ð Navazující magisterský studijní program „Veřejná správa“, podzim 2013, 1. semestr ï Navazující program celoživotního vzdělávání „Veřejná správa", podzim 2013, 1. semestr NP102Zk Organizace veřejné správy CNP102Zk Organizace veřejné správy Garant: JUDr. Stanislav KADEČKA, Ph.D. STUDIJNÍ MATERIÁL K TÉMATU Historie organizace veřejné správy v České republice. 1. Vývoj veřejné správy do roku 1620 Velká Morava - dvorské sjezdy, dvorské úřady, hradská správa - první útvar se všemi atributy státu, moc koncentrována v rukou panovníka, ostatní orgány plnily jen poradní a výkonnou funkci (shromáždění velmožů/dvorské sjezdy, na panovníkově dvoře dvorské úřady), správními a církevními centry hradiště Počátek Českého státu - panovník, družina, dvorské sjezdy, hradská správa Od počátku 13. století do roku 1419 Ústřední správa – královská kancelář, kancléř, dvorské úřady, zemský soud, zemský sněm, generální sněm, hofmistr, hejtman Místní správa - purkrabí, purkrabství Pražského hradu Od husitství do roku 1620 Společné úřady zemí České koruny – česká královská kancelář, hejtmanství německých len, rada komory královské, královská prokuratura Dvorské úřady - dvorský sudí, čestné úřady Zemské úřady - zemští úředníci, nejvyšší purkrabí, menší zemští úředníci (Čechy a Morava), zemská vláda (Slezsko) Zemské desky - relátoři, kvaterny, půhony - zemské desky původně zaznamenávaly průběh a výsledky jednání zemského směnu, pověření členové sněmu (relátoři) je zapisovaly do svazků (kvaterny) - později vývoj ve veřejné knihy s evidencí pohybu veškerého majetku, zápisy se považovaly za nevyvratitelný důkaz Místní správa - krajští hejtmani, kraje Městská správa - rychtář, městská rada, purkmistr, cechy Vrchnostenské a vesnické orgány - vladař, purkrabí, hejtman, rychtář 2. Počátky formování moderní veřejné správy (1620-1848) - přeměna zastaralého feudálního správního aparátu na orgány umožňující provádění absolutistických reforem a přerod v moderní politický stát Ústřední správa – centralizace, byrokratizace, osvícenství - po Bílé hoře posílení moci panovníka, ústřední orgány (dikasteria) zajišťovaly zahraniční politiku, vojenství, dvorské finance. Zřízen Nejvyšší soudní úřad a Všeobecný vojenský apelační soud. Nejvyšší politický úřad pro naše území – česká a rakouská dvorská kancelář. - po nástupu Josefa II. přechod od gremiálního způsobu rozhodování k monokratickému - s vládou Františka I. nastoupil policejní absolutismus. Spojení politické a finanční správy a politické správy a soudnictví. Místo česko-rakouské dvorské kanceláře vytvořeno v roce 1792 tzv. Directorium, společné pro komorní a politické věci východní i západní části monarchie. Poté ovšem návrat k dvorské kanceláři a došlo také k důslednému oddělení politické správy, finanční správy a soudnictví. - klíčové poradní a koordinační orgány na přelomu 18. a 19. století – státní rada, konferenční rada (užší orgán rozhodující tam, kde se neshodla státní rada) Správa jednotlivých zemí – provincie, gubernium, zemské sněmy a výbory - jednotlivé české země měly povahu závislých kolonií, v Čechách v čele s místodržitelstvím (později zemské gubernium), ve Slezsku vrchní úřad. - s nástupem Marie Terezie eliminace vlivu zemských úřadů a náhrada královskými reprezentacemi, ty se později přeměnily na zemská gubernia v čele s purkrabím (na Moravě hejtman) - za Josefa II. sjednoceny orgány Moravy a Slezska do společného moravskoslezského gubernia - za Leopolda II. v roce 1790 opět obnovena česko-rakouská dvorská kancelář, obnovení stavovských zemských výborů (správa zemského jmění, v čele prezidenti zemských úřadů) Krajská správa – kraje, hejtmani, krajské úřady - stavovský ráz, hejtmani vybíráni z místních stavů (působnost ve věcech veřejné správy, berní a vojenské věci, později i oblast trestní, soudnictví a politická správa), na Moravě vývoj rychlejší, než v Čechách - krajské úřady měly sídla v krajských městech, pravomoci postupně narůstaly (školství, průmysl a obchod, …) - Josef II. utvořil nové rozdělení krajů (Čechy 16, Morava 6, Slezsko 2) Správa měst – městská rada, purkmistr, radní, obecní starší - až do poloviny 18. století relativně ponechána stará městská privilegia - tereziánské reformy znamenaly posílení státního dohledu (mj. dohled krajských hejtmanů), v čele měst postupně odborně připravený úřednický aparát, magistrát byl i nadále volen měšťany, ale zúžena možnost volby (tzv. zkoušení radní) - purkmistr, radní a obecní starší (dohromady městská rada) představovali laický prvek Vrchnostenská správa – hejtman, rychtář, justiciář - hejtman - dohlížel na chod hospodářství a závislé obyvatelstvo - rychtář - v čele vesnické samosprávy, jmenovaný vrchností - justiciář - osoba právnického vzdělání vykonávající na panství nezávislé soudnictví - od poloviny 18. století výraznější vliv státu - berně, robotní patenty, … 3. Veřejná správa v období habsburské monarchie (1848-1918) Ústřední správa – společná ministerstva, odpovědnost císaři - od roku 1848 dikasteria nahrazena ministerstvy (ministři jmenováni panovníkem), zřízeny kolegiální ministerské rady (vlády), důraz na jednotnou politickou linii - státní kancléř - ministr zahraničí a císařského domu, silné postavení; dále zřízena ministerstva vnitra, financí, spravedlnosti a ministerstvo války (ostatní později) - úkolem ministrů bylo provádět zákony, vydávali nařízení, služební řády, instrukce atd. - vláda s císařem vydávala tzv. císařská nařízení (ve stavu nouze), sestavovala rozpočet Místní správa Okresní správa – okres, okresní hejtman, okresní úřad - 1850 - nová organizace postátněné veřejné správy - v čele korunních zemí místodržitel, země děleny na kraje v čele s krajským prezidentem, nejnižšími správními jednotkami okresy s okresními hejtmany - okresy tvořeny pokud možno tak, aby se moc nelišily počtem obyvatel ani rozlohou - okresní úřady (podkrajské úřady) v čele s hejtmanem - poměrně široká působnost ve věcech veřejných a politických (souhlasy k manželství, dozor nad tiskem, výkon tzv. cizinecké policie, zabraňování epidemií, silniční policie, také správa v oblasti lesní, polní a honební) - úkolem vynucování zákonů a úředních nařízení vůbec Krajská správa – krajské vlády, krajské úřady, krajský představený - dřívější krajské úřady v polovině 19. století zrušeny a nahrazeny krajskými vládami (jen v Čechách a na Moravě) - systém postupně upraven tak, že první instancí byla okresní hejtmanství, druhou krajská vláda a třetí ministerstvo vnitra Zemská politická správa – země, místodržitel, zemská vláda - z gubernií se staly země, v jejichž čele stál místodržitel (později zemský šéf), jejich vliv postupně rostl, poradním sborem byla zemská rada - jednotlivé země (místodržitelství) se dělily na departmenty (podle svěřené agendy) - pravomoc vydávat zemský zákoník, prosazovat dodržování zákonů, rozhodovat o stížnostech na podřízené úřady Územní samospráva – obecní zřízení, obecní představenstvo, starosta, krajská samospráva, zemská samospráva Obecní samospráva – obec, představenstvo, výbor, komise, statutární města Okresní samospráva – okres, okresní zastupitelstvo, okresní výbor, okresní starosta, silniční výbory Zemská samospráva – zemský sněm, zemský výbor, zemský hejtman Uherská veřejná správa – municipia, komitáty, municipální města, slúžnovské okresy 4. Veřejná správa v meziválečném Československu (1918-1938) Vznik samostatného Československa – Národní výbor, recepční zákon, - „recepční norma“ z 28.10.1918 - první zákon československého státu - veškeré dosavadní zemské a říšské normy prozatím zůstávají v platnosti, všechny státní, okresní i samosprávní úřady podléhají Národnímu výboru - Martinská deklarace - 30. 10. 1918 - deklarace spojení Čechů a Slováků ve společném státě - funkci mocenského a správního aparátu plnily národní výbory, poté na přelomu let 1918/1919 zrušeny Územní samospráva - zemská samospráva, okresní samospráva, obecní samospráva, statutární města - ústavou z roku 1918 byla veškerá zákonodárná moc přenesena na Národní shromáždění, později vytvořeny zemské správní výbory a okresní správní komise - v oblasti obecní samosprávy přijat volební řád obcí a novela obecního zřízení - výrazné posílení demokratických prvků, obecní zastupitelství voleno všemi oprávněnými voliči - statutární města postavena na roveň okresním politickým úřadům (vlastní politická správa) Vývoj veřejné správy ve dvacátých letech Ústřední správa – ústřední orgány, ministerstva - ústřední orgány - Nejvyšší kontrolní účetní úřad, Státní úřad statistický, Státní úřad pozemkový - ministerstva - zahraničí, vnitřní správa, finance, vyučování a národní osvěta, spravedlnost, průmysl, obchod a živnosti, doprava, veřejné práce, zemědělství, národní obrana, sociální péče, veřejné zdravotnictví a tělesná výchova Místní správa – župa, okres, zemský župní svaz, župní zákon - župní zákon - únor 1920 - vnitřní správu vykonávají župní a jim podřízené okresní úřady, obvody župních úřadů možno měnit jen zákonem, v čele okresního úřadu okresní náčelník, v čele župy župan, župní zastupitelstvo mělo pravomoci v oblasti hospodářské, správní, finanční, normotvorné a správního soudnictví - organizační zákon - 1927-1928 - odstranění dvojkolejnosti, vytvoření jednotného správního systému na území Československa, rozhodující vliv má ministerstvo vnitra, novými správními jednotkami země (Česká, Moravskoslezská, Slovenská, Podkarpatoruská) v čele se zemským prezidentem, pod nimi okresní hejtmanství v čele s hejtmanem; působnost zemských zastupitelstev - hospodářská a správní, normotvorná, správní soudnictví, poradní 5. Změny státní správy a územní samosprávy v druhé Československé republice (1938-1939) - mnichovský diktát, trializme státu, zmocňovací zákon, obecní tajemníci - postupná fašizace státu, tzv. Žilinskou dohodou vytvořena slovenská autonomie (J. Tiso jmenován ministrem pro správu Slovenska), poté i autonomie Podkarpatské Rusi - zmocňovací zákon - Národní shromáždění zmocnilo vládu, aby mohla dva roky všechny opatření, na něž by byl potřeba zákon, provádět formou vládních nařízení - v okupovaných okresech rozpuštěna zastupitelstva a přidělena pod nejbližší okres - rozpuštění komunistické strany a nahrazování jejích zástupců v obcích členy Národní jednoty, zřízeni obecní tajemníci (částečně vykonávali i samostatnou působnost obce) 6. Změny veřejné správy v protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) První období protektorátu – protektorát, oberlandrat, protektorátní správa - protektorát měl autonomní statut, ale všechna svá výsostná práva směl vykonávat jen v souladu s cíly Říše - příkazy okresním hejtmanům i zemskému prezidentovi dával nově šéf civilní správy, starostové v obcích nahrazeni německými komisaři (Němci) - vytvořeny okresy Oberlandratu (každý velikosti cca 5 okresních hejtmanství, 10 v Čechách a 5 na Moravě) jimž podléhala všechna správní odvětví přejatá pod Říši, v čele vrchní zemští radové - 15. 4.1939 oficiálně ustaven protektor (K. von Neurath) jako zástupce říšských zájmů - potvrzoval ministry, vydával nařízení, právo veta u právních norem - v roce 1940 rozpuštěna zemská zastupitelstva a volené orgány okresů Hendrichova správní reforma – správní reforma, vedoucí okresní hejtman - zahájena reorganizace vlády a ministerstev po vzoru Říše, postupný proces likvidace samosprávy - tzv. Hendrichova správní reforma - 1942 - protektorát zmocněn ke všem opatřením, jimiž se Čechy a Morava co nejvíce přizpůsobí Říši, prosazení přímého vlivu nacistů na úřady politické správy, zrušení a sloučení některých okresů, jmenován tzv. vedoucí okresní hejtman 7. Změny veřejné správy v osvobozeném Československu (1945-1948) Prozatímní zřízení ve Velké Británii a tvorba nové koncepce veřejné správy – Československý národní výbor v Paříži, Státní rada, prezident, vláda, vládní delegát - Československý národní výbor - 1939, Paříž, demonstrace existence české státnosti, tvořen prezidentem, emigrační vládou a Státní radou - v roce 1944 zřízen Úřad pro správu osvobozeného území v čele s vládním delegátem Národní výbory – volební právo do národních výborů, Prozatímní národní shromáždění, budovatelská vláda, komunistické koncepce - v únoru 1944 výzva exilové vlády k vytvoření národních výborů ve všech obcích, okresech a zemích jako „orgánů jednotného boje a po osvobození jako demokratických orgánů veřejné správy“, o jejich bližší povaze však velké diskuze - 1945 - na základě nepřímých voleb vytvořeno Prozatímní národní shromáždění a také celá soustava národních výborů (vytvořeny a kontrolovány lidem, všestranné pravomoci) - důsledná decentralizace 8. Veřejná správa v socialistickém Československu (1948-1990) Ústřední správa – ministerstva, ústřední orgány, federace - přesun pravomocí na vládu, mohla nařízením měnit a rušit působnost orgánů veřejné správy včetně ministerstev (1948-1960) - definitivně zrušeno zemské zřízení (konec Moravskoslezské, České a Slovenské země) - 1968 - uzákoněna federace, došlo tedy k částečné decentralizaci, souběžná existence orgánů federálních, českých a slovenských Místní správa Národní výbory (NV) - 1948-1954 – krajské NV podřízeny vládě, pokud neplnily úkoly, mohly být rozpuštěny; rozhodující postavení má plénum, zaveden tzv. referentský systém (agendu zajišťovaly referáty), nově vytvořeny okresní NV a místní NV - 1954-1960 – ústavní zákon o národních výborech, formálně podléhají moci pracujícího lidu ČS, materiálně řízeny stranickými orgány dle příslušné úrovně, struktura – krajské, okresní, městské (zřízeny v sídlech krajských NV a postaveny na roveň okresních NV), místní, národní výbor hl. m. Prahy, obvodní (zřízeny jen tam, kde existoval městský NV), nově ústřední NV - 1960-1967 - struktura stejná – krajské, okresní, městské, místní a obvodní NV, pouze nová zákonná úprava, která řešila velikost krajů a okresů, jakož i vnitřní členění NV - 1967-1990 – v Bratislavě zřízen NV města Bratislavy, v roce 1968 změněn a NV hl. m. Slovenska Bratislavy; na Slovensku zrušeny krajské NV, jejich působnost přešla na krajské NV, ministerstva a ostatní orgány; v roce 1970 krajské zřízení obnoveno; městské NV nově členěny na kategorie, NV zajišťují jak výkon státní správy, tak samosprávy 9. Veřejná správa od roku 1990 Změny na počátku 90. let – revoluce 1989, obecní zřízení, okresní úřady, města - systém národních výborů nevyhovující, návrat k tradičnímu správnímu systému - základem místní samosprávy obec (městy byly obce, v nichž původně působil městský národní výbor) mohou vystupovat v právních vztazích svým jménem, stanoveno 13 statutárních měst (upravují si své vnitřní poměry obecně závaznou vyhláškou) Vývoj od roku 1993 – rozpad Československa, Ústava České republiky, obce, vyšší uzemní samosprávné celky Ústřední správa –ministerstva, ústřední orgány - ústředními orgány jsou ministerstva a jiné ústřední správní úřady s konkrétně vymezenou působností na území celé ČR, dle působnosti nadřízené ostatním správním úřadům Místní správa Obecní zřízení - obecní zřízení, nižší územní samosprávné celky, starosta, zastupitelstvo, rada, komise Krajské zřízení - kraj, vyšší územní samosprávné celky, zastupitelstvo, rada, hejtman, krajský úřad 10. Související oblasti · vývoj specializované správy – finanční, sociální, vojenské, správa církevní · vývoj správního soudnictví STUDIJNÍ PRAMENY Právní předpisy Ústavy · Dubnová ústava či Pillersdorfova ústava – 1848 · Březnová či Stadionova ústava – 1849 · Únorová či Schmerlingova ústava – 1861 · Prosincová ústava – 1867 · Prozatímní ústava – 1918 · Ústavní listina Československé republiky – 1920 · Ústava Československé republiky – 1948 · Ústava Československé socialistické republiky – 1960 · Ústava České republiky – 1993 Ústavní zákony, zákony, podzákonné předpisy · zákon č. 2/1918 Sb., o zřízení nejvyšších správních úřadů · zákon č. 11/1918 Sb., tzv. „recepční zákon“ · zákon č. 75/1919 Sb., o volebním právu do obcí · zákon č. 76/1919 Sb., novela obecního zřízení · zákon č. 126/1920 Sb., o správní reformě (tzv. „župní zákon“) · zákon č. 210/1920 Sb., o prozatímní úpravě politické správy na Slovensku · zákon č. 127/1927 Sb., o organizaci politické správy (tzv. „organizační zákon“) · zákon č. 126/1927 Sb., volební zákon · zákon č. 270/1934 Sb., o volbách do zemských a okresních zastupitelstev a o jejich funkčním období · zákon č. 208/1937 Sb., o zřízení státních policejních úřadů · ústavní dekret č. 1/1940 Úř. věst., o ustanovení Státní rady · vládní nařízení č. 80/1941 Sb., o správní působnosti vlády · ústavní dekret č. 12/1942 Úř. věst., o prozatímním výkonu moci zákonodárné · vládní nařízení č. 14/1942 a č. 208/1942 Sb., o nové organizaci některých ústředních úřadů · ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst., o obnovení právního pořádku · dekret č. 18/1944 Úř. Věst., o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění · vládní nařízení č. 51/1944 Sb., o úřednické správě obcí · vládní nařízení č. 49/1945 Sb., o prvních volbách do okresních a zemských národních výborů · zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení · nařízení vlády č. 139/1949 Sb., o organizaci lidové správy v okresech · nařízení vlády č. 14/1950 Sb., o organizaci místních národních výborů · zákon č. 12/1954 Sb., o národních výborech · zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech · ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci · zákon č. 2/1969 Sb., zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky · zákon č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky · zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev · zákon č. 49/1982 Sb., novela zákona o národních výborech a jejich působnosti · zákon č. 294/1990 Sb., novela Ústavy, zákon o československé federaci a zkrácení volebního období národních výborů · zákon č. 367/1990 Sb., o obcích · zákon č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích · zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech · ústavní zákon č. 3447/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků · zákon č. 128/2000 Sb., o obcích · zákon č. 129/2000 Sb., o krajích · zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů · zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze · zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí · zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností · zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu Obecná studijní literatura · Průcha, P.: Správní právo, obecná část. 8. vydání. Brno : Doplněk, 2012, s. 161 – 170. · Hendrych, D.: Správní věda. Teorie veřejné správy. 3. vydání. Praha : Wolters Kluwer, 2009, s. 103 – 158. · Horzinková, E. – Novotný, V.: Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. upr. vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. · Hendrych, D.: Správní právo. Obecná část. 8. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012. · Sládeček, V.: Obecné správní právo. 2. vydání. Praha : Wolters Kluwer, 2009, s. 233 – 250. Specifická studijní literatura · Schelle, K.: Dějiny české veřejné správy. 1. vydání. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. · Janák, J. - Hladíková, Z. - Doběš, J.: Dějiny správy v českých zemí od počátků státu po současnost. Praha : Lidové noviny, 2005. · Vojáček, L. – Schelle, K. - Knoll, V..: České právní dějiny. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Kdo to byl justiciář? 2. Jaký typ správy reprezentoval místodržitel? 3. V jakém období existovala tzv. hradská správa? 4. Kdo byli relátoři? 5. Co znamenala Žilinská dohoda? Vypracoval: Mgr. Jakub Král