba = osoba jiná než daňový subjekt, která má práva a povinnosti při správě daní, nebo jejíž práva a povinnosti jsou správou daní dotčena. * Koncepce taxativního výčtu (srov. § 7 odst. 2 zák. o správě daní a poplatků) nahrazena negativním vymezením. * Různé osoby a orgány: např. svědci, znalci, tlumočníci, ručitelé, poddlužníci, orgány veřejné moci, provozovatelé platebních služeb, poskytovatelé poštovních služeb, osoby povinné k součinnosti, osoby povinné strpět zásah či omezení ze strany správce daně, osoby podávající vysvětlení atd. Procesní způsobilost · Fyzická osoba (FO): - osobně (v rozsahu, v jakém má způsobilost k právním úkonům) · Podnikající fyzická osoba: - osobně (v rozsahu, v jakém má způsobilost k právním úkonům) - prostřednictvím pověřence (odst. 5 § 24) · Právnická osoba: - prostřednictvím statutárního orgánu - prostřednictvím toho, kdo prokáže, že je oprávněn jejím jménem podle jiného právního předpisu jednat - prostřednictvím pověřence (NOVELA daňového řádu: Prokurista právnické osoby je při správě daní oprávněn jednat jejím jménem, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. · (Specifický typ zastoupení (§ 14 obchodního zákoníku) - zastoupeným (prokurou) může být pouze podnikatel (FO či PO) zapsaný v obchodním rejstříku - prokurista je oprávněn ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když se k nim vyžaduje jinak zvláštní plná moc pojem „provoz podniku“ není z hlediska daňového práva jednoznačně uchopitelný · Zapisuje se do obchodního rejstříku. (zápis je konstitutivní) · Pravidla pro právnické osoby platí rovněž pro: - organizační složky státu - organizační složky podniku zahraniční osoby - jiné jednotky, kterým zákon svěřuje výkon práv a povinností osob zúčastněných na správě daní např. plátcova pokladna Právnická nebo podnikající fyzická osoba je oprávněna pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává činnost této osoby, aby jednala jejím jménem před SD v rozsahu tohoto pověření. - Nemusí jít nutně o zaměstnanecký poměr, musí zde však být určitá vazba na činnost této osoby (tj. nikoli pouze pro účely jednání při správě daní). - Nejedná se o zastoupení na základě plné moci (rozdíl mezi zástupcem a pověřencem je zřejmý při doručování). · Pověření: - samostatné - vyplývající z vnitřních předpisů · V téže věci může současně jednat jen jedna fyzická osoba, pokud není pro jednání statutárního orgánu PO vyžadováno společné jednání více osob. - Nebude-li jednající osoba určena ani na výzvu správce daně, může správce daně osobě, jejímž jménem je jednáno, ustanovit zástupce. Zástupce · Formy zastoupení: - zákonný zástupce (tento pojem není blíže rozveden) - ustanovený zástupce - zmocněnec - společný zmocněnec nebo společný zástupce · Se zastoupeným je možné jednat přímo (osobně), je-li jeho účast nezbytná - O jednání je nutno bezodkladně vyrozumět zástupce. - Podle povahy - předem - Pokud je zastoupený k součinnosti povolán prostřednictvím doručované písemnosti, je nutné doručit též zástupci (§ 41 odst. 2). Uplatňuje se v případě, že dotyčná osoba není zastoupena jinou formou zastoupení. (osobě, která nemá plnou procesní způsobilost k jednání při správě daní, právnické osobě, která nemá osobu způsobilou jednat jejím jménem, popř. je-li sporné, kdo je k tomu oprávněn, osobě stižené přechodnou duševní poruchou – nutný lék. posudek) · Podmínky, kdy je nutné zástupce ustanovit, stanoví zákon - U tzv. bezdomovců je nutné vycházet ze zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel (zejména odst. 10), ze kterého plyne, že místem trvalého pobytu občana je sídlo ohlašovny ® v těchto případech nebude správcem daně ustanoven zástupce dle § 26. · DŘ dává jednoznačný návod komu a z okruhu jakých osob má správce daně ustanovit zástupce, avšak za podmínky jeho předchozího souhlasu (§ 26). · Nelze-li souhlas získat, může být zástupce ustanoven z řad daňových poradců ve spolupráci s KDP ČR (s náhradou ušlého výdělku na účet daňového subjektu). - Náhradu nákladů upravuje § 6 odst. 5 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. - V souladu s § 107 odst. 6 může správce daně tyto náklady přenést na daňový subjekt. Zmocněnec * zástupce na základě plné moci * Plná moc je vůči správci daně účinná: okamžikem uplatnění u tohoto správce daně (tj. v momentě, kdy podání obsahující plnou moc došlo správci daně) * Účinky plné moci se vztahují též na správce daně: - nově místně příslušného - provádějícího úkony na základě dožádání - vedoucího řízení, pro které byla plná moc uplatněna, např. nadřízený správce daně v případě odvolání To neznamená, že plná moc koncipovaná vůči všem správcům bude automaticky účinná vůči každému z nich. K tomu je nutné, aby podání reálně došlo tomu kterému správce daně. * Náležitosti plné moci: - projev vůle zmocnitele (v závislosti na formě podání) - doložené přijetí zmocněncem (forma není stanovena) možno doložit i konkludentně - jednoznačné vymezení rozsahu (opuštění fikce generální plné moci) Při pochybnosti o rozsahu plné moci aplikuje správce daně ust. o vadách podání. - výzva k odstranění vad směřuje vůči zmocniteli - zmocněnec bude pouze vyrozuměn (stačí neformálně) - nutno poučit o následcích neodstranění vad * Plná moc je vůči SD účinná odstraněním vad, avšak účinky podání učiněného zmocněncem na základě vadné plné moci zůstávají zachovány, pokud dojde k odstranění vad ve stanovené lhůtě. - neuplatní se obecné pravidlo o zpětných účincích zhojení vad podání (§ 74 odst. 3 – plná moc je vůči správci daně účinná až po odstranění vad) - týká se i jiných vad plné moci, než jen špatného vymezení rozsahu (např. není-li doloženo přijetí plné moci zmocněncem) NOVELA Zvolí-li si zmocnitel nového zmocněnce, platí, že tím vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci v rozsahu, ve kterém byla udělena plná moc novému zmocněnci. * Daňový řád zamezuje maření procesu doručování v případě, že bude zvolen zmocněnec v zahraničí, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. - musí si zvolit tuzemského zmocněnce, jinak správce daně doručí právní fikcí bez jeho součinnosti. Přechodné ustanovení k plné moci · § 264 bod 2 DŘ: Právní úkony, zejména rozhodnutí vydaná správcem daně, a jejich účinky ve správě daní, které nastaly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány; to platí i pro plné moci uplatněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že jejich účinky se posuzují podle tohoto zákona. V případě pochybností o rozsahu dříve udělené plné moci správce daně vyzve zmocnitele k předložení nové plné moci; do doby předložení nové plné moci nebo marného uplynutí lhůty stanovené ve výzvě, se takto udělené plné moci posuzují podle dosavadních právních předpisů. - Půjde o plné moci, u nichž bylo dříve aplikováno pravidlo fikce neomezené (generální) plné moci (srov. § 10 odst. 3 ZSDP) - Netýká se plných mocí, u nichž není doloženo přijetí zmocněncem, avšak jinak zde nejsou pochybnosti o jejich rozsahu. Omezení zmocnění - V téže věci může být současně zvolen pouze jeden zmocněnec. - Zmocněnec, nejde-li o daňového poradce nebo advokáta, není oprávněn zvolit si dalšího zmocněnce, s výjimkou zmocněnce pro doručování podle § 28 odst. 4 5 daňového řádu. Společné zastupování * společný zástupce = zástupce, který byl ustanoven k zastupování více daňových subjektů, nebo jehož postavení vznikne ze zákona (§ 13a odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí) * společný zmocněnec = zástupce, jehož si daňové subjekty zvolily prostřednictvím plné moci - V případě daně z nemovitostí jej nejčastěji zvolí pouze jeden daňový subjekt. Vzhledem k solidární daňové povinnosti všech DS to znamená, že takto určený zmocněnec může podat daňové přiznání pouze jménem DS, který jej zmocnil - na tento DS připadne celá daňová povinnost - vůči ostatním má regres. · Povinnost zvolit si společného zmocněnce - vzniká-li více daňovým subjektům společná daňová povinnost. - Daňové subjekty mají uloženu povinnost zplnomocnit určitou osobu (může to být jeden z nich) jakožto společného zmocněnce. - Vznikne-li společné zastoupení ze zákona, povinnost zvolit si společného zmocněnce odpadá. - např. tím, že podle § 13a odst. 4 zákona o dani z nemovitostí jeden z poplatníků podá daňové přiznání. Odborný konzultant * Daňový subjekt nebo jeho zástupce si může k jednání přibrat odborného konzultanta. - nejedná se o zástupce - nemá žádná procesní práva s výjimkou práva spoluúčasti - nemůže před správcem daně vystupovat samostatně - nemusí jít nutně o „odborníka“ (správce daně neposuzuje jeho odbornou způsobilost) * Lze přibrat i více odborných konzultantů. - Je však nutno respektovat provozní pravidla dané budovy, kanceláře atd. Pokud odborný konzultant maří jednání, může správce daně, nevede-li nebo nevedlo-li by k nápravě ani uložení pořádkové pokuty, rozhodnutím vyloučit odborného konzultanta z dalšího jednání. * Netřeba vůči odbornému konzultantovi požadovat od daňového subjektu zproštění povinnosti mlčenlivosti. - srov. § 52 odst. 5 písm. c) daňového řádu. Lhůty * Jde o tzv. správcovské lhůty. * správce daně stanoví délku lhůty rozhodnutím. * Lhůta kratší 8 dnů musí být vždy v rozhodnutí odůvodněna. Ø pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé (obě podmínky nutno splnit kumulativně) * Lhůtu kratší než 1 den (tzn. určenou počtem hodin) lze stanovit pouze se souhlasem dotčené osoby. Ø Nejméně 15-ti denní lhůta: - § 89 odst. 3 DŘ (výzva k odstranění pochybností) - § 111 odst. 4 DŘ (vyjádření k odvolání jiného odvolatele) - § 112 odst. 2 DŘ (doplnění odvolání) - § 180 DŘ (exekuce - prohlášení o majetku) Počítání času * Obdoba se ZSDP a jinými procesními řády Ø Výjimka – u týdenních, měsíčních a ročních lhůt (+1 den) – neplatí vždy !!! ’ speciální pravidlo lze nalézt např. v § 87/3, § 148/1, § 160/1, § 252/2 ’ projeví se např. ve lhůtě pro podání přiznání u daně z příjmů (31. března g 1. dubna) Ø Zachována koncepce, že lhůta začíná běžet až následující den. * Pravidlo týkající se soboty, neděle a svátků lze nově aplikovat i na lhůty pro SD. Běh lhůty pro správce daně * Jakákoli výzva k součinnosti lhůtu pro SD do dne splnění součinnosti nově staví. Ø K splnění součinnosti dojde faktickým obdržením podání správcem daně ’ lhůta pro SD se znovu rozběhne dnem následujícím poté, co podání dojde správci daně. Ø V ZSDP je pravidlo o přerušení lhůty, které se však týká pouze vybraných úkonů: § výzva v rámci vytýkacího řízení (§ 43 ZSDP) § výzva k odstranění vad podání (§ 21 odst. 8 ZSDP) Ø SD by neměl nechávat výzvu k součinnosti na poslední chvíli! Zachování lhůty * Účelem je zajistit rovné podmínky při využití možných způsobů (forem) podání. * Pro zachování lhůty musí být úkon učiněn nebo adresován věcně a místně příslušnému SD. Ø Nutnost zvolit věcně a místně příslušného SD se týká i podání, které se činí přes společné technické zařízení správců daně. Ø Analogicky je nutné toto ustanovení použít i pro nekvalifikované formy podání. Ø Dle ZSDP postačilo učinit nebo adresovat jakémukoli správce daně (§ 14 odst. 9 ZSDP) * Učinit lze též u jiného věcně příslušného SD nebo u nadřízeného SD Ø Týká se - pouze podání činěného na místě (tj. nikoli prostřednictvím pošty či internetu) - plateb (jde o úkon, nikoli však podání!) Ø Toto pravidlo se neuplatní v případě odvolání proti zajišťovacímu příkazu (§ 168 odst. 1). Prodloužení lhůty * Týká se lhůty, jejíž běh dosud neuplynul. * Prodloužit lze lhůtu: – správcovskou – zákonnou (pouze pokud tak stanoví zákon!) * Musí být naplněny „závažné důvody“. * SD musí zamítavé rozhodnutí o žádosti vydat (tj. vypravit k expedici): ’ do doby, o níž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nejdéle však do 30 dnů od obdržení žádosti*, jinak se uplatní právní fikce kladného vyřízení žádosti. * Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky. * Lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení lze prodloužit až o 3 měsíce. * Lhůty, které nelze prodloužit: – lhůta podle § 71 odst. 3 DŘ (autorizace el. podání) – lhůta podle § 87 odst. 3 písm. c) DŘ (ke spolupráci při zahájení DK) – lhůta podle § 115 odst. 3 DŘ (k vyjádření k výsledkům doplněného odvolacího řízení) – lhůta podle § 136 odst. 4 DŘ (k podání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než 1 rok) – lhůta podle § 226 DŘ (již prodlouženou lhůtu k úhradě nejvyššího dražebního podání) – lhůta podle § 240 odst. 5 DŘ (k podání daňového tvrzení při ukončení likvidace) – lhůta podle § 240 odst. 6 DŘ (k podání daňového tvrzení při převodu majetku státního podniku na zřizovatele) – lhůta podle § 244 odst. 1 DŘ (k podání daňového tvrzení po prohlášení úpadku) Navrácení lhůty v předešlý stav * Týká se lhůty, jejíž běh již marně uplynul. * Navrátit v předešlý stav lze lhůtu: – správcovskou – zákonnou (není-li to vyloučeno) * Musí být naplněny „závažné důvody“. * Lhůta k podání žádosti zkrácena: z 30 na 15 dnů. * Se žádostí netřeba spojovat zmeškaný úkon (rozdíl oproti pojetí v SŘ). – Např. zmeškané odvolání stačí sepsat až na základě toho, jak bude žádost vyřízena. * Kladným rozhodnutím se nestanoví nová lhůta, pouze nový den jejího uplynutí. Ø Povaha nové lhůty se posuzuje podle lhůty původní (zákonná či správcovská). Ø Při stanovení dne uplynutí v rámci správního uvážení SD zohledňuje návrh žadatele (v žádosti by krom důvodů měl být uveden i navrhovaný poslední den lhůty). * Opravný prostředek: odvolání bez odkladného účinku (§ 109) * Není vyloučeno: – podání opravného prostředku proti rozhodnutí o žádosti – navrácení lhůty v předešlý stav u již dříve prodloužené lhůty – navrácení lhůty u opravných prostředků – prodloužení nebo další navrácení takto navrácené lhůty * Navrátit lhůtu v předešlý stav nelze: – uplynul-li od posledního dne zmeškané lhůty více než 1 rok nebo – pokud jde o lhůtu: - pro stanovení daně - pro placení daně - pro podání ŘDT nebo DDT - podle § 71 odst. 3 DŘ (autorizace el. podání) - podle § 226 odst. 1 DŘ (již prodlouženou lhůtu k úhradě nejvyššího dražebního podání) Souvisí: § 148 odst. 4 DŘ: Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav. § 254 odst. 2 DŘ: V případě, že bylo na daňovém subjektu vymáháno neoprávněně, náleží mu za dobu neoprávněně vedeného exekučního řízení úrok podle odstavce 1 ve dvojnásobné výši; nárok na tento úrok nevzniká, pokud je neoprávněnost exekuce způsobena pozdějším vyslovením neúčinnosti doručení rozhodnutí nebo navrácením lhůty v předešlý stav. Přechodné ustanovení ke lhůtám * § 264 bod 3 DŘ: „Pro posouzení běhu a délky lhůty, která započala podle dosavadních právních předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují lhůtu, jež je jí svou povahou a účelem nejbližší; tato lhůta neskončí dříve než v den, ve který by končila podle dosavadních právních předpisů.“ Ø Speciální pravidla se uplatní pro lhůtu pro stanovení daně (§ 246/4) a pro lhůtu pro placení daně (§ 246/5). Ø Obecné pravidlo upravené v bodě 3 se pro tyto speciální případy neuplatní!!! Způsoby doručování * Adresát = osoba, které je písemnost doručována nebo její zástupce * Primárně se doručuje : - při ústním jednání nebo jiném úkonu (nově explicitně upraveno) Ø doručuje příslušná úřední osoba Ø podmínkou je přítomnost adresáta - elektronicky (pouze datovou schránkou!) * Sekundárně se doručuje: - prostřednictvím zásilky doručované • provozovatelem poštovních služeb • úřední osobou pověřenou doručováním • jiným orgánem, o němž to stanoví zákon * Ve zvláštních případech se doručuje: - veřejnou vyhláškou - hromadným předpisným seznamem Ø Pokud byl použit chybný způsob doručení a adresát se s danou písemností neseznámil, nelze doručit právní fikcí. Doručování do vlastních rukou * pokud tak stanoví zákon * pokud tak určí SD * pokud je den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty - tj. všechna rozhodnutí Ø Doručení prostřednictvím datové schránky nebo při ústním jednání či jiném úkonu má vždy validitu doručení do vlastních rukou Doručování zástupci * Doručování pouze zástupci v rozsahu jeho oprávnění k zastupování. Ø Nutno vždy posoudit, zda daná písemnost se týká věci, na níž se vztahuje zastoupení, či nikoli. Ø Dle ZSDP se výlučné doručování zástupci vztahovalo pouze na neomezené plné moci. * Jasné stanovení dne doručení při souběžném doručování. Doručování prostřednictvím datové schránky * Je potřeba vycházet z obecné úpravy obsažené v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Doručování prostřednictvím zásilky * FO – nepodnikatel : – na adresu místa jejího pobytu (tj. trvalý pobyt občana ČR, hlášené místo pobytu cizince, jinak místo, kde se adresát převážně zdržuje na území ČR) – na adresu evidovanou v informačním sytému evidence obyvatel (pro doručování písemností ze strany orgánů veřejné moci)* – na adresátem zvolenou adresu v ČR (nutno požádat správce daně) – na adresu bydliště v zahraničí* * PO, FO – podnikatel : – na adresu sídla nebo místa podnikání (vychází se z údajů ve veřejných rejstřících: ŽR, OR) – může být i v zahraničí – na adresátem zvolenou adresu v ČR (nutno požádat správce daně a současně musí být splněna podmínka, že je na dané adrese skutečně umístěna) Ø tuto adresu je vhodné využít zejména při změně sídla, než se bude stav v OR shodovat se skutečností Ø Vrácená zásilka PO může být pro informaci zaslána na adresu FO oprávněné jednat jménem PO (na určení okamžiku doručení to však nemá vliv!) * Způsoby doručení prostřednictvím zásilky: – do vlastních rukou (drtivá většina případů) – s potvrzením převzetí (může převzít i jiná vhodná osoba, pokud s tím souhlasí) – do schránky (neformální, explicitně zmíněno jen u FO) * Možnost doručení kdekoli (tj. mimo místo označené adresou), aniž by před tím byly vyčerpány všechny stanovené způsoby při doručování. Ø Na rozdíl od způsobu doručení při jednání či jiném úkonu může takto předat písemnost i jiný doručovatel (pošťák) než pověřená úřední osoba. Ø Platí i pro daňové poradce a advokáty (dle ZSDP mohli převzetí odmítnout). * Oprávnění doručovatele zjišťovat totožnost osoby, jíž písemnost předává. Ø Týká se nejen osoby samotného adresáta, ale případně též osoby ochotné písemnost adresátovi předat (jiné osobě nelze předat u doručení do vlastních rukou). Uložení písemnosti * Písemnost se ukládá: – u správce daně (namísto obecního úřadu jak bylo textováno v § 17 odst. 5 ZSDP) – u provozovatele poštovních služeb * DS může požádat SD o - uložení písemnosti bez předchozího pokusu o doručení. § 47 – Účinky doručení – adresát je zastižen: ü adresát převezme zásilku: okamžikem převzetí ü adresát odmítne zásilku převzít: dnem odepření – adresát nezastižen: ü adresát si vyzvedne zásilku u uložitele: dnem vyzvednutí ü adresát si zásilku v úložní době nevyzvedne: desátým dnem od uložení (nastává právní fikce doručení) * Fikce doručení již není vázána na podmínku zdržování se v místě doručení. * Možnost vhodit fikcí doručenou písemnost do schránky adresáta. – Účelem je zvýšit šanci na informovanost adresáta. – Explicitně textováno, že se adresát může domáhat, aby SD tento postup předem vyloučil (netřeba o tom vydávat rozhodnutí). Neúčinnost doručení * Systematicky nesprávně zařazeno. Vztahuje se nejen na doručení prostřednictvím zásilky, ale též na doručení prostřednictvím datové schránky a doručení veřejnou vyhláškou. Ø tj. ve všech případech, kdy nastává fikce doručení marným uplynutím úložní doby · Podmínky pro podání žádosti - subjektivní lhůta 15 dnů - objektivní lhůta 6 měsíců * Promeškání lhůty pro vyzvednutí písemnosti v úložní lhůtě musí být způsobeno závažným a současně předem nepředvídatelným důvodem. Ø Oba znaky musí být naplněny současně. Ø Jedná se o případy, které nelze předem předvídat a které jsou z objektivního hlediska dostatečným důvodem pro to, že si adresát nemohl písemnost vyzvednout, přičemž konkrétní posouzení bude vždy záviset na okolnostech daného případu. Např. plánovaná dovolená toho, kdo reálně může očekávat, že mu bude doručováno (např. daňový poradce) nemůže být jako důvod uznána. U ručitele naopak ano. * Při kladném vyřízení žádosti je za den doručení písemnosti považováno oznámení rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení. * Kladné vyřízení žádosti má vliv na běh lhůty pro stanovení daně (§ 148 odst. 4). Veřejná vyhláška * Prostřednictvím veřejné vyhlášky (VV) se doručuje: – osobě neznámého pobytu (tj. nejen místo pobytu, ale i bydliště v zahraničí!) nebo sídla (nemá-li zástupce) – osobě, která není známa (např. vlastník zajištěné věci) – velkému nebo neurčitému počtu adresátů (např. plošné prominutí daně podle § 260) * Zveřejňuje se na úřední desce i na internetu (v určitých případech též obecní úřad). * Náležitosti VV explicitně: – upozornění na místo uložení písemnosti – označení písemnosti – možnosti vyzvednutí písemnosti – den vyvěšení a den sejmutí VV – Pokud je doručováno rozhodnutí veřejnou vyhláškou neurčitému počtu adresátů, může z povahy věci tato veřejná vyhláška obsahovat i text vlastního rozhodnutí (nejen její označení). Hromadný předpisný seznam * Specifický způsob doručení rozhodnutí o stanovení daně z nemovitostí. Ø HPS může být zpřístupněn v listinné i elektronické podobě. Prokázání doručení * Důkazní břemeno ohledně prokázání doručení nebo užití právní fikce leží na SD (§ 92 odst. 5). * DŘ liší podle jednotlivých způsobů doručování: 1) písemnosti předávané při ústním jednání či jiném úkonu Ø podpisem protokolu Ø úředním záznamem o odmítnutí podpisu protokolu 2) písemnosti doručované elektronicky Ø prostřednictvím systému datových schránek 3) písemnosti doručované prostřednictvím zásilky Ø řádně vyplněnou doručenkou (dodejkou) Ø prokázaným odepřením převzetí písemnosti (zaznamená se na doručence) 4) písemnosti doručované prostřednictvím veřejné vyhlášky Ø podepsanou kopií písemnosti (neplatí u HPS) – v zák. náležitostech chybí uvedení času! Ø marným uplynutím doby vyvěšení, resp. zpřístupnění HPS