str. 1/5 Předmět: NV201K Správní trestání STUDIJNÍ MATERIÁL K TÉMATU Právní úprava přestupků – obecná část Přednášející: doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D. Právní úprava přestupků spadá do oblasti správněprávní odpovědnosti. Základ právní úpravy přestupků spočívá v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Přestupky lze označit za kodifikované, pojmenované správní delikty.1 Pojmenovanost a kodifikace přestupků vyplývá z generální klauzule v přestupkovém zákoně a vyčleňuje je ze systému správních deliktů2. Zákon o přestupcích obsahuje úpravu hmotněprávní i procesněprávní; člení se na část obecnou, část zvláštní a část věnovanou procesním aspektům – řízení o přestupcích. Přestupky jsou mimo tento zákon upraveny také ve speciálních zákonech, přičemž jde o úpravu přestupků, resp. jejich skutkových podstat, vyskytujících se v jednotlivých oblastech (úsecích) veřejné správy. Zákonodárce v případě úpravy přestupků dává přednost prevenci před represí, je tedy logicky preferováno dodržování předpisů, veřejného pořádku a dalších, jak uvádí přestupkový zákon. 1 Průcha, P.: Správní právo: obecná část. 7. vydání. Brno: Masarykova univerzita a Doplněk. 2007. 2 Správněprávní odpovědnost dělíme na:  odpovědnost za přestupky  odpovědnost za tzv. jiné správní delikty: ◦ správněprávní odpovědnost za disciplinární delikty ◦ správněprávní odpovědnost za tzv. pořádkové delikty ◦ správněprávní odpovědnost za tzv. jiné správní delikty fyzických osob ◦ správněprávní odpovědnost za delikty právnických osob a delikty podnikajících fyzických osob. str. 2/5 Obecná část zákona V první řadě úprava přestupkového zákona zavádí pojem „přestupek“, kterým rozumí zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno [...], nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.3 Z této generální klauzule je pak možné dovodit obecné zákonné znaky přestupku. Tyto obecné znaky jsou pak doplněny o znaky jednotlivých skutkových podstat, a tak vymezují konkrétní přestupek. Obecné znaky přestupku:  Protiprávnost jednání  Společenská nebezpečnost  Zavinění  Osoba jednající je za přestupek odpovědná  Jednání je stíhatelné  Nejde o jiný správní delikt či trestný čin. Znaky skutkové podstaty:  Objekt  Objektivní stránka  Subjekt  Subjektivní stránka Objekt, jako jeden ze znaků skutkové podstaty přestupku, lze charakterizovat jako zákonem chráněné jevy a společenské vztahy, obecně společenský zájem. Konkrétní, individuální objekty pak vyplývají z jednotlivých oblastí správního práva. Dále lze vyčlenit druhový objekt – z toho pak vyplývá dělení přestupků na: - přestupky proti pořádku ve veřejné správě ( resp. ve státní správě a samosprávě), - přestupky proti veřejnému pořádku, - přestupky proti občanskému soužití, - přestupky proti majetku. 3 § 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. str. 3/5 Objektivní stránku skutkové podstaty přestupku lze popsat jako protiprávní jednání – akt volního chování, škodlivým následek a příčinná souvislost mezi nimi. Subjektem přestupku je odpovědná fyzická osoba. U fyzické osoby logicky patří mezi náležitosti subjektu věk a příčetnost, přičemž pokud některá z těchto náležitostí chybí, je odpovědnost této osoby vyloučena. Subjektivní stránkou přestupku lze rozumět vnitřní psychický vztah k protiprávnímu jednání a jeho následku, který je představován zejména zaviněním. Zavinění může mít dvě formy: zavinění z nedbalosti a zavinění úmyslné4. Pro přestupky platí, že k naplnění skutkové podstaty přestupku zásadně stačí zavinění z nedbalosti5. Kromě znaků přestupku je v obecné části zákona o přestupcích uvedena soustava sankcí, které lze za přestupky uložit. Sankce, které lze za přestupky uložit, jsou:  Napomenutí  Pokuta  Zákaz činnosti  Propadnutí věci  Zákaz pobytu (zaveden z.č. 494/2012 Sb., s účinností od 1.7.2012) Takto nastavený systém sankcí a jejich ukládání je doplněno společnými zásadami – jde o zásady sloužící ke konkretizaci vhodné sankce na individuální případ. Jedná se zejména o přihlédnutí k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, následkům jednání, dále k okolnostem, za kterých byl přestupek spáchán, míře zavinění a osobě pachatele, a zda a jakým způsobem byl pachatel přestupku pro tentýž skutek postižen v kárném nebo disciplinárním řízení. K systému sankcí nutno zmínit, že jejich uplatnění předchází možnost zjednání nápravy samotným projednáním přestupku, tedy bez toho, že by byla uložena sankce. V rámci ukládání sankcí může být uloženo pachateli i tzv. ochranné opatření. Zákon o přestupcích uvádí:  omezující opatření 4 Zavinění z nedbalosti pak dělíme na: nedbalost vědomou a nevědomou. Zavinění úmyslné je pak obdobně možné dělit na úmysl přímý a nepřímý. 5 V některých případech však zákon stanoví, že k naplnění skutkové podstaty je vyžadováno přímo úmyslné zavinění, je tomu tak například u přestupků proti pořádku ve veřejné správě vyskytujících se na více úsecích veřejné správy (úmyslné uvedení nesprávných údajů apod.). str. 4/5  zabrání věci. V případě ochranných opatření jde o doplňující instituty, které se ukládají společně se sankcí. Zákon o přestupcích obsahuje mimo jiné i zvláštní režim týkající se mladistvých6 pachatelů přestupků. Týká se zejména intenzity/výše sankcí a procesních institutů7. Odpovědnost za přestupek (tedy povinnost strpět a nést sankci) zaniká uplynutím jednoleté lhůty od spáchání přestupku, případně přestupek nelze projednat, pokud se na něj vztahuje amnestie. Zvláštní část: Zvláštní část zákona o přestupcích pak obsahuje jednotlivé skutkové podstaty, dělené na základě druhového objektu.  Přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě  Přestupky proti veřejnému pořádku,  přestupky proti občanskému soužití,  přestupky proti majetku. Kromě této úpravy ve zvláštní části přestupkového zákona, obsahují zvláštní úpravu přestupků, resp. skutkové podstaty přestupků, také jednotlivé speciální právní předpisy8, včetně úpravy výše sankcí. Doporučená literatura: Průcha, P.: Správní právo: obecná část. 7. vydání. Brno: Masarykova univerzita a Doplněk. 2007. Jemelka, L.; Vetešník, P.: Zákon o přestupcích a přestupkové řízení : komentář. Vyd. 1. Praha : C.H.Beck, 2011. Právní předpisy: 6 Mladistvým se rozumí osoba mezi patnáctým a osmnáctým rokem věku. 7 Například přestupek mladistvého nelze projednat v příkazním řízení. 8 Například zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., stavební zákon č. 183/2006 Sb., zákony z oblasti práva životního prostředí , atd. str. 5/5 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolní otázky:  Jaké předpoklady má splňovat osoba pachatele přestupku, aby byla odpovědná za své jednání?  Je úprava obsažená v přestupkovém zákoně komplexní? Zdůvodněte.  Jaký je rozdíl mezi nedbalostí vědomou a nevědomou?  Jaký je rozdíl mezi úmyslem přímým a nepřímým?  Jak se postupuje při ukládání pokut mladistvým?  Může být uložena pokuta společně s jinou sankcí? Zdůvodněte.  Jaký je rozdíl mezi sankcí a ochranným opatřením, a jaký je vztah těchto institutů?