Strategie rozvoje služeb pro informační společnost

Strategie rozvoje služeb pro informační společnost na léta 2008 - 2012 je dokument, který určuje základní cíle, milníky a programové oblasti České republiky v této době a na základě nějž se vyvíjí veřejné právo informačních a komunikačních technologií. Dokument pochází z dubna 2008 a v uplynulých letech dle něj probíhala elektronizace procesů v české veřejné správě.

Z pohledu občana:

• Umožnění komfortní, bezpečné a důvěryhodné elektronické komunikace s veřejnou správou na všech úrovních a v maximu životních situací.

Z pohledu infrastruktury:

• Konsolidovaná datová základna, využitelná pro konstrukci informačního obsahu a aplikací
• Ucelený balík zákonů jako právní základ a opora e-Governmentu
• Robustní, bezpečná a efektivní infrastruktura, schopná zprostředkovat přístup k datovým zdrojům s potenciálem dalšího rozvoje
• Sada klíčových aplikací usnadňující řešení běžných životních situací, podnikání a komunikaci se státní administrativou (s přesahem do komerční sféry)
• Snížení administrativních nákladů spojených s chodem veřejné správy v souvislosti se zaváděním e-Governmentu o 20 % do roku 2013.

Milníky:

• V roce 2009 budou zprovozněny datové schránky, bude existovat rozvinutá síť univerzálních kontaktních míst veřejné správy, kde bude možno získat ověřené výpisy z vybraných rejstříků
• V roce 2010 budou zprovozněny centrální registry, v rámci existující sítě kontaktních míst veřejné správy bude možno učinit veškerá podání vůči veřejné správě
• V roce 2010 bude ukončen legislativní proces všech norem souvisejících s realizací cílů Strategie
• V roce 2012 budou funkční aplikace pro oblast zdravotnictví, sociální péče, správního, soudního a daňového řízení, bude funkční infrastruktura pro dlouhodobé ukládání a archivaci elektronických dokumentů
• V roce 2015 bude dokončen proces elektronizace datové základny, včetně elektronizace geografických informací.

Principy realizace strategie:

• Zaměření na občana – ve středu pozornosti nesmí být úřad, ale občan
• Zaměření na výsledky – vytvoření zřetelného užitku pro občana
• Hospodárnost – hodnota vnímaná občanem převyšuje vynaložené náklady.

Prioritními programovými oblastmi jsou:

1. Základní registry a identifikace (registr územní identifikace a nemovitostí; registr obyvatel; registr osob; registr práv a povinností) spolu s organizační architekturou a technickým zázemím, které umožní propojení s agendovými registry, zabrání duplicitě dat a zachovají požadované standardy bezpečnosti
2. Univerzální kontaktní místo (asistovaná i samoobslužná komunikace s VS, portál VS a jednotlivé agendové portály, systém datových schránek)
3. Zaručená a bezpečná elektronická komunikace mezi úřady a stejně tak mezi občanem a úřadem vč. nezávislého dohledu na dodržování bezpečnostních a provozních pravidel.
4. Vlastní služby pro informační společnost, a to přednostně zdravotnictví, důchodová péče, školství, zejména v oblasti elektronické karty uživatelů, tedy pojištěnců, žáků, studentů; veřejná správa v užším slova smyslu, zejména soudní, správní a daňové řízení, vedení elektronických spisů umožňujících jednoduché předávání agendy mezi jednotlivými orgány VS; správa majetkových hodnot státu a samospráv, zejména evidence majetku, rozpočtování, státní pokladna, nakládání s majetkem a penězi, veřejné zakázky, dotace.
5. Digitalizace datových fondů a jejich archivace, zejména národní digitalizační centrum, národní digitální knihovna, evidence kulturních památek, národní digitální archiv.

Historický vývoj standardů ISVS

Historický vývoj standardů Informačních systémů veřejné správy je velmi zřetelným příkladem, jak se z jednoho institutu po uplynutí určité doby může stát systém zcela jiný, postavený na velmi odlišných základech. Původně byly standardy ISVS postaveny na povinné atestaci IS veřejné správy subjekty, které měly oprávnění tyto atestace provádět - tzv. atestační střediska. Po legislativních změnách začaly atestaci provádět přímo orgány veřejné správy, které jsou správci daného informačního systému VS.

Dříve prováděcí vyhlášky k zákonu o informačních systémech veřejné správy vydávalo Ministerstvo informatiky České republiky, které však bylo od 1. 6. 2007 zrušeno. Pravomoc vydávat prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu od daného data přešla na Ministerstvo vnitra České republiky.

Obdobná situace je u samotných Standardů informačních systémů veřejné správy. Standardy však byly narozdíl od vyhlášek vydávány již od roku 2000, kdy nabyl účinnosti zákon o informačních systémech veřejné správy - od 14. září 2000, s výjimkou několika ustanovení, která měla odloženou účinnost od roku 2001 nebo 2002. Do konce roku 2002 standardy vydával Úřad pro veřejné informační systémy (nahradil dřívější Úřad pro státní informační systém existující v 90. letech), který však byl od 1. ledna 2003 zrušen a jeho pravomoci přešly na Ministerstvo informatiky České republiky. Jak již bylo výše uvedeno, Ministerstvo informatiky bylo od 1. června 2007 zrušeno a jeho pravomoci ve vydávání standardů nyní vykonává Ministerstvo vnitra.

Standardy samotné však byly vydávány pouze do 31. 12. 2006, kdy byly oficiálně zrušeny a v odůvodněných případech byly nahrazeny prováděcími vyhláškami.

Povinnosti správců informačních systémů veřejné správy

Více informací o povinnostech správců informačních systémů veřejné správy lze nalézt v následujícím metodickém pokynu Ministerstva vnitra.