Rozpočtový proces státního rozpočtu a jeho kontrola

               Rozpočtový proces je  finančním a správním řízením sui genesis, tedy  je to zákonem stanovený pracovní postup státních orgánů platný pro sestavování, schvalování, plnění a kontrolu rozpočtů. Obecně také můžeme říct že se jedná o souhrn zvláštních normotvorných procesů spočívajících v několika etapách.[1]

Etapy rozpočtového procesu:

 Rozpočtový proces se člení podle druhů rozpočtových prací a jejich časové následnosti na tyto etapy:

1) sestavování a schválení rozpočtů

2) plnění rozpočtu a hospodaření s rozpočtovými prostředky  a  kontrola rozpočtového hospodaření – ať již vnitřní či vnější

       3) sestavování a schválení závěrečného účtu[2]

Sestavení a schválení státního rozpočtu

             Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v součinnosti  se  správci  kapitol,  územními samosprávnými celky a státními fondy.      Ministerstvo  řídí  práce  na  vypracování návrhu zákona o státním   rozpočtu v součinnosti  se  Správci   kapitol,  státní   fondy,  územní samosprávné celky a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky  ze státního  rozpočtu nebo  poskytnutí státní  záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona  o státním rozpočtu v  termínu, rozsahu a struktuře, které  stanoví  ministerstvo  vyhláškou.   To  se  netýká  kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad  a Kancelář Veřejného ochránce práv.

            Návrh zákona  o státním  rozpočtu a  návrh střednědobého výdajového  rámce    předkládá  ministerstvo  ke schválení vládě.  Vláda jej předkládá Poslanecké  sněmovně  a to jejímu předsedovi  nejpozději tři  měsíce před  začátkem rozpočtového roku. Dodatky k  takovému návrhu může  předložit nejpozději 15  dnů před  schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona. Předseda   přikáže   návrh   zákona   o  státním  rozpočtu k projednání rozpočtovému výboru.  Součástí  zákona  o  státním  rozpočtu  nemohou  být změny, doplnění nebo zrušení jiných zákonů.

            Po té dochází  k prvnímu  čtení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou.  Sněmovna  v obecné rozpravě projedná  v prvém čtení základní údaje návrhu  zákona o státním rozpočtu,  kterými jsou výše příjmů a výdajů,   saldo,   způsob   vypořádání   salda,   celkový  vztah k rozpočtům vyšších  územních samosprávných celků a  obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů.

            Sněmovna základní  údaje návrhu  zákona o  státním rozpočtu schválí  nebo doporučí  vládě jejich  změny a  stanoví termín  pro předložení nového návrhu. Lhůta pro předložení nového návrhu nesmí být  kratší než  20 dnů  a delší  než 30  dnů od doručení usnesení  Sněmovny předsedovi vlády.

            Schválí-li  Sněmovna základní údaje návrhu  zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit.[3]

            Po té dochází ke   druhému  čtení   návrhu  zákona  o  státním  rozpočtu, které opět provádí  navrhovatel.  O  návrhu zákona o státním  rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru  k němu  se koná  podrobná rozprava, 

             Na závěr dochází ke třetímu  čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, které lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení čtení druhého.   Ve třetím  čtení se  koná rozprava,  ve které lze navrhnout pouze  opravu  legislativně  technických  chyb, gramatických chyb, chyb  písemných nebo  tiskových, úpravy,  které logicky  vyplývají z přednesených  pozměňovacích  návrhů,  popřípadě  podat  návrh na opakování druhého čtení.   Na závěr  třetího čtení  Sněmovna hlasuje  o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. Poté se  Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas.[4] Pokud Poslanecká sněmovna vysloví souhlas s návrhem rozpočtu tak tímto okamžikem je rozpočet přijat  a je uveřejněn ve Sbírce zákonů  formou zákona o státním rozpočtu na příslušný fiskální rok.  Návrh zákona o státním rozpočtu je předkládán vždy v dostatečném předstihu, aby mohl být schválen před 1.lednem kalendářního roku ve kterém má být hospodařeno.  Okamžikem, kdy není návrh zákona o státním rozpočtu schválen, anebo Poslanecká sněmovna s návrhem nesouhlasí, dochází k situaci, že se musí vyřešit financování výdajů státu v následujícím roce a na to pamatuje zákon o rozpočtových  pravidlech, který upravuje pravidla tzv. rozpočtového provizoria. [5]