Cíle hospodářské politiky Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304 Alena.Kerlinova@law.muni.cz Klíčové ekonomické cíle HP lVelikost produkce a hospodářský růst ¡Výkonnost hospodářství ¡Potenciální produkt lNezaměstnanost lInflace lVnější cíle HP Výkonnost hospodářství lZaložena na využívání výrobních faktorů: ¡půda lvnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou), omezenost rozsahu půdy ¡práce lpracovní síly nejsou volně zastupitelné lproduktivita práce ¡kapitál lje sám výsledkem předchozí výroby lDisponibilní množství, kvalita a dostupná úroveň technologií výrobních faktorů – hranice výrobních možností lVýstup/výkon ekonomiky ¡Toková veličina (tzn. zachycuje absolutní rozměr v čase) Produkt lZahrnuje pouze výrobky a služby prodávané a kupované na trzích lZahrnuje pouze nově vyrobené statky lVyloučeny: čistě peněžní transakce, směnné transakce existujícího majetku, meziprodukty l lČistý (net) vs. hrubý (gross) lDomácí (domestic) vs. národní (national) lNominální (nominal) vs. reálný (real) l l Domácí vs. národní produkt lDomácí produkt ¡Teritoriální hledisko ¡HDP = celková tržní hodnota konečných výrobků a služeb vyprodukovaných v určité zemi za jeden rok lNárodní produkt ¡Hledisko národnosti ¡HNP = celková tržní hodnota finální produkce vytvořené za jeden rok výrobními faktory určitého státu Nominální vs. reálný produkt lNominální HDP ¡Vyjádřen v běžných cenách ¡Může růst, i když fyzický objem produkce stagnuje nebo klesá ¡Vliv inflace lReálný HDP ¡Přepočten na hladinu stálých cen l http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas l http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas l http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/E5003A033C/$File/501312G0208.pdf Hrubý vs. čistý produkt lRozdíl představuje opotřebení lHrubý produkt ¡Zahrnuje celkové (tzv. hrubé) investice (Ig) lČistý produkt ¡Zahrnuje čisté investice (In) • In = Ig - a Metody výpočtu HDP lVýdajová metoda lDůchodová metoda lMetoda založená na sumarizaci hodnot přidaných zpracováním (výrobní) Výdajová metoda výpočtu HDP lSoučtem všech výdajů těch, kteří konečnou produkci nakupují: ¡Výdaje domácností na spotřebu (C) ¡Hrubé investice, především podniků (I) ¡Vládní výdaje na nákup zboží a služby (G) ¡Čistý export, tedy rozdíl mezi celkovým exportem a celkovým importem (NX) lHDP = C + I + G + NX Důchodová metoda výpočtu HDP lPomocí příjmů vlastníků výrobních faktorů: ¡Mzdy a platy zaměstnanců před zdaněním ¡Renty (důchody vlastníkům půdy) ¡Podnikatelské zisky ¡Čistý úrok (rozdíl mezi inkasovaným a placeným) ¡+ nepřímé daně ¡+ odpisy lPouze příjmy tvoří národní důchod (NI = National Income) – menší než HDP HDP jako přidaná hodnota Příjmy firem Nákupy surovin Přidaná hodnota Pšenice 2000 0 2000 Mouka 2700 -2000 700 Chléb 7000 -2700 4300 HDP 7000 HDP nezachycuje lNetržní statky lHodnota volného času (zkracování pracovní doby) lŠkody na životním prostředí (negativní hodnota škodlivin, snižuje výkon ekonomiky, měla by se odčítat) lŠedá/stínová/podzemní ekonomika (daňové úniky, nelegální prodej,…) lKvalita zboží a služeb l Čistý ekonomický blahobyt lSnaha o širší hodnocení kvality života lVzniká úpravou HDP lDimenze ukazatelů blahobytu: ¡hmotná životní úroveň (důchod, spotřeba a bohatství), ¡zdraví, ¡vzdělání, ¡osobní aktivity, včetně pracovních, ¡účast na politice a vládnutí, ¡společenské styky a vztahy, ¡životní prostředí, ¡nejistota ekonomická i fyzická. l Zdroj: ČSÚ Úroveň HDP na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly (EA12 = 100) Zdroj: Eurostat, OECD, IMF, propočty MF ČR Rozdělení zemí podle výše HDP v PPS na obyvatele (rok 2009) l 0 Zdroj: ČSÚ Hospodářský růst lZvýšení reálného potenciálního produktu v čase lHlavní zdroje ekonomického růstu: ¡růst výrobních faktorů (zejména práce a kapitál), ¡růst celkové produktivity výrobních faktorů, kterou zapříčiňují faktory jako vzdělání, inovace, technologie, úspory z rozsahu, vědecký pokrok apod. l Inflace lPokles kupní síly peněžní jednotky (nikoliv kupní síly lidí) lRůst cenové hladiny ¡Cenová hladina – celková úroveň cen výrobků a služeb, které se v hospodářství prodávají a nakupují l Deflace a dezinflace lNutné rozlišovat lDeflace – pokles cenové hladiny lDezinflace – zpomalující se inflace ¡Všeobecně pokládána za známku velmi dobrého stavu ekonomiky ¡Deflace naopak vnímána jako velmi negativní stav ekonomiky Měření inflace lCenové indexy ¡Index spotřebních cen ¡Index cen výrobců lDeflátor HDP l(parita kupní síly) l Cenové indexy lVážené průměry cen vybraných zboží a služeb lIndex spotřebitelských cen (CPI) ¡Zachycení dopadů změn cenové hladiny na domácnosti a jejich životní náklady ¡Konstruován jako poměr nákladů na pořízení reprezentativního spotřebitelského koše ve sledovaném roku k nákladům na pořízení výchozího roku Problémy indexu spotřebitelských cen lVěrohodnost ¡Záleží na adekvátnosti výběru spotřebního koše co do druhů zboží a služeb i co do vah přiznaných jednotlivým druhům lZměna struktury výdajů v důsledku změn cen ¡Koš nemusí plně korespondovat lNeodráží úplnou cenovou hladinu ekonomiky ¡Omezeno na část tržní produkce zařazenou do reprezentativního koše Deflátor HDP lUpřednostňován lNejkomplexnější z cenových indexů, kterými se měří míra inflace lDeflátor = nominální HDP / reálný HDP x 100 lPostihuje skutečné pohyby cen veškeré finální produkce Big Mac Index l http://www.erfolg-mit-geld.de/wp-content/uploads/2012/01/big_mac_index.jpg Zdroj: www.erfolg-mit-geld.de Typy inflace lZjevná vs. skrytá ¡Zjevná – skutečně dochází k růstu cenové hladiny ¡Skrytá – není zachycena cenovým indexem lPotlačená ¡Vzestup cenové hladiny zablokován (příčiny inflace ale zůstaly uchovány) lOčekávaná vs. neočekávaná l Typy inflace dle rychlosti lMírná (plíživá) ¡Tempo růstu cenové hladiny nepřekračuje tempo růstu výkonu, do 10 % lPádivá ¡Pohybuje se řádově v desítkách procent lHyperinflace ¡Extrémní případ, v tisících procent Důsledky inflace lNázor části ekonomů – mírná inflace stimuluje AD a tím stimuluje i výkonnost ekonomiky a zaměstnanost lInflace vyrovnaná vs. nevyrovnaná ¡Vyrovnaná – nemění se relativní ceny (žádné negativní dopady) ¡Nevyrovnaná l Zdroj: ČSÚ Nezaměstnanost lStav, kdy určitá část ekonomicky aktivního obyvatelstva nepracuje l lVzniká, pokud na trhu práce převyšuje nabídka zaměstnanců poptávku firem l lPovažována za hlavní hospodářsko-politický problém ve vyspělých ekonomikách Nezaměstnanost podle Mezinárodní organizace práce lMezinárodní organizace práce (MOP) a také právní úpravy v České republice definují nezaměstnaného jako osobu, která je momentálně bez zaměstnání a která je: ¡schopná pracovat na základě své osobní situace, věku, zdravotního stavu, ¡projevuje vůli i ochotu pracovat, ¡aktivně hledá nové zaměstnání Druhy nezaměstnanosti podle příčin lFrikční ¡Fluktuace pracovníků na trhu práce ¡Krátkodobá lStrukturální ¡Strukturální změny v ekonomice ¡Kvalifikační a profesní nesoulad lCyklická ¡Souvisí s hospodářským cyklem ¡V období krize a sedla je vysoká nezaměstnanost Dobrovolná vs. nedobrovolná nezaměstnanost lDobrovolná ¡Pracovníci nejsou ochotni pracovat při dané mzdové sazbě ¡Stát ji neřeší lNedobrovolná ¡Tvořena pracovníky, kteří by při dané mzdové sazbě rádi pracovali, ale nemohou ¡Jsou-li mzdy nad rovnovážnou úrovní: lTlak odborů lInstitut minimální mzdy •V ČR od 1.1.2007 8.000 Kč, tedy 48,10 Kč/hod. •Od 1.8.2013 8 500 Kč za měsíc nebo 50,60 Kč za hodinu Nezaměstnanost jako společenský problém lMakroekonomické ztráty plynoucí z vysoké nezaměstnanosti: ¡V krátkodobé perspektivě jde především o okamžité ztráty přidané hodnoty a výroby ¡Při déle trvající vysoké úrovni nezaměstnanosti ekonomika (a celá společnost) přichází o budoucí produkci kvůli financování podpor v nezaměstnanosti a služeb s ní spojených Dlouhodobá nezaměstnanost lVelký problém pro ekonomiku lČlověk, který hledá práci více než jeden rok ¡Ztrácí pracovní návyky, kvalifikaci, stává se prakticky nezaměstnatelným ¡Sociální dopady – kriminalita, alkoholismus, sebevraždy,… Přirozená míra nezaměstnanosti lEkonomika plně využívá zdroje lTaké „plná zaměstnanost“ lJednotlivé segmenty trhu práce jsou v rovnováze ¡Všeobecně nezaměstnanost považována za negativní jev (hlavně ze sociologického hlediska) ¡Z ekonomického pohledu nezaměstnanost projevem mikrostrukturální adaptace ekonomiky – určitá nezaměstnanost nutná, souvisí s mobilitou pracovních sil, výrazem přizpůsobování se technologickým změnám – přirozený jev, ekonomicky nezbytný, zvládnutelný hospodářskou politikou a politikou zaměstnanosti Způsoby měření nezaměstnanosti lObecná míra nezaměstnanosti ¡Výběrové soupisy (nebo šetření) pracovních sil ¡Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2012: 7 % lRegistrovaná míra nezaměstnanosti ¡Na základě údajů úřadů práce o registrovaných nezaměstnaných ¡Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2011: 8,6 % ¡Podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu lEkonomicky aktivní obyvatelstvo = zaměstnaní nebo aktivně hledající práci lPodíl nezaměstnaných osob ¡Nová metodika – nahrazuje registrovanou míru nezaměstnanosti (od října 2012 udávány obě, od ledna 2013 jen tato) ¡podíl nezaměstnaných na veškerém obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let ¡V roce 2012: 6,8 % (2011: 6,7 %) Současná situace na trhu práce v zemích EU lpřetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti i v obdobích ekonomického růstu lnezaměstnanost je výrazně regionálně diferencovaná lrostoucí míra dlouhodobé nezaměstnanosti lvysoká nezaměstnanost mladých lidí lnízká míra migrace pracovní síly mezi státy EU Příčiny přetrvávající vysoké nezaměstnanosti lRůzné názory, často protichůdné: ¡Nízký ekonomický růst ¡Strukturální změny (rychlý technologický vývoj, globalizace, internacionalizace, měnící se charakter práce) ¡Přílišná regulace na trhu práce ¡Existující model sociálního státu – nutnost jej financovat se promítá do vysoké ceny práce v mnoha evropských zemích. V posledním období – reformy sociálního státu (pracovní pobídky, aktivizace nezaměstnaných, atd.) Nezaměstnanost v ČR lObjevuje se jako nový společenský fenomén hned na začátku ekonomické transformace lV období 1992 – 1996: průměrná míra nezaměstnanosti cca 3 % ¡Snížení nabídky práce (odchod starších osob do předčasných důchodů, snížení zaměstnanosti žen) ¡Růst poptávky v důsledku vzniku soukromého sektoru (hl. služby) ¡Odkládaná restrukturalizace (v mnoha podnicích přezaměstnanost) lV roce 1997 ekonomický pokles: míra nezaměstnanosti 5,2 % lV druhé polovině 90. let: růst míry nezaměstnanosti (1999 8-9 %) lRůst regionálních rozdílů lNízké pobídky k práci – poměrně nízké mzdy a poměrně štědrý systém sociálních dávek (vysoké životní minimum) lOd roku 2007 pokles míry nezaměstnanosti (5 %) lRok 2008 růst míry nezaměstnanosti z důvodu celosvětové ekonomické krize lPodíl dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) v roce 2011 36,2 % Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČSÚ Zdroj: Český statistický úřad Vnější cíle hospodářské politiky ldosažení vyrovnané platební bilance, lzajištění optimálního a stabilního devizového kurzu, loptimální úrovně zadlužení, lpřímých investic, l… Platební bilance lSumarizuje veškeré ekonomické transakce mezi subjekty domácí země a subjekty ostatních zemí za určité časové období lNe jedno číslo, ale stav na jednotlivých účtech lStruktura: ¡Běžný účet ¡Kapitálový účet (např. platby mezinárodním org.) ¡Finanční účet (investice) ¡Chyby, opomenutí a kurzové rozdíly (slouží k eliminaci nepřesností) ¡Devizové rezervy Běžný účet lobchodní bilance ¡vývoz a dovoz zboží ¡pokud je saldo kladné, pak export je větší než import (a naopak) lbilance služeb ¡vývoz a dovoz služeb ¡saldo BS je rozdíl mezi příjmy z poskytnutých služeb domácími subjekty (příjmy z cest. ruchu, dopravy, …) a výdaji na poskytování služeb zahraničními subjekty lbilance výnosů ¡příjmy a jiné kompenzace tuzemcům ze zaměstnání v zahraničí a cizozemcům ze zaměstnání v naší zemi, příjmy a výdaje související se zahraničními investicemi lbilance běžných převodů ¡pojistka, důchod, alimenty, … Platební bilance ljako celek je vždy vyrovnaná ¡mluví-li se o přebytku či deficitu PB, myslí se běžný účet, kapitálový účet, finanční účet a chyby ¡devizové rezervy to vyrovnávají ¡krátkodobě může být případný deficit platební bilance „financován“ z finančního účtu à dojde k tlaku na pokles devizových rezerv nebo k zadlužení země nedojde ldlouhodobě se však přebytek finančního účtu projeví v deficitu bilance výnosů à deficit běžného účtu se prohlubuje Děkuji za pozornost