Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. PRÁVO EVROPSKÉ UNIE ========================================================================================== Úvod – obecná část Masarykova univerzita Brno 2011 Program dnešního kurzu 23.10.2011 •1. Úvod do EU – nadstátnost, fungování •2. Právo EU – podstata, funkce, vynucování, vztah k právu ČR •3. Právní regulace zahraničně obchodních vztahů ČR, právo mezinárodního obchodu –uvnitř EU –vně EU –soukromoprávní aspekt •4. Ochrana duševního vlastnictví v mezinárodním obchodě Běžná mezinárodní (mezivládní) organizace • Stát D Stát C Stát E Stát F Stát A Stát G Stát B Mezinárodní organizace Nadstátní organizace – 2 úrovně • Stát D Stát C Stát E Stát F Stát A Stát G Stát B Nadstátní organizace Vývoj Evropských společenství a Evropské unie Vývoj základních smluvních dokumentů ES a EU - 1 •1. Pařížská smlouva (o zřízení ESUO) (1951/1952), •2.-3. Římské smlouvy (o zřízení EHS a Euratomu) (1957/1958), •4. Úmluva o společných orgánech (Slučovací smlouva) (1965/1967), •5. Jednotný evropský akt (1986/1987), •6. Maastrichtská smlouva o Evropské unii (1992/1993) ……. Vývoj základních smluvních dokumentů ES a EU - 2 •7. Amsterdamská smlouva (1997/1999), •8. Smlouva z Nice (2000/2003), •9. Smlouva o ústavě pro Evropu (Ústava EU)- podeps. 2004, nevstoupila v platnost, •10. Lisabonská smlouva (2007/2009). •K tomuto výčtu je ještě třeba doplnit smlouvy rozpočtové a smlouvy o přístupu nových členů (ČR: 2003/2004). •Letopočty: přijetí (podpis) dokumentu / vstup v platnost Přehled vývoje ES a EU - 1 •1952 - vznik ESUO, nadstátní organizace •1958 - vznik EHS a EURATOMu, nadstátních organizací •1993 - vznik EU –= zastřešení tří Společenství (tzv. I. pilíř - nadstátní) –+ další oblasti mezivládní spolupráce (tzv. II. a III. pilíř), –tři Společenství existují nadále, –EHS je přejmenováno na ES Přehled vývoje ES a EU - 2 •2002 - zánik ESUO, zbývá ES a EURATOM •2009 - ES zaniká, resp. přeměňuje se v novou EU, ta ztrácí charakter pouhého zastřešení a stává se nadstátní organizací, jakou bylo dosud ES. •EURATOM existuje nadále vedle EU. •(Letopočty = vstup v platnost příslušného dokumentu.) Přehled vývoje ES a EU (zjednodušené) •1952 vznik ESUO (nadstátní organizace) •1958 vznik EHS, EURATOM (nadstátní organizace) •1993 vznik EU jako pouhého zastřešení tří Společenství, EHS přejmenováno na ES, ostatní beze změny •2002 zánik ESUO •2009 přeměna ES na EU nové kvality (nadstátní organizace), EURATOM beze zm. K o m i s e R a d a Schéma principu nadstátnosti orgán EU orgán členských států rozhodování o návrhu povinný návrh R a d a E U Evropská k o m i s e Evropský parlament Soudní dvůr EU Účetní dvůr Evropská centrální banka Evropská rada Schéma organizační struktury EU Evropská komise •Pravomoci: •1. iniciativní •2. výkonná •3. kontrolní •4. zastupování EU navenek Rada EU •Složení: zástupci člen. států (ministři) •Předsednictví: po 6 měsících •Pravomoci: rozhodovací, legislativní •Hlasování: –kvalifikovaná většina nebo jednomyslnost –vážené •*COREPER Vážené hlasování v Radě EU •Francie, Itálie, Německo a Spojené království: 29 •Polsko a Španělsko: 27 •Rumunsko: 14 Nizozemsko: 13 •Belgie, ČR, Maďarsko, Portugalsko a Řecko: 12 •Rakousko, Bulharsko a Švédsko: 10 •Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko: 7 •Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko: 4 •Malta 3 臈 •CELKEM 345 Hlasování kvalifikovanou většinou •Návrh přijat: •1. pokud souhlasí nadpoloviční většina členských států a •2. pokud je minimálně 255 hlasů – což je 73,9 % z celkového počtu hlasů z 345 •Členský stát může navíc požadovat ověření toho, zda hlasy vyslovené „pro“ představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Bude-li zjištěno, že tomu tak není, rozhodnutí nebude přijato. Kvalifikovaná většina v Radě podle Lisabonu (až od 2014) • •55% členských států a současně alespoň •65% obyvatel EU (součet obyvatel ve státech hlasujících kladně) •důsledek pro ČR: vliv klesne z cca 3,5% na 2% •důsledek pro Německo: vliv stoupne z cca 8,5% na 17% Evropský parlament •Složení: 736 (751) poslanců – přímé volby –jednokomorový •Pravomoci: –spolurozhodování s Radou EU (legislativní činnost) –demokratický dohled nad Komisí (nedůvěra) –rozpočtová pravomoc •Sídlo: Štrasburk, Brusel, Lucemburk Evropský soudní dvůr (Soudní dvůr EU) • •Soudní dvůr (ES) • •Soud prvního stupně (Tribunál) • •specializované soudy (Soud pro veřejnou službu) Evropský soudní dvůr podle Lisabonu Speciali- zované soudy Soudní dvůr EU: Soudní dvůr Tribunál Základní funkce Soudního dvora • •1. Klasické řešení sporů, ukládání sankcí • •2. ESD jako ústavní (správní) soud • •3. Sjednocování výkladu práva EU v členských zemích • Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo 1 1 2 Funkce práva v EU •základní funkce práva: vnitřní uspořádání systému (řád) •EU je samostatný systém –vlastní orgány s vlastní pravomocí –vlastní aktivity –finanční nezávislost –PROTO MUSÍ MÍT VLASTNÍ REGULACI (PRAVIDLA) UVNITŘ I NAVENEK = PRÁVO EU –předpisy (právo) – není to ani mezinárodní, ani vnitrostátní –vlastní soudy Funkce práva v EU - 2 • • Vlastní funkce práva EU: • •1. výstavba EU (institucionální struktura) •2. vztah k členským státům (pravomoci) •3. úprava vlastní činnosti (jednotlivé oblasti integrace a spolupráce) E U jednotlivec (osoba) členský stát podřízen EU podřízen členskému státu a EU Právo EU jako integrační nástroj •právo jako integrační nástroj nadstátního prostředí •primární a sekundární právo ES (EU) •orientace ve smlouvách ES, EU, Lisabon •2 metody úpravy: • - samostatná unijní úprava (primární, nařízení) – paralelně s vnitrostát. právem • - určování obsahu vnitrostátní úpravy (směrnice) • - zajímají nás směrnice? • Evropská unie Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B právo EU právo EU právo EU právo EU vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo mezinárodní právo soukromé • Evropská unie Stát A Jednotlivec státu A právo EU právo EU vnitrostátní právo A • Stát A Jednotlivec státu A vnitrostátní právo A • Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo soukromé mezinárodní právo (veřejné) • Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo soukromé mezinárodní právo (veřejné) E U jednotlivec (osoba) členský stát podřízen EU podřízen členskému státu a EU Prameny práva EU •primární právo: –mezinárodní smlouvy („zřizovací“) mezi členskými státy •sekundární právo: –nařízení –směrnice –rozhodnutí •mezinárodní smlouvy uzavírané EU, judikatura ESD – E U jednotlivec (osoba) členský stát implementace směrnice prameny sekundárního práva v jednotlivých vztazích Legislativní postupy v EU - řádný = Rada spolurozhoduje s Evropským parlamentem, Rada přitom rozhoduje kvalifikovanou většinou - zvláštní = popsány ve Smlouvě o fungování EU Řádný legislativní postup 1 •KOMISE předloží návrh EP a RADĚ •změna návrhu Komise: RADA jednomyslně •první čtení –začíná EP: svůj postoj předloží Radě –Rada schválí - přijato –Rada neschválí – první čtení (projednání) v Radě, výsledek: postoj Rady Řádný legislativní postup 2 •druhé čtení –1. EP schválí postoj Rady – přijato –2. EP odmítne zcela – nepřijato –3a. EP navrhne změny a Rada je schválí: přijato –3b. EP navrhne změny a Rada všechny neschválí: dohodovací výbor ------ kompromis –změna návrhu neschválená Komisí: Rada jednomyslně –Dohodovací výbor: kompromis projednán EP a Radou ve třetím čtení –musí být přijat do 6 týdnů Radou a zároveň EP, jinak nepřijato •RADA rozhoduje kvalifikovanou většinou, není-li uvedeno jinak Přednost práva EU •národní právo nahrazeno: • •Přímý účinek •národní právo nenahrazeno: • •Nepřímý účinek •Odpovědnost státu Přednost práva EU •založena judikaturou ESD •důvod: právo EU = autonomní právní řád zavazující členské státy a jednotlivce •ustanovení národního práva je nebo není nahrazeno právem EU •je-li nahrazeno ustanovením práva EU: zůstává v platnosti, ale nemůže být aplikováno (aplikační přednost práva EU)‏ •přednost práva EU jako absolutní pravidlo? •základní judikát: Costa v. ENEL 6/64 Národní právo nahrazeno: Přímý účinek práva EU •ustanovení práva EU je přímo aplikovatelné na jednotlivce – není potřeba národních prováděcích pravidel • •základní podmínky přímého účinku: ustanovení je (1) přímo aplikovatelné (self-executing) a (2) bezpodmínečné E U jednotlivec (osoba) členský stát implementace směrnice prameny sekundárního práva v jednotlivých vztazích Přímý účinek II •jednotlivec se může dovolat ustanovení práva ES před národním soudem proti státu (př.úč. vertikální vzestupný) nebo proti jinému jednotlivci (př.úč. horizontální)‏ •stát se může dovolat ustanovení proti jednotlivci (př.úč. vertikální sestupný)‏ členský stát jednotlivec II jednotlivec I Přímý účinek III jednotlivé prameny práva •Nařízení: ano, všechny typy přímého účinku •Směrnice: ne, ale ... (jen vertikální vzestupný)‏ •Primární právo (Smlouvy): záleží na povaze ustanovení, pokud ano, všechny typy př. úč. •Ve všech případech musí být dány podmínky pro přímý účinek (přímá aplikovatelnost, nepodmíněnost). Přímý účinek ustanovení Smlouvy o fungování EU (primárního práva)‏ •1. ustanovení přímo aplikovatelné (self- executing): ANO (čl. 101)‏ •2. ustanovení není přímo aplikovatelné, netýká se přímo jednotlivce: NE (čl. 4 SEU)‏ •3. Pochybnosti: judikatura ESD Přímý účinek směrnic •za normálních okolností není – neaplikují se (předpokládaná implementace do národního práva)‏ •implementace nesprávná nebo opožděná: jednotlivec se může dovolat svých práv přímo – na základě směrnice. = Přímý účinek možný, ale jen vertikální vzestupný. •judikatura: van Duyn, Ratti, Kolpinghuis E U jednotlivec členský stát směrnice nebyla implementována Přímý účinek neimplementované směrnice Judikatura ke směrnicím •Ratti – 1978 •Kolpinghaus Nijmegen – 1987 •von Colson – 14/83 •Faccini Dori - C-91/92 •Francovich - 6,9/90 •Brasserie du Pecheur C-46/93 •Kobler - C-224/01 Nepřímý účinek směrnic •Směrnice nebyla včas správně implementována a její přímý účinek je nemožný •Ustanovení národního práva musí být interpretováno podle směrnice •Interpretace nahrazuje chybějící implementaci •Jen je-li možný různý výklad •Judikatura: von Colson, Marleasing Odpovědnost státu I •Směrnice nebyla včas správně implementována a její přímý účinek je nemožný •Členský stát pak odpovídá za škodu vzniklou jednotlivci a způsobenou neimplementací směrnice •Judikatura: Francovich (C-6,9/90), Brasserie du Pecheur (C-46,48/93), Kobler (C-224/01) Odpovědnost státu II •PODMÍNKY ODPOVĚDNOSTI •FRANCOVICH: •a) účel směrnice: subjektivní práva jednotlivce •b) obsah subjektivních práv lze specifikovat •c) příčinná souvislost •BRASSERIE DU PECHEUR: •d) porušení práva musí být dostatečně závažné •e) náhrada škody podle vnitrost. práva, i úroky •f) objektivní odpovědnost (nikoli zavinění) Odpovědnost státu III •PRVKY ODPOVĚDNOSTI •a) subjekt – členský stát •b) subjektivní stránka: objektivní odpovědnost •c) objektivní stránka: –protiprávní jednání –škoda a její náhrada –příčinná souvislost –vztah mezi přímým účinkem a odpovědností: není Odpovědnost státu IV • •DALŠÍ VÝVOJ JUDIKATURY •Faccini Dori (C-91/92) („účel směrnice“) •Palmisani (C-261/95) (národní režim = standard) •KÖBLER (C-224/01): soud nejvyššího stupně a předběžná otázka Vynucování práva EU lvůči členským státům: lna podnět Komise – Soudní dvůr -správní řízení před Komisí -žaloba Komise nebo čl.státu k ESD, rozsudek ESD -nerespektování rozs. ESD: další řízení před Komisí -návrh Komise ESD na uložení pokuty – pokuta ESD lna podnět Komise – Rada -nadměrný schodek veřejného rozpočtu, rozh. Rady lna podnět jednotlivce -předběžná otázka, odpovědnost typu Francovich -podnět Komisi – řízení před Komisí atd. Vynucování práva EU - 2 lvůči jednotlivcům -řízení před Komisí, rozhodnutí Komise (pokuta) -žaloba k Tribunálu (- ESD) -výkon rozhodnutí lvůči orgánům EU -žaloba na neplatnost aktu -žaloba na nečinnost Objekty vynucování práva •Vynucování •vůči členským státům •vůči orgánům EU •vůči jednotlivcům Subjekty vynucování práva •Unijní orgány: •KOMISE (správní řízení) •SOUDNÍ DVŮR (soudní řízení) •Rada – výjimečně a mimořádně •Orgány členských států: •správní orgány, soudy Vynucování práva vůči členským státům - 1 •Porušení unijního práva členským státem: •jen orgány EU •obecná porušení práva EU: –správní řízení (Komise) –soudní řízení (SD) (návrh Komise – uvážení) –event. finanční postih rozhodnutím ESD na návrh Komise •čl. 258, 260 a 271 SFEU •(žaloba může být teoreticky podána i členským státem) Vynucování práva vůči členským státům - 2 • •Následky nerespektování rozsudku SD: –stát se stále nepodřídil rozhodnutí SD: návrh Komise na finanční postih (čl. 260) –formy pokuty: – paušální částka – podle následků, odstrašení – penále (po dnech apod.) – tlak na ukončení – obojí zároveň •výpočet penále (denní sazba): • = základ (600 EUR) x Z x T x N • Z = koef. závažnosti (1 – 20) • T = koef. trvání (1 – 3) • N = koef. platební schopn. (0,3 – 25,4) •výpočet paušálu: –= základ (600 EUR) x počet dnů trvání –minimální paušál podle tabulky Vynucování práva vůči členským státům - 3 • •Zvláštní sankční systém pro nadměrný schodek veřejných financí (čl. 126 SFEU) •rozhoduje Rada na doporučení Komise •výzva nevyslyšena: –výzva EIB – přehodnotit úvěrovou politiku –kauce –pokuta Vynucování práva vůči členským státům - 4 •Zvláštní právně politická odpovědnost podle článku 7 Smlouvy EU • •1. Rozhodnutí Rady (4/5) o nebezpečí porušení základních hodnot EU •2. Rozhodnutí Evropské rady (jednomysl.) o tom, že došlo k závažnému porušení •3. Eventuální rozhodnutí Rady (kvalif.větš.) o suspenzi členských práv • •Odpovědnost typu Francovich: zcela jiná podstata Vynucování práva EU vůči jednotlivcům •správní řízení: Komise (hosp. soutěž) ukládá pokuty •soudní řízení: napadení rozhodnutí Komise žalobou na neplatnost, zrušení, změnu rozhodnutí (Tribunál) •čl. 261 (229), 263 (230) Vynucování práva EU vůči orgánům EU •čl. 263 (230) – žaloba na neplatnost legislativního nebo jiného aktu EU •neplatnost i v rámci řízení o předběžné otázce •č. 268 (235) – žaloba na náhradu škody způsobené orgánem EU Přehled žalob (řízení) před soudy EU lPŘÍMÉ ŽALOBY lPorušení povinnosti členského státu lMimosmluvní nebo smluvní odpovědnost EU lSpory mezi čl. státy (rozhodčí smlouva) lDuševní vlastnictví lZaměstnanecké spory lNeplatnost aktu nebo rozhodnutí org. EU lŽaloba týkající se sankcí jednotlivcům lNečinnost orgánu EU Přehled žalob (řízení) před soudy EU - 2 l lNEPŘÍMÉ ŽALOBY lŽaloba na neaplikovatelnost nařízení lŘízení o předběžné otázce