Základy pozemkového práva I

Užívací vztahy k pozemkům

6.11. 2015/ místnost 209/ 15.05 – 16.35

Užívací vztahy k pozemkům

Přednáší: JUDr. Jana Dudová, Ph.D. (KPŽP PrF MU), učo 96

  • Powerpointová prezentace ve formě souboru *.pdf, dostupná zde.

KONTROLNÍ OTÁZKY (viz níže), mj. dostupné zde.
LITERATURA (viz níže), mj. dostupná zde.

 

KONTROLNÍ OTÁZKY:

  • Historické užívací instituty a jejich transformace po roce 1989
  • Pojmové znaky nájmu, způsoby jeho vzniku a ukončení
  • Nájem zemědělského a lesního pozemku
  • Pojmové znaky pachtu (zemědělského pachtu), způsoby jeho vzniku a ukončení
  • Evidence nájmu a pachtu ve veřejném seznamu
  • Pojmové znaky a rozdílnosti právních institutů výpůjčky a výprosy pozemku
  • Užívání pozemku ve vlastnictví státu
  • Užívání pozemku dle zákona o pozemkových úpravách
  • Užívání obecního pozemku

 

DOPORUČENÁ LITERATURA:

  • Kabelková, Eva, Dejlová, Hana: Nájem a pacht v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. Vydání, Praha, C. H. BECK 2013, 616 s.
  • PEKÁREK, Milan, Jana DUDOVÁ, Jakub HANÁK, Ivana PRŮCHOVÁ a Jana TKÁČIKOVÁ. Pozemkové právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 488 s. Učebnice -516. ISBN 978-80-210-7536-8.
  • Dvořák, Švestka, Zuklíková a kol.: Občanské právo hmotné. Svazek I. Díl I. Obecná část. Praha. Wolters Kluwer, 2013, 432 s.
  • Havlan, Petr a kol. Majetek státu v platné právní úpravě. 3. Aktualizované a podstatně doplněné vydání. Praha. Linde, a.s. 2010, 503 s.

 

JUDIKATURA:

  • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.02.2010, sp. zn. 28 Cdo 5215/2009 „Ukončení nájmu pozemku jako okolnost rozhodná pro vznik nároku na náhradu za trvalé porosty podle zákona o půdě.“ 
    Za den skončení nájmu pozemku ve smyslu § 24 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. může být podle okolností případu považován i den provizorního předání jiného pozemku (jiných pozemků) vlastníku do užívání namísto pozemku předmětného.).     Dostupné zde.
     
  • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 26 Cdo 377/2012. „Kvalifikaci smluvního typu nelze provést pouze na základě pouhého porovnání obsahu smlouvy s formálními znaky určitého smluvního typu uvedenými v zákoně. Vždy je nutno zkoumat vůli účastníků posuzované smlouvy.“
     
  • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 35/11. „Smlouva o půjčce, bránící půjčiteli kdykoliv požadovat vrácení zapůjčené věci, nemůže být sjednána bez určení doby trvání výpůjčky. Dobu trvání tohoto právního vztahu lze vázat také na určitou objektivně zjistitelnou okolnost, která sice není určitelná konkrétním datem, avšak lze z ní bez pochyb zjistit, kdy výpůjčka skončí.“
     
  • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 26 Cdo 18/2011. „Závazek ze smlouvy o výpůjčce přechází na právní nástupce půjčitele, zatímco předčasnou smrtí vypůjčitele právo vyplývající ze smlouvy o výpůjčce zanikne.“
     
  • Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2002 sp. zn. 22Cdo 421/2001. „O výprosu se jedná tehdy, když nebyla ujednána doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat.“
     
  • Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.11.2003, sp. zn. 26 Cdo 1160/2002 „Ke vzniku práva nájmu k chatě nacházející se na pronajatém pozemku.“Nebyla-li chata předmětem smlouvy o nájmu pozemku, na němž se nachází, nemohlo k ní nájemci pozemku bez dalšího vzniknout právo nájmu. Dostupné zde.
     
  • ​Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2012, sp. zn. 33 Cdo 1888/2011 „Právní vztah založený smlouvou o dočasném umístění stavby je co do přenechání užívání pozemku za účelem umístění staveb vztahem akcesorickým k právnímu vztahu založenému nájemní smlouvou, kterou uzavřel nájemce s vlastníkem pozemku.“  Dostupné zde.

 

INTERNETOVÉ ZDROJE:

 

DALŠÍ ROZŠIŘUJÍCÍ ZDROJE (*tj. zdroje nad rámec povinné materie, vhodné k inspiraci při volbě a zpracování plnění apod.):

Zajímavosti z judikatury:

  • Nejvyšší soud Československé republiky, R I 439/21, [Vážný 1070] (Zákon ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n. o zajištění půdy drobným pachtýřům. - Při střídavém pachtu není požadovací právo zásadně vyloučeno tím, že posledně spachtovaný pozemeknebo dílec pozemku má − arciť v mezích § 3 zákona o zajištění půdy − větší výměru, nežli pozemek nebo dílec pozemku dříve spachtovaný, a to bezvýjimečně, je-li hodnota obou pozemků (dílců) stejná anebo podstatně stejná; pakli hodnota obou pozemků (dílců) se různí, pouze tehdy, není-li ono plus v nepoměru k celkové hodnotě. Vůbec se připouští odříznutí části pozemku jen tehdy, má-li odřezek samostatnou hospodářskou hodnotu.)
  • Nejvyšší soud Československé republiky, R I 113/34, [Vážný 13479] (Oprava pachtovného při zemědělských pachtech (vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.). Nárok na úpravu pachtovného podle § 6 vl. nař. má jen pachtýř zemědělského pozemku, který tohotopozemku používá k zemědělské výrobě v užším slova smyslu, t. j. k dobývání plodin, jichž pěstování spadá pod pojem rolnické výroby. Nemá ho pachtýř, který na pachtovaných pozemcích vysévá semena stromků a pěstuje stromky mimo rámec naturální potřeby svého vlastního hospodářství.)
  • Nejvyšší soud Československé republiky, Rv I 614/22, [Vážný 2034] (Je-li pozemek, jenž dle § 5 požad. zák. byl přiřčen požadovateli do vlastnictví, v pachtu třetí osoby, přísluší právo, dáti jí výpověď, požadovateli teprve, až se stane knihovním vlastníkem. Nároku proti vlastníku, by mu odevzdal pozemek prostý této závady, požadovatel nemá, ač-li se vlastník k tomu zvlášť nezavázal.)
  • Nejvyšší soud Československé republiky, R I 1151/22, [Vážný 1880] (Zajištění půdy drobným pachtýřům (zákon ze dne 27. května 1919, čís. 318 sb. z. a n.). Při ponechání pozemku v pachtu (§ 29 zákona) může vlastník do pachtovného započísti, oč zvýšeny byly daně a přirážky.)

Zdroj obr. najdete zde.

 

 

 

Předchozí
Následující