Veřejné rozpočty
- ekonomický pohled
Alena Kerlinová
KFPNH, kanc. 304
Alena.Kerlinova@law.muni.cz

Tržní systém a příčiny tržního selhání
¢To nejlepší, co existuje pro efektivní alokaci zdrojů a rozhodování
¢Za určitých okolností selhává – ztráty efektivnosti, ale i nespravedlivé rozdělování
¢Příčiny tržního selhání:
lMikroekonomické
lMakroekonomické – nedostatečné využívání zdrojů a lidského potenciálu → stabilita tržního systému
(využití veřejného sektoru)
lMimoekonomické

Mikro- a mimoekonomické příčiny tržního selhání
¢Mikroekonomické příčiny tržního selhání
lNedokonalá konkurence
•Monopolizace výroby vede k deformaci ceny
lNedostatek informací
lExistence přirozeného monopolu
lExistence veřejných statků
lVznik externalit (vedlejších, nezamýšlených efektů)
¢Mimoekonomické příčiny tržního selhání
lPotřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty
lPotřeba zvyšovat kvalitu lidského potenciálu a zkvalitňovat lidský život
lNutnost brát ohled na kvalitu životního prostředí

Státní zásahy
¢K ovlivnění příčin a zmírnění důsledků tržního selhání
¢Rozhoduje se veřejnou volbou
¢Intenzita předmětem diskusí a sporů
¢Vládní selhání
lObtížnost předvídání důsledků státních zásahů
lOmezené informace a časové zpoždění
lOmezené možnosti kontroly činnosti státní správy
lByrokratický imperativ
lProblém výběru vhodného řešení
lProblém vlivu zájmových lobby na veřejné rozhodování
lPolitický vliv
¢Spojeny s tzv. netržními aktivitami státu
¢Výsledkem existence veřejného sektoru

Netržní činnosti státu
¢Od 20. století se zaměřují na předcházení a likvidaci důsledků tržního selhání
¢Část nákladů financována z prostředků rozpočtové soustavy
¢Dělení:
lLegislativní činnosti
lAlokační činnosti
lRedistribuční činnosti
lRegulační činnosti
lStabilizační činnosti

Netržní činnosti státu (podle definice Systému národních účtů): „netržní činnosti produkce statků a
služeb, jejichž prodej kryje alespoň 50 % nákladů a jejichž schodek je financován státními
prostředky.“
Viz redistribuční činnosti – cíl dosáhnout větší spravedlivosti v rozdělování: 1) rozdělování podle
schopností, za předpokladu konkurenčního trhu a rovnosti výchozích podmínek (bere v úvahu pouze
důchody); 2) utilitární kritéria – existence vrozených nerovností ve schopnostech nejsou důvodem
pro rozdíly v rozdělování důchodů. Blahobyt společnosti je dán souhrnem blahobytů jednotlivců
společnosti.; 3) rovnostářská (egalitářská) kritéria – pro blahobyt společnosti je důležitý
blahobyt jejího nejchudšího člena, proto je nutná maximalizace nejnižších důchodů a rovnost
blahobytu.; 4) smíšená kritéria

Veřejný sektor
¢Výsledkem státních zásahů do ekonomiky
¢Poslání:
lPředcházet důsledkům selhání trhu
lŘešit důsledky selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji
¢Úkol veřejného sektoru:
lZajistit potřebné veřejné statky, přitom efektivně alokovat finanční prostředky
lVytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru
¢Veřejný sektor + soukromý sektor – vzájemně prospěšné soužití ve smíšené ekonomice

Efektivní alokace – základní metodou dosažení efektivní alokace je využití hlasovacích lístků
(předmětem politických rozhodnutí)
Podmínky pro fungování soukromého sektoru – budování infrastruktury, právního systému, ochrana
soukromého vlastnictví

Veřejný sektor
¢Souhrn vztahů (a činností) mezi subjekty, vždy jedním ze subjektů je stát
¢Část ekonomiky
lZabezpečuje veřejné statky na neziskovém principu
lO množství a kvalitě produkce se rozhoduje veřejnou volbou
lFinancována veřejnými financemi
lŘízena veřejnou správou
lPodléhá veřejné kontrole občanů

Statky podle způsobu rozhodování o výrobě či spotřebě a financování
¢Soukromé
lRozhodují soukromé subjekty, maximalizují svůj užitek
¢Veřejné
lRozhoduje se veřejnou volbou v rámci daného společenství
lK financování prostředky soustředěné ve veřejných rozpočtech
lZvýhodňuje určité skupiny obyvatel

Zabezpečování veřejných statků
¢Ne vždy statky, které si žádá obyvatelstvo (často poptávka tzv. tažena nabídkou veřejného statku)
¢Při rozhodování o konkrétním způsobu zajišťování veřejných statků:
lHospodárnost při vynakládání finančních prostředků
lÚčelnost a užitek občanů
¢Různé způsoby:
lVe veřejném sektoru
lVeřejnou zakázkou u soukromého sektoru
lSpolečným partnerstvím veřejného a soukromého sektoru

Velikost veřejného sektoru
¢Veřejný sektor stále roste
¢Ukazatel podílu veřejných výdajů na veřejný sektor k hrubému domácímu produktu v procentech
lDo 1. sv. války průměrně cca 9 %; po 2. sv. válce cca 28 %; 80. léta 20. stol. cca 43 %
¢Najít optimum velikosti veřejného sektoru velmi obtížné
¢Významná i strukturální analýza veřejného sektoru

Zdroj: Kubín, DP, UK, 1997



Zdroj: Kubín, DP, UK, 1997



Velikost veřejného sektoru v ČR



Velikost veřejného sektoru v ČR (podíl veřejných výdajů na HDP v %)



Velikost veřejného sektoru – EU a eurozóna
¢EU-27 (rok 2011): 49,1 % HDP (pokles z 50,6 % v roce 2010
¢Eurozóna (2011): 49,4 % HDP
File:Development of total expenditure and total revenue, 2001-2011 (1) (% of GDP).png

Velikost veřejného sektoru - porovnání
¢
File:Government revenue and expenditure, 2011 (1) (% of GDP).png

Velikost veřejného sektoru - faktory
¢Ekonomické (fáze ekonomického rozvoje, výkonnost ekonomiky)
¢Historické a geopolitické
¢Demografické
¢Kulturně náboženské
¢Politické
¢Mezinárodní komparace

Historické a geopolitické – tradice ve využívání principu solidarity a rovnosti; paternalismus vs.
liberalismus
Kulturně náboženské – ovlivňují sociální cítění, charitativní charakter pomoci

Efektivnost veřejného sektoru
¢Stav, kdy z dostupných společenských zdrojů se podaří získat maximální množství statků a maximální
užitek
¢Užší pojetí efektivnosti – tzv. Paretovské optimum, velmi těžké dosáhnout
¢Širší pojetí efektivnosti – výsledkem vztahu mezi velikostí vstupů do veřejného sektoru a
velikostí výstupů z veřejného sektoru
lNepůsobí kategorie zisku
lTendence k neefektivnosti – k maximalizaci vstupů a k minimalizaci výstupů

Paretovská efektivnost – nemůže-li nastat změna, při níž by některý subjekt získal, aniž by jiné
subjekty něco ztratily
       - efektivní je řešení, kdy roste užitek alespoň jednomu jedinci a přitom ostatním zůstává
užitek nezměněn
       - vychází z požadavků: hospodárnosti, individuálního užitku, kolektivní užitek je
individualistický
       - užitek ve veřejném sektoru je často velmi obtížně kvantifikovatelný v peněžních jednotkách

Specifika veřejného sektoru
¢Nelze vždy použít velikost zisku jako kritérium úspěšnosti
¢Obtížná definice objektivních potřeb a výsledků veřejného sektoru
¢Efektivnost vložených prostředků se projevuje se značným časovým zpožděním a je obtížně měřitelná
a vyjádřitelná v penězích
¢Snahou výkonných orgánů (administrativních pracovníků) maximalizovat svůj užitek
¢Neprofesionalita rozhodování o alokace zdrojů
¢Nejsou vypracované vhodné normy a limity pro určité druhy výdajů

Objektivizace veřejných výdajů
¢Možno využít komparativní metody
lKomparace v čase
lKomparace prostorová
¢Benchmarking
lMetoda porovnávání nákladovosti služeb, kvality služeb, výkonnosti, ale i hospodaření a dalších
procesů mezi obdobnými organizacemi ve veřejném sektoru

Rozpočet
¢Nejdůležitější politický dokument na všech úrovních veřejné moci
¢Základní dokument pro hospodaření ve veřejném sektoru, který zahrnuje plán budoucích finančních
aktivit vlád na rozpočtové období shodné s kalendářním rokem

Veřejný rozpočet
¢Je současně:
lPeněžní fond
•Vychází ze stavového pojetí a charakteru peněžních vztahů
lBilance z hlediska účetního
•Musí být vždy vyrovnán (pokud nenávratné příjmy nestačí, využití rezerv či návratných finančních
prostředků)
•Rozpočet – vyrovnaný x přebytkový x schodkový (deficitní)
•Významné vnitřní členění rozpočtu (běžný a kapitálový) – pokud běžný rozpočet dlouhodobě schodkový
nutno přehodnotit únosnost výše veřejných výdajů, výši mandatorních výdajů, účinnost daňového
zatížení,…
lPlánovací dokument (v případě SR schvalován zákonem)
•Na jedno rozpočtové období, současně i rozpočtové prognózy
lNástroj řízení a politiky
l+ nástroj kontroly
l+ informuje o cílech, záměrech a aktivitách vlády

Saldo veřejného rozpočtu
¢= krátkodobá fiskální nerovnováha
¢
¢Vyrovnaný rozpočet
¢Přebytkový rozpočet
¢Schodkový rozpočet
¢


Saldo SR (mld. Kč)
Saldo SR/HDP (%)

Saldo SR (mld. Kč)
Saldo SR/HDP (%)
1993
1,1
-
2003
-109,1
-4,1
1994
10,4
-
2004
-93,7
-3,2
1995
7,2
0,5
2005
-56,3
-1,8
1996
-1,6
-0,1
2006
-97,6
-2,9
1997
-15,7
-0,8
2007
-66,4
-1,8
1998
-29,3
-1,4
2008
-20,0
-0,5
1999
-29,6
-1,4
2009
-192,4
-5,1
2000
-46,1
-2,0
2010
-156,4
-4,1
2001
-67,7
-2,8
2011
-142,8
-3,7
2002
-45,7
-1,8
Vývoj výše sald státního rozpočtu
Pramen: Makroekonomické údaje [online]. Český statistický úřad [cit. 20. 2. 2013]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/.

Deficit státního rozpočtu
¢Strukturální (aktivní)
lVýsledkem nevhodných diskrečních opatření vlády
lStrukturální rozpočet propočítává, jaké by byly státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika
fungovala na hladině potenciálního produktu
l
¢Cyklický (pasivní)
lZpůsobován exogenními faktory, na které nemá vláda vliv
lCyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem
l
¢Primární vs. celkový deficit
lPrimární deficit – rozdíl příjmů a výdajů v rozpočtovém období
lCelkový deficit – primární + úroky z dluhů

Členění deficitu
¢U státního rozpočtu je důležité, zda deficit je:
lplánovaný (aktivní)
lneplánovaný (pasivní)
lkrátkodobý
lvýsledný deficit ročního hospodaření
lstřednědobý a dlouhodobý deficit (chronický)

Saldo státních rozpočtů vybraných zemí jako % HDP
Země
2006
2007
2008
2009
2010
ČR
-2,6
-0,7
-2,7
-5,9
-4,7
Francie
-2,3
-2,7
-3,3
-7,5
-7
Irsko
2,9
0,1
-7,3
-14,3
-32,4
Itálie
-3,4
-1,5
-2,7
-5,4
-4,6
Maďarsko
-9,3
-5
-3,7
-4,5
-4,2
Německo
-1,6
0,3
0,1
-3
-3,3
Polsko
-3,6
-1,9
-3,7
-7,3
-7,9
Portugalsko
-4,1
-3,1
-3,5
-10,1
-9,1
Rakousko
-1,6
-0,9
-0,9
-4,1
-4,6
Řecko
-5,7
-6,4
-9,8
-15,4
-10,5
Slovensko
-3,2
-1,8
-2,1
-8
-7,9
Španělsko
2
1,9
-4,2
-11,1
-9,2
Velká Británie
-2,7
-2,7
-5
-11,4
-10,4
Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 8. 2011]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz

Financování deficitu státního rozpočtu
¢Dluhové financování
lPůjčka + emisí cenných papírů (státních dluhopisů)
•vnitřní dluh
•vnější dluh
¢Peněžní financování
lmonetizace dluhu – tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby
¢Ze státních aktiv

Státní dluh
¢Kumulace deficitů státního rozpočtu
¢Dlouhodobá fiskální nerovnováha
¢Příčinou i nerozpočtové okolnosti – např. převzetí závazku jiného subjektu státem
¢Hrubý vs. čistý dluh
lOčištění hrubého dluhu od pohledávek státu
¢Podle umístění
lVnitřní – umístěn v daném státě v domácí měně
lVnější – vázán v zahraničí, vyjádřen v zahraniční měně
¢Podle době splatnosti
lKrátkodobý vs. střednědobý vs. dlouhodobý
¢Oficiálně vykazovaný vs. skrytý


Státní dluh (mld. Kč)
Státní dluh/HDP (%)

Státní dluh (mld. Kč)
Státní dluh/HDP (%)
1993
158,8
 15,6
2003
493,2
19,1
1994
157,3
 13,3
2004
592,9
21,1
1995
154,4
10,5
2005
691,2
23,2
1996
155,2
9,2
2006
802,5
24,9
1997
173,1
9,6
2007
892,3
25,2
1998
194,7
9,4
2008
999,8
27,1
1999
228,4
10,6
2009
1 178,2
32,5
2000
289,3
12,7
2010
1 344,1
36,6
2001
345,0
14,1
2011
1 499,4
39,4
2002
395,9
16,1
Vývoj výše státního dluhu
Pramen: Makroekonomické údaje [online]. Český statistický úřad [cit. 29. 1. 2013]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/.

Proces tvorby rozpočtu
¢Ovlivněn fungováním veřejné správy a jejím řízením
lV ČR tzv. evropský kontinentální přístup řízení veřejné správy
lByrokratický model řízení veřejné správy

Plánování rozpočtu
¢Často spory, zda začít
lPlánováním výdajů, které jsou z velké části stanoveny zákonnými úpravami (= preferování
institucionálního pojetí rozpočtu)
lPlánováním příjmů, které striktně považovat za rozpočtové omezení

Metody tvorby rozpočtu
¢Historický (inkrementální) přístup
lČasto také přírůstkové rozpočtování
lRychlý a poměrně jednoduchý proces
lMotivuje k utrácení, nereaguje na zásadní změna a vytváří prostor pro tzv. historické chyby
¢Tvorba rozpočtu od nuly
lVychází ze stanovených cílů, definic jednotlivých kroků vedoucím k cílům a nákladů na ně
lPřesnost a reálnost
lZnačná časová náročnost

Metody tvorby rozpočtu (2)
¢Výkonové a programové rozpočtování
lČasto se zaměňují
lSpolečné základy – nutné určit cíle a aktivity/programy vedoucí k určeným cílům
lProgramové rozpočtování – přiřazování a hodnocení výdajů na jednotlivé programy
lVýkonové rozpočtování – kromě výdajů se hodnotí i dílčí výsledky, plnění vymezených cílů
lDelší období než jeden rok (podle cílů)
lVysoká časová náročnost
l

Děkuji za pozornost