ZÁKLADY EKONOMIE II Důchodový systém Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství Sociální zabezpečení lřešení důsledků sociálních událostí a rizik a při garanci sociálních jistot l lSociální událost – vede k tíživé sociální situaci l lSociální riziko - „sociální události či sociální příhody, které jsou právem známé, a s nimiž právo řadí vznik, změnu či zánik práv a povinností, pomocí nichž lze těmto událostem předejít či je zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci způsobenou takovou událostí.“ (Krebs, 1997) l lSociální jistota - např. právo na vzdělání, právo na ošetření v nemoci l lparadox sociálního zabezpečení Prvky sociálního zabezpečení lPéče o zdraví lZabezpečení v nemoci a při úrazu, při invaliditě lZabezpečení matek v těhotenství a v mateřství lZabezpečení ve stáří lZabezpečení v nezaměstnanosti lZabezpečení pozůstalých v případě úmrtí rodinných příslušníků lPomoc rodinám s dětmi Principy sociálního zabezpečení luniverzalita lKaždý občan, nezávisle na své profesi, má při vzniku sociální události stejné právo na dávky sociálního zabezpečení luniformita lKaždý subjekt může uplatnit nárok na dávky sociálního zabezpečení podle předem známých pravidel, přičemž tato pravidla jsou pro všechny subjekty stejná lkomplexnost lzaopatřit občana v různých situacích, které jsou definovány v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů ladekvátnost lsociální garance lsociální solidarita lsociální spravedlnost lparticipace Metody sociálního zabezpečení I. lSociální pojištění lpovinné příspěvky lprincip ekvivalence (zásluhové dávky), princip všeobecnosti a univerzálnosti lsoukromé pojištění, někdy se státní podporou l lStátní sociální podpora ladresné částky lhrazeny z daní (není stanovena konkrétní částka, kterou jedinec přispívá) lnapř. přídavky na děti l lPodnikové zaopatření Metody sociálního zabezpečení II. lSociální pomoc lhrazeno ze státního rozpočtu a z různých neziskových organizací lve složitých životních situacích, kdy se občan nedokáže sám o sebe postarat, např. nezaměstnanost, úraz lprincip solidarity, adresné dávky l lSociální péče lrealizaci těchto služeb provádí regionální veřejný sektor či soukromé neziskové organizace l lSpoření lv rámci dobrovolného smluvního důchodového pojištění l Dávky sociálního zabezpečení I. lDávky zásluhové lzávisí na výši předchozího příjmu lprincip ekvivalence a princip solidarity lpouze peněžní forma (např. náhrady při pracovních úrazech) l lDávky univerzální (tzv. plošné dávky) lnezávisí na předchozím příjmu (porodné) lmohou mít formu peněžní i naturální (např. ve zdravotnictví) Dávky sociálního zabezpečení II. lDávky individualizované (tzv. adresné dávky) lposkytovány dle určitého kritéria potřebným občanům v individuální výši l lDávky kombinované lkombinace zásluhových a univerzálních dávek, např. starobní důchody lposilovat zásluhovou složku l Financování sociálního zabezpečení lPřímé lpovinné příspěvky + část daňového výnosu ldávky sociálního zabezpečení lNepřímé ldaňové úlevy u individuálních důchodových daní a důchodových daní korporací ldaňové výdaje l lProstředky na financování sociálního zabezpečení lv parafiskálním mimorozpočtovém fondu sociálního zabezpečení lve veřejných rozpočtech l lSociální kvóta Systémy financování sociálního zabezpečení I. lPrůběžné financování lPříčiny deficitnosti tohoto systému: lDemografické příčiny (stárnutí obyvatel, nízká porodnost) lRozsáhlý sociální program (široká „nabídka“ dávek sociálního zabezpečení) lPotřeba valorizace dávek lRůst nákladů institucí poskytujících služby sociálního zabezpečení lRůst povinných příspěvků na sociální zabezpečení, což má za důsledek: lSnižování čisté mzdy zaměstnanců lZvyšování nezaměstnanosti lNízká tvorba nových pracovních míst lMalé domácí úspory lVládní populismus Systémy financování sociálního zabezpečení II. lKapitálové financování lkapitalizovaný fond sociálního zabezpečení na pojišťovacím principu lrespektuje princip ekvivalence a zásluhovosti lstát dohlíží nad hospodařením těchto pojišťoven a vymezuje způsoby zhodnocení lposiluje odpovědnost jednotlivce a stimuluje jej ke spoření na stáří (příspěvky ze státního rozpočtu, daňové výhody) Vícepilířový systém financování sociálního zabezpečení lVeřejný pilíř lminimální prostředky na stáří a případná rizika lvšeobecný program zdravotní péče, lvšeobecný program sociální pomoci, luniverzální dávky soc. zabezpečení, lstátem garantovaná min. výše starobního důchodu, lpovinné pojištění lprincip neekvivalence a solidarity lprůběžný systém financování (povinné příspěvky, dávky) l lPovinný soukromý pilíř lpovinné spoření občanů v kapitalizovaném fondu pojišťovny lodluka sociálního zabezpečení od státu a zrušení mezigeneračního přerozdělování lprincip ekvivalence (zásluhové dávky) l lDobrovolný soukromý pilíř ldobrovolné soukromé pojištění lprincip ekvivalence a jsou používány zásluhové dávky l l Situace v ČR v oblasti SZ lSociální zabezpečení je příjmem SR (Ministerstvo práce a sociálních věcí) odděleně se sleduje pouze část plynoucí na důchodové pojištění. l lMetody sociálního zabezpečení: lsociální pojištění lsociální péče lsociální pomoc l lOblasti sociálního zabezpečení: lDůchodové pojištění lNemocenské pojištění (včetně pojištění pro případ mateřství a invalidity) lPojištění v nezaměstnanosti lPéče o rodinu lSociální péče, tzv. záchranná sociální síť (např. péče o opuštěné děti, hendikepované občany apod.) lZdravotní pojištění (dostupnost základní zdravotní péče) l lPrincip ekvivalence v kombinaci s principem solidarity Dvoupilířový systém financování sociálního zabezpečení lVeřejný pilíř lprůběžné financování lDobrovolný soukromý pilíř lstarobní pojištění l lSociální zabezpečení je financováno: lpovinným příspěvkem na sociální zabezpečení a povinným příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti lpovinným veřejným zdravotním pojištěním Pramen: Ekonomicko-správní fakulta. [2. 10. 2008]. Dostupné z: www.econ.muni.cz/~mech/vefi/docs/prednasky/2005_04.pdf Sazby pojistného v ČR Pojistné 2008 2009-2013 Zaměstnanec 8 % 6,5 % Nemocenské pojištění 1,1 % 0 % Důchodové pojištění 6,5 % 6,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0,4 % 0 % Zaměstnavatel 26 % 25 % Nemocenské pojištění 3,3 % 2,3 % Důchodové pojištění 21,5 % 21,5 % Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 % 1,2 % OSVČ 29,6 % 29,2% Nemocenské pojištění 4,4 % 1,4 % Důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti 29,6 % 29,2 % Sazby sociálního pojištění v zemích EU *státy, kde je pouze jedna sazba pro zdravotní a sociální pojištění dohromady Pramen: "Sozial Kompass Europa", Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung - Bundesrepublik Deutschland Výše soc. pojištění hrazeného zaměstnancem v roce 2008 (v %) Zdroj: Gola, P. Sociální pojištění odkrojí z výplaty největší kus. Měšec.cz. [2. 10. 2008]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/socialni-pojisteni-odkroji-z-vyplaty-nejvetsi-kus/ Země Sociální pojištění Země Sociální pojištění Polsko 25,6 Dánsko 11,2 Nizozemí 21,4 Portugalsko 11 Německo 20,85 Itálie 9,2 Rakousko 18,1 Velká Británie 9,2 Řecko 16 Norsko 7,8 Turecko 15 USA 7,65 Švýcarsko 14,4 Kanada 7,55 Belgie 14 Korea 7,1 Lucembursko 14 Švédsko 7 Francie 13,6 Finsko 6,5 Maďarsko 13,5 Španělsko 6,35 Slovensko 13,4 Irsko 5,1 Česko 12,5 Island 4,2 Japonsko 11,85 Nový Zéland 1,2 Věk odchodu do důchodu v ČR Pramen: http://www.mesec.cz/texty/starobni-duchod/ Důchodový věk postupně zvyšuje až na 65 let pro muže a pro ženy, které: nevychovaly žádné dítě nebo vychovaly jedno dítě, a dále na věk 62 až 64 let u ostatních žen podle počtu vychovaných dětí, tedy na důchodový věk stanovený pro pojištěnce narozené po roce 1968 Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje na 35 let Věk odchodu do důchodu Pramen: Měšec.cz. [2. 10. 2008]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/kdy-pujdou-evropane-do-penze-v-letosnim-roce/ Počet starobních důchodců Počet starobních důchodců dle evidence ČSSZ Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem 1 961 870 1 995 350 2 028 865 2 066 005 2 071 269 2 225 908 2 266 348 2 340 218 Zdroj: Tisková zpráva ČSSZ Relace důchodu k předchozí mzdě v ČR Pramen: Měšec.cz. [2. 10. 2008]. Dostupné z: www.mesec.cz/clanky/penzijni-reforma-z-dilny-ods/ - 40k Výše státní penze v zemích OECD Pramen: OECD, Pensions at a Glance: Public Policies Across OECD Countries, 2005 Edition, ISBN-92-64-018719 © OECD 2005 Výdaje na starobní důchody Nová demografická prognóza. Ministerstvo financí. [8. 4. 2010]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html Saldo starobních důchodů Nová demografická prognóza. Ministerstvo financí. [8. 4. 2010]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vf_duchod_ref_pes.html Hlavní problémy sociálního pojištění lvysoká nivelizace důchodů, která nemotivuje k vyšší ekonomické aktivitě lvysoká míra příjmové solidarity lnedostatečná připravenost systému na stárnutí populace lnárůst počtu předčasných starobních důchodů v předchozích letech a s tím související stagnace reálného odchodu do důchodu lnepřiměřeně velký rozsah náhradních dob pojištění lnedostatečný rozvoj nositele pojištění vlivem rozpočtového uspořádání a dlouhodobého poddimenzování finančních prostředků l l l l Pramen: Penzijní připojišetění – důchodové systémy. Finance.cz. [2. 11. 2009]. Dostupné z: http://www.finance.cz/home/penzijni_pripojisteni/duchodove_systemy/situace_v_cr/ Děkuji za Vaši pozornost. J