Rozpočtová soustava

     I když naše právo nezná pojem "veřejný rozpočet"  i přes to  můžeme hovořit o tzv. soustavě veřejných rozpočtů, pro něž je společné, že jde o rozpočty "veřejné", ale jedná se pouze o teoretické vymezení, protože stávající právní úprava rozpočtových pravidel zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění , na rozdíl od předchozí právní úpravy, charakteristiku rozpočtové soustavy neobsahuje. [1]Tyto rozpočty jsou určeny plnit funkci závazného dokumentu pro finanční hospodaření státu jako celku, ale i jednotlivých samosprávných celků.

      Pod pojmem rozpočtová soustava se někdy rozumí pouze soustava rozpočtových orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování a užití veřejných prostředků, kontrolují plnění veřejných rozpočtů. V jiném pojetí, pro nás důležitějším se rozpočtovou soustavou označuje soustava veřejných rozpočtů a soustava rozpočtových vztahů uvnitř rozpočtové soustavy, kdy se jednotlivé rozpočty považují za články rozpočtové soustavy. Do rozpočtové soustavy se dají řadit i orgány, které zajišťují a účastní se celého rozpočtového procesu, i ty orgány, které tento proces kontrolují.

 Na základě  rozpočtových pravidel na celostátní úrovni se jedná o soustavu rozpočtů:

• státní rozpočet
• střednědobý výhled státního rozpočtu
• státní finanční aktiva a pasiva
• organizačních složek státu
• příspěvkových   organizací  zřízených  organizačními   složkami státu
• rozpočty státních fondů
• řízení státní pokladny a řízení státního dluhu
• hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu
• rozpočet Fondu národního majetku
• rozpočet Pozemkového fond

Na místní úrovni půjde o soustavu rozpočtů:

• rozpočty krajů
• rozpočty obcí
• rozpočty dobrovolných svazků  obcí
• rozpočty  statutárních  měst
• rozpočet hlavního   města  Prahy rovněž  pro  jejich městské části nebo obvody.