str. 1/5
TEZE: ZVLÁŠTNOSTI ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH
DLE ZÁKONA č. 200/1990 Sb.
Řízení o přestupcích je zvláštním druhem správního řízení. Je upraveno v zákoně č.
200/1990 Sb., o přestupcích1
. Posláním této úpravy je zabezpečit, aby bylo účelně, bez
zbytečných průtahů, správně a objektivně zjištěno:
zda ke spáchání přestupku došlo,
kdo jej spáchal,
za jakých okolností a
jakou sankci je třeba uložit.
Správního řádu2
se v rámci řízení o přestupcích využije subsidiárně, zákon o
přestupcích tedy upravuje speciálně procesně právní ustanovení, kterými se přestupkové
řízení liší od obecné úpravy správní.
Jedním z nejdůležitějších institutů procesně právní úpravy přestupků je příslušnost
orgánu k jejich projednávání. Jde o příslušnost:
věcnou,
místní,
funkční.
K projednávání přestupku se za věcně příslušný považuje orgán, v jehož oboru
působnosti k přestupku došlo. Projednávání přestupků je převážně soustředěno na úrovni
obcí u obecních úřadů obcí s rozšíženou působností. Výjimku tvoří přestupky spáchané
porušením obecně závazných právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích,
případně jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon.3
Obecní úřady obcí
s rozšířenou působností mimo přestupky ve věcech které spravují, projednávají všechny
ostatní přestupky, pokud k jejich projednájní nejsou příslušné jiné správní orgány.
Místní příslušnost správních orgánů k projednávání přestupků se řídí místem, kde byl
přestupek spáchán. Existuje možnost postoupení projednání přestupku i bez souhlasu
1
Dále jen „zákon o přestupcích“.
2
Zákon č. 500/2004Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
3
Viz §§ 52 a 53 zákona o přestupcích.
str. 2/5
účastníků4
jinému věcně příslušnému správnímu orgánu. Zákon specificky upravuje místní
příslušnost orgánu k projednání přestupku spáchaného v cizině (ať již občanem ČR nebo
cizincem s trvalým pobytem na území ČR). V tomto případě je místně příslušný správní
orgán, v jehož územním obvodu má, nebo naposledy měl pachatel trvalý pobyt.
Fuknční příslušnost znamená odpověď na otázku, který z orgánů věcně a místně
příslušné obce má provést řízení. Obce mohou zřizovat zvláštní orgány: komise
k projednávání přestupků5
. Pokud obec takovou komisi nezřídí, k projednání přestupků
jsou příslušné jejich výkonné orgány a příslušném úseku.
Řízení o přestupcích se zahajuje z moci úřední, na základě zásady oficiality, existují
však i tzv. přestupky návrhové, které se projednávají jen na návrh6
.
Z moci úřední se zahajuje řízení jak na základě poznatků z vlastní činnosti, ale i
z podnětu od jiných subjektů, oznámení v rámci součinnosti.
Správní orgán zahájí řízení bezodkladně, nejpozději do třiceti dnů, pokud neshledá
důvod k odložení7
či postoupení věci8
.
Řízení na návrh je reprezentováno užší skupinou přestupků, které vymezuje § 68
zákona o přestupcích, jde o přestupky mezi osobami blízkými a typicky přestupek urážky
na cti.
Návrh na zahájení řízení musí splňovat zákonné náležitosti9
, podává jej buď postižená
osoba, její opatrovník nebo zákonný zástupce a musí být podán do tří měsíců ode dne,
kdy se navrhovatel o přestupku dozvěděl.
Pokud je naplněna podmínka, že se pachatel dopustil více přestupků, které je příslušný
projednávat týž orgán, projednávají se, v zájmu hospodárnosti a objektivity, ve společném
řízení.
Důležitým institutem v rámci přestupkového řízení je součinnost či spolupráce
správních orgánů. Jde jak o vztahy při oznamování, ale i o žádosti o provedení úkonů
4
Kvůli usnadnění projednání nebo jiného důležitého důvodu. viz § 55 odst. 3) zákona o přestupcích.
5
Komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení, za předsednictví osoby s právnickým vzděláním či se zvláštní
odbornou způsobilostí. viz § 53 odst. 3) zákona o přestupcích.
6
§ 68 zákona o přestupcích.
7
K odložení věci (usnesením) může orgán přistoupit v případě, že osoba podezřelá ze spáchání přestupku požívá výsad
a imunit podle zákona či mezinárodního práva, nebo v době spáchní přestupku nedovršila patnáctý rok věku, případně
trpěla duševní poruchou, či zemřela před zahájením řízení. Dále správní orgán věc odloží pro bezvýznamnost sankce
vedle trestu, který byl nebo bude uložen za jiný čin v trestním řízení (§ 66 zákona o přestupcích).
8
Postoupení lze uvažovat v případě, že jednání se projednává podle zvláštních předpisů, či jde o jiný správní delikt,
nebo okolnosti nasvědčují, že jde o trestný čin.
9
§ 68 odst. 2 zákona o přestupcích.
str. 3/5
k prověřování oznámení o přestupcích ze strany správního orgánu k státním orgánům a
orgánům policie, k projednávání přestupků a k výkonu rozhodnutí.
V řízení o přestupku může být uplatněna náhrada škody. Tuto situaci upravuje § 70
zákona o přestupcích. Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková újma,
svůj nárok na její náhradu, působí správní orgán, který přestupek projedná, k tomu, aby
byla škoda nahrazena dobrovolně. Škoda a její výše přitom musí být zjištěny spolehlivě.
Pokud tomu tak není nebo nebyla dobrovolně nahrazena, odkáže správní orgán
poškozeného na soud, nebo jiný příslušný orgán.
Účastníky řízení jsou především:
obviněný z přestupku10
,
poškozený11
,
vlastník věci, která může být nebo byla zabrána12
,
navrhovatel13
.
Pro průběh prvoinstančního řízení je obligatorně stanoveno ústní jednání a zásadně
za přítomnosti obviněného14
. Ten má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem a důkazům.
Přestupkové řízení končí vydáním rozhodnutí, z taxativně vymezených důvodů
zastavením řízení15
, nebo smírem16
.
Rozhodnutí o přestupku obsahuje náležitosti správního rozhodnutí, zákon o
přestupcích klade specifické požadavky na výrok rozhodnutí. Ten má obsahovat také
popis skutku, označení místa a času spáchání přestupku, vyslovení viny, druh a výměru
sankce, případně rozhodnutí o upuštění od uložení sankce, o započtení doby do doby
zákazu činnosti, o uložení ochranného opatření, o nároku na náhradu škody a o náhradě
nákladů řízení17
.18
10
„Obviněným“ se občan stává okamžikem, kdy je vůči němu ze strany správního orgánu učiněn první úkon. Platí zde
presumpce nevíny a do pravomocného rozhodnutí o jeho vině se na něj hledí, jako by byl nevinen.
11
V té části, v níž se projednává náhrada škody.
12
V části, týkající se zabrání věci.
13
U návrhových přestupků, viz výše.
14
Výjimečně lze projednávat v nepřítomnosti obviněného, pokud byl řádně předvolán a k jednání se nedostavil bez
řádné omluvy nebo důležitého důvodu, nebo se dostavit odmítl. Viz § 74 odst. 1 zákona o přestupcích.
15
§76 zákona o přestupcích. Důvodem je například zánik odpovědnosti za přestupek atp.
16
§78 zákona o přestupcích. Ke smíru může dojít při projednávání přestupku urážky na cti, kdy se správní orgán
primárně o smír pokusí. Pokud k němu dojde, řízení se zastaví.
17
Náhradu nákladů řízení uloží správní orgán občanoví, který byl uznán vinným, dále navrhovateli, pokud bylo řízení
zahájené na návrh ze zákonem jmenovaných důvodů zastaveno. Náklady řízení se hradí paušálně, ve výši určené
prováděcím předpisem – vyhláškou Ministerstva vnitra č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení
o přestupcích, v aktuálním znění.
str. 4/5
Další zvláštností řízení o přestupcích je, že rozhodnutí o přestupku nelze doručovat
formou veřejné vyhlášky.
Pravomocné rozhodnutí o přestupku správní orgán zruší z důvodu zákazu dvojího
postihu, zjistí-li, že osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, byla za týž přestupek
soudem pravomocně odsouzenanebo obžaloby zproštěna.
Odvolání proti rozhodnutí o přestupku v plném rozsahu může podat pouze obviněný
z přestupku (v případě mladistvého v jeho prospěch i zákonný zástupce či orgán péče o
dítě). Ostatní účastníci se mohou odvolat pouze v té části, která se jich týká. Odvolací
lhůta je obecná patnáctidenní a odvolání má odkladný účinek, který nelze vyloučit.
V odvolacím řízení platí zásada zákazu reformatio in peius, tedy zákazu změny uložené
sankce v neprospěch obviněného.
Rozhodnutí o přestupku je možné přezkoumat soudem.19
V rámci řízení o přestupcích se objevují tzv. zkrácené formy řízení, které zajišťují
jednoduchý, rychlý a hospodárný zásah s bezprostředním účinkem. Jsou jimi:
blokové řízení,
příkazní řízení.
Blokové řízení probíhá zravidla na místě spáchání přestupku a bez dalšího
projednávání a je při něm uložena tzv. bloková pokuta. Přestupek lze ale projednat v tomto
řízení pouze za podmínek vymezených zákonem – skutek byl spolehlivě zjištěn, nestačí
domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. V tomto řízení však nelze
projednávat návrhové přestupky.
Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž
působnosti je projednávání přestupků, dále jimi pověřené osoby a orgány určené zákonem
(např. Policie ČR, obecní policie, dozorové a inspekční správní orgány atp.).
Příkazní řízení znamená situaci, kdy správní orgán bez dalšího vydá příkaz o uložení
sankce za přestupek. Stejně jako u blokového řízení, musí být pro příkazní řízení splněny
zákonné podmínky. Pro příkazní řízení nesmí být pochyb o tom, že obviněný se přestupku
dopustil a věc nebyla vyřízena v blokovém řízení. Opět není možné v tomto zkráceném
řízení projednávat návrhové přestupky. Dále nelze v příkazním řízení projednávat nárok
na náhradu škody.
Příkaz má písemnou formu a stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku.
Proti příkazu lze podat odpor. Lze jej podat do patnácti dnů od doručení příkazu
správnímu orgánu, který příkaz vydal. Pokud je odpor podán včas, příkaz se ruší a správní
orgán pokračuje v řízení obvyklým způsobem, přičemž ale v tomto řízení již nelze uložit
18
Viz § 77 zákona o přestupcích.
19
Viz § 83 zákona o přestupcích.
str. 5/5
vyšší výměru či jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, než byly uvedeny v příkaze.
Pokud odpor podán nebyl, má příkaz účinky pravomocného rozhodnutí.
STUDIJNÍ PRAMENY
Skulová, S. a kol. Správní právo procesní. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš
Čeněk, 2008. 428 s.
Mates, P.: Základy správního práva trestního, 4. Vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, str.
78 – 102.
Horzinková, E.; Čechmánek, B. Přestupky a správní trestání. 4. dopl. vyd. Praha :
Eurounion, 2008. 310 s.
Černý, J. a kol. Přestupkové řízení : příručka pro praxi přestupkových orgánů obcí,
krajských úřadů a dalších správních orgánů : podle stavu k 1. 7. 2009. 11. vyd. Praha:
Linde, 2009. 742 s.
PRÁVNÍ PŘEDPISY
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 231/1996 Sb., kterou se stanoví paušální částka
nákladů řízení o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č.150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
KONTROLNÍ OTÁZKY
Stručně popište institut příslušnosti.
Proč se řízení o některých přestupcích zahajuje pouze na návrh?
Jaký je rozdíl mezi blokovým a příkazním řízením?
Jaké existují opravné prostředky v rámci řízení o přestupcích?