Výuka dne 29. listopadu 2012 Téma: Rozhodnutí o stanovení daně, lhůta pro stanovení daně Obsah: Běh lhůty pro stanovení daně Stanovení daně Stanovení daně = vyměření nebo doměření daně Daň se v nalézacím řízení stanovuje: pouze rozhodnutím, které může mít podobu: Ø platebního výměru (PV) Ø dodatečného platebního výměru Ø hromadného předpisného seznamu Daňový řád nepředpokládá možnost stanovení daně bez vydání rozhodnutí (tj. samovyměření). V případě, kdy se neodchyluje vyměřovaná daň od daně tvrzené daňovým subjektem, nahrazeno platebním výměrem, který se nedoručuje, ale pouze zakládá do spisu. právní fikce doručení -> za den doručení se považuje poslední den lhůty pro podání tvrzení daňového subjektu, případně den opožděného podání -> doručením je rozhodnutí účinné => daň je stanovena Poté, co je rozhodnutí vydáno, daň je stanovena se zpětnou účinností Výjimka (rozhodnutí se doručuje): byl-li v rámci daného řízení zahájen postup k odstranění pochybností Analogicky je nutné postupovat v případě daňové kontroly provedené před stanovením daně. Pokud o to daňový subjekt požádá -> zašle do 30 dnů od podání žádosti, resp. vydání rozhodnutí (rozuměj podpis oprávněné úřední osoby) - podle toho, co nastane později „Zaslání“ nemá validitu doručení -> rozhodnutí je účinné právní fikcí doručení. Tato rozhodnutí se neodůvodňují – s výjimkou rozhodnutí, kde: § stanovená daň se odchyluje od daně tvrzené Ø Odůvodňuje se pouze rozdíl stanovený nad rámec tvrzení DS. § daň je stanovena z moci úřední § daň je stanovena na základě výsledku daňové kontroly (v tomto případě se za odůvodnění považuje zpráva o daňové kontrole) § daň je stanovena na základě výsledku postupu k odstranění pochybností (v tomto případě se za odůvodnění považuje protokol o projednání výsledku postupu k odstranění pochybností) Daň lze stanovit: – na základě tvrzení DS – primárně • daňové přiznání nebo vyúčtování ® vyměření • dodatečné přiznání nebo dodatečné vyúčtování ® doměření – z moci úřední – sekundárně (při nesplnění povinnosti tvrzení) Daň může být stanovena i plátci daně k přímé úhradě • při nesplnění jeho povinnosti srazit a odvést daň ve správné výši • souvisí s problematikou daně vybírané srážkou (§ 233 an.) Stanovená daň může být: 1. shodná s tvrzením DS 2. rozdílná (zcela nebo z části) DŘ nestanoví lhůtu, do kdy má být rozhodnutí vydáno. Ø obecné mantinely představuje pouze lhůta pro stanovení daně (§ 148). 1. Stanovená daň se neodchyluje: SD (vždy) vydá rozhodnutí o stanovení daně (PV, DoPV). Ø Rozdíl proti současné praxi, která umožňovala rozhodnout prostřednictvím potvrzení podaného formuláře daňového přiznání ® tento postup neměl explicitní podporu v ZSDP, přesto byl praxí legitimizován. Rozhodnutí nemusí oznamovat (tj. doručovat): – založí se pouze do spisu (může být i v elektronické podobě) Ø V případě písemného vyhotovení by měly být vydány dva stejnopisy pro případ pozdější žádosti DS o zaslání rozhodnutí. – právní fikce doručení ® za den doručení se považuje poslední den lhůty pro podání tvrzení DS, případně den opožděného podání ® doručením je rozhodnutí účinné Þ daň je stanovena Ø Poté, co je rozhodnutí vydáno, daň je stanovena se zpětnou účinností Výjimka (rozhodnutí se doručuje): a) byl-li v rámci daného řízení zahájen postup k odstranění pochybností Ø Analogicky je nutné postupovat v případě DK provedené před stanovením daně. b) pokud o to DS požádá ® zašle do 30 dnů od podání žádosti, resp. vydání rozhodnutí (rozuměj podpis oprávněné úřední osoby) - podle toho, co nastane později Ø „Zaslání“ nemá validitu doručení ® rozhodnutí je účinné právní fikcí doručení (viz výše) Proti rozhodnutí se nelze odvolat. • Rozdíl oproti ZSDP • Výjimka: pokud bylo rozhodnutí vydáno na základě rozhodnutí o závazném posouzení (DS takto může brojit proti výsledku závazného posouzení) 2. Stanovená daň se odchyluje: SD vydá rozhodnutí o stanovení daně (PV, DoPV). Rozhodnutí doručí DS ® dnem doručení je daň stanovena (nepravomocně). DS se může odvolat. Ø odvolání nemá odkladný účinek !!! avšak (viz ”) Daň stanovená nad rámec tvrzení DS je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, tj. do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Ø Klíčová změna oproti ZSDP znamenající automatický odklad placení potenciálně sporné částky (rozdílnou částku nelze do té doby vymáhat). Ø Náhradní lhůta splatnosti nemá vliv na běh úroku z prodlení, který se počítá od lhůty původní ® odvolatel, který nezaplatí, nese riziko neúspěchu. Ø Daň, kterou DS tvrdil (přiznal), je splatná ve standardní lhůtě (tzn. měla by být již uhrazena) Lhůta pro stanovení daně (§ 148) Jednoznačné vymezení běhu lhůty pro stanovení daně. Ø Tento pojem nahradil pojem „Lhůty pro vyměření“ obsažený v § 47 ZSDP. Ø Oproti ZSDP došlo k významným změnám (výklad § 47 ZSDP prošel několika etapami, které byly způsobeny judikaturou NSS i ÚS). Ø Jde o lhůtu prekluzivní (propadnou) ® uplynutím této lhůty již nelze měnit poslední známou daň. Délka lhůty: - základní 3 roky, - maximální 10 let Počátek běhu lhůty: – dnem v němž uplynula lhůta pro podání ŘDT, nebo – dnem v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat ŘDT. Ø Počátek lhůty je tak odvozen od okamžiku, kdy lze daň poprvé stanovit. Ø Došlo k opuštění koncepce, která předpokládala „zaokrouhlování“ počátečního data na začátek kalendářního roku (provázanost s kalendářním rokem beztak mohla být narušena v důsledku tzv. stavění lhůty) ® různost výkladů (teorie 3+0 a 3+1)