Výuka dne 15. listopadu 2012 Téma: Řízení a daňové řízení. Obsah: Zahájení řízení – rozbor praktických dopadů, podání - vymezení pojmu, vady podání a způsoby řešení – zpracování příkladů. Vymezení rozdílů pojmů „Řízení“ a „Daňové řízení“. Řízení • Řízení lze zahájit: – na návrh – okamžikem, kdy podání dojde správci daně – z moci úřední – dnem, kdy správce daně oznámil zahájení řízení Ø Jde o významnou změnu po vzoru správního řádu, která v určitých případech činí v praxi problémy. Ø Dle § 21 odst. 3 ZSDP šlo o „vyrozumění o prvním úkonu ve věci“. Ø Neplatí pro postupy při správě daní. • Explicitně stanovena povinnost správce daně (SD) zahájit řízení ex offo v případě, že daňový subjekt (DS) nesplnil svou zákonnou povinnost. Ø Navazuje na zásadu oficiality (§ 9 odst. 2). Daňové řízení • Účel daňového řízení (= cíl správy daní) - správné zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady. • Začátek a konec daňového řízení: – Začíná (viz § 91) okamžikem, kdy první podání DS směřující ke stanovení či úhradě daně dojde příslušnému SD, nebo kdy SD oznámí zahájení vyměřovacího řízení. – Formálně končí: § v rovině nalézací – (formální) právní mocí rozhodnutí o stanovení daně či zastavením vyměřovacího nebo doměřovacího řízení § v rovině platební – úhradou daně či jiným zánikem platební povinnosti – Materiálně končí: § v rovině nalézací – uplynutím prekluzívní lhůty pro stanovení daně (tj. okamžikem, kdy se poslední známá daň stává nezměnitelnou) § v rovině platební – uplynutím prekluzívní lhůty pro placení daně (tj. okamžikem, kdy již nelze přijmout ani exekuovat stanovenou daň) • Předmět daňového řízení: daň posuzovaná: – ke zdaňovacímu období, nebo – ve vztahu k jednotlivé skutečnosti (u tzv. jednorázových daní) • Daňové řízení se skládá podle okolností z dílčích řízení, ve kterých jsou vydávána jednotlivá rozhodnutí. • Nalézací řízení = společné označení pro vyměřovací a doměřovací řízení Ø Z hlediska terminologie jde o nový pojem, který nelze významově zaměňovat se shodným pojmem užívaným v občanském soudním řízení. • Cíl nalézacího řízení - správné zjištění a stanovení daně (tj. „nalezení správné výše daně“) • Základem pro správné zjištění a stanovení daně je: − řádné daňové tvrzení a dodatečné daňové tvrzení podané daňovým subjektem (§ 1 odst. 3). Ø Tomu odpovídá: § povinnost tvrzení (tj. povinnost uvést skutečnosti důležité pro rozhodnutí) § důkazní břemeno (tj. procesní odpovědnost za to, že se SD tvrzenou skutečnost dozví) Daňová tvrzení • Zavedeny skupinové legislativní zkratky: – řádné daňové tvrzení (ŘDT) = daňové přiznání + hlášení + vyúčtování – dodatečné daňové tvrzení (DDT) = dodatečné daňové přiznání + následné hlášení + dodatečné vyúčtování Ø Použití těchto zkratek nastane pouze v případech, kdy daná norma (věta) platí pro všechny tři složky ’ jinak je nutné samostatné použití jednotlivých pojmů. Ø Nutno odlišovat od pojmu „tvrzení daňového subjektu“, který je širší, neboť zahrnuje veškeré informace, které DS sděluje správci daně ústní či psanou formou. • ŘDT i DDT lze chápat jako: – soubor různých tvrzení DS, které odpovídají povinnosti tvrzení, jež je DS uložena zákonem či na základě zákona (viz dále). • Povinnost k podání ŘDT: – ze zákona – na základě výzvy SD • ŘDT musí obsahovat: – vyčíslenou daň – předepsané údaje (vyplývající z formuláře sestaveného MF) – další okolnosti rozhodné pro vyměření daně – údaje, které vyžaduje zvláštní zákon • ŘDT – musí mít formulářovou formu (§ 72) • Splatnost daně - v poslední den lhůty stanovené pro podání ŘDT Ø K tomuto dni je předepsána do evidence na debetní straně ODÚ. Ø Je-li daň zaplacena před tímto dnem, nelze jí do doby jejího předepsání zohlednit na kreditní straně ODÚ (je vedena jako přeplatek). Ø Není-li zaplacena v tento den ’ stává se nedoplatkem (§ 153). • Lhůty pro podání ŘDT Ø jsou stanoveny obecně, tzn. speciální úprava v jednotlivých daňových zákonech má přednost ’ v důsledku toho se mohou stát některé lhůty v DŘ obsolentní ! Ø speciální úprava u insolvence a při přechodu daňové povinnosti. 1) Lhůty pro podání daňového přiznání: a) Za zdaňovací období (ZO) v délce nejméně* 12 měsíců: - do 3 měsíců po uplynutí ZO (standardní) Ø vzhledem ke změně koncepce počítání času v § 33 odst. 1 je to + 1 den! (tj. 1. dubna) - do 6 měsíců po plynutí ZO (je-li účetní závěrka ověřována auditorem nebo daň. přiznání zpracovává a podává daňový poradce či advokát) Ø vzhledem ke změně koncepce počítání času v § 33 odst. 1 je to + 1 den! (tj. 1. července) Ø upřesněno, že plná moc určená daňovému poradci či advokátovi musí být uplatněna (nestačí tedy pouze odeslat ve smyslu § 35) u příslušného SD b) Za zdaňovací období kratší než 1 rok: - do 25 dnů po uplynutí ZO (tuto lhůtu nelze prodloužit!) c) Za zdaňovací období v délce 12 měsíců: - do konce prvního (kalendářního) měsíce začínajícího ZO 2) Lhůta pro podání hlášení: – do 25 dnů po uplynutí (kalendářního) měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení 3) Lhůta pro podání vyúčtování: – do 4 měsíců po uplynutí kalendářního roku ’ speciální úprava v § 38j odst. 5 ZDP – do 2 měsíců kalendářního roku (elektronicky až do 20. března)* • Povinnost informovat SD o nulové daňové povinnosti sdělením stíhá pouze všechny registrované DS (nejen u ZO < 1 rok, bez ohledu k registraci, jako tomu bylo dle § 40 odst. 4 ZSDP) • Speciální pravidla se uplatní v případě: – insolvence (§ 244 a 245) – právního nástupnictví (§ 239, 240 a 254) – speciálních ustanovení v jiných daňových zákonech Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování • Poslední známá daň = poslední pravomocně stanovená daň. Ø Tento pojem nahrazuje dosud užívaný pojem – poslední známá daňová povinnost. • Povinnost podat : v případě zjištění, že daň má být vyšší (tj. daňový odpočet nebo daňová ztráta nižší) než poslední známá daň. Ø Zákon explicitně nezmiňuje, že v případě daňového odpočtu či daňové ztráty je nutno slovo „vyšší“ vykládat jako „nižší“, avšak vyplývá to z povahy věci ’ povinnost podat je dána tam, kde je změna v zájmu veřejného rozpočtu, zatímco právo podat je dáno tam, kde je změna v zájmu DS. • Právo podat : v případě zjištění, že daň má být nižší (tj. daňový odpočet nebo daňová ztráta vyšší) než poslední známá daň. • Pouze pokud vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy. Ø Nelze vykládat restriktivně g může jít i o skutečnosti, které nebyly v důsledku zavinění daňového subjektu dříve uplatněny (např. chybou či opomenutím) û v § 142 odst. 2 je použita jiná formulace než v § 117 odst. 1 písm. a) Ø Oproti ZSDP došlo k upřednostnění tohoto instrumentu před obnovou řízení (viz § 117 odst. 2) Ø Nelze však využít pro odstranění procesních vad při stanovení poslední známé daně g k tomu slouží jiné prostředky ochrany (odvolání, soudní žaloba, podnět na přezkum, podnět na nečinnost, stížnost atd.) • Nelze podat, pokud je poslední známá daň stanovena pomocí pomůcek nebo na základě sjednání daně. • Právo podat : v případě, že jsou měněny tvrzené údaje, jež nemají vliv na výši poslední známé daně. • Lhůta pro podání: – Subjektivní – do konce (kalendářního) měsíce následující po (kalendářním) měsíci, ve kterém DS zjistil, že daň nebyla stanovena ve správné výši. – Objektivní – do uplynutí lhůty pro stanovení daně (§ 148). Ø Sjednocení objektivní lhůty u podání na daň vyšší i na daň nižší (x § 41 odst. 4 ZSDP). – Ve stejné lhůtě je DS povinen uhradit dodatečně tvrzenou daň (či vrátit tvrzený rozdíl na vyplaceném daňovém odpočtu). Ø Jde o náhradní lhůtu splatnosti ’ nemá vliv na okamžik, od kdy je uplatňován úrok z prodlení (§ 252 an.). • Obsahové náležitosti: – pokud se mění výše daně – rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění – pokud jde o právo podat – důvody pro podání • Nepřípustnost podání (subjektivní lhůta pro podání se po tuto dobu přerušuje): – probíhá daňová kontrola (postačí, že byla vydána výzva k jejímu zahájení podle § 87 odst. 2) – zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku či dozorčím prostředku – zahájen soudní přezkum • Předčasné podání: a) před vyměřením daně – Situace, kdy bylo podáno ŘDT a již uplynula lhůta pro jeho podání (tzn. nelze jej již opravovat), avšak ještě nebylo vyměřeno. b) před doměřením daně – situace, kdy bylo podáno starší DDT a již uplynula subjektivní lhůta pro jeho podání (tzn. nelze jej již opravovat), avšak ještě nebylo doměřeno. Následek : zastavení (nového) doměřovacího řízení (ex lege) Ø Fakticky nové doměřovací řízení ani nebude zahájeno, protože tomu brání dosud probíhající vyměřovací, resp. doměřovací řízení. Ø Nutno o tom vydat deklaratorní rozhodnutí ’ důvodem je zajištění informovanosti podatele o to, jak bylo naloženo s jeho podáním. Ø Rozdíl oproti ZSDP, podle nějž šlo o neplatný právní úkon. Ø Uvedené údaje se využijí v rámci probíhajícího vyměřovacího nebo doměřovacího řízení. Opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování • Ustanovení společné pro doměřovací i vyměřovací řízení. • Explicitně stanoveno, které ŘDT nebo DDT lze před uplynutím zákonné lhůty k jejich podání nahradit opravným: daňové přiznání ’ opravné daňové přiznání vyúčtování ’ opravné vyúčtování dodatečné daňové přiznání ’ opravné dodatečné daňové přiznání dodatečné vyúčtování ’ opravné dodatečné vyúčtování • Nahrazení = k předchozímu podání se nepřihlíží Ø opravná podání získávají validitu původního podání, včetně toho, zda je možné je považovat za řádná či dodatečná tvrzení. • Opravná podání lze v příslušné lhůtě nahrazovat novějším opravným podáním. Následné hlášení • Pro případ, kdy: zákon uloží plátci daně povinnost podávat hlášení v průběhu zdaňovacího období a po jeho skončení vyúčtování. – takováto koncepce v žádném zákoně zatím není zavedena ! Ø Zavedení se očekává v novém zákonu o příjmových daních od r. 2013. – navazuje na ustanovení o dani vybírané srážkou v § 233 an. • Přiměřeně je možné použít v případě, kdy: zákon uloží plátci daně povinnost podávat hlášení, a to za situace: – bylo podáno hlášení (má povahu ŘDT) s nesprávnými údaji – vzniká povinnost podat následné hlášení (má povahu DDT), ve kterém se vyznačí rozdíly oproti původnímu hlášení • ve lhůtě do konce (kalendářního) měsíce následujícího po (kalendářním) měsíci, ve kterém plátce daně zjistil své pochybení. • pokud je zde povinnost odvést daň (ve výši opraveného rozdílu), je tak nutné učinit ve stejné lhůtě. • pokud má dojít ke snížení odvedené daně (ve výši opraveného rozdílu), SD vydá rozhodnutí (PV), kterým toto snížení potvrdí. Úkol: 1) Daňový subjekt podal daňové přiznání na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010 v zákonné lhůtě, nicméně ho řádně nepodepsal. Jak bude správce daně postupovat? Připravte reakci správce daně. Zpracovaný úkol vložte do Isu v termínu: 19.11.2012