Úvod

Pokud by autorovi nebylo při vytváření odborné práce umožněno využívat prací třetích osob, zejména kolegů zabývajících se stejnou oblastí, rozhodně bychom nebyli svědky takového rozmachu znalostní společnosti, k jakému dochází. Využívání prací třetích osob tak lze označit nejen za přípustné, a dokonce žádoucí, ale také za naprosto zásadní a neopomenutelnou složku odborné práce. Autorovi tak přirozeně nemohou být v tomto ohledu kladeny žádné překážky a je limitován výhradně legitimními zájmy těchto osob, a to zájmy majetkovými a osobnostními. Co se majetkových zájmů týče, je autor především povinen respektovat majetková autorská práva třetích osob, ale i práva k ostatním typům duševního vlastnictví a případně práva další (například práva obchodněprávní povahy - know-how, obchodní tajemství). Mluvíme-li o zájmech osobnostních, máme na mysli především to, aby byly třetím osobám korektně přiznány veškeré zásluhy, které jim přiznány být mají, aby nebylo jméno třetích osob spojováno s myšlenkami a názory, se kterými si tyto osoby spojovány být nepřejí, a také aby nedocházelo k tzv. „parazitování" na práci třetích osob.

Majetková autorská práva

Z pohledu oblasti ochrany majetkových autorských práv (§ 12 a násl. AutZ) je mimořádně důležité rozlišovat, kdy dochází k užití díla a kdy nikoliv. Tato problematika může být mnohdy značně komplikovaná, avšak obecně platí, že vlastní formulací cizích myšlenek k zásahům do majetkových autorských práv třetích osob nedochází. Doslovné přebírání pasáží bez svolení autora naopak jednoznačně neoprávněným zásahem je. Výše řečené ovšem nelze vykládat tak, že pouhým přeformulováním cizího textu se autor odborné práce automaticky vymyká z působnosti autorského zákona. Například pečlivá a systematická parafráze delších pasáží zajisté neoprávněný zásah do autorského práva představovat bude.

Práva k ostatním typům duševního vlastnictví

Ne zcela zanedbatelnou problematiku představuje také nakládání s pracemi, které jsou chráněny jinými typy práv duševního vlastnictví než právem autorským. V právních oborech tato situace zřejmě může nastat jen velmi zřídka, avšak v oborech technických nemusí být zcela neobvyklá. Snadno si lze představit například situaci, kdy dojde k vytvoření patentovatelného výsledku v rámci pracovního poměru. Autor takového výsledku je povinen o této skutečnosti informovat zaměstnavatele (viz § 9 zákona č. 527/1990 Sb.) a následně se po jistou dobu chovat tak, aby patentovatelnost výsledku neohrozil. Publikace některých pasáží z protokolů a výzkumných zpráv by však velmi pravděpodobně zapříčinila odepření patentové ochrany.

Know-how a právo obchodního tajemství

Velmi specifickou problematiku představuje nakládání s předměty obchodního tajemství (viz § 17 ObchZ) a know-how. Zveřejňování jakýchkoli údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství, získaných v rámci spolupráce s externím podnikatelským subjektem, může snadno vyústit v odpovědnost autora za škodu, kterou neoprávněným zásahem způsobí. Rovněž není vyloučeno, že problematika nakládání s know-how bude upravena smlouvou, na jejímž základě tato spolupráce probíhá.

Osobnostní autorská práva

Nakládáním s díly třetích osob může rovněž dojít k zásahům do osobnostních autorských práv (viz § 11 AutZ). Předně neuvedení autora tak, jak si tento ve spojení s dílem uváděn být přeje, představuje neoprávněný zásah do autorova práva osobovat si autorství. Užívání částí nezveřejněného díla zase zásah do práva rozhodnout o publikování díla. A zpracování díla takovým způsobem, že vznikne tzv. dílo derivativní, zase představuje neoprávněný zásah do autorova práva na nedotknutelnost díla.

Ochrana osobnosti

Nezřídka se může jako relevantní ukázat rovněž problematika ochrany osobnosti dle ObčZ (viz § 11 a násl. tohoto předpisu). Ponecháme-li záměrně stranou otázky spojené se zásahy do občanské cti a důstojnosti, velmi důležitou je oblast užívání informací získaných prostřednictvím dopisů a zejména e-mailů. Tyto dokumenty mají zpravidla povahu písemností osobní povahy a k jejich zveřejnění tak autor nezbytně musí získat svolení osoby, která je vyhotovila.¹⁾

Relevantní zákonná úprava

Autorský zákon (dále jen "AutZ")
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Občanský zákoník (dále jen "ObčZ")
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Subsidárně upravuje vztahy neupravené v AutZ a reguluje mj. problematiku ochrany osobnosti v § 11 a násl.

Zákon o přestupcích (dále jen "PřZ")
Zákon č. 121/2000 Sb., Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Přestupku se může dopustit pouze fyzická osoba, která má deliktní způsobilost. K přestupku stačí, pokud se ho fyzická osoba dopustí i z nedbalosti. Přestupek nelze projednat, pokud od jeho spáchání uplynula lhůta jednoho roku. Při projednávání přestupků se postupuje podle PřZ a subsidiárně dle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Trestní zákoník (dále jen "TrZ")
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Relevantní jsou zejména ustanovení blanketní ustanovení § 269 a § 270. U trestněprávní odpovědnosti je třeba vzít do úvahy princip subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 TrZ). Proto si lze aplikaci ustanovení § 270 TrZ u plagiátorství představit jen ve skutečně zcela výjimečných případech, kdy bude úmyslně plagiováno celé dílo a plagiátor bude mít z neoprávněného užití takového díla přímý majetkový prospěch. Jinak je namístě ukládat veřejnoprávní sankce v režimu PřZ.

Obchodní zákoník (dále jen "ObchZ")
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Upravuje v § 17 problematiku ochrany obchodního tajemství.

Vysokoškolský zákon (dále jen "ZoVŠ")
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Pro problematiku plagiátorství jsou relevantní §§ 64 – 67 ZoVŠ.

Norma ČSN ISO 690
Normy jsou dostupné v knihovnách MU.

Legislativní pravidla vlády
Legislativní pravidla vlády stanovují detailně způsob citací právních předpisl a jsou dostupná na stránkách Úřadu vlády ČR v elektronické podobě.²⁾

¹⁾ Šavelka J., Myška M., Koukal P.; Jak napsat odbornou práci z pohledu autorského práva aneb jak se vyhnout plagiování; nakládání s praceni třetích osob; dostupné z: https://is.muni.cz/auth/elearning/warp.pl?fakulta=1422;obdobi=5523;predmet=667470;furl=%2Fauth%2Fel%2F1422%2Fpodzim2011%2FEL028%2Findex.qwarp;so=nx;qurl=%2Fel%2F1422%2Fpodzim2011%2FEL028%2Findex.qwarp;prejit=2694557
²⁾ Šavelka J. Myška M., Koukal P.; Jak napsat odbornou práci z pohledu autorského práva aneb jak se vyhnout plagiování; základní právní úprava a relevantní předpisy; dostupné z: https://is.muni.cz/auth/elearning/warp.pl?fakulta=1422;obdobi=5523;predmet=667470;furl=%2Fauth%2Fel%2F1422%2Fpodzim2011%2FEL028%2Findex.qwarp;so=nx;qurl=%2Fel%2F1422%2Fpodzim2011%2FEL028%2Findex.qwarp;prejit=2694544